Puberta, problémy

ahoj,
je mi 14 amam jeden problem..
doma mam svuj pokoj ve kterem travim spoustu casu ale jakmile jdu spat tak musim spat s rodici v jejich loznici na rozkladacim gauci a vzdy kdyz jdu spat do sveho pokoje tak tam neusnu a jdu zase na zorkladaci gauc
moji mamce uz to hodne vadi a tak pisu sem jestli ma taky nekdo takovy prblem a nebo dokaze poradit..
kdyz jsem byla mladsi tak jsem normalne spat ve svem pokoji ale tak okolo 10-12 let spim u rodicu.
potom tu je jeste jeden problem trochu podobny vzdy kdyz moje mamka nekam jela na dyl jak 2 noci tak vzdy mam zachvaty vsteku a breku :( prosim dokazete i nekdo pomoct ??

Ahoj,

Mám 17 let a nevím, jak přesně začít, nebo jak to napsat. Ale mám psychický problém, a nejeden. Mám strach, že celou tíhu, už neunesu a psychicky se zhroutím. Snažím se být psychicky vyrovnaná, ale někdy mám pocit, že už nedokážu být silná. Ale radši přejdu k tomu, co mě trápí. Musím začít od začátku života, abych byla schopná říct, co mám na srdci.

Když mi byl rok a půl, tak jsem měla nehodu, kdy jsem na sebe vylila vařící konvici s vodou (mám popálené celé záda, stehna, ale už tolik ne a malý kousek ruky.)

Dětska mě od první do páté třídy šikanovali. Posmívali se za mé jizvy, smáli se mi, jak jsem vzhledově vypadala (teď můžu už říct, že vypadám mnohem líp) a smáli se mi, protože věřím v Boha.

Asi když mi bylo 14, tak se rodiče začali hádat, protože jsme měli doma finanční krizi a to hodně velkou. Hádali se kvůli každé kravině. Jednou mi taťka oznámil, že se chtějí rozvádět (nakonec k tomu nedošlo). Bojím se, že ten den znovu příjde a doopravdy se to stane.

Pohádala jsem se s mojí nejlepší kámoškou, s kterou se nebavím rok a půl a to mě taky trápí.

Poslední rok, nebo půl, jsem si uvědomila, že za všechny ty hádky a tak mohla mamka. Už asi patnáct let nepracuje a není schopná jít do práce. Často se s ní hádám, protože ji viním za všechno a věčně kvůli ní brečím (nikdy před nikým nebrečím, ale před mamkou vždycky). Nedokážu ji říct, že to je kvůli ní. Nebaví mě, poslouchat její řeči, nebavím se s ní, sotva ji řeknu, jak bylo ve škole. Taťku se bojím zatěžovat a říct mu, že něco potřebuji koupit, a všechno si kupuji sama, i když nedostávám kapesné jenom peníze od babičky.

Je toho moc, co bych ještě potřebovala napsat, ale skončilo by to na několik A4 napsané. Ale hlavně o co mi i jde, tak vlastně, že díky tomu, že mám popálené záda, a dětska mě ve škole šikanovali, tak nevěřím lidem a hlavně nevěřím klukům. Nedokážu se pořádně otevřít, a nedokážu si připustit, že by mě někdo měl rád a zajímal by se o mě, když mi vlastně dělali spolužáci ze života peklo.

Bojím se toho, že kdybych chodila s nějakým klukem, tak jak by se dozvěděl, že mám ty jizvy, tak by se ke mně otočil zády, nebo by se mi posmíval.

Celkově jsem z toho všeho psychicky na dně. Jednou jsem chtěla utéct z domu (Což bylo minulé léto), ale stalo se mi, že jsem se tak opila a skončila jsem v nemocnici, takže jsem si nemohla dovolit utéct a mít zase problémy se sociálkou.

Prostě myslím si, že ještě trochu jsem silná protože jsem neskončila na drogách (Což už poslední měsíc mám to nutkání to zkusit), alkoholu se snažím co nejvíce vyhýbat, nechci umřít ani spáchat sebevraždu, protože co mě drží při životě, tak to, že miluji psaní a chtěla bych být spisovatelkou a myslím si, že mám slibnou budoucnost.

Vím, že je to hodně dlouhé, ale musela jsem to nějak vypsat. Budu ráda za každého, který bude ochotný si to celé přečíst a ještě mi na to říct.

Někdy mám potřebu se s tím někomu svěřit, ale nikdo nezná mojí minulost a moji rodiče na mě nepoznají, že mi něco je, protože umím dobře lhát a taky dokážu všechny svoje pocity skrývat.

Prosím o pomoc.

Předem moc děkuji.

velmi často onanovat a pak...To jsem pak taky zjistil, ale pro moji matraci uz bylo pozde, je plna fleku takze si na moji pubertu vzpomene i moje matka kdykoliv prevlika postel.

Tak pro mne byl daleko...velmi často onanovat a pak ty mokrý sny přejdou

Tak pro mne byl daleko nejhorsi problem v puberte casty mokry sny. Ten binec v posteli tajne zahlazovani stop uprostred noci, strach z odhaleni, hruza z rodinnych vyletu k pribuznym s prespanim.

Ahoj chtela bych se zeptat je...Tak to je úplně normální. Časem to přejde, u někoho dřív, u někoho později. Jednou na to budeš vzpomínat.

Ahoj chtela bych se zeptat je normalni v puberte kdyz furt chci brecet a za minutu smat pak zase brecet..

Má dcera (15 let) se chová vůči mně sprostě a nadává, křičí. Je to normální???? Jsem v šoku.

Všechno začalo začátkem školního roku. Měl jsem nastoupit na střední školu. Po dvou týdnech trápení s lidmi, kteří nestojí ani za řeč a se stálým brekem, jsme se doma rozhodli pro přestup. Byl jsem tak rád a myslel jsem si, že se to během jednoho dne všechno změní a budu se zase smát a budu prostě v pohodě. Žádná těžkost. Stále si připadám jako na křižovatce jako kdybych se musel rychle rozhodnout, kterým směrem odbočit a už není cesty zpět.
Bojím se toho, abych nezůstal sám. Začal jsem přemýšlet jaký to bude za 20, 30 let ....jestli najdu práci, jestli budu mít někdy manželku a děti, jestli se dokážu odstěhovat od rodičů a žít si vlastní život a kdy umřu,...začal jsem přemýšlet i nad sebevraždou. Zjistil jsem, že mám rodiče strašně rád, ale poslední dobou mi je nejlíp samotnému. Nejraději bych se zamknul do pokoje s nikým se nebavil a brečel. Nejsem moc komunikativní člověk, což se potvrdilo s navazováním nových kontaktů na nové škole. Tam jsou mnohem lepší lidi, ale stejně nevim o čem se s nimi bavit.
Ve svém volném čase se nudím, občas jdu se psem na procházku nebo si s 5-ti letým bráchou zahraju florbal. Hodně pomáhat rodičům a baví mě to. Nejhorší pro mě bylo když jsem jim říkal jaé mám problémy, na co myslím, chtěl jsem jim to říct, byl jsem tak na dně a styděl jsem se za sebe, ale teď jim nemůžu říct nic, myslí si, že je vše v pořádku a když jsem jim to řek na začátku všem to vykecali, tomu říkam docela podraz a teď jim nevěřim, že by něco zůstalo v rodině.
Bydlíme na vesnici a jsem za to rád. Máme psa. Nemám žádný koníček. Nemám žádné kamarády, už vlastně ani nevím jaké to bylo dřív. Všichni si pořád píšou s někým SMSky a domlouvají se co budou dělat odpoledne. Mě se sem tam někdo zeptá třeba Co si dělal o víkendu. Odpověď pomáhal rodičům. Na vesnici není nikdo v mém věku, nemám tu nikoho a kamarádi ze ZŠ si už dávno našli své. Co mám dělat??

Zdravím .. zajímalo by mě od kolika do kolika se drží puberta ? .. mám silné deprese .. někdy i sebevražedné sklony ale k pravému uskutečnění jsem moc lenivý .. nedokážu si utvářet vlastní názory a mám v hlavě chaos nevím co chci .. s těži to jde popsat .. je mi 17let .. v říjnu mi bude 18 .. je to stále normální ? jsem kluk mimochodem .. mám holku je mi s ní fajn ale když nejsme spolu zase deprese .. štve mě štve mě vše .. přehnaná žárlivost stále nani myslím atd .. jsou to velké extrémy .. přestane to ? je to jako kdybych byl prokletý a jiný člověk by ovládal moje tělo a já život jen sledoval :(

je pravda že u PC trávim od 4...Ahoj Danieli, tuhle diskusi jsem otevřela jako máma, kterou trápí, že s mou dvanáctiletou dcerou nemůže najít společnou řeč. Myslím, že je určitě dobře, že nad sebou a nad svým životem takhle přemýšlíš a že se někomu svěříš a hledáš řešení. Pak si buď jistý, že ho jednou najdeš. A nedělej si starosti dopředu z věcí, které ještě nenastaly. Zkus si v hlavě jakoby naprogramovat lepší představu své budoucnosti. To, čemu pevně věříme, nás často potká. Věř tedy v dobrou a š´tastnou budoucnost. O pozitivním myšlení je i spousta zajímavých knížek. Tak hlavu vzhůru! Lucie

Ahoj, prosím.. chtěla bych se zeptat, poslední dobou mám hrozné deprese, mám chuť si pořád ubližovat.. už několikrát jsem měla pořezané ruce.. nevím co s tím, pořád břečím, jsem náladová.. nevím jestli je to kvůli škole! Ale, od této psychiky jsem se hodně zhoršila a bojím se rodičů co mi řeknou.. to je další důvod:'( Někdy mám chuť se i zabít.. protože nevím jak dál! Kamarádi mi nadívají! Poraďte mi prosím :'( Děkuji

Dobrý den vám přeji.nevím co vlastně mě furt trápí,ale vím že nechci nic dělat špatného,ale dělám asi,tak to na mě viděj lidi že dělám něco špatně,ale to vůbec není pravda myslím,spíš to tak na mě lidi viděj, tak že mám zvláštní postavu a dělám jiné věci než ostatní,a proto tady máme důkaz,to je tím že nejsem mezi lidma.ale já nejsem žádnej špatnej člověk,jsem rád sám, nic nedělám špatně,jen na těch druhých to vadí,a proč?nevím. jsem moc upřímnej člověk, mám rád lidi ať to jsou postížený lidi nebo ne,ale s každýma to nějak dorozumím.Svět za nic nemůže ale ten život,co to je život?.myslím nic důležitého,akorát se zbytčeně tíží.Ahoj

to prijde
nikdo me nechce mam hnusni oblicej pomozte mi

je mi 14 a neco a asi nejsom...to prijde

Zdravím mám syna má 15r. a blúdime v začarovanom kruhu pretože vo?akedy sme si ako rodič a dieťa celkom rozumeli ale v poslednej dobe neviem čo sa udialo ale prestal so mnou komunikovať, klame a začali nám miznúť peniaze najprv to boli 2

je mi 14 a neco a asi nejsom v puberte

andrejko, budeš prostě jen dříve dospělá. Což je ovšem hrozné.

Ahojte :( ja mam problemy s pubertou.Mam vyrazky a vzdy ked si ich pucim tak potom idu nove neda sa neako pomoct ? a uz to mam aj po ramene anejde to prec a aj trosku na prsiach

může se mi něco stát když na mě předčasně de puberta?