Reklama

Hyperaktivní dítě

S čilým, čiperným a neposedným dítětem se někdy setkal asi každý. Jsou-li tyto a ještě další projevy chování dítěte nadměrné, hovoříme o hyperaktivitě. Zatímco čilost nebo čipernost je poměrně dobře ovladatelná, neklid je zpravidla zvladatelný dítětem jen krátce a až pod silným tlakem okolí (např. pod hrozbou trestu).

Chování hyperaktivních dětí

Hyperaktivita se projevuje nepřiměřeně rychlým střídáním činností:

  • u ničeho dlouho nevydrží, ani u hry
  • střídá aktivity rychle za sebou
  • bývá brzy unaveno, jeho nervová soustava i svalstvo se ve srovnání s jinými dětmi unaví rychleji a vyžaduje odpočinek

    Střídáním dochází k zapojení dalších mozkových center a svalových skupin místo těch, které již ovládla únava. Proto bychom měli dítěti dopřát potřebné uvolnění.
     

  • v zájmu jeho "zklidnění" jej neomezovat násilnými zásahy
  • umožnit mu hru a pohyb podle jeho potřeb

    Nutné je naučit se rozlišovat jeho potřeby od rozmarů. Zejména destruktivně orientované činnosti (např. ničení věcí, špinění okolí, apod.) mu tolerovat nelze.

  • Reklama

    Ve skutečnosti hyperaktivita jako izolovaný samostatný jev se vyskytuje jen málo. Častěji bývá ve spojitosti s jinými obtížemi a poruchami psychiky. Celý soubor příznaků se pak nazývá lehká mozková dysfunkce (LMD). LMD má velmi pestrou a širokou paletu projevu. Jak známo z učitelské a rodičovské praxe, v naprosté většině případů se příznaky u těchto dětí kumulují. Zcela výjimečně není neklidné dítě též impulsivní, roztěkané a obtížně se soustřeďující.

    Další příznaky LMD
     

  • nápadný výrazně nerovnoměrný vývoj jednotlivých duševních funkcí
  • dítě má potíže v učení
  • má výrazné a nápadné výkyvy nálad i psychické zdatnosti a výkonnosti
  • bývá méně obratné až neohrabané
  • může vykazovat poruchy řeči a vnímání (mluví těžkopádně, mívá potíže s výslovností složitějších a delších slov)
  • mívá nápadně neúhledné písmo, má potíže v kreslení i ve čtení

    Nabízí se samozřejmě otázka, co je měřítkem výskytu uvedených poruch. V praxi se tyto děti často projevují jako narušitelé norem školního prostředí i norem společenských.

  • Dítě, jehož chování v uvedených dimenzích zřetelně či výrazně vybočuj z obvyklé společenské konvence, by mělo být po vzájemné dohodě rodičů a školy svěřeno do péče odborníků ? nejlépe psychologů. Lze je navštívit v pedagogicko-psychologické poradně.

    Příčiny poruch

    Nutno hledat především v nervovém systému dítěte. Jedná se o drobná poškození, ev. zvláštnosti v utváření mozkové tkáně vzniklé nejčastěji ještě před narozením dítěte nebo při jeho porodu.

    Nevznikají výchovou, na vině není ani rodinné či školní prostředí! Ale neznalost a nevhodné výchovné zásahy mohou další vývoj ovlivnit.

    Inteligence sama o sobě nebývá postižena, avšak další související obtíže duševní výkonnost poněkud snižují.

    Hlavní výchovné zásady
     

  • K dítěti přistupujeme s velkou trpělivostí, klidem, laskavostí a optimismem.
  • Posilujeme jeho sebevědomí ? oceníme nejen úspěch, ale i každou projevenou snahu.
  • Předcházíme situacím, za které by mělo být dítě potrestáno.
  • Spíše než zadáváním úkolů mu pomáháme svou aktivní účastí na společné činnosti.
  • Práci i hraní dělíme na krátké, 5-10 minutové intervaly prokládané dostatečným odpočinkem.
  • Řízené pohybové činnosti typu sportovních kroužků dítěti moc nevyhovují. Jeho potřeby mnohem více uspokojuje spontánní pohyb (nejlépe pod nenápadným dohledem).
  • Všestrannou podporu má dítě nacházet hlavně v rodině, a to u všech jejích členů, nejen u některých, aby se mohlo cítit rovnoprávné.
  • Nezbytně nutná je komunikace a vzájemná spolupráce mezi rodinou a školou.
    Sledujeme podrobně reakci dítěte na úspěchy a zvláště na neúspěchy (šetrně je s ním probíráme a vytváříme jejich hodnotné protiklady). Dítě je nemá prožívat v osamocení.
  • Velmi střízlivě a věcně zvažujeme výběr budoucího povolání. Při studiu na střední, ev. vysoké škole nebývá problém intelektová kapacita, ale všechny uvedené obtíže s LMD související. Z praxe je známo, že hyperaktivní děti a děti s LMD bývají úspěšnější a spokojenější spíše v praktickém povolání.

    Zdroj: Bulletin zdraví (ročník 9, číslo 9, září 2001), Okresní hygienická stanice Písek - www.nakrizovatce.cz

  •  

     

    Reklama

    Komentáře

    Klára (So, 21. 7. 2012 - 22:07)
    Máme syna Jonáše, 7 let a od 4 let má diagnostikováno ADHD.
    Vždy byl živý, brzy seděl (5. měsíc),chodil (9. měsíc) a plynně mluvil (15 měsíc). Nikdy nechtěl sedět v kočárku, po obědě spal jen do roku a půl, ale plíny nosil skoro do tří let.
    Jemná i hrubá motorika byla vždy lehce podprůměrná, zato slovní vyjadřování a paměť jsou velmi dobré.
    Větší problémy nastaly v MŠ, kde si p. uč. stěžovaly, že je nesamostatný v oblékání (ve 3 letech), že je příliš živý a nesoustředěný, že narušuje chod MŠ.
    Od 4. let chodil do speciální MŠ, navštěvovali jsme PPP a dětského psychiatra. Zpočátku měl i zde prblémy s narušováním chodu třídy a s agresivitou vůči ostatním dětem i pedagogům. Velmi hlučné byly a jsou i jeho projevy nesouhlasu a záchvaty vzteku, které přecházejí ve stavy, kdy Jonáš řve, křičí a kope kolem sebe a nepomůže nic, než počkat, až to odezní. A tak odpočíval a jedl v jiné místnosti než ostatní děti.
    POslední rok docházky do MŠ užíval Ritalin (jen ve školce, doma ne) a p.uč. říkaly, že je to "jiné" dítě. Konečně ve školce spolupracoval s ostatními dětmi, měl obrázky na nástěnce, vystupoval na besídkách, a hlavně - našel si kamarády, kteří ho mají celkem rádi (i když se stále chová jako "ředitel zeměkoule").
    V září nastoupí do 1. třídy a po doporučení PPP jsme jej zapsali do speciální školy, bude se učit podle normálního vzdělávacího programu, ale ve třídě jich bude jen maximálně deset dětí a p. uč. bude mít k ruce sistenta pedagoga. Od šesté třídy by měl přejít na běžnou základní školy, tak doufám, že to nějak zvládneme.
    Co nám chybí, je kontakt na rodiny, které mají stejné dítě jako my, aby měl na hraní a dovádění rovnocenného partera ...
    Někdy (poměrně dost často) se kupříkladu na dětském hřišti dostáváme do konfliktu s ostatními rodiči, a to když Jonáš při hře zapomene na okolní svět a ve stylu nevidím-neslyším do někoho vrazil ...
    Tak to nám chybí.
    Dítě s ADHD je svým způsobem i dar, vybral si právě nás za své rodiče ...
    Hodně sil
    Bára (Út, 7. 8. 2012 - 13:08)
    Dobrý den, také mám syna 7 let s ADHD, takže vím o čem mluvíte. Jsme na stejných lécích. Jsou to miláčci, i když to okolí vidí jinak, protože nevědí. Přeji Vám pevné nervy, někdy je potřebuji i já. Aspoň víme, že ty miláčky máme..
    lanova (Čt, 20. 9. 2012 - 15:09)
    Mám problém s rok a púl...tak přesně toto jsme měli do 3 a půl roku,teď chodí pozdě spát a ráno brzo vstává,ale je to lepší,než ta hrůza předtím.Vůbec Vám to nezávidím :-(
    Milan (Čt, 20. 9. 2012 - 17:09)
    nechce sa mii to citat posli mi prosim skratenu verziu do mailu [email protected]
    Eva (Po, 24. 9. 2012 - 21:09)
    Máme syna Jonáše, 7 let a...Dobrý večer, máme 7,5 letou dceru a naprosto zkušenost s ADHD.Na mou žádost měla odklad první třídy, chodila do přípravky a nyní je v 1.tř běžné zš,ale otevřeli spec. třídu, kde je jen cca 10 dětí a mají vyškoleného pedagoga.Vede se jí tam moc dobře.Má na dopoledne 2x ritalin a na noc ještě jiné léky, protože trpí spánkovou poruchou a i úzkostmi.Ikdyž má dcera léky, tak se konečně cítí lépe, je to na ní vidět a také je znát, jak moc jí dělá dobře, že je úspěšná. Hodně lásky našim živáčkům i maminkám, je to na našich bedrech:-)
    Monča (Út, 13. 11. 2012 - 22:11)
    Dobrý večer, máme 7,5...Dobrý den, právě jsem se dozvěděla,že moje sedmiletá dcerka má ADHD. Myslela jsem si to už dříve a proto jsem jí nechala dát odklad do školy a teď v první třídě se mi to potvrdilo. Již odmalička byla někdy skutečně nezvladatelná. Dřív konala, než myslela, cožjí ovšem zůstalo a spousta jiných věcí. Někdy jsem opravdu zoufalá a nejvíc, když slýchám, jak mám nevychované dítě apod. Už nějak nemám sílu ani nervy někomu vysvětlovat, jakou poruchou má dcera trpí. Někdy jsem na okraji sil, protože nejen dcerka, ale i jiné starosti mě dost ubíjí. Potřebovala bych k sobě nějakou maminku a ke své holčičce nějakého kamaráda nebo kamarádku se stejnou diagnozou, aby jsem do této problematiky lépe viděla a moje dcera neměla pocit,že je jiná než ostatní.
    Olga (Út, 15. 1. 2013 - 16:01)
    Taky jsme doma řešily tento problém se synem. Zkuste se podívat na toto www.brainjogging.cz a tam se dočtete více.
    jsou to hry na procvičení mozku, paměti. Syna to baví a fakt mu to pomohlo.
    Jarmila (Po, 11. 2. 2013 - 12:02)
    Taky jsme doma řešily tento...A to na todle pomáhají nějaké hry? To jsem ještě neslyšela..ale kdyby to fungovalo, tak by to bylo super jen co je pravda.
    (Po, 11. 2. 2013 - 22:02)
    obdivuju všechny matky, které dokážou mít s těmito nezvladatelnými vzteklými a uječenými parchanty trpělivost. (Mám jednoho takového dárečka v příbuzenstvu, všichni kromě jeho mámy ho nesnášejí). Já bych to nezvládla. Po přečtení této diskuze jsem ráda, že děti nemám.
    Olga (St, 6. 3. 2013 - 14:03)
    Vazne fungují, kdyz to díte vydrzi u toho sedet kazdy den cca tech 20 min. Tak to pomůze. Někdy to díte i baví, nastesti tomu tak je u nas. Tak pokud resite podobny problem, urcite to zkuste.
    Tak (St, 6. 3. 2013 - 15:03)
    můj syn byl od mala hodně hyperaktivní,takový živel,bylo ho všude plno.Ted je mu 16 let a úplně se to otočilo,i ve škole patří k těm klidnějším.Takže já bych to nijak neřešila,kluci bývají živější,než třeba holčičky a s věkem se zklidní.Nikola
    mp (St, 6. 3. 2013 - 16:03)
    můj syn byl od mala hodně...Nesouhlasím, jak u jakých jednotlivců.
    Petra (St, 6. 3. 2013 - 17:03)
    Ono je opravdu těžké...Chtěla bych požádat o radu.
    Mám 7letou dceru,která nastoupila do první třídy a jsem z ní zoufalá. :-( Začala okusovat tužky,pero,pastelky no prostě vše co do pouzdra patří.A už začala okusovat věci i doma např při koukání na pohádku má okousaný ovladač.Přijde mi,že si to ani neuvědomuje.Už ji paní učitelka dovolila i žvýkačku v hodině,ale to zabralo tak na týden.Strašíme jí i doktorem,nemocnicí,ale to funguje pár dní a pak je vše zase při starém.Dnes přišla ze školy se slabikářem,kde na každé straně otrhala rohy,myslela jsem že mě raní.Přemýšlím nad tím,že ji asi vezmu k psychologovi,ale napřed bych to chtěla zkusit nějak vyřešit bez doktora,třeba jen s paní učitelkou.Prosím nemáte někdo zkušenosti s psychologem??
    Díky moc za odpověď
    Doporučuji kni… (Ne, 28. 12. 2014 - 20:12)

    Přiznání bývalého ředitele velké farmaceutické společnosti

    John Virapen - Nežádoucí účinek: SMRT "Podplatil jsem jednoho švédského profesora, abych urychlil registraci léku Prozac ve Švédsku," říká John Virapen. Tato kniha vypráví pravdivý příběh o korupci, podplácení a podvodech. Napsal ji bývalý ředitel farmaceutického koncernu Eli Lilly & Company Dr. John Virapen, který zná interní praktiky a postupy používané ve farmaceutických gigantech. Za 35 let svého mezinárodního působení odpovídal za marketing několika léčiv. Všechna měla nežádoucí účinky. John Virapen šel s pravdou ven a předkládá vám knihu plnou malých tajemství, o kterých jste se vlastně nikdy neměli dozvědět.
    http://gnosis9.net/obchod/?john-virapen,257
    Kačenka (Pá, 14. 8. 2015 - 22:08)
    Myslím si, že i dítě s ADHD by mělo mít jasně stanovené hranice, kam až může zajít. Mám bratrance Jakuba a ten ještě v 5 třídě ZŠ kroutil hlavou před fotoaparátem a jeho tatínek mu vůbec nic neřekl. Podle mě by se měly hyperaktivní děti vychovávat stejně, jako ty děti zdravé, to tedy znamená Netolerovat mu vše, když uvidím, že dělá něco, co nesmí, např. vběhne bez rozmyslu a nebo si bude vynucovat vše, co vidí, proč mu jednu neplesknout přes zadek? Nikdy bych neřekla on je hyperaktivní, tomu budu vše tolerovat a na zdravé dítě budu přísná? Právě děti, kterým se vše toleruje ať už kvůli ADHD, nebo kvůli tomu, že jsou vytoužené, či prvorození, mají pak v životě problémy v manželství, hůře se přizpůsobují požadavkům těch druhých například v práci, nikdy nebudou zodpovědní, budou spíše labilní...
    Takže raději ať se dítě po plácnutí a to pltí i pro hyperaktivní děti, vyvzteká, než aby se celý život trápilo. VÝCHOVOU MÁME DĚTI PŘIPRAVIT NA SKUTEČNÝ ŽIVOT, TAKOVÝ, JAKÝ JE A NE HO SVÝM DĚTEM ZNIČIT NAŠÍ HLOUPOSTÍ A ÚSTUPKY!!! Děkuji, že jsem mohla říci svůj názor o této velmi časté problematice, nejen v dnešní době a děkuji všem, kteří si přečtou tento příspěvek, za pozornost.
    Na (So, 15. 8. 2015 - 12:08)
    prvním místě je důslednost,to je nejdůležitější.
    Na (So, 15. 8. 2015 - 12:08)
    prvním místě je důslednost,to je nejdůležitější.
    hračkář (Út, 1. 9. 2015 - 08:09)
    prvním místě je...Jakou máte osvědčenou hračku pro tuze živé díte? Nevím přesně kolik mu je ale sotva žblechtně pár slov Takže asi málo :) Nejlíp něco dřevěného. Cenu neřešte.
    Taky asi dodat že je to holka a moc ji nabaví panenky.
    Takže malé shrnutí:skoro nemluvící holka, dřevěná hračka,a abych tak řekl tak pokud možno ne vyloženě holčičí :)
    Učitel (Út, 1. 9. 2015 - 10:09)
    Hyperaktivita nebo prostě zlobí. Nalupat na zadek, čím dřív, tím líp.
    Petra (Út, 1. 9. 2015 - 14:09)
    Hyperaktivita nebo prostě...učiteli souhlasím s vaším názorem.Dnes když dítko ve škole zlobí,rodiče řeknou že je chudák hyperaktivní a neřeší to.U nás v domě je jeden 10letý zlobivý chlapec.Dovoluje si i dospělého poslat do pr...A stěžovat si rodičům?Chudák je jen hyperaktivní neví co je špatné,tak se nezlobte že vás poslal někam,on za to nemůže.Kluk by zasloužil od táty pár facek a oni hoi ještě omlouvají.
    Reklama