Kojit? Ano, ale kvalitně!

Budeme tedy dávat informace těm, které chtějí a budou se snažit mít nejen mléka dost, ale také mléko kvalitní. Nikoliv mléko, které je po spoustě minerálek, čajů a kravského mléka vodnaté, nesytící, a tudíž nedostačující. Naproti tomu se zas po příliš tučných potravinách, živočišných potravinách a živočišných tucích tvoří mléko, kterým matka budoucímu člověku už v jeho stadiu miminka začíná zakládat na infarkt.


HLAVNÍ ZÁSADY

- Prvního srpna roku 2004 byl světovou zdravotnickou organizací vyhlášen SVĚTOVÝ TÝDEN KOJENÍ. Specialisté doporučovali kojení až do dvou let. Nemáme zásadně nic proti tomu. Jen cítíme povinnost dodat, že dítě se pak i v dospělém věku těžko odpoutává od závislosti na matce. Není dost samostatné po celý dětský i dospělý život a snižuje si tím možnosti rozvoje své osobnosti. Proto energetická medicína doporučuje, aby dítě zhruba po ukončení jednoho roku bylo cílevědomě převáděno na pevnější stravu. Je pak také po celý život pevnější.


- Specialisté ze Světové zdravotnické organizace se ve svých doporučeních během světového týdne kojení plně ztotožnili s doporučením zkušených makrobiotických učitelů: nepodávat ani ovocné ani zeleninové šťávy do šesti měsíců věku dítěte. Paní Avelina Kushi doporučuje tyto šťávy dokonce až od dvou let. Naopak instruktorky žijící v Evropě v náročnějších klimatických podmínkách připouštějí podávání zeleninové šťávy OBČAS už po čtyřech měsících. Jak je vidět, makrobiotika není dogma, ale pružné přizpůsobování se životním okolnostem.


- Během těhotenství a v době kolem porodu by žena neměla brát pokud možno žádné chemicky připravené léky. A když - tak jen léky nezbytně nutné k zachování života a léky udržující základní funkce organismu. Mezi ně patří například inzulín, některé léky pro vážné choroby srdeční a tak podobně. Léky určené pro běžné zdravotní problémy je většinou po poradě s lékařem možné postupně vynechávat už před otěhotněním, začne-li žena praktikovat rozumnou makrobiotiku. Její stav se totiž zásadně zlepší.


- Doporučuje se pokud možno nebrat žádné synteticky připravené vitaminy. Poslední mimořádně rozsáhlý výzkum o vztahu stravy a zdraví přesvědčivě dokázal, že přísun přirozených vitaminů je v dostatečném množství zajištěn přirozenou stravou. Myslí se tím strava, v níž jsou celozrnné obiloviny, luštěniny, ryby, dostatečné množství zeleniny a zeleninových salátů. Dále zelenina kvašená a piklovaná a občas ovoce.


- Do své stravy by žena těsně před porodem a po porodu měla pravidelně zařazovat sýry na bázi sóji. Včetně mírného kořenění sójovou pastou miso. A také denně malé množství mořských řas. Nejlépe denně kousek wakame do polévky a kousek kombu do luštěnin.


- Luštěniny jsou v těhotenství a kolem porodu vhodné pouze v té nejstravitelnější formě. Předem namáčené a dost dlouho vařené. Až do formy polévek nebo kaší.


- Nevhodné je přílišné solení. Velmi stahuje, ztěžuje porod
a brání tvorbě mléka. Přesolené je v současnosti u nás vše,
na čem se podílí potravinářský průmysl. Přesolený je i chléb.
Je vhodné ho nahradit obilnými kašemi a celozrnnými i necelozrnnými bezvaječnými těstovinami. Vařenými v neosolené vodě, protože i ony jsou přesolené. Totéž platí i pro
stravu dítěte v prvém desetiletí života.


Louisianská státní univerzita (USA) provedla výzkum, během kterého sledovala tisíc dětí. Výzkumnicí zjistili, že děti dostávaly nadměrné množství soli už v šestém měsíci svého věku. Čtyřletí konzumovali v průměru dokonce 3,2 gramy sodíku (což se rovná jedné lžíci soli) denně. Přitom přijatelné množství je od 0,5 do maximálně 1,3 gramu SODÍKU denně. V přepočtu je to za celý den necelá lžička. A do ní se musí počítat i sůl obsažená v již hotových potravinách a doplňcích. (Těstoviny, sójová pasta a omáčka, sójové sýry atd.)


Vědci státní univerzity v Louisianě prohlásili zjištěné množství za rizikový faktor a zdůraznili, že slaná chuť je osvojená. Zvykneme si na určitou míru. A doporučili rodičům, aby si především oni zvykli na nižší slanost a tím prospěli nejen sobě, ale zdravějším způsobem přípravy stravy hlavně svým dětem.


- Jak jsme již naznačili, po porodu je vhodný silný zeleninový vývar s kouskem řasy wakame a trochou sójové pasty miso. Na prostřídání pak rybí polévka. Bud z bílého rybího masa s dostatečným množstvím zelené zeleniny, kouskem švestky umeboši nebo trochou pasty umeboši. A s trochou zázvorové šťávy jako kořením. Druhá varianta: polévka z kapra, takzvané koi-koku. Popsaná v našich kuchařkách. Tím je zajištěn dostatečný příjem bílkovin, minerálů a zároveň tekutin pro nastartování tvorby mléka.


- Je vhodné až nutné se vyhnout cukru, tropickému ovoci a tropické a subtropické zelenině. Cukr, který doslova "krade" z těla minerály a vitaminy, nahradit rozumným množstvím obilných sladů. Tropické plody zeleninovými šťávami.


- Ovocné šťávy a ovocné čaje nahradit mineralizujícími nápoji. Slabým tříletým čajem banča, jindy velmi slabým čajem z řasy kombu a čaji z mírně opražených obilných zrn. Do čaje banča je vhodné přidávat trochu obilného sladu a přirozenou citrónovou šťávou.


- Naštěstí se v řadě porodnic už dbá na to, aby dítě bylo hned po porodu podáno matce.


- Matka má jíst jen podle přirozených potřeb - zbytečně se nepřejídat. Aby strava byla prospěšná, to jest lehce zásaditého charakteru, musí obsahovat dostatek zeleniny, která není tepelně upravena déle než 20 minut.


- Tvorbu mléka je možné podpořit i nepříliš horkými zázvorovými obklady, přikládanými na prsa.


- Dostaví-li se nadýmání u matky nebo u kojence, pomůže většinou čaj z řenyklu nebo kmínu či anýzu.


Všechna tato doporučení jsou samozřejmě nejúčinnější, když je základem stravy lehce uvolňující varianta makrobiotiky.


Zdroj: Jarmila Průchová, Jaroslav Průcha - Chudáci děti a jak je chránit