Reklama

Uzkost

jitka (Po, 8. 3. 2010 - 21:03)

Připojuji se, jelikož...Dobrý večer Ali,přečetla jsem si Váš příspěvek do diskuse a musím říct,že moc dobře vím,o čem mluvíte.Netrpím depresemi a úzkostí já,ale můj přítel a věřte nebo ne,cítím tu bolest s ním.Trápí ho to již 10 let,je to strašně vysilující a bolestivé a nevíme,jak z toho kolotoče ven.Aličko,chtěla jsem Vás poprosit,jestli to je možné,mohly by jsme si vymněnit emaily a mohla bych Vám napsat?Potřebovala bych poradit,jak dál,napsala bych toho více v emailu.Moc Vám děkuji Jitka.

Eva S. (St, 24. 2. 2010 - 14:02)

zdravím a posílám podporu Evě...Děkuji všem za odpovědi a rady. Objednala jsem se k psychyatričce a pojedu to s ní rozebrat. Jsem zvědavá, co bude dál .. zda mi pomůže nebo zda mi dá rovnou svěrací kazajku :-) .. nechci žertovat.. ale pravda je, že se s tím musím někomu svěřit a nechat si pomoct. Už mi to místy přerůstá přes hlavu.. takže ještě díky všem tady!!! Eva

Milena (Čt, 18. 2. 2010 - 22:02)

Mirko napsala si to presne je to fakt hruza a jeste ze ty AD sou,ja mela ktomu i zavrate,tres v tele,unavu v rukou a nohou v hlave me brnilo a mravencilo takovy priznaky ze by to clovek typoval na nejakou fyzickou nemoc a ona vsechno psychika.

mirka (Čt, 18. 2. 2010 - 20:02)

ali naprosto souhlasím,že bez ad úzkost porucha neodezní,že nejde o sílu vůle,nebo se zaměřit na jinou práci,to je vyloučeno.člověk co to prožil není simulant,ani slaboch,je to něco co přesahuje naše síly.stavy na omdlení,nesnesitelnost hlasitého mluvení,hrozná únava,bolest zad,tachykardie v klidu přes 100 tepů za min,to je stav,kdysi člověk myslí,že ho to klepne!!!!je to strašná nemoc a je na dlouhodobé léčení.mě ad zabrala postupně,dnes je beru půl roku a jsem šťastná,že mě pomáhají zvládat denní povinnosti a chodit do práce,což nebylo dlouho možné,mám tu nemoc přes 10 let a to jsem netušila,lítala jsem po různých vyšetření.až psychiatrie mě odhalila,co jsem netušila a dnes vím,že spousta lidí se zbytečně trápí,zkoušejí přírodní doplňky,ale ty nepomohou,ani Bvitamíny.jen správné řízení serotoninu a to díky ad.

Ali (Čt, 11. 2. 2010 - 11:02)

úzkost je normální,ale nesmí...Připojuji se, jelikož úzkostnou poruchou trpím již 15 let. Nyní jsem docela v poho, ale beru stále léky, a to nenávykové, a nebudu to měnit. Mám to určitě ze stresu, ale zřejmě i je to záležitost chemická. Někomu chybí inzulín, mně chybí serotonin. Byla jsem na tom tak zle, že jsem měla jít do nemocnice a nemohla jsem pracovat, ale to není řešení. Nakonec mi pomohli a jsem šťastná, občas se něco objeví, ale zvládám to, když to přijde ve velké míře, zvýší mi léky, stalo se to pouze jednou, kdy mi je změnili na neoriginální, kvůli doplatku, a oni nefungovaly, po 3 měsících se mi vše vrátilo, ale mám ty své zase asi 3, 4 roky a je to v poho. Jiné nechci, Prošla jsem si peklem, a nechci aby se to vrátilo. Určitě to chce lékaře odborníka a správnou diagnozu, protože mi nejdřív dávaly uklidňující návykové léky a bylo to spíš horší než lepší, připojuji se k tomuto názoru, je to stav, kdy síla vůle nepomůže, ale jde to cvičit, ale podle mých zkušeností, třeba já k tomu musím mít podporu léků, nijak mě neomezují a když mi poprvé zabraly, brečela jsem radostí. Netrapte se zbytečně!!!Kdo to nezažil, může si z toho dělat legraci, ale stres je kolem nás všude. A také od té doby se mám víc ráda, odpočívám, chodím včas spát. Poslouchám tělo.

Ptr (Út, 9. 2. 2010 - 19:02)

úzkost je normální,ale nesmí...zdravím a posílám podporu Evě S.,já vím, že se to lehce řekne, ale nebojte. Zkuste si třeba říct, že tam jdete proto, aby vám pomohli,nějak si to zkuste pozitivně zdůvodnit,vemte si hodně čtení třeba. Vždyť se nic neděje, pár dní si tam poležíte a půjdete dom. Ale jinak si také myslím, že by vám na zklidnění klidně mohli něco dát. Jinak také souhlasím s popisem úzkosti v přízpěvku "úzkostná porucha",měla jsem to stejně. Ještě i pocity,že už to nevydržim a doprovodné myšlenky, které to ještě zintenzovaly. Radim co nejdříve vyhledat lékaře, nenechat to "rozject", já to nechala skoro 3 roky a stejně se mi to vrací, obzvlášť, když jsou v zimě kratší dny.

Irena (Po, 8. 2. 2010 - 19:02)

Evo na to pravo mas aby ti pri pobytu podali leky na uklidneni a co se tyka aby ti tam bylo lip tak treba by bylo dobry abys mela na mobilu taryf sit nesit tam je volani na 5 cisel zdarma a neomezene a mohla by si stema blizkyma telefonovat jak dlouho by si chtela a nebo mit net v mobilu to je taky dobry pak clovek ma sanci rychlejc prekonat mista kde nam neni dobre.a jinak souhlasim s prizpevkem pred tebou pani dobre uzkost popsala,ja to citila podobne.

Natura (Po, 8. 2. 2010 - 19:02)

obracím se na Vás s prosbou o...Evo S.,
Zkus zajít za psychiatrem , tohle mu říct a vyžádat si na tu dobu hospitalizace uklidňující léky.

Jinak nezbude než fakt v co nejkratší chvíli jak se zmátoříš, podepsat revers.

Eva S. (Po, 8. 2. 2010 - 17:02)

obracím se na Vás s prosbou o radu. Zanedlouho mě čeká docela banální operace (žlučník) a s tím spojený pobyt v nemocnici... Mým problémem je neuvěřitelně silný strach z pobytu v nemocnici, nesnáším izolaci a odloučení od rodiny a domácího prostředí. Není to strachem z operace, tyto stavy jsem měla i po porodu a to jsem byla šťastná z miminka, ale chtěla jsem domů - kdykoliv je to jen trochu možné, chci podepsat reverz a z nemocnice prchnout.... Celé dny při pobytu v nem.probrečím, rodinu "vydírám" tím, ať za mnou chodí co nejčastěji a prosím je, aby u mě proseděli celé dlouhé hodiny, jen abych nebyla sama. Nemůžu jíst, sotva do sebe dám pár doušků čaje...
Je tohle normální, taková silná úzkost? Jak mi ale dr.řekne, že můžu jít druhý den domů, tak ze mě vše spadne, strach pomine a já se směju a jsem v pohodě.. Co s tím mohu dělat? Je to nemoc? Je možné, aby mi lékaři při pobytu v nemocnici podali nějaké uklidňující léky třeba? Když jsem se posledně v nem. zmínila lékaři o tom, že mám strach z nemocničního pobytu, tak mi na to odvětil, že to nejsem sama, že takových je spousta... Ale já bych chtěla vědět, co mohu udělat pro to, abych to tam zvládala lépe..
Děkuji moc za odpověď.

úzkostná poruch (Ne, 7. 2. 2010 - 19:02)

úzkost je normální,ale nesmí přesáhnout do stavů paniky.pak se musí léčit ad.kontaktovat psychiatra je na místě,on už pozná o co jde.dobře se do léčit.mě úzkost přišla nečekaně,zvýšený tep,pocit že zešílím,obtížné dýchání a to se op akovalo,kdekoliv.nejhůř ten pocit,že lidi to vidí na vás a ty myšlenky,které příjdou to zhorší.ad mě velice dobře zabírají a zpočátku lexaurin,když přišla ataka.je to dlouhodobá záležitost několik let,než se příjde na dg.také se to projeví přeskoky u srdce,vyšetření srdce tlaku je v normě,blbnou nervy a dokážou zatočit s tělem.Je to z dlouhodobého stresu,každý je jinak citlivý a ti přecitlivý jedinci co si všechno moc berou se dostanou do této poruchy.čím dřív se to začne léčit,tím rychleji se vyléčí,nebo potlačí prášky celoživotně.psychologii jsem nezkoušela,psychiatrička konstatovala,že bez léku to nepůjde a měla pravdu.u záchvatu jsem věděla,že to přejde,ale nedokázala jsem to silou vůle zahnat,nejde to,ani nejde se zaměřit napráci apod.kdo to nezažil,nechápe....radím okamžitě vyhledat psychiatra,on už si bude vědět rady a je široká škála léku nenávykových.

Ptr (Ne, 7. 2. 2010 - 18:02)

Neumím definovat slovo...Ahoj všem,jsem také úzkostná,prostě na mě přijde "divno" a začnu přemýšlet,většinou jsou to negativní myšlenky a nejde se jich zbavit ani to moc zastavit. Úzkost je reakce těla na myšlenky,aspoň u mě to tak je.Pak mám úplně zavařenou hlavu.Tělesný pocity už jsem se naučila tak nějak zvládat.Při úzkosti se většinou zvýší tep,tělo je napnuté a ve střehu. Docela na to pomáhá autogenní trénink,prostě se úplně uvolnit a taky pomalé dýchání,to se většinou všechny funkce v tělo vrátí do normálu. Zjistili jste z čeho to máte?

hopp (St, 27. 1. 2010 - 20:01)

Neumím definovat slovo úzkost. Jirka tu píše, že když je mu zle tak se klepe celým tělem. Všichni tu píšete o nějakých práškách, at už homeopatika, nobo jiné chemické pilule. Porad te mi, jestli je to úzkost. Já trpím hrozným pocitem méněcennosti a nemám rád sám sebe a nevěřím si. Když se pokusim své malé sebevědomí trochu překročit, tak vždycky narazím a zažívám to samé, co tu píše Jirka, taky se celý rozklepu. Já to spíše přsuzuji ke stresu. Ale v tu chvíli je mi opravdu moc mizerně, nemám náladu s nikým mluvit, jediné co mi pomáhá je kleknout na kolena a pořádně vygruntovat celý byt. To mě docela uklidňuje. Ten třes se mě někdy dokáže držet i pár dní. K psycholožce jsem chodil, ale ta o úzkosti nikdy nemluvila. Taky jsem tam nechodil kvůli úzkosti, ale jako odborník by to měla poznat, pokud bych byl úzkostlivej. Umí někdo z Vás upřesnit mě, jako laikovi, co je to úzkost a co při ní zažíváte? Dříve jsem chodil s holkou, která taky měla jakési problémy, ale ne úzkostlivost, ale stres ve zvýšené míře. A prášky? vlastně ani nazbírali. Používala oxazepam. Díky za info.

jirka (Po, 25. 1. 2010 - 14:01)

ja to pomalu vzdavam, nemuzu se zbavit uzkosti ale zkusim jeste cviceni kdyz me to chytne hrozne se tresu nekdy se mi trese cele telo. Prasky ne, podle vseho to neni dobra volba uzivam naky homeopatika ale zazraky od toho taky necekam tak zkusim treba skakat pres svihadlo pry to neni spatny ale uvidim jen tak to nevzdam.

Boston (Út, 3. 11. 2009 - 15:11)

Prosím o radu někoho, kdo...Aj ja mam podobne problemy.BohuĹžial lieÄŤba nezabera.

Táňa (Ne, 25. 10. 2009 - 19:10)

Já beru Grandaxin 0-1-0 trpím gvysokým tepen a tlakem,prý tomám od psychiky,ale vůbec žádná změna podle mě mi nepomáhá,nebo nevííím.Podle mě taky torchu trpím úzkostmi a hlůavně vše si hodně beru a rychle se nadchnu či roštílím:-(((( hodně blbé věci

Honza (Ne, 25. 10. 2009 - 17:10)

Rád bych poprosil o zkušenosti s tím Grandaxinem? Trpím úzkostmi a panickými ataky,užívám Coaxil,ale ten nezabírá úplně naplno.Dostával jsem Neurol a Lexaurin,ale ty nezabírali a jediný účinek byl,že jsem po nich spal třeba 20hodin,a pak jsem byl úplně grogy,teď v pondělí tj.19.10.2009 jsem dostal ten Grandaxin,kterej zatím vypadá skvěle i když jsem si musel ty dávky upravit na 3x denně 1tbl.Protože předepsaná 1x denně byla málo,ale za se jsem dostal strach abych nebyl závislej.Může mi někdo poradit? Děkuju

Artemio (So, 10. 10. 2009 - 19:10)

Adél - tady je,napiš kdykoliv.Pa [email protected]

Adél to Artemio (So, 10. 10. 2009 - 17:10)

Napiš mi svůj mail jestly chceš a já ti napíši

Adél (So, 10. 10. 2009 - 17:10)

vtip jke v tom, že tady doktoři hned lidi dopujou prášky a posílaj do blázince na léčbu...

Sylvie (So, 10. 10. 2009 - 17:10)

Úzkost je strašně nepříjemná věc,sama to vím ze své zkušenosti.Může být způsobena nevyrovnanou hladinou serotoninu v mozku a na to určitě pomůžou antidepresíva.Já sama hledám řešení v alternativních věcech a tak jsem si zjistila,že serotonin je obsažen taky v různých potravinách např rýže ,med,těstoviny,zelenina...,taky z bylinek pomáhá třezalka ,kozlík,taky v lékárně jsem si koupila Anxiolan-bylliné tablety.Pomáhám si ,jak se dá.Mimochodem moje psycholožka říká ,že úzkost je potlačený strach.

Reklama

Přidat komentář