Maniodepresivní psychóza

Je mi skoro 20 a mám pocit, že se moje stavy přehupují mezi lehkými mániemi a depresemi..Před necelým rokem jsem vážně pomýšlel na sebevraždu...Můj otec spáchal sebevraždu...Nakolik je pravděpodobné, že se u mne toto onemocnění projeví, nebo projevuje? Popř. co bych měl udělat, abych mu předešel?

Dobry den pane doktore,dekuji za vas odborny a srozimitelny vyklad o manio depresivni psychoze. Touto chorobou trpi i ma sestra a moc dobre vim, jak cenne jsou pro nemocne i jejich rodinne prislusniky a okoli vsechny informace o teto nemoci. Mohl byste mi prosim rici, zda je mozne, ze se u me sestry projevila tato choroba proto, ze kdyz ji byl 1 rok, sverila ji na rok nase matka sve matce (nasi babicce)? Sestra tak rok byla v cizim meste u babicky, kterou predtim neznala. Matka ji tam poslala proto, ze musela nastoupit do zamestnani z financnich duvodu (jsme 3 sourozenci). Pote se sestra vratila a zila s nami v rodine, kde byla vsemi milovana a zadne priznaky se u ni neprojevovaly. Vystudovala vysokou skolu a ve svych 26 letech nastoupila na staz do banky do Londyna. Tam se u ni choroba projevila. Kdyz se vratila, byla v takovem stavu, ze nekomunikovala a mne sveho bratra ani nepoznala. Hrozne zhubla. Pote se lecila v psychiatricke lecebne. Dnes, po 15 letech, je jeji stav relativne stabilizovan. Stale vsak uziva leky a hodne ztloustla (ji hodne cokolady, na cemz je zrejme nyni zavisla). Jiz nekolikrat prisla o sve odborne zamestnani, coz jak se domnivam je tim, ze pod vlivem leku se nachazi v jakemsi utlumu a nizsimu pocitu zodpovednosti. Sestra vzdy byla a je velice hodna a citliva. Stale mne vsak suzuji myslenky, proc se u ni tato choroba projevila a kde se stala chyb. Budu vam velice vdecny, pokud si najdete chvili casu a odpovite mi na tento Email. Moc vam dekuji a preji vse dobre. S pozdravem Franta

Dobrý den, chtěla poprosit dr.Marka, zda bych nemohla postoupit vyšetření u něj, hledám ¨psychiatra pro konzultace svých problémů.Prosím, pokud je možno, ozvěte se mi na mail.Děkuji Martina

Ja jsem se chtela zeptat, jestli by mi nekdo prozradil vedlejsi ucinky dlouhodobejsiho uzivani Lithia a take jaka je sance mit deti, v pripade, ze je maniodepresi postizena zena.Dekuji predem za odpoved.

Dobrý den,zkopíroval jsem sem svůj příspěvek z alkoholismu,ale protože se sešlo více problémů, vlastně patří i tady .Chtěl bych poprosit pana Marka o jeho názor na věc.Jenom ještě doplním ,že jsem podstoupil i psychoterapii,ale bez nějakého většího efektu.Konstatovalo se prostě,že když jsem v laufu tak se pouštím do hodně věcí,jsem velmi aktivní,ty samé věci jsou potom pro mě zdrojem depresí,když je nezvládám.Těžko se mi to tady popisuje v malém článku,pokud bydte dovolil napsal bych vám víc v mailu,popř. kdybyste mi někoho doporučil.DěkujiAhoj,chtěl bych se zeptat jaký je rozdíl mezi chronickým a akutním alkoholismem.Mám problém s alkoholem ,který zatím neumím řešit.Nemůžu totiž po pití zastavit tzn. druhý,třetí někdy i další dny.Při samotném pití když mám dost,tak jdu domů a spát,ale druhý den většinou pokračuji.Je to tzv. spravování.Nijak se nezřídím,jen si prostě dám to svoje - podotýkám,že piji jen pivo 10 a někdy víno,tvrdé vůbec.Při tomto spravování je svět najednou tak krásný....Další den je hůř,bolí hlava a tak si cvaknu zase jedno nebo dvě piva,když zase zabolí tak zase,pracovat už moc nelze a začínají výčitky.Další den je zle,mám velké výčitky co dělám,sebevědomí žádné,ale nejde vydržet,takže zase pár piv na uklidnění, následující den už nepiji - max. 1 pivo - ale už je ze mně skoro troska.Moc si z uplynulých dnů nepamatuji jsem nejistý,i když se většinou ukáže,že vlastně jenom vypiju a jdu spát,případně vedu s někým chytré řeči.No pak se to zase pomaličku zlepšuje,získávám sebevědomí,práce mě začíná bavit,život nabírá obrátky,chci hodně stihnout - během tří dnů jsem opět fit.V té době nepiji vůbec po dobu dvou,tří měsíců.Většinou nezačnu kvůli nějakému nezdaru,ale proto,že se mi zdájak jsem dobrý,jak se daří.Po prvním pití se nic nestane,druhý den makám jako nic,vytvoří se zdání ,že je všechno v pohodě,takže třeba za dva týdny piji zas a víc.To už do toho spadnu nebo je ještě jeden pokus.Je mi 38,živím se jako živnostník,doba není lehká,takže samý stres,dluhy.Pokud jsem fit,tak to celkem snáším nebo dokážu být flegmatik,pokud mám depku je každá maličkost na oběšení(skutečně mívám i takové myšlenky).Mám hezkou ženu(která to bere,že mám svoje dny,ale nelíbí se jí to) a dva kluky v pubertě,s nima taky dost starostí.Byl jsem u lékaře s tím ,že mám výkyvy nálady,celkem jsem mu to popsal,jen s tím alkoholem jsem nebyl úplně úpřimný.Napsal mi Lithium a Fevarin(někde jsem tam potom četl cyklothymii) a já zkusil nepít delší dobu.Nepil jsem 10 měsíců a přesto jsem byl jednou nahoře a jednou dole,akorát,že to nebylo tak nadoraz a to v obou směrech.Ještě jeden problém souvisí s pitím a to sex.I když prý pivo utlumuje,u mně je to spíš naopak.Vyžaduji po manželce sex,ona pochopitelně nechce(i když nejhezčí sex je když máme trochu upito oba) takže onanuji.Pouštím si doma porno,padají zábrany,po vystřízlivění bych se nejradši propad.Nebo sedím celé hodiny v práci u PC a sjíždím erotiku nebo chatuji a onanuji.Je fakt,že musím často onanovat i střízlivý,manželka mě nedokáže uspokojit,a i tehdy mám výčitky,když třeba řeknu,že musím večer do práce a místo toho se ukájím.Pak to pochopitelně někdy musím dohnatNevím kde jsou kořeny toho všeho - dokáže někdo poradit???

Martino: Pokus o určení diagnózy z kratičké elektronické zprávy by byl holou nezodpovědností a tak se nezlob, že odpověď bude trochu vyhýbavá. Střídání nálad je u zdravého člověka normální. Nenormální je "přílišná" amplituda nebo frekvence. Tedy velikost výkyvů a délka trvání intervalů. Pokud se nálady mění od mírné deprese k mírné mánii, říkáme tomu od dob Kahlbauma cyklothymie (nálady se mění nezávisle na životní situaci - tj. bez vnějších příčin). Vážná Bipolární afektivní porucha obvykle začíná od slabších projevů (psal jsem o tom výše) a postupně se zhoršuje. Pokud si nejseš jistá, rozhodně navštiv odborníka. Zjistí rodinnou anamnézu a může provést různá vyšetření (pokud ti bude okamžitě "od dveří" předepisovat medikamenty, ještě si rozmysli změnu lékaře...) a třeba rozhodne, že budete Tvé stavy pozorovat spolu. Ty získáš jakousi kotvu (pravděpodobnost že v úsudku "ujedete" oba je menší) a pokud se ukáže, že chování odpovídá normě pro dvaadvacetiletou holku, budeš moci klidně spát. Pokud ne, zahájíte léčbu a po čase budeš moci klidně spát. Marek

Ahoj Marku,i já se k tobě přicházím poradit o tomto postižení. Bude mi 22 let a poslední 3 roky na sobě skutečně pozoruji biametrálně odlišné stavy nálad. Období mých euforií jsou charakteristické optimismem, chutí objevovat nové, pracovat, studovat, mám hrozně moc energie,kterou ani nemůžu vypotřebovat, připadám si hrozně fajn a v pohodě, ale najednou příjde útlum a já o všem pochybuju, zavřu se doma, ležím a koukám na stěnu,přejídám se, připadám si odporná a vše je pro mě beznadějné. Nevím,v jaké fázi se vůbec MD dá poznat jaké jsou její počátky a kdy je nejlepší doba zajít si k psychiatrovi a nebo zda se třeba moc nepozoruju. Můžeš poradit. Díky.

Už jsem Ti bolerko psal do "Maniodepresivity" jako lékař lidských duší. Nyní se dopustím splittingu a napíšu něco jako téměř normální člověk (přátelé by asi řekli, že to v mém případě nejde :-) ). Popisované jednání je poměrně běžné, s Jungem můžeme říci, že většina lidí není schopna nahlížet vlastní stín. Hovoříš o vztahu a já se ptám na Tvou primární motivaci. Je to DNES láska nebo spíše soucit? Máma mi vždy říkala: "Marečku, nikdy si neber nikoho ze soucitu". Já jsem to vždy odkýval a nakonec jsem se ze soucitu oženil... Vztah trval 11 měsíců... prostě to nešlo. Pokud zvažuješ nejracionálnější reakci (tedy rozchod) a tento krátký příspěvek bude onou pověstnou "poslední kapkou", tak to nepíšu zbytečně. NEPOČÍTEJ s tím, že 1. až se vezmete 2. až budou děti 3. až budete mít víc peněz nabo 4. za čas bude situace lepší. Neříkám že to není možné, v léčbě dosahujeme řadu úspěchů ale nepočítej s tím jako s jistotou. Otázkou je, zda SKUTEČNĚ chceš nést tak těžký kříž. Může to dobře dopadnout, ale také nemusí. Dopředu to nikdo neřekne. JÁ bych dneska utíkal, co by mi nohy a můj neustále se zvětšující pupek dovolil. Takže: "Rozmysli si Bolerko rozmysli, na své štěstí dobře pomysli" (snad mám dobře pravopis)Marek

Marku,můj přítel tvrdí že je naprosto zdravý - v období remisí - a nechce nic slyšet o tom,kolik jsme platili za telefon apod.,tvrdí,že to všechno tak chtěl a je na mě naštvaný,že mu to vyčítám,jo a taky,že chodím za jeho doktorkou,ale to přece musím!?Jinak bych o něm nic nevěděla,jsem jediná,kdo se o něj stará.je možné že se mu už úplně ztratilo logický myšlení? Uvažuje permanentně nereálně a já z něj ztrácím nervy.

Předmět: Da se to jeste zlepsit? Autor: Matka Datum: 28.1. 2004 16:26:54 Moje dcera 37 let pred 15 lety onemocnela maniodepresivni psychozou.Je v plnem invalidnim duchodu. Zpocatku lecena soky, 4x pobyla v psychiatrickych zarizenich. Celou dobu je lecena medikamentozne.V posledni dobe je jeji stavk prezivani, ale podle mne ne k normalnimu zivotu. Dlouho spi, ztrata zajmu, nesoustredenost, nekdy vznetlivost. Uziva Parolex, Contemnol, Rispen,Tisercin. Nedavno jsem cetla v MF Dnes o porovnani stavu nasi mediciny dnes a pred 10 lety. A pise se o velkem pokroku v leceni depresi novymi leky. Muze mi jeste nekdo dat nadeji nebo doporuceni, co se da pro ni jeste udelat?

Ještě jedna poznámka: Komorbiditu OCD a BAD pokud vím zkoumají v Pise v Itálii. Komorbidita ale není vývoj jednoho v druhé, zkoumají pacienty s výskytem obou poruch. Statistické soubory nejsou příliš veliké (tak do 100 pacientů) a výstupem jejich práce je zjištění, že se jedná o závažný klinický problém, který ovlivňuje řadu pacientů a vyžaduje zvláštní přístup k léčbě. M.

OCD je velmi dobře léčitelná behaviorální terapií. Při PET vidíme postterapeutické změny na nucleus caudatus a často dochází k úplné remisi. Pokud léčba psychofarmaky nepřináší dobré výsledky, je třeba vyzkoušet něco jiného. OCD se může pojit s depresemi, poruchami příjmu potravy, ADHD a dalšími úzkostnými poruchami (někdy i s Tourettovým syndromem). Zda se může vyvinout v BAD dosud není známo, protože o původu BAD se mnoho neví. Vzniká v pozdějším období dětství nebo rané dospělosti. V jiném případě se první příznaky projeví v dětství a rozvinou se až mnohem později v dospělosti. Výzkum prokázal jistý genetický vliv, ale nikoli jediného specifického genu, spíše se jedná se souhru mnoha vlivů. Jestli to na sobě poznáme? Jednoznačná odpověď dosud neexistuje. Hlubinný psycholog se zeptá, zda je člověk schopen nahlížet vlastní psychický stín. Někdo ano a někdo ne. Můžu sice napsat něco o diferenciální diagnostice, nebude to mít ale příliš smysl. Diagnóza je věcí odborníka, víte sami jak málo jsme schopni být při sebehodnocení objektivní. Marek

...ještě pro upřesnění.Obsese jsou "násilnického" obsahu...

Dobrý den.Trpím už 16 let OCD.Poslední zhruba 4 roky se přidaly lehké i těžší deprese.Mám za sebou(2 měsíce sebevražedný pokus).I přes dobrého psychiatra mám pocit,že se můj stav nezlepšuje.Navíc mám pocit,že se i tak nějak pomalu mění a sune někam jinam.Je možné,aby se mé problémy přesunuly právě např. v maniodepresivní psychózu?Je nějaké časové údobí vzniku,které je pro tuto nemoc typické nebo je možné právě vyústění jiné nemoce v tuto?(kromě již zmiňovaného těžkého šoku).Také by mne zajímalo,jakým způsobem a zda to člověk na sobě pozná(nebo spíše,zda si to uvědomí...)Mockrát děkuji za jakoukoliv reakci.

Přestože je frekvence fází, remisí a relapsů proměnná, s přibývajícím věkem jsou remise kratší a po cca 40. roku života roste délka depresivních fází. Rozvinutí ve schizofrenii? Zřejmě máte na mysli manickou a depresivní fázi s psychotickými příznaky - bludy, halucinace a někdy i depresivní stupor. V diagnostice se např. depresivní stupor rozlišuje od disociativního nebo od katatonní schizofrenie. Riziko vzniku těžké deprese či mánie je v případě neléčené poruchy samozřejmě vysoké. Marek

Jak vysoká je pravděpodobnost,že se toto onemocnění rozvine ve schizofrenii? A je pravda,že s věkem se zvyšuje četnost výskytu fází? Děkuji.

Vážená Hano, o té pacientce nic nevím a tak pouze obecně. Uchránit pacienta před těžkou depresí a tedy nejvyšším nebezpečím opakování pokusů o sebevraždu lze, je to ale vzhledem k povaze choroby obtížné. BAD je zákeřná zejména tím, že se jedná o spojení dvou naprosto odlišných stavů. Proto při nevhodné medikaci může docházek k tzv. překmitům, kdy se deprese "překlopí" do mánie, což rozhodně není dobré. Dosud jsou v ČR používány tři způsoby léčby: farmakoterapie, psychoterapie a elektrokonvulze. Pamatuji se na starý text z konce 60. let, kdy se psychiatr vysmíval psychologům, že o co se pokoušeli 3 a více let psychoterapií s dubiózním výsledkem, je s pomocí lithia "vyřešeno za pár dnů". Dnes jsme bohužel informovanější a víme, že farmaka odstraňují příznaky (mají ale řadu vedlejších účinků a tak vyžadují pravidelné sledování pacienta odborníkem), EKT zejména u velmi těžkých případů působí rychle a efektivně, může ale způsobovat amnézii. A psychoterapie? Její účinky jsou dobré a v některých případech neodstraňují důsledky, ale jdou i k příčinám depresí. Zhruba třetina pacientů ale psychoterapii z různých důvodů nedokončí. Záleží hodně na pacientovi i terapeutovi. Z alternativních léčebných metod je snad možné jmenovat akupunkturu, pravidelné cvičení a muzikoterapii u nichž byla s nižší či vyšší validitou prokázána účinnost. Farmakoterapie se skládá z antidepresiv - z nich zejména SSRI, nikoli IMAO (inhibitory monoamidoxidázy) pro nebezpečí výše popisovaného přesmyku a lithium, valproat, lamotrigin atd. zkrátka tymoprofilaxí. Pokud je to dobře "namícháno" a zkombinováno se skvělým psychoterapeutem, není důvod se bát a děsit.Moc jsem se rozepsal a tak zatím končím. Ahoj Marek

Mám přítelkyni,která je s touto diagnózou MD hospitalizovaná v nemocnici.Pokusila se o sebevraždu,ale podařilo se jí zachránit.V nemocnici jí léčí elektrošoky.Zajímalo by mne,zda existuje i jiný způsob léčby než lithium a elektroléčba.Je možnost "držet" tuto nemoc v takových podmínkách,aby k sebevražedným poklusům již nedocházelo? Četla jsem totiž,že většina nemocných se o sebevraždu většinou pokusí znovu,opakované pokusy bývají většinou definitivní-Ota Pavel,J.J.Ryba.Když změníme nemocnému podmínky,je naděje na zlepšení.Přítelkyně se přede 2 roky přestěhovala,ztratila kontakt s městem,kde 30 let žila a prakticky od té doby se začaly projevovat psychické a fyzické potíže.Chtěla bych jí pomoci.Moc mi na ni záleží.Něco jsem k tématu přečetla,ale velkou naději mi to nedalo,spíš naopak.Pokud můžete,pomozte mi aspoň malou radou.Děkuji.

Maniodepresiví psychóza je starým názvem pro bipolární afektivní poruchu. Je pro ni typické opakování nejméně dvou epizod manického a depresivního stavu. Považujeme za prokázaný významný vliv dědičnosti, objevuje se ale po vážných traumatických zážitcích. Fáze depresivní a manické se střídají, nemusí trvat stejně dlouho. Obě fáze mohou být nebezpečné - deprese může vést k sebevražedným pokusům a mánie k jednání nebezpečnému pacientovi i okolí (nic není problém, nepotřebuji spát, všechno dokážu a já vám to dokážu...). Nebezpečnost je dána zejména amplitudou nálady, objevují se stavy hypomanické, manické bez psychotických příznaků a s psychotickými příznaky a fáze mírné deprese, středně těžké nebo těžké deprese s nebo bez psychotických příznaků. Ze známých osobností jí trpeli např. herec Miloš Kopecký alias Hogofogo, spisovatel Ota Pavel a pro znalce hudby zřejmě i Jan Jakub Ryba. Jedná se o vážné onemocnění dříve léčené elektrošoky. V 60. letech minulého století se přešlo na léčbu psychofarmaky, nicméně léčba je možná a je třeba se obrátit na nejbližšího psychiatra. Snad to jako základní informace stačí. Ahoj dr. Marek

Mohl by, prosim, nekdo z vas objasnit, co to vlastne ta maniodepresivni psychoza je? Jak se projevuje? Jak clovek s touto nemoci zije, jak vypada jeho psychika? Nedavno jsem se dozvedela, ze ma znama tim trpi a ja netusim, o co jde. Dekuji za odpoved.