Reklama

Těhotenství po čtyřicítce

Marcka (Čt, 17. 6. 2010 - 21:06)

Ahoj holčiny,
Katjo,ty máš taky toho hodně za sebou,nemělas to jednoduché.Šel mi mráz po zádech,když jsi psala o malém,jak měl problémy s tím svěračem.Moje dcera,jak měla 3 měsíce přestala přibírat na váze,předtím jen málo a dětská doktorka mě pozvala na kontrolu až za měsíc,místo třeba za týden,za ten měsíc nepřibrala ani deko,co vypila vyblinkala a přestala kakat,pořád spala i přes den i 4 hodiny v kuse,šla jsem jí to říct a ona koza mi ještě dala pro ní projímadlo,bylo to něco jako jogurt.Říkala jsem jí,že jsem měla silnou chřipku,velké horečky,volali jsme pohotovost,jestli můžu kojit,doktor říkal,že v pohodě,ale malá od té doby přestala přibírat.Já blbá nezkušená matka věřila doktorce,pak se malé vzadu na hlavičce udělala prohlubenina a to už jsem nevydržela a šla přímo přes známého za primářem dětské polikliniky.Jo,ještě mi ta dětská předtím řekla,že malá bude mít asi něco se svěračem ,že se jí potrava nedostává do žaludku a proto vše vyblinká.Primář mi hned nic neřekl,viděl,že jsem vyřízená,vzal ji na vyšetření a dal mi Feminar,ať přijdeme za týden na kontrolu.Malá za ten týden přibrala 80dkg,bylo to jiné dítě,smála se,začala zvedat hlavičku,předtím vůbec.Primář mi až pak řekl,že mě nechtěl hned strašit,ale,že jsme přišli za pět dvanáct,malá byla úplně podvyživená,vypadala prý jak z Etiopie,jen nafouklé bříško a začaly ji měknout kosti a mohli jí vynechat i orgány,byla sloučká a kompenzovala si to spánkem.Stalo se to tou chřipkou,mléko se musí prý když je víc než 38stupňů horečka převařit,dostávají se tam bakterie,já měla 40 a doktor mi řekl,že můžu kojit,pak věř doktorům!Museli jsme chodit do roku na krev,byla chudokrevná,ale očividně začala přibírat.K té dětské jsem už nepáchla,jen jsem jí šla ukázat zprávu z nemocnice,jediné co řekla,že to není možné,přestoupila jsem k jiné dr. a zpráva z nemocnice zmizela,asi ji baba ztopila.Taky jsem Katjo žila s dětma 10let sama,bylo to někdy kruté teda finančně,ale bylo nám dobře,manžel byl gembler.

katja (Čt, 17. 6. 2010 - 19:06)

Ahoj děvčátka,
mám...Jo jsou to někdy nepochopitelný věci mezi nebem a zemí... Já si tady na tomto serveru přečetla skoro celou diskusi a výsledek je ten, že začínám být pyšná, že mi je těch 40. Konečně !! jsem totiž dospěla, vím co chci, teď ještě aby so to mimi ještě v pořádku zadařilo a budu nejspokojenější člověk na planetě. Já tady ty lidi neodsuzuju za názory, jaký je to nesmysl být ve 40 a po 40 matkou, protože to píšou holky co jim je 30, max. něco přes. Protože když mi bylo 30 tak jsem reagovala stejně. Ono taky když mi bylo dvacet (22) a přišla do poradny ženská co jí tehdy bylo 29, tak jsem si v duchu říkala, jéžiši taková stará... To se musim pousmát, jak si to pak člověk rovná. Pořád tady obemílají fyzickou sílu a zdraví, jenže to se nedá ovlivnit nijak. Zrovna dneska u nás vyváželi popelnice a šla jsem zrovna něco taky přihodit a pelášila jsem, aby si mě nespletli :-):-), ale zase, když se trochu přišmrncnu, tak je to myslím ještě dobrý :-). Taky jsem dnes byla s malým na písku a byly tam asi tak 25 leté maminky. Obě žváro u huby, děti je evidentně rozčilovaly, to bylo pořád nevotravuj, padej, co zase chceš ? Pití? Smůla, to už jsi si hošánku vychlastal.. takhle mluvily.. Dále jsem vyslechla jak je manžel debil a taky že má odpojenej telefon, protože nemaj prachy, ale jestli o víkendu nezajdou někam zachlastat, že potřebujou někam mezi lidi.. No síla teda Těch dětiček mi bylo líto, obvzlášť když můj syn měl pitího dostatek a taky, když jdu na písek, tak mu vezmu všechny bábovičky a auťáky a né jedny hrábě a pak se divím, že ho to tam nudí. To je teda podle mě horší, než když si dítě pořídí 40 a .. ženská, která je ochotná se tomu dítěti věnovat. Pak tady píšou, jak už ho nebude zvládat až jí bude 50 a více, páč nastoupí puberta a jak si s těma rodičema nic neužijou. Puberta je puberta a vlastnosti rodičů je taky věc jiná. Já blbnula s prvním synem a lumpačíme i s tím druhým a budu moderní maminkou i s tím třetím, pokud se znovu zadaří. A taky mě zaráží ty věty typu : Já se těším, až děti odrostou a ve 40 si budu moci konečně užívat. To nechápu jako co mají na mysli : Flámy až do rána Nějakej nezřízenej život ? Já si užívám i s malým prckem. Jezdíme na dovču, chodím cvičit, občas zajdu na masáž, s manželem si dáme dvojku,je to prima. Tak. Jen mě tady některé názory fakt nadzvedly, škoda, že už na ně nemůžu reagovat, pže jsou staré datum, ale na druhou stranu se to tu vytřídilo a jsou tu samé prima ženské :-) :-)

Iva (Čt, 17. 6. 2010 - 13:06)

Katjo, co na to...Ahoj děvčátka,
mám strašný fofry,pak si Vás dočtu:))))
Marci,já si koupila program s astrologií.
Na netu to nespočítáš,chtějí za to chechtáky víš!!!:)))))))))Tak mi hoď na mail(soukromě)ty data,já na to juknu,syn to hodí do mailu a pošlu ti to a je to!!!Mažu,zatím pá...Zuziku,co je s Vámi???!!!Ozvi se juuuuuuuuuuuuu?!

Janina (Čt, 17. 6. 2010 - 13:06)

Janina : něco mezi nebem a...Katjo, co na to říct....další příklad toho, že na tomto světě máme fakt očistec. Já svému těhotenství dávám teď srpnovou dovolenou a pak už to taky asi vzdám. Píšu asi, protože se znám a určitě si pak ještě nějaký ten měsíc přidám :-))
Při čtení Tvých řádků jsem si vzpomněla na jednu příhodu, která se mi stala v mých 14-ti letech. Je to příhoda se šťastným koncem. Byla jsem na táboře v tehdejším SSSR a máma byla těhotná s bratrem. Mě jednou nad ránem chytly tak krutý bolesti břicha, nikdo si se mnou nevěděl rady, naše lékařka, pak zavolali ruskýho doktora...a nic. Navečer se mi tak krásně ulevilo. Jenže jsem měla nakázáno ležet. Ostatní šli na návštěvu do jiného tábora, já musela ležet. Holky si ze mě dělaly legraci, že máma rodí a já jí pomáhám. Vsugerované to být nemohlo, protože termín porodu měla víc jak za týden. No a když jsem přijela domů, mamka v tu dobu opravdu rodila. Bolesti ji chytly nad ránem, rodila až před 17. hodinou, kdy mě se udělalo dobře. Spočítaly jsme to (časový posun) a ono to vyšlo snad na minuty.

katja (Čt, 17. 6. 2010 - 12:06)

Ahojky děvčátka,

Katjo,...Janina : něco mezi nebem a zemí určitě existuje. Mě se někdy podaří, často v kritických situacích jakoby na "někoho napojit" nevím jak to nazvat a ani nevím kdo to je, protože vnímám jen jeho hlas, je to totiž tak, že se dostanu jakoby do fáze spánku v bdělosti a ptám se na nějaké věci a ten "hlas" mi odpovídá. Je mi docela jedno, když si o mě někdo bude myslet, že jsem vyšinutá. Stalo se mi to např., když mého prvního syna srazilo auto (hlídal ho tehdy jeho otec) úplně jsem byla down, a modlila se ať to přežije a ten "někdo" mi říkal, neboj dobré to bude!! Taky, když táta měl infarkt a doktoři mu dávali 72 hod, jestli přežije a zase : říkal : ještě není jeho čas, teď ještě ne, dostane se z toho. Neříká mi jen dobré věci,ale i špatné, bohužel. Jsem ráda, že se z toho tady můžu vypsat.. Když se mi narodil druhý synek, tak měl pylorostenózu, nemá to s genetikou nic společného, v praxi to znamená, že mu nefungoval svěrač v žaludku, nepustil mu dál potravu, takže kdyby nešel na operaci, tak zemře hladem a žízní. Ve 14 dnech měl 1 operaci. Nepovedla se. Ta hrůza !!! Bylo mu 14 dní a já nemohla nic dělat. Obvolávala jsem všechny známé doktory, někteří krčili rameny, bylo to hrozné, žil jen díky sondě, kterou měl zavedenou do hlavičky.. Pak se do toho pustil primář Ústecké dětské chirurgie. Řekl mi, zkusím ho reoperovat, neslibuju nic, ale pokusím se, jde tam o mm řez. Zase jsem prosila toho nahoře, moc moc jsem prosila a on mi říkal, že mě chápe a že se pokusí s tím něco udělat, aby to tentokrát dopadlo dobře. Když bylo po té operaci, tak mi ten hlas řekl, že to dopadne dobře, ale že to jakoby "nebude zadarmo" čímž jsem pochopila, že bude muset vzít za něho náhradu. Hned jsem mu řekla : vezmi si mě!!! Hlavně ať on žije !!! Ale on mi odpověděl, TEBE ne. Vezmu si pak tvého manžela. Tak takhle mi to řekl. PAK !!! Nevím kdy znamená PAK !!! A s tím teď žiju.. Utěšuju se sice tím, že je to třeba nesmysl, anebo, že v krizové situaci takhle nějak funguje podvědomí, nebo já nevím co. Lidský mozek taky ještě nikdo do detailu neprozkoumal a říká se, že ho skoro vůbec nevyužíváme. Navíc jsem vzdělaná, racionální, ale to ale a to PAK tu stejně někde pořád je.. Jediný dobrý dopad to má ten, že já jsem se dost změnila a fakt neřeším žádný malichernosti a manžela opravdu hluboce miluju a máme krásné manželství. Nikdy jsem nevěřila, že ještě mě potká tak krásný a hluboký vztah.´Byla jsem od 25 s 1 synkem sama. Musela jsem se odrazit ode dna, což se mi podařilo, zařídila jsem sama byt, pořídila si auto, rekonstruovala ho, věnovala se synovi, měla v jednu dobu i 2 práce najednou, ale s chlapama smůlu. Byla jsem pro ně jen matrace, je to tak. Vždycky jsem tak chtěla, aby z toho byl ještě vztah, ale oni ne. Nechtěli se vázat a nechápali, že já to tak necítím. Jak já zaviděla všem párům, o vánocích, když bylo hezké odpoledne a oni se šli projít. Já sice vlastní pílí neměla finanční nedostatek a mohla mít i nějaké milence, ale byla jsem nešťastná. No a teď se na mě konečně usmálo štěstí.. Máme se dobře, manžel je zlatej, mám dvouletého chlapečka, který je už zaplaťpánbůh zdravý, 1 syn je taky v pořádku, tak pro změnu jsem musela zažít potrat. Asi nemůže mít člověk všechno.. Tak se to snažím brát. Ale nevzdám to. Ještě o to jedno mimi zabojuju. Aspoň ještě jednou!!! KDyž to ani potom nevyjde, tak se s tím smířím, ale ještě to zkusím. Jsem tak šťastná, že se z toho všeho můžu vypsat, tady na těchto stránkách, moc mi to pomáhá.

Janina (Čt, 17. 6. 2010 - 11:06)

Marcka: měla jsem zamlklý...Ahojky děvčátka,

Katjo, z Tvého příspěvku mě mrazí. Zvlášť sen. Je to normální, aby se něco takového mohlo zdát? Jak už jsem psala, v mých 10-ti letech mi zemřel nejstarší bratr. V té době se mi o něm zdálo, ale spíš takovou formou, že "za mnou chodil" a společně o jeho smrti mluvili. Jednou mi ve snu říkal: "Já už budu muset jít, za chvíli příjde mamka z práce, tak aby mě tu neviděla, aby nebyla smutná". Jeho "návštěvy" v mých snech bývaly docela časté. S dospíváním však mizely. V roce 1987 mi zemřel děda, to už jsem byla vdaná a měla syna. Myslím, že jedna taková návštěva taky proběhla, ale nic moc si z ní nepamatuji. Až když zemřel táta (2000), tak děda opět přišel a říkal, že se dozvěděl, že táta zemřel (táta byl dědův zeť) a ptal se co mu bylo. Viděla jsem ho sedět v chodbě na židli opřeného o hůl. A táta taky přišel - seděl v obýváku v křesle. Tady jsme spolu nemluvili, jen jsem se na sebe dívali. Něco mezi nebem a zemí.....

Ivi, na Jonášovu metodu jsem se kdysi na netu koukala. Ale nic takového, kde bych si mohla spočítat možné početí....Nebo je tím myšleno to, jak jsem si tam zadala datum a čas narození? Ukázalo mi to v jakém postavení byl měsíc v době mého narození. Z toho jsem pochopila, že nejlíp bych mohla otěhotnět právě v tomto měsíčním postavení. Ale nepochopila jsem - bez ohledu na váš cyklus. Jinak těmto věcem taky docela věřím. Vyzkoušela jsem kdysi i karty....a funguje to.
Ivi, dvojčátka by byly krásný :-)))) Málokdy se to ale prý povede hned v prvním cyklu stimulace. To prý ještě není tak dobře nastartováno. Jistě, jsou případy, kdy ano, ale většinou se to právě zadaří až po 3 měsíčním užívání. Takže vydrž !!!

Vydržme, děvčata, všechny!!!!

katja (Čt, 17. 6. 2010 - 08:06)

Marcka: měla jsem zamlklý potrat v 8 týdnu.Psychicky jsem na tom nebyla nejlépe, protože já to osvětlím : jak už jsem psala, mám kromě dvouletého zlatíčka, ještě skoro už 18 synka. A můj současný manžel je 300 km od mého bývalého bydliště. Když jsme se vzali a já otěhotněla, tak bylo jasný že já půjdu k němu, ale první syn nechtěl, že tam má tátu, babičky, kamarády(ty hlavně) no a vyváděl, že nepůjude někam na jinou školu a tak. Domluvila jsem se tedy s babičkama a býv. manželem, zda s tím takhle souhlasí a oni, že jo. A tak jsem ho tam s těžkým srdcem nechala. No a přestože můj současný manžel je zlatíčko,tak samozřejmě nechci, aby to táhnul všechno sám, takže já synovi dál platím byt (to bych ale stejně dělala, když nechtěl jít s náma, tak mu ho pak dám a ať si s ním pak dělá co chce), telefon, internet, no a samozřejmě kapesné, nějaké oblečení, týden v každém druhém měsíci tam s ním jsem, no a světe div se, ono to funguje, učí se, nedělá žádný mejdany. No a 1.6. jsem měla nastoupit do práce (netěšila jsem se, protože malej musí tím pádem do jeslí, navíc to, bydlím v Brně, tady moc stále neznám, no ale mateřskou jsem měla na 2 roky, pak by přicházela v úvahu podpora, to mi řekli na prac. že by bylo 3000. No a to bych nemohla táhnout toho mého prvního synka. Takže jsem tím žila, připravovala se na konkurzy, jela si koupit něco na sebe no a manžel přijel ze služebky z Polska a najednou bác a byla jsem těhotná. Já normálně bulim, když to teď píšu, ale napíšu jak to bylo. Tak JÁ KRÁVA jsem dokonce byla naštvaná!! S manželem jsem ddruhé dítě sice chtěla, ale až tak po roce (vůbec mě nedocházelo, že mi bude už pak 41, že bych pak třeba otěhotnět nemohla) no prostě předtím jsem měla 2 poho těhu, tak jsem to tak brala. Takže jsem se chvilku těšila, pak zase jsem bulela, že teď ošidím toho prvního syna a že bude smutnej, páč to už mě neuvidí skoro vůbec, ale nakonec mi manžel navrhl jasný plán, jak to bude a já se konečně začala těšit, koupila jsem dokonce i nějaký blbinky pro mimi a co kdyby to byla holčička.. no a pak, přišlo krvácení a ráz na ráz a byla z toho ta revize. Já když jsem se probrala z té narkózy, tak se mi pak na pokoji zdál sen : bylo v něm miminko, podobné tomu 2 synkovi a řikalo mi : maminko, tak já už letim... a já jsem se ho ptala : a kam ? A ono říkalo : do nebíčka přeci, počkám tam na Tebe.. Tak jsem mu řekla, ať tam na mě počká, že za nim přijdu.. Do prčic, nejsem z toho venku pořád.. Ono je to taky teprve týden. A ikdyž mám naštěstí malého, tak já stejně mám tyhle derese, asi jsou to ještě i hormony, nevím. Takže teď půjdu do nové práce, ta předtím padla a zkusíme to za čas znovu, protože chci být v psychické pohodě. Musím se dát do kupy i zdravotně, to mi zase radila teta : měsíček zahradní, ale jen červený (květ), řebříček zahradní a kontryhel. Měl by to být čaj k regeneraci a nastartování. Tak ho půjdu koupit a uvidím. Marci, je mi líto co se Ti stalo, byla jsi na tom hůř a spousta holek je tu na tom mnohem hůř, ale jste statečné a bojujete a určitě to vyjde. Moc Vám to všem přeju.. Hlavně ta pitomá psychika, ta umí udělat strašně moc.. Ach jo.

Iva (St, 16. 6. 2010 - 23:06)

Katjo,díky za info,taky na...Marci,napiš mi datum narození a hodinu na:
[email protected] jestli budu mít zítra chvíli,tak se Ti na to podívám.Na menzes se nebere ohled,důležité je postavení měsíce.Těch naprosto ideálních dní,jako je poloha měsíce a k tomu plodné dny je za rok jen pár.Tam to těhu vychází téměř 100%.My jsme tuto situaci za celý rok měli 2x a vždy se mi zpozdil předtím cyklus a nevyšlo to!!!Ale Jakub vznikl mimo plodné dny,njn bylo mi 21!!!

Marcka (St, 16. 6. 2010 - 22:06)

Katjo,díky za info,taky na to kuknu.Cos měla s revizí dělohy?Já ji prodělala před dvěma měsíci po potratu ve 4.měsíci.
Ivi,čas narození vím,zkoušela jsem si to udělat na jejich stránkách,ale nejsou tam ty rizika a je fakt,že mi plodné dny vychází třeba v době ms.Kde Ivi můžu zjistit něco blíž?

Iva (St, 16. 6. 2010 - 21:06)

Jani,to by bylo super,kdyby se povedly dvojčata!!!A ještě dvě holčičky!!!No tak to je sci-fi!!!:))))Budu vděčná aspoň za jedno.Ani jsem nevěděla,že to bude působit další 3 měsíce,to se mi líbííí!!!A dnes mi teda nic není,ale včera mě bolelo v podbříšku,jo a ráno prsa.
Katjo,děkuji za info,mrknu na to!!!
Marci,já bydlet se svojí máti,tak už nežiju!!!Generál Laudon hadra a mistr v citovém vydírání,egoismu a ješitnosti!!!Teď se nemůžu rozepisovat,neb mám fofry.Děláme plot.:))))Jonášovu metodu mám rozepsanou,zábývám se astrologií.Po tragédii mi ji na něčí doporučení zpracoval za 1000,-kč p.Baudyš,ale napsal mi tam,že vzhledem ke ztrátě holčičky nebude moje otěhotnění samozřejmé a musím tu ztrátu napřed zpracovat pomocí psychologa.Asi půl roku zpět jsem si to vypracovala podle astrologického kalendáře na počítači sama a také se nezadařilo.Psychika...Jinak jsem se podle toho dívala na naše děti,všechna pohlaví opravdu sedí a Jakuba jsme počali právě podle Jonášovy metody,neb byl zplozen v "chráněné"době těsně po menzes a my se tehdá divili,jak je to možné!!!:))))Marci znáš svoji hodinu narození???Musí být,co nejpřesnější!!!Ideál je + - 10minut.

Marcka (St, 16. 6. 2010 - 19:06)

Ahojky děvčata!
Ivi,taky jsem ráda,že ti to dobře dopadlo,snad dopadne i to ostatní,moooc ti to přeju po těch vašich strastech.
Ten požární hlásič je super,akorát moje mamka má s tím problémy,pořád říká,ať to odmontujem,na co to je,že kdysi to taky nebylo,že to v noci pípá(to je fakt a nevíme proč,vždy to sem tam pípne),prostě si to nenechá vysvětlit.
Zuzi,vím,že je to hrozné,když nemáš podporu ve vlastní rodině,znám to,rodiny moc nemám jen přítele,mamku a děti.S mamkou jsem neustále na nože,asi je to tím,že bydlíme celý život dohromady,je tak trochu sobec,psychicky mě kolikrát vydírá,jak jsem řekla,že se odstěhujem,tak že ji nechám na stáří samou,to už byli před 18 lety,kdy měla 52,ať ještě počkám ajá cíťa se nechala vždy ovlivnit.Pak se to zhoršovalo,do všeho mluví,když není podle ní jsem ta nejhorší,pomlouvá mě před děckama,pak to zapře,nic vlastně nemusí,vše dělám i kupuju já.Nejhorší bylo,jak řekla děckám potom mém potratu,že je dobře,že to tak dopadlo,že jsme blázni,děcka s ní pak nemluvily,byly v šoku.Skoro spolu nemluvíme,už se těším až bude domeček a bude tam mít svůj byt.Zuzi,doufám,že Terinka už je zdravá.
Holky nemáte některá zkušenosti s Jonášovou metodou početí,teď jsem to studovala a nevím,jsou na ní různé názory.

katja (St, 16. 6. 2010 - 19:06)

tak jsem si to tady pěkně pročítala a je moc fajn, že tu je spousta takových holek, které se ještě pokoušejí mít děťátko. Taky sem něčím přispěju, třeba se mi uleví. Tak jak začít : mám 2 děti (zatím), jednomu synovi z 1. manželství bude 18 a druhému z 2. manželství byly před 14 dny 2 roky. Letos mi bude 40. Před týdnem jsem prodělala revizi dělohy v 8 týdnu (zamlklý potrat). V životě by mě nenapadlo, že mě to potká, ale potkalo a nejhorší to bylo těsně potom, ale vrátila jsem včera od doktora a on okamžitě říkal ať to zkusím za dva měsíce znovu. Já to nechci hrotit, necháme to osudu, ale jestli to vyjde tak bych byla ráda. Ikdyž nám se to podařilo hned napoprvé, fakt nekecám, jednou si manžel nedal pozor a bylo to. A hned Vám taky napíšu, co si myslím, že mi pomohlo. Tak já jsem před tím neplánovaným otěhotněním jedla bylinové tablety Tang Kuei a vitamín E 400 a to hlavně prto, že jsem byla nastydlá a pobolíval mě celkem dost pravý vaječník, a tyhle vitamíny - byliny jsou speciálně určené k ozdravení pohlavních orgánů ženy. Asi tak v polovině cyklu se mi stalo (naštěstí doma :-)), že jsem se jakoby samovolně počurala, fakt, byla to taková divná voda, a hlavně, vůbec to nešlo přes močový měchýř, prostě se to nedalo ovlivnit. Tím jsem se prý dokonale vyčistila, no a další měsíc si manžel jednou nedal pozor a bylo to. Tak doporučuji vyzkoušet, pže vyzkoušet se má všechno. A s tou revizí, to je zase jiná kapitola, ale rozhodně to nebylo věkem!!!! o tom mě můj gynekolog inforomoval okamžitě a na pokoji se mnou, bohužel se stejnou diagnozou byla holčina kolem 25 let. Tak jen jsem chtěla přispět, třeba by to mohlo někomu pomoci, kéž by.. miminkám po 40-ce a maminkám, co to nevzdávají zdar!!!!!!!!

Janina (St, 16. 6. 2010 - 16:06)

devcata nenechte se od nikoho...Ivanko, ale my přece nejsme staré :-)) Možná tak v očích -náctiletých. Jak už jsem psala v předchozím příspěvku - jsme holky v rozpuku :-))) Ono není totiž nikde psáno, že mladá maminka musí být zákonitě zdravá. Každého může cokoliv potkat v jakémkoliv věku. Díky ale za podporu :-))

Ivi, Clostíkem uzraje víc vajíček, Duphaston se zase postará o lepší děložní sliznici (já brala Utrogestan). Zároveň se Ti cyklus srovná. Jen mě udivuje, že je Ti po Clostíku špatně. Já vůbec nevěděla, že něco užívám. Asi budeš brát 3 měsíce. Další 3 údajně pak ještě hormony mají účinek :-)) Uvidíš, určitě to vše dopadne dobře :-))

Iva (St, 16. 6. 2010 - 15:06)

Jéééé, komáři kousek od...Jj Jani,tak parádně rozházený,že dva měsíce žádný!!!:((((Proto mě dr,dělala ten HP,no a podle těch výsledků mi řekla,že nechápe,proč cyklus není a že to asi bude těma mýma depresema.To počasí mi nepřidalo.Byla jsem na kaši:((((Teď mě trochu motivuje,že mám ten clostík a HP je dobré,tak čekám,co se bude dít...

ivana (St, 16. 6. 2010 - 14:06)

devcata nenechte se od nikoho odradit,ze jste stara na miminko,kazdy se citi jinak a kazdy si muze take poridit miminko v kteremkoli veku,pokud je zdrav,lide jsou zly,pomlouvat vas stejne budou i kdyz nebudete mit mimco,je to jenom zavist a zloba,nejhorsi je,kdyz pomlouva rodina,ale take se to da prezit,tak navahejte a vzhuru do boje,vsem kdo chce mimnco preji hodne zdravy a stesti

Janina (St, 16. 6. 2010 - 12:06)

Ahojky...Jéééé, komáři kousek od Dyje, jo....??? "Kousek" od Dyje bydlím......:-))

Nechci Tě odrazovat, já moc ovu testíkům nevěřím. I má Dr. mi říkala, že se na to nedá spolehnout. Navíc musíš si být opravdu jista, že testovací čárka je buď stejná, nejlépe ale silnější než kontrolní. Tady nestačí, že tam prostě ta druhá je. Poznáš sama. Navíc, jak jsi myslím psala v předešlých příspěvcích, tak teď máš cyklus parádně rozházený, že? Moc moc moc Ti přeji, aby to dopadlo OK :-))

Iva (St, 16. 6. 2010 - 11:06)

Ahoj děvčata,
Ivi, kamion...Ahojky děvčata!!!
Jani,nakoupila jsem si ovu-testy a jak doberu clostík,tak začnu testovat.Pokud bude pozitivní,tak by mělo za 24-48hod.dojít k ovulaci.Takže skočím do auta a šup na manžela:)))))Jenže bych to chtěla pojistit,tak tam někde přespím-asi na stromě:))))))Hlavně nezapomenout repelent,mají za firmou Dyji!!!Šmankote,mě bolí břicho...že by ten Closťa zafungoval???:))))

Janina (St, 16. 6. 2010 - 09:06)

Ahojky děvčata,vůbec...Ahoj děvčata,
Ivi, kamion je paráda. Už jsem takhle několikrát cestovala. Napřed je člověk natěšený a kouká a kouká kolem sebe a pak.......usíná :-)) Ale i u Tebe to začíná být zajímavý. S kolegou na pokoji to by asi romantika nebyla, takže to příroda pojistí :-)) Ale....nechci machrovat, ale 1. měsíc to bude nejspíš výlet na "zkoušku" :-) Pokud s Clostíkem a BT začínáš, kdy byla ovu poznáš až zpětně a to už je na plození pozdě. Leda, že by výlet trval alespoň 3 dny v době předpokládané ovu. Já měřím 5. měsíc a teď teprve můžu říct, že vím, kdy.....:-) Poznáš to sama. Každopádně...držím palečky :-)))

Dano, Vilma tím asi srovnává nás - 40-ti leté holky v rozpuku a ženy zralé :-) Ale třeba nás sama vyvede z omylu :-)

Zuzi, je smutné toto slyšet od vlastní mámy. Já jsem holka od huby a...kdyby toto řekla ta moje mě, tak vím co bych na to odpověděla. Doufám, že se na mě nebudeš zlobit, když to napíšu, ale je to jen to co bych řekla já. Já bych jí řekla, že ona ty nohy taky kdysi musela roztáhnout. A víckrát...Mě ta moje od toho odrazuje mít ještě teď dítě. Říká mi, ať si uvědomím kolik mi je atd....tak ji na to jen řeknu: "No vidíš, nejvyšší čas už s tím teda něco udělat a začít se snažit ještě víc..." Když jsem ale loni potratila, tak mi byla velkou oporou....Terezičce přeji brzké zotavení :-))

Iva (Út, 15. 6. 2010 - 22:06)

Po čtyřícítce...Ahojky děvčata,vůbec nestíhám,dnes jsme byli v Brně u mé psycholožky a pro materiál a stavíme a natíráme a nějak ten den má málo hodin či co...
Velmi mě těší,že máte radost z mého výsledku,já to moc nepřeháním,ještě nevím,jestli na ty léky vůbec nějak zareaguju a ani tak není stále vyhráno,že...
Jani,kamion bych brala hned!!!Manža dělá už 17 let v Rakousku,jako automechanik,hotovej Ferda Mravenec!!!No a bydlí tam na společné ubytovně a je s jedním Slovákem na pokoji.Navíc pracuje od rána do večera cca do 20hod.,takže je to vážně složitější.Ještě jsme to takhle nepodnikali,takže vážně nemám představu,kde hlavu složit :)))))Pracuje v menším městečku ani nevím,jestli jsou tam nějaké penziony,musím kouknout na net.Však IVF taky není zadarmo nééé?!:)))))Zatím jsou to předčasné plány,napřed musí proběhnout ovulka!!!Jinak je mi po tom Clostíku celkem divně,blbě,jak před menzes a furt mě honí mlsná...
Zuzi,při čtení Tvého příspěvku se mi vybavila i určitá část mého života s tchyní i s reakcí na mé těhu s Ivuškou.Z těchto lidí čiší sobectví na sto honů a to mimčo je pro ně nepřijatelné jenom proto,že si rychle spočítají,jak se teď přestane všechno točit jenom kolem nich...Od jedné velmi moudré ženy Dr.Marty Foučkové jsem slyšela,že člověk k sobě nemá pouštět negativní myšlenky,ani lidi.I kdyby to byli členové rodiny,tak se snažit omezit s nimi styk na zdvořilostní návštěvu i třeba jen jednou za rok.Tito lidé svým sobectvím a bezohledností dokážou rozložit celou rodinu.Je jenom na nás,zda jim to umožníme.Radši budu v budoucnu vysvětlovat Delfínkovi,proč neměla normální babičku,než přihlížet,jak mi sobečtí rodiče ničí život a vztahy v mé vlastní rodině.Však jsi rodičům nezakázala návštěvy, néé ,a jak stojí oni sami o mazlení s Delfínkem?!A co si vůbec myslí o Tobě,když Ti matka řekne takovej hnus o roztahování nohou?!Kde je nějaká úcta k ženě,která miluje svoje děti jako Ty?!Zuzi, netrap se,ty dveře, zavřeli oni.Přímo s něma práskli!Máš úžasné děti a manžela a jiné nezměníš!!!

dana (Út, 15. 6. 2010 - 18:06)

nerozumím, co tím chtěla Vilma říct

Reklama

Přidat komentář