Kousání nehtů
Agresivní impulzy (vztek, zlost, hněv), zapříčiněné ať už skutečným nebo zdánlivým nespravedlivým chováním autoritativních osob (otec, matka, učitel, nadřízený nebo starší sourozenec), musí být potlačeny. Člověk by nejraději uhodil zpět, ale nedovolí si to.
Tato nahromaděná agresivní energie se tedy obrátí jako následek nevyřešeného konfliktu s okolím proti náhradnímu objektu, proti vlastním nehtům. Člověk symbolicky tupí své zbraně, protože nesmí ukázat "své drápky" a protože si netroufá opravdu se bránit, dát průchod své nevrlosti a prosadit své potřeby. Ve skutečnosti mu chybí důvěra sama v sebe. Potřeboval by více prostoru, aby mohl rozvinout své síly bez pocitů viny nebo strachu z trestu. Měla by být posílena jistota a důvěra sama v sebe.
Pokud se člověk odhodlá vyjadřovat se přiměřeně, zmizí kousání si nehtů samo od sebe.
zdroj: Kurt Tepperwein - Skrytý význam nemocí
Komentáře
Občas se mi vnucuje srovnání se snahou kuřáků skončit s kouřením. Jsem zapřisáhlý nekuřák, ale oproti jejich snaze mi to přijde horší v tom, že narozdíl od kuřáka mám ruce i zuby pořád s sebou a v pohotovosti... Navíc většinou si nehty koušu nevědomky. Kuřák si cigarety, či zapalovač nemusí brát s sebou, takže má alespoň v tomhle nějakou šanci, že má nástroj jak to bloknout. Když si všimnu, že si nehty koušu, tak už někdy neumím přestat, ale musím to dokončit... Koušu si je doma, ale i v práci, když něco řeším, třeba u PC nebo u TV...
Vím, že v minulosti byl pro mne úspěch, když jsem se včas přichytil při činu a hned to stopnul. Akorát je lepší to pak co nejdříve nějak zapravit/zapilovat, aby to nelákalo dílo zkázy dokončit(když je tam třeba nějaký otřepek). Taky mám podobnou zkušenost, že když jsem na dovolený, kde se pořád něco děje, nemám na to ani pomyšlení a ke konci dovolené jsem z nevědomého malého přírůstku nadšený. Ale jak přijedu z dovolený, nevydržím to většinou ani 2 dny a postupně se přichytávám, jak si je opět poctivě likviduju jeden po druhém :-( Zkoušel jsem i někde zmiňovaný lak (Morde-X), ale když to na mě přišlo, hryzal jsem to i přes tu jeho hnusnou hořkou chuť. Nebo jsem si je prostě důsledně nebyl schopen pravidelně tím natřít. Určitě je výhoda, když se to povede zastavit co nejdříve po propuknutí zlozvyku - nejlépe tedy ještě u děcka. Později už je ten zlozvyk (či pud) tak silný, že po tolika letech fakt nevím co s tím... Přemýšlel jsem o hypnóze, ale byl jsem před ní varován (kvůli možnému zneužití, či možným vedlejším efektům) a bylo mi doporučeno dokázat přestat sám od sebe, že to člověku zvedne sebevědomí... S tím souhlasím, ale dosud jsem to nedokázal, takže si i nadále koušu... Vypadá to fakt blbě. Když to vidím na někom jiném vžívám se do situace, jak mě asi vidí okolí a není mi to vůbec příjemné...
Závidím lidem, kteří to u sebe nikdy nezažili a tedy to ani nechápou...
taky mám ten samý problém, zkoušela jsem co se dalo...nic nepomohlo, za ruce jsem se stydela, kdyz jsem mela nekomu neco ukazat prstem tak prvni myslenka byla, co kdyz si vsimne ze si kousu nehty??....tak jsem si nechala udelat gelové nehty, mám je už skoro dva roky....jsou tvrdý takže je neokoušu a konečně mám hezký ruce:-)
- Odpovědět
Pošli odkaz