Reinkarnace a karma
Přírodní vědy přispívají k pochopení materiální podstaty věcí. Kosmický systém karmy nabízí rovinu pochopení pro jejich morální souvislostí. Ostatně je akceptována tato představa křesťanským náboženstvím (a také většinou jiných): "Co člověk zaseje, to také sklidí". (List Galatským 6, verš 7), nebo: "Oko za oko, zub za zub"(Korán a Starý zákon). Jak existují různé představy o nebi, tak existují naivní a filozofické modely karmy. Prostá představa vysvětluje karmu jako druh kosmického účetnictví: Naše dobré a špatné činy se pečlivě zapisují a na konci dostáváme účet. Proto je karma něco jako Mikuláš, který otevírá svoji knihu a potom buď odmění nadějí na příjemný nový život nebo potrestá těžkou, bolestiplnou novou inkarnací.
V některých východních náboženstvích je karma břemenem, které člověk musí nést. Přitom je třeba dávat pozor na to, aby se znova špatnými skutky nestalo ještě těžším a člověk si takto nezpůsobil "špatnou karmu". Dobré skutky naopak mají odlehčit karmickou zátěž. V každém případě se jí člověk chce zbavit. Otázkou je přirozeně vždy: Jak se liší dobré a špatné skutky.
Jiní zase věří tomu, že karma a reinkarnace mají něco společného s koncepcí evoluce vědomí - ne jako odměna nebo trest, nýbrž jako vyzvání a šance. Podmínky pro náš současný život jsme si sami vytvořili minulými životy. A jak se chováme v tomto životě, bude základem pro příští život. Karma je zákon, podle kterého jsme vstoupili na cestu. Když putujeme nesčetnými inkarnacemi, kde nás doprovází námi vytvořená karma, zúčastňujeme se gigantického procesu vývoje vědomí. Můžeme být jakkoliv malí a bezvýznamní - každý detail je pro celek důležitý a nezbytný.
Ještě jinou představu o karmě má esoterická reinkarnační terapie. Vychází z toho, že při stvoření získáváme všichni náš "karmický balík" (v astrologii odpovídá horoskopu) "balíček, který musíme nést", takzvaný kompletní učební plán: všechno, co se máme v životě naučit. V počátečních stádiích máme sklon k tomu, abychom udělali tyto domácí úkoly způsobem, kterému esoterika říká "nevykoupený": pomocí metody hej rup, bez upejpání, bez zamyšlení a bez zvláštního pochopení pro jiné. Téma agrese vyřizujeme "bezproblémově" vraždou. V dalším průběhu našeho vývoje se budeme učit prožít tyto situace na vykoupenější úrovni, konstruktivním jednáním a účinností. Ale než k tomu dospějeme, probíhá náš vývoj v karmickém smyslu na nevykoupené úrovni: Jsme střídavě obětí a pachatelem, postupujeme vpřed a padáme dozadu, a to tak dlouho, až uzraje čas k tomu, abychom prožili naše téma na vykoupenější úrovni.
Odpracovat starou karmu - ve smyslu se jí zbavit - nebo vytvořit novou nemůže oproti tomu nikdo. Stejně tak jako fyzikální energie zůstává v uzavřeném systému, to znamená, že celkem se jí nemůže vytvořit ani více, ani méně, zůstává i karma lidské duše vždy stejná. V procesu vývoje se pouze přeměňuje směrem od nevykoupené formy k vykoupené.
Rozhodující otázkou proto není, jestli karma narůstá nebo se zmenšuje, ale za jakých předpokladů se může přeměnit. Pro praxi to znamená, že můžeme doufat. Protože čím více domácích úkolů zvládneme, tím menší bude utrpení, které sebou nevyřešené úkoly přinášejí, a tím snadnější bude náš život.
Zdroj: Maškarní bál duše - Mathias Wendel, Ute York
Komentáře
A někdo hajzl,a má se dobře...Ten co ačkoliv dobrý ted trpí,tak ho dostihla karma z minula,a musí se vybít a projevit.On třeba již pochopil,a snažil se dělat vše dobře,ovšem ta gravitace karmy se prostě nějak projevit musí...
Jsou vysoké duchovní cesty,které dokáží tomuto se vyhnout,ale je to těžká a tvrdá cesta,a je problém mistra...
Pod taktovkou koho to je,je buddhistům zcela jasné...
Buddhovo početí a narození
Zamyslete se nad následujícími úryvky z džátaky, části pálijského kánonu, a z Buddhačarity, sanskrtského textu o životě Buddhy z druhého století n. l. Nejprve vyprávění, jak Buddhu ve snu počala jeho matka, královna Mahámája:
„Čtyři strážní andělé přišli a zvedli ji i s lehátkem a odnesli ji do Himálaje. . . Pak přišly manželky těchto strážných andělů a dovedly ji k jezeru Anotatta a vykoupaly ji, aby odstranily každou lidskou skvrnu. . . Nedaleko byl Stříbrný pahorek a v něm zlatý palác. Tam rozprostřeli božské lože čelem k východu a položili ji na ně. Nyní se stal budoucí Buddha nádherným bílým slonem. . . Vystoupil na Stříbrný pahorek a. . . třikrát obešel matčino lože obrácen k němu pravým bokem, udeřil ji do pravého boku a jako by vstoupil do jejího lůna. Tak došlo k početí o svátku letního slunovratu.“
Když královna vyprávěla sen svému manželovi, králi, povolal šedesát čtyři význačné hinduistické kněze, nakrmil je, ošatil je a požádal o výklad. Takto odpověděli:
„Nebuď v úzkosti, velký králi!. . . Budeš mít syna. A jestliže setrvá v rodinném životě, stane se světovládcem, jestliže však rodinný život opustí a odejde ze světa do ústraní, stane se Buddhou a odvalí mraky hříchu a pošetilosti tohoto světa.“
Potom se údajně stalo dvaatřicet zázraků:
„Všech deset tisíc světů se náhle otřáslo, zachvělo a zatetelilo. . . Ve všech peklech uhasly ohně. . . mezi lidmi ustaly choroby. . . všechny hudební nástroje vydaly zvuk, ač na ně nikdo nehrál. . . v mocném oceánu zesládla voda. . . celých deset tisíc světů se stalo jednou spoustou věnců té největší možné nádhery.“
Pak došlo k neobvyklému narození Buddhy v zahradě stromů šála, nazývané Háj v Lumbiní. Když královna chtěla uchopit větev nejvyššího stromu šála v háji, strom se jí ochotně sklonil na dosah. Držíc se a stojíc porodila.
„Vyšel z lůna své matky jako kazatel sestupující z kazatelského stolce nebo muž scházející po schodech, napřahující obě ruce a obě nohy, nedotčen žádnou nečistotou z lůna své matky. . .“
„Jakmile se narodil, [budoucí Buddha] pevně klade obě nohy chodidly na zem, činí sedm kroků k severu s bílým baldachýnem nad hlavou a prohlíží si každý kout světa a volá nedostižným hlasem: V celém světě jsem hlavní, nejlepší a nejpřednější; toto je mé poslední zrození, již nikdy se opět nenarodím.“
11 Stejně přikrášlené jsou i příběhy o jeho dětství, jeho setkáních s mladými ctitelkami, jeho putováních a snad o každé události v jeho životě. Není asi divu, že většina učenců odbývá tyto příběhy jako legendy a mýty. Jeden pracovník Britského muzea dokonce naznačuje, že pro „velký objem legend a zázraků. . . nelze Buddhův historický život rekonstruovat“.
A pokud jsem psal,že to je pod taktovkou někoho,myslel jsem mára.a defacto i křestané přiznávají,že mu svět patří.
slova apostola Pavla
Ale takto se pozná jen tolerance a fanatismus.
na převtělování nevěřím.
Zkus pálit jalovec.Ten nemají rádí.Spoj to s modlitbou,a vezmi si v kostele svěcenou vodu a vykrop.
Ale ten jalovec je dobrej.
Jistě,můžeš se sám dobrat určitých postřehů a poznatků,ale pokud nemáš kvalitního učitele,je to pro většinu lidí neuskutečnitelné.
I pokud máš učitele kvalitního,je to těžké.Vím o čem mluvím.Sám se těmto věcem věnuji více jak 30let,a měl jsem na učitele štěstí.Přesto to nebylo a ani ted není jednoduché.Leda pokud by člověk byl opravdu karmicky připraven,pak to jde lehčeji.Ale to jsou vyjímky...
Samozřejmně jde o to,co si kdo pod pojmem duchovní poznání představuje.
- Odpovědět
Pošli odkaz