Reklama

Psychické problémy a INVALIDITA

Rauš (Čt, 23. 10. 2014 - 16:10)

Taňula: Jo, kdo tohleto...tebe, chlape, honí lenora a žádné starosti

Steve (Čt, 23. 10. 2014 - 15:10)

Taňula: Jo, kdo tohleto nepoznal ten netuší že to vůbec může být možné. Jsem chvíli v neschopnosti po hospitalizaci ale pořád se cítím mizerně, přitom tak rád bych se opět stal zdravým, plně funkčním a chodil do zaměstnání atd. Prostě se cítím jakoby mimo, slabě, třesou se mi svaly, nemám z ničeho prožitek - ani z toho domácího marodění bez zaměstnání. Fyzicky mám nějak málo sil a před vykonáním jakékoliv domácí práce cítím že jí nezvládnu vykonat. (dříve jsem takové stavy neměl a naopak jsem se rád vrhal do práce cokoliv honem udělat abych to měl za ssebou a měl z toho potom dobrý pocit) At' se mám rád sebevíc či nejmíň si připisuju starosti či problémy, je to stále stejný bez efektu. Ani skupinová psychoterapie mi nic nepomohla. To mi připadá že je to spíš pro pacienty pouze dočasně SMUTNÉ (zkroušené) z nějaké události ale jinak jsou OK. Má taky někdo podobnou zkušenost se svým zdravím? Jinak psát na klávesnici zvládnu, PC, i někam třeba dojít, přemýšlím taky cca normálně. Co ale dělat s tím mizerným zbytkem + různými protivnými neurozami? Zatím jsem na to nenašel klíč, a asi ani lékaři.

je mi už dobře (Čt, 23. 10. 2014 - 12:10)

ale na dobu, kdy mě obtěžovaly psychické potíže, nevzpomínám dobře. Nejhorší bylo, že mi lidé blízcí, v práci i doma, házeli klacky pod nohy. A to dost. Nikoho nenapadlo, a delší dobu ani mě, že se jedná o vážné onemocnění. Bohužel jsem se v těch lidech zklamala, protože místo pochopení a pomoci jsem dostala podrazy z té nejhorší kategorie. Takže teď, když jsem naprosto fit - a to mojí zásluhou a dvou super lékařek, mám někde vzadu v mysli tu zradu, což je dobře, protože už vím co můžu, kdyby se něco podobného stalo, očekávat, a už mě to nepřekvapí a nesrazí, jako tenkrát, na kolena. Naučila jsem se mít ráda sama sebe. Dříve, a to byla veliká chyba, nejprve všichni ti kolem a pak až až, a možná vůbec, já.
Když se naučí mít rád člověk sám sebe, pak je mnohem jednodušší mít rád ty kolem sebe, i s jejich prohřešky. Odpuštěním a hlavně pochopením proč se všechno tak blbě semlelo se mi ulevilo. Mít rád sám sebe!

Taňula (Čt, 23. 10. 2014 - 12:10)

Steve, děkuji za odpověď....Ahoj Vando, také jsem se před 3 lety sesypala v práci, pak jsem dělala jednoduchou práci, kde jsem byla v pohodě (měla jsem supr kolepyně)- byla to práce na dobu určitou. Našla jsem další trochu nárořnější práci a opět jsem se sesypala, nezvládám pres v práci. Teď jsem už třičtvrtě roky v neschopnosti, ale nijak se nelepším, beru antidepr. stále více a je ji mi spíš hůř. Už se bavím se svou prychiatr. o důchodu. Bude to asi jen 1. stupeň. Bojím se, že už pak neseženu žádnou práci. Nemám s tím žádné zkušenosti. Kdo ví a má zkušenosti, pište

Stíve (Út, 21. 10. 2014 - 18:10)

Po mě taky vždy divně koukají, když se ptám - kdy už tedy budu OK a v pohodě... Nic si z toho nedělej. Všude lidi čuměj blbě.

Steve (Ne, 19. 10. 2014 - 18:10)

V: Mě to celkem zklamalo když se na to dívám zpětně, čekal jsem pomoc a hlavně vyléčení - odpočívat můžu přeci i doma po práci či o víkendech. Chápu že pro někoho upracovaného je oázou už jen ten pouhý odpočinek, klid, uklidňující léčivo a žádné starosti.

Akorát mi dali jedno doporučení "na odchodnou" - naučit se s tím žít a jakkoliv s tím fungovat omezeně. S tím mě teda moc nepotěšili :-/

Jinak zdravotní sestry i lékaři jen krčili rameny když jsem chtěl slyšet nějaké pozitivní zprávy o výhledech konci protivné psych. nemoci která fyzicky řádí na mém těle. Mozek by chtěl být OK ale tělu se pořád nějak nechce. (mám různé neurotické bolesti či stavy a neumím se jich nějak zbavit) a doktoři asi taky neví co s tím.

v (Ne, 19. 10. 2014 - 16:10)

i mě to nic nedalo ale aspon jsem si tam odpočala

Steve (Pá, 17. 10. 2014 - 22:10)

2-měsíční hospitalizace v PL mě nějak extra nevyléčila, co tedy dělat dál? (je max omezení na 60 dnů) Léčiva jsem si odvezl více nežli jsem měl s nástupem ... krucinál hergot. :-/

v (Pá, 17. 10. 2014 - 19:10)

dobry den chtela bych se...Psala jsem já mám 412 a mám 1 stupen ID 45% 2-krát hospitalizovaná v PL.

jak (St, 15. 10. 2014 - 21:10)

nemožní lidé žijí kolem nás druhým nadává vysmívá pak až se vyřádí smáznou se a sami nemocní a problémoví a doma to samí.

marie ficzuova (St, 15. 10. 2014 - 07:10)

Mé diagnozy:
- F41.2...dobry den chtela bych se zeptat mam uzkostne depresivni poruchu jestli bych si mohla zazadat o duchod uz od leda mam problemy

Thor (St, 15. 10. 2014 - 07:10)

Lucko, hezky napsané. No a co, že jsi dislektička, to není problém. Pořád lepší, než by jsi psala čínsky.. je v tom hodně upřímnosti a pravdy.

Vanda (So, 11. 10. 2014 - 18:10)

Vanda: Lépe moc bohužel...Steve, děkuji za odpověď. Tak to mě mrzí, že se to nelepší, také mám psychické problémy. Před 3 roky jsem zkolabovala v práci - totální vyčerpání organizmu a od té doby jen tak přežívám.

Steve (So, 11. 10. 2014 - 15:10)

Vanda: Lépe moc bohužel né, hlavně je to strašně variabilní - jednou je celkem ucházejícně a druhej den je to zase bída a děs.

V Pátek končím (musím) vyčerpaným termínem (60 dnů je max.)

Uvidíme co jak bude dál ... opravdu jsem na velmi náročném rozcestí co se jak a kam bude ubírat. Musím to zkonzultovat se svým ambulantním psychiatrem. Lepší to není, nebo je jen téměř neznatelně. Léčiva beru víc a víc - asi to chtějí za ten poslední týden dohnat léky nebo co :-( Přes den jedny AD (Zoloft), na noc jiné AD(Mirzaten), přes den beru půlky Rivotrilu, při úzkostech si beru Oxazepam, na neurozy Ketilept.

Rád bych kdyby bylo lépe ...

Ludvíček (So, 11. 10. 2014 - 08:10)

To byla cikánština?

lucka (So, 11. 10. 2014 - 08:10)

Už mi to je dnes jedno...pa ni vjerko jedo žkarede se du naražide ja drpim 3 roki na psichiku pojim se liti okolo mje nemužu ani dodranvajki mam sdoho hrusu videco nevim proc hned naražide na cikosi jedo jedno prodože jesdli jedo cikan nepo cech vžechni sajedneho daki umřem daki ivi umřem přet pohem sme sdejne vžechi on ne urci parvupledi ale do že prach sme prach susdaneem jelikož je hrosna dopa de do vided na nas trpime prodože spjechame vrd neni doho dos dak se mjejede krasne pani vjerko ad vam puch žehna sa chipi se omlouvam sem dislekdicka

Vanda (So, 11. 10. 2014 - 00:10)

Steve, sleduji tvůj příběh, jsi ještě v nemocnici a je ti už lépe.

Steve (So, 11. 10. 2014 - 00:10)

S těmi sexuálními chutěmi (libidem) to máte pravdu. Lexaurin ale není všelék a taky mívá vedlejší účinky.

A (Čt, 9. 10. 2014 - 19:10)

Ano Lexaurin je asi...mám taky tu zkušenost. Nedám na něj dopustit, beru ho dlouho, v nízkých dávkách a nemusím je zvyšovat a pomůže. Někdy se s ním zbytečně straší, s tou závislostí, že. Člověk normálně funguje,mj. i v oblasti sexu, na rozdíl od antidepresiv kdovíjaké generace.

v (Čt, 9. 10. 2014 - 11:10)

Ano Lexaurin je asi nejlepší-nejvíc mě dá do klidu,hlavně když mám úzkostný záchvat.

Reklama

Přidat komentář