Poškození meziobratlových plotének
Meziobratlová ploténka není vyživována cévami. Tkáň ploténky je neustálým střídáním zatížení a uvolnění promývána tekutinou podobně jako houba, kterou ve vodě zmáčkneme, a pak zmáčknutí opět povolíme. Střídání zátěže a uvolnění je tak nezbytným předpokladem pro přijímání výživy, aby se udržovala pružnost ploténky. Kontinuální zvyšování tlaku v důsledku zátěže vede ke ztrátě obsahu vody a ke stále větší ztrátě pružnosti.
Tlak, který na ploténce spočívá, je závislý na držení těla. Při ležení na zádech je na ploténce tlak 25 kg, který se při stání zvyšuje na 100 kg. Při správném sedění se zátěž zvyšuje na 140 kg, při předklánění na 250 kg. Je-li s tělem předkloněným dopředu zvedán ze země předmět vážící 50 kg, musíme počítat se zatížením páteře 700 až 800 kg. Vhodným pohybovým vzorem může být tato zátěž redukována na 25 procent a současně rozdělena na všechny meziobratlové ploténky.
Chvilková zatížení meziobratlových plotének nejsou škodlivá. Ustavičné chybné držení těla, např. pohodlná pozice vsedě se zakulacenými zády, vede k nerovnoměrnému tlakovému zatížení na předním okraji ploténky. Měkké rosolovité jádro ve středu se posunuje dozadu a vede k zatížení vláken podobných slupkám cibule. Jádro se vyklene dopředu směrem k míše, což se označuje jako protruze (vyklenutí) meziobratlové ploténky. Neudrží-li už vnější vláknitý prstenec tlak zatížení, roztrhne se, přičemž z něj vyhřeznou části rosolovitého jádra (výhřez meziobratlové ploténky). Výhřez vede v důsledku sevření míchy nebo nervového svazku k bolestem zad. Tyto bolesti mohou nastoupit akutně (ústřel) nebo se mohou plíživě zvětšovat (lumbago).
Devadesát osm procent všech výhřezů plotének se nachází ve dvou posledních pohybových úsecích mezi 4. a 5. bederním obratlem jakož i mezi 5. bederním obratlem a kostí křížovou. V závislosti na druhu a závažnosti poškození plotének se objevují různé symptomy.
Při malém poškození míchy nebo nervových kořenů jsou v popředí většinou popsané bolesti zad vycházející z hloubi s vystřelováním do jedné nebo obou polovin hýždí. Při větším vyklenutí ploténky dochází k táhlým, do nohy vystřelujícím bolestem, které zesilují při kašli nebo kýchání. Velké zhmoždění míchy vede k poruchám nervové funkce, které se
projevují v popsané poruše citlivosti, ve ztrátě reflexu nebo v ochrnutí. Při poškození meziobratlové ploténky dochází k poruše citlivosti v oblasti přední strany bérce i v oblasti hřbetu nohy. Jevy ochrnutí se ukazují při zvedání palce u nohy stejně jako při chůzi na patě se zvednutým chodidlem.
Při poškození ploténky mezi 5. bederním obratlem a 1. kostí křížovou dochází k poruše citlivosti v oblasti vnější strany stehna a bérce, která probíhá v místech "lampasů" na vojenských kalhotách. Současně dochází ke ztrátě reflexu Achillovy šlachy i k poruše svalů klenby chodidla. Pacient může chodit na špičkách prstů jen omezeně nebo vůbec ne.
Léčba je závislá na druhu a rozsahu poškození meziobratlové ploténky. Při lehkých poruchách
může být vhodným podáváním léků a rehabilitačními metodami zabráněno pokračujícímu poškozování míchy a bolesti zad mohou být potlačeny. U této skupiny pacientů je právě důležité osvojení vhodného každodenního chování (kurz předcházení bolestem zad), aby se zabránilo dalšímu nadměrnému zatěžování ploténky, které způsobuje zhoršení obrazu nemoci.
U bolestí zad v důsledku vyklenutí meziobratlové ploténky, které nelze zlepšit výše uvedenými opatřeními, jsou možné dvě alternativy. Jednou z nich je, že narušené rosolovité jádro se rozpustí injekcí do středu ploténky (chemonukleolýza), druhou možností je odsátí narušeného rosolovitého jádra jemnou dutou jehlou (perkutánní nukleotomie).
I u menších výhřezů plotének může být méně radikálním ošetřením, jakým je odsátí ploténky, odstraněna narušená tkáň meziobratlové ploténky, což vede k výraznému zlepšení potíží.
Velké výhřezy plotének vyžadují operativní zákrok. Při něm se otevře prostor meziobratlové ploténky a celá chorobně změněná ploténka se odstraní.
Ani jednou z těchto forem léčby se nevytvoří zdravá ploténka, nýbrž pouze se odstraní chorobně změněná ploténková tkáň. Schopnost nést zátěž a pohyblivost tohoto úseku páteře je tak trvale snížena. Po skončení pooperativní léčby je nezbytná doživotní "hygiena zad".
Zdroj: Hans-Dieter Kempf - Záda - zbavte se bolestí navždy, nakladatelství Pragma
Komentáře
jo jen Bůh ví, proč u někoho to zabere a u někoho ne..mě to nezabralo ani o kousíček bolesti.... navíc si mylsím, že i když to pomůže příčinu to neřeší....takže mě tam na opakovaní už nedostali..Rok a půl jsem se snažila o různé metody, cvičila vojtovku pod dohledem..ale nic nepomáhá tak jsem nyní před operací...budu se modlit,musím říct, že se na ní snad i těším, protože bolesti jsou šílený a horší a horší už mi nejde ani ležet.-( všem držím palečky...a každopádně jde o změnu životního stylu jednou provždy nejen na čas.-)
Jako asi všechny čtoucí výše uvedený příspěvek , mne rovněž trápí meziobratlové ploténky. Na operaci ač mi je doporučena, zatím nechci. Na těchto stránkách, http://vertebrolog.com/cz/ a v knize píší o bezoperační metodě, která je téměř zázračná. Alespoň mě , jako laikovi to tak připadá. Názor, případně zkušenosti s ní jistě budou zajímat řadu lidí, včetně mne.
Přeji všem jen dobré zdraví.
K.
Maji instrukcni videa a rehabilitacni centrum. Doktor Smisek a jeho dve dcery.
- Odpovědět
Pošli odkaz