Reklama

Je to psychické týrání?

Milena (St, 21. 1. 2009 - 08:01)

Nahraj si ho Janko, až ho chytne amok. Nahraj si ho a připrav si nahrávku na další den až zase spustí. Zapni to co jsi nahrála den před tím a hlasitě mu to pusť. Mohlo by to zabrat, ale taky by ho to mohlo rozzuřit a mohl by ti natáhou, tak nevím, ale já tohle udělala svým známým. Ani to nebyli přátelé,jen příbuzní. Hádali se předemnou jako psi, chlap urážel jí, ponižoval a já tam seděla celá vyjevená. Pak mě napadlo nahrát to na mobil. A pustila jsem jim to. Zírali na sebe celý vyjevený a bylo jim nepříjemně. Mě ale taky bylo nepříjemně, když jsem je musela poslouchat a být v té situaci. Chlap něco zakoktal a zdejchnul se.

Janka (St, 21. 1. 2009 - 00:01)

Ahoj, děkuju za odpovědi.Je to opravdu složité.Odešla bych,ale bohužel nestíhám.Když má amok (jak tomu říkám),tak to ze sebe chrlý joko sopka.Občas mě ujedou nervy a poleju ho minerálkou nebo co mi příjde pod ruku.Nedělám si legraci, ale opravdu chápu ženy,které v afektu muže zapíchnou.Nevím jestli to ženy tají,ale zatím jsem nepotkala žádnou, která by se potýkala s takovým problémem.Ale připomíná mi to muže,které ženy zmlátí a pak klečí a pláčou a omlouvají se.Když mě tak to seřve a vynadá do P a K, tak pak se strašně omlouvá, kupuje mi květiny dokonce i zlato,ale jsem už tím unavená.Jsem rozhodnutá, pokud se někdy rozvedu, tak se nikdy už nikdy nevdám.Chci být už sama a soběstačná žena a s muži jedině do kina,nějaké to pohlazení a nazdar.Zdravím další ženy, které se trápí.

Katka (Út, 20. 1. 2009 - 13:01)

Janka - to ubohe chovani nebudu ani komentovat, chapu ze to je strasne slozite, kdyz spolu mate rodinu a jiste jste zazili i hezke veci... Jestlize domluvy a vysvetlovani nepomahaji (a bojim se ze ostry protest ci odpor situaci jeste zhorsi) proste ODEJDI Z MISTNOSTI! Odmitej poslouchat a komunikovat, pokud je "v razi" to k nicemu dobremu nikdy nevede, jak jiste vis. Jestli potrebuju 'upustit paru' at si rve treba z balkonu, Ty ani deti si to nezaslouzi a byt Tebou odmitnu to poslouchat. Navrhni mu, ze si rada promluvis, jestli ho neco trapi, ale v klidu.

taky smutný (So, 17. 1. 2009 - 14:01)

Janka - to je to nejubožejší chování chlapa,vylévat si zlost na ženě.Nakopej mu prdel a velmi důrazně ho upozorni,že i když spolu máte děti,nejsi jeho majetek.A ať se velmi rychle vzpamatuje,nebo brzy skončíš v náruči,která Tě bude objímat,hladit a milovat a ne vulgárně urážet.To by měl páníček vědět.Hulváta najdeš všude.

saba (So, 17. 1. 2009 - 13:01)

Ahoj Janko, za sebe bych chtěla říct,že ano, tohle už podle mne je psychické týrání. Jsi dospělý svéprávný člověk, se kterým se má podle toho jednat. Vulgarismy používá hodně lidí i v běžném životě, ale jistě není normální jimi častovat partnera a to denně....jak dlouho to bude trvat, než přikročí k dalšímu, tentokrát ručnímu jednání v afektu...podle mne LZE toto považovat za druh psychického týrání.Jak z toho ven ti asi neporadím, ale je asi třeba o tom otevřeně mluvit a to doma i na veřejnosti...vycházím z toho,co bych asi udělala já na tvém místě-nenechala bych se,když se mi něco nelíbí,už bych neudělala tu chybu, že bych to mlčky trpěla...Drž se,Janko,papa.Pokud ti to bude pomáhat, piš...vždycky tu někdo je, aby ti odepsal,třeba jen pár slov pro povzbuzení.

Janka (So, 17. 1. 2009 - 10:01)

Ahoj jsem tu poprvé a chtěla bych se zeptat,jestli se považuje za psychické týrání,když muž je v afektu na ženu vulgární a pak se omlouvá a druhý den se to opakuje.Nevím jak to zastavit.Jsem s ním 7 let a mám s ním dvě děti.Je hodně vytížený prací.Domluvy a snaha vysvětlit, že se tak to chovat nesmí nezabírají.Obyčejné hádky vždy doprovázejí ty nejvulgárnější slova.Přitom má tak klidné rodiče, ale od nich si také nedá říct.

P. (So, 17. 1. 2009 - 09:01)

Jojo, vstavam brzy. Leta jsem byla zvykla vstavat do prace ve 4,30 a stal se ze me typicky skrivan. Ve 21.00 odpadnu a rano (vikend, nevikend) v 5.30 jsem na nohou a jsem nastvana ze nemuzu pustit ani pracku a mycku, protoze vsichni jeste spi. :)

Renča (So, 17. 1. 2009 - 08:01)

Ahoj,taky brzy vstáváš? Díky za mailovou adresu,záhy jsem pochopila,jaký mail to myslíš,ale nenašla jsem ho,ozvu se ti,jak jen to bude možné,představ si,že ten můj štourá,po všem,co na počítači dělám,dokonce se snaží neustále zjistit moje heslo,takže pořád měním aměním,jsou to prostě ubožáci,takže více opravdu na mailu,pa měj se

P. (So, 17. 1. 2009 - 07:01)

Ahoj Renco, ono v zivote bohuzel neni nic jednoducheho a ja jsem si v zivote to ponizeni a bolest z nevery taky uzila, takze ty pocity, ze kdyz on neco znicil, tak ja taky, znam. Muj mail je:croton(zavinac)seznam.cz.

Renča (Pá, 16. 1. 2009 - 20:01)

Ahojky P,jsem též ráda,že jsi opět na diskusi,příspěvek od Mily mě docela nadzvedl,zastávat se záletníka,já bych brečela,možná nechápu,jaký mail myslíš

P. (Pá, 16. 1. 2009 - 19:01)

Ahoj Renco, rada te vidim! Holka zlata utikej!!! Budes mit klid...
Ostatni bych radsi po mailu, ktery tady uz nekde je...

Renča (Pá, 16. 1. 2009 - 18:01)

Milo,čemu se ten Tvůj známý diví? To,že zahýbá je pro manželku potupa aohromná rána. Já se jí nedivím,že jedná,jak jedná,každý své emoce prostě neudrží na uzdě.Já to také zažívám a nejraději bych rozbila hubu oboum,jak příteli,tak té jeho kravce. Ono starat se o chlapa,dřít na něj doma,atd. a druhá aby z toho těžila,je ohromně ponižující a opravdu to moc ublíží,nyní se ten náš vztah snažím co nejklidněji skončit,protože přítel také neví,kterou. Jednou je milý,pak zas tyran,to se opravdu nedá vydržet. Kdyby se totiž ty milenky měly starat,jako manželky a ne si jen užívat a krást druhým chlapy,brzy by poznaly,zač je toho loket,že ten,kterého odlákaly,není to pravé ořechové a brzo by se ho koukaly zbavit. Každé takové to přeji,aby věděly,že se to nedělá a jak moc to bolí.

P. (Pá, 16. 1. 2009 - 18:01)

Milo, tak at se rozvede nebo nezahyba! Ona ma pocit, ze ji moc ublizil a neco rozbil, tak se mu snazi ukazat jake to je. To je psychologie...

Mila (Pá, 16. 1. 2009 - 14:01)

ahoj mam znameho ktery je zenaty a manzelka ho psychicky depta. Rozbiji mu veci, otvira mu postu,jeho milence posila vyhruzne dopisy chodi za ni do prace kde je pomerne mnoho lidi a krici na ni ze je ku*va atd. vselijake svinarny mu dela.. dalo by se s tim neco delat??? Prosim odpovezte mi

slunečnice (So, 10. 1. 2009 - 15:01)

Ahoj,hledala jsem článek o psychickém týrání a objevila Tvůj příspěvek.Až jsem se zalekla,když jsem ho četla- úplně stejné je to i u mě.Byla jsem s přítelem 3 roky,byl rozvedený s dítětem a žil u rodičů. Ze začátku to bylo fajn,ale čím déle jsme spolu byli,tak jsem se musela podřizovat,měli jsme domluvenou schůzku-jeho rodiče si přáli něco zařídit-schůzka byla zrušena.Když jsem na to řekla svůj názor,bylo zle.Takže rodiče si diktovali podmínky a JÁ MUSELA POSLOUCHAT a když ne,tak jsem byla ta špatná.Nebydleli jsme spolu,vídali jsme se o víkendech u mě,ale to se zase muselo poslouchat děcko ( tedy já musela poslouchat)a když jsem nevyhověla rozmarům malého 4 letého chlapečka,přítel si mě nevšímal,nemluvil na mě,ale odejít nechtěl.Slíbil,že se uvidíme další víkend,ale buď si něco vymyslel,nebo se neozval,nereagoval na mé zprávy.Prostě si dělal co chtěl.Ale takto by snad vztah 2 lidí neměl vypadat.
Já hloupá myslela,že to za nějakou chvíli bude lepší,ale bylo to čím dál horší.Nakonec se se mnou rozešel takovým způsobem,který bych nepřála nikomu.Strašně jsem se trápila,ale jak jsem začala zapomínat,zavolal mi,že se chce ke mě vrátit a já bláhová souhlasila ( měla jsem ho pořád ráda ).Zprávy od něj byly hezké,ale viděli jsme se jen jednou a zase byl odtažitý,skoro vůbec si mě nevšímal a dělal všechno pro to,aby mi nejak ublížil ( myslím slovně). Vím,že to nemá budoucnost,nechci čekat,až si někdy na mě udělá chvilku čas,ale i když to je pro mě hrozně těžké,tak zpátky bych už ho nevzala.

saba (Čt, 8. 1. 2009 - 14:01)

Milá PET...něco malinko podobného znám...moje maminka měla celý rok na starosti mé syny, kteří jsou nadměrně aktivní, no jako kluci... a maminka neunáší jejich energii....chtěla by, aby seděli v klidu,nemluvili a jedli co uvaří...jinak je zlatá,udělala by pro ně první poslední...ale je to tím, že potřebuje taky svůj klid,neplní se jí její představy o klidném důchjodu a je toho na ni trochu moc...V současnosti jí rozhodí každá maličkost,která není podle jejího...Je nervově labilní,dokonce bere antidepresiva...Měla jsem zaměstnání, kdy jsem potřebovala kluky hlídat skoro denně, chodila jsem na odpolední - do večera - a soboty neděle...a tak první, co jsem udělala, byla změna práce...jasně - ubyly mi finance,nové nepřibývají,bývylý manžel neplatí...tak s klukama asi budem okusovat kůru na stromě...ale maminka se během měsíce tak změnila, že ji skoro nepoznávám.. Stále má občas svoje chvilky,kdy ji rozhodí maličkost...ale... už se začala smát,dokonce nám i sama volá, abychom s klukama přišli...je to znát.Milá Pet - moje rada by byla taková, aby ses přestala zaměřovat na finanční stránku a řešila svoje samostatné bydlení...i když se to nezdá, možná někdo má jiný názor, tenhle je pouze můj.. ale dnešní doba nepodporuje společné soužití více generací.Neznamená to přece, že už se neuvidíte.. ale naopak,bdue to klidnější, srdečnější...a třeba ta změna přijde úplně sama...Snad si i s maminkou budeš líp rozumět....Vžij se do její povahy a řekni si sama, zda bys ty na jejím místě jednala tak nebo jinak...to hodně pomůže...Heezký den.

pet (Čt, 8. 1. 2009 - 01:01)

jak začít...ziji v jedne domacnosti s rodici i presto ze uz jsem vdana a mam dite. Je to z financnich duvodu. Muj problem je ze se ma rodina nechova jako rodina, a ja se bojim ze budu delat stejne chyby, ale je to tezke, kdyz jsem normalni rodinu nikdy nepoznala. Muj otec zije s babickou v prizemi a mam v prvnim patre. Ja s rodinou bydlime ve druhem. Mama se uz od meho destvi ke mne chova zvlastnim zpusobem, na jednu stranu jsem nikdy nikam nesmela, protoze by se mi mohlo neco stat, na druhou stranu mne zmlatila tim co ji prave prislo pod ruku. Neda se s ni normalne mluvit o vecech ktere mne trapi, vzdy mi rekne abych ji dala pokoj. Cely den se diva na televizi, vari ji moje teta ktera je bez manzela. Mama vari pro tatu jenom o vikendu. Pres tyden mu vari moje 90 leta babicka. Ja nechci znit precitlivele, ale nekdy je toho na mne moc. Absolutne nevim jak se mam s mamou dorozumet.

evolota (Út, 6. 1. 2009 - 19:01)

ahoooj

sylvie (So, 3. 1. 2009 - 08:01)

Už jsem tu dlouho nebyla,takže opožděně přeji všem v novém roce aby se jim život vyšašil tak jak si přejí...to hlavně a zdravíčko-i to psychické,což je někdy honka v podmínkách,jaké občas jsou...hlavně nad sebou nelámat hůl-to je zásadní.Dostat se dá ze všeho-jen se nelitovat a začít věřit v sebe,svou sílu,chytrost a schopnost se postavit osudu,i když upřímně,kolikrát jsme si ho zformovaly sami,že?Nikdo to za nás neudělá-tak všechny neštastné dámy-hodnš síly a do toho!!!!!Nej nej nový rok a celý rok!!!

Marek (Pá, 2. 1. 2009 - 06:01)

Tez preji vse nejlepsi!

Reklama

Přidat komentář