Je to psychické týrání?

děkuji moc za podporu.I nad tím oznámením už uvažuji.Kdybych Ti měla napsat celý příběh tak Ti bude běhat mráz po zádech.Ne ne.To už tu bylo.Ale chce mi vzít to nejcennějsí co v životě mám.MALOU.Nikdy se o ni nestaral ale jak zjistil že už na mě nemůže, použil tu nejhorší a pro mě smrtelnou zbraň, a tou je malá.On měl i 2 sebevražedné pokusy a skončil v blázinci.I s tama mi pořád vypisoval a obtěžoval.A svaloval všechno na mě.A já byla tak blbá a opět do toho spadla.Teď měla jeho matka malou na víkend.Jeho přítelkyně má dva syny a ten jeden má neštovice.Tak toho blba nenapadlo nic jiné než zavést malou k němu i přes můj výslovný zákaz.Dnes v noci mi opět vypisoval smsky v nichž mě jak jinak než urážel a bavili se na můj účet.Dnes si jdu vyměnit číslo na mobil a může si posílat a vyvolávat jak chce.Víš jen nechápu jak Ti takový člověk může říct že tě miluje a za 5 vteřin jsi dámské přirození.Takový člověk nemá ani potuchu o tom co znamená slovo milovat.Děkuji ještě jednou a držte se.Já se taky pokusím
když byste chtěli někdo pokecat, tak se ozvěte.Budu moc ráda luxciana"seznam.cz
JEŠTĚ JEDNOU DÍKY!!!!!

http://ona.idnes.cz/pozor-mozna-mate-doma-manipulatora-dur-/ona_vztahy.asp?c=A080520_173621_ona_vztahy_jup

Drz se!!! Vsechno se da resit!!! I za cenu podani trestniho oznameni!!!
V cem te omezuji? Chteji byt(domecek), v kterem bydlis? Jo, to znam!
Navstiv nejake krizove centrum pro psych. tyrane (ROSA apod.), maji tam pravni i psychologickou poradnu zdarma (i pro deti). Kontakty urcite najdes na netu.
Napis STIZNOST na socialku! Musis dat najevo i ostatnim, ze se deje neco, co je pro vychovu ditete neprijatelne!! V tuhle chvili nesmis mlcet!!! P.

Ono psychické týrání je daleko horší než to fyzické.Modřiny a rány se zahojí, ale šrámy na duši zustanou.A bolí celý život.Člověk umí odpouštět, ale nezapomíná....

Ahojte holky!Jak čtu tuto diskuzi tak je mi z těch tyranů čím dál víc zle.Měla jsem takového za manžela.Vydržela jsem to 3 roky a pak se rozvedla.Ani si nedovedete představit jak jsem se těšila na ten den kdy budu mít konečně klid.Už jsem rozvedená přes rok a klid pořád nepřichází.To co dělal ty roky mně, tak teď dělá naší 4-leté dcerce.Teda spiš nám oboum.Dnes už to byla poslední kapka.Našel si přítelkyni a začali oba.Prostě jak nebudu skakat jak oni pískají tak mi budou ze života dělat peklo.DOST.Proč mne pořád obtěžují???Holky a nejhorší je že se nemám ani o koho opřít a už mi dochází síly.Prostě nemůžu...

Matka sem napsala otřesné věci a už se neozývá. Možná je od syna přizabitá. Chci jen napsat, že k týrání musí být dva, jeden, co to dělá a druhý, co to snáší. Vzala jsem si podobného parchanta a díky podobné matce se naučil chovat ke svým partnerkám a ženám podobně. Už má konečnou, konečně narazil na silnou ženskou, rozvod, trestní oznámení bude následovat. tak nevím, zda mám takové matky vůbec litovat! To se přece muselo vléct od dětství a s děckem uděláte spíš pořádek než to necháte dojít tak daleko. Jenže ta budoucí to pozná až po svatbě, předtím se bude mladý chovat jako neviňátko. Někdy je třeba trestat matky a ne děti. Zní to krutě, ale já a jiné ženy si to odnesly ještě krutěji a to nemluvím o dětech!!!!!

precetla jsem si celou vasi diskuzi a nestacim koukat! Vsem vam drzim palce! Zazivam podobne veci, ale ja vim, ze muj manzel zdedil psych. nemoc. Uz skoro rok mluvi o rozvodu, ale skutek utek, takze ackoliv je nase manzelstvi pase, tak s nim musime (ja a deti) bydlet! 18 let jsem manzelovi ustupovala a v podstate me dohnal k pocitum menecenosti a neschopnosti. Ze vsech vasich pribehu cisi partnerova (synova) psych. porucha a davejte si velky pozor, protoze tito lide prekrucuji pravdu ve svuj prospech a jsou to vetsinou vyborni manipulatori! Umeji zpracovat okoli (jsou vyborni spolecnici-ochotni, mily, vstricny), a to dokonce i napr. psychology, ale doma nastoli peklo! Holky, v techto pripadech plati, kdo utece VYHRAJE! P.

Matko, nemej na nej ohledy, jestli se vyuci nebo ne. Vyhod ho z domu, hned. At se o sebe stara sam. Az uvidi, jak tezko se penize vydelavaji, bude se snazit sam se neco ucit. Nenech se ponizovat. Kdyz se nechavas a nic proti tomu nedelas, jemu tim neprospivas.

Hezký večer,zdravím všechny známé i neznámé.....delší čas jsem tu nebyla, a to proto, že bylo spoustu starostí, hlavně duševních.myslela jsem si, že konečně bude trochu klidu,anavi a další ví, o čem je řeč... ale mýlila jsem se. Manžel, se kterým stále nejsem rozvedená, pojal věc vyloženě nadřazeně a z této pozice mě tlačí ke zdi. I když s ním už půl roku nebydlím, stále mi ztrpčuje život. Jsem utahaná....unavená.....proč to dělá. Má svou přítelkyni, její rodinu... tak ať mi dá pokoj.

Nelly moc pekně si to napsala ale mělo by byt víc osvěty.Tyrane ženy si myslí,že jsou špatne a berou vinu na sebe.Všem držím palce.NEDEJME SE!!

Moje milá, to, co popisuješ, jsem si do puntíku prožila, ale od manžela. Týral v dětství i svou sestru. Je to dědičné!!! Bylo synovi 18 let? Vykopla bych ho z domu a vyměnila zámek. Nemáš už za něj žádnou zodpovědnost a ať dopadne, jak chce. Oni slyší jen na razantní chování. Já se rozvádím a muž potřebuje si na někom hojit "rány" a má dluhy a nemá co jíst. Je mi to absolutně fuk, kdyby zítra nebyl, všem se uleví. Dobře si přečti, co Ti posílám. Tvůj syn je těžce psychicky nemocný a měl by se léčit. Zašla bych taky za psychiatrem a vše mu povykládala. Psycholog nestačí.

Řeč je o psychopatech - lidech bez svědomí
Sociopat, bez svědomí nebo citů pro druhé, je skutečně zabraný sám do sebe a společenská pravidla pro ně nemají sebemenší smysl. Dle mého mínění většina z nás zná, nebo přišla do styku, se sociopatickým jednotlivcem aniž bychom o tom věděli.
Představte si

Šla jsem na internet s tím, že se podívám po něčem, jak se zařídit, mám-li syna hulváta a tyrana. A našla jsem toto. Tak se Vám trochu svěřím. Třeba mi někdo poradí.Od malička s ním byly problémy. Pro kde co zuřil, se vším třískal, jak se naučil mluvit nadával, čím hruběji tím lépe a byl si vždy vědom, že ubližuje. Třeba nějaké hry, nezvládal prohrát, to vše zozházel, rozbil, na mě řval. Nic po sobě neuklízel a neuklízí po celý život, pak třeba něco hledá a odnesu to já, protože jsem vždy byla "po ruce". Kdejaké nálady odnesu já. Nezabíralo po odbrém ani po zlém, ani různé poradny všeho druhu. Pokud byl ve škole, ten zbytek dne už se nějak přežilo, ale horory jsou víkendy, prázdniny. Někam s ním jet, musela jsem poslouchat a kde co snášet, hrubě mi nadával po celou cestu, všude jsem s ním nešťastná. Tak jsem to otočila a zčala jeho chování ignorovat, jeho nepořádek přehlížet v naději, že mu dojde co práce dělám já a jak vše devastuje, jak je hrubý, zlý. Mám i závady na těle z jeho hrubostí vůči mě "jen tak" udělané a stále to bolí. Kdykoliv mu to řeknu, že mi ublížil, tak se poklepe na rameno a poví "seš pašák". Pocitem lítosti nebo viny netrpí. Cit ke mě nemá. Nadává mi denně a vybírá co nejhrubší výrazy. Dělá všemožné naschvály, vráží do mě, neuklidí ani nádobí po sobě, v mnohém jsou zbytky, které si nevynese a já už to odmítám uklízet, už ani není z čeho jíst. Když byl menší, opakovaně jsem mu říkala, že ho dám do výchovného ústavu. Vyhrožoval mi, že ho tam nedostanu, že skočí pod auto nebo že se nějak zabije. Při tom mě stále na kde čem ponižuje, je hnusný a sám si to pochválí, že to ví, ale že s takovou krávou jinak jednak nemůže. On že nic dělat nemusí, že mám povinnosti já vůči němu. Nedávno mu bylo 18. To plesnivé nádobí leží pod vanou a v každém koutě už 2 roky. Plastové lahve jsou všude a dnes už i lahve od piva. Nedělá nic. Přijde ze školy, sedne k počítači, pak jde s kamarády ven, pak zase u počítače do noci, a jen řve " mám hlad, udělej mi jídlo!" Dělá si co chce, jde kam chce, nemám u něho cenu a při tom kdo tu dělá jsem jenom já, jsem jenom kráva vymatlaná, piča, kurva, piča vymr..., nebo jindy skurvená, nejraději by mi rozkopal hlavu, drž zobák nebo ti fláknu, největší přání je moje smrt. Když mu řeknu, zda mu to není trapný se ke mě tak chovat, odpoví - žiješ? tak mi to blbý není, dokud budeš žít. Žijeme v malém městě, nemám kam utéct a polici volat nechci. Stejně to zapře a bylo by hůř. Je krutý, mstivý a bojím se ho. Navíc mu nechci kazit život, chodí na učiliště, chci aby se doučil. Začal školu, ale vykašlal se na to a tak šel znovu do prváku na UŠ. Stejně bych nic nedokázala, zapřel by to a navíc - přece neudám vlastního syna. Navíc říká, že všecko zapře, že mi udělá takovou ostudu, že z toho nevyjdu. Kolikrát slyším v televizi, že nějaký politk či jiní, měli v bytě či kanceláři nastrčenou "štěnici" na odposlechy. Proč není ze zákona povoleno, aby takovéto zařízení bylo možné dát ve svém bytě na důkaz domácího násilí. Kde se taková věc dá sehnat. Proč nejsou nějaké poradny, které by to měly a mohly tyrana nějaký čas tímto sledovat. Není nutné vše řešit policií, ale v mnoha případech by se tímto monitorováním tyrana mohlo předejít horším katastrofám. Mě sice nehrozí že mě zabije, ale nemám nikoho, kdo by se mě zastal. Je povahou po otci, ale rozešli jsme se ještě před porodem. Až tak se neprojevil, přesto jsem nemohla pochopit co to je, jak divně se chová. Vyráběl důvody pro hádky, aby měl následný důvod hrát si na uraženého, mstít se, svádět svoji vinu na mě a mít důvod nestarat se, nepomáhat, odejít. Pak mi řekl, že si raději zaplatí alimenty, než se ženit a žít v rodině, že má klid a stojí ho to méně. Tyranem se člověk nestává, tím se rodí. A neuznávám názory tzv. odborníků, kteří hlásají, že to jsou děti z neúplných rodin. Oni tomu říkají "z rozvrácených rodin". Moje rodina nikdy nevznikla, tedy se nemohla ani rozvrátit, nikdy jsem s jeho otcem nežila a rozešli jsme se ještě před porodem, nikdy neviděl hádku... Není nic okoukané, ale vrozené. Vždy polovinu genů má potomek, no a můj syn podědil právě povahu. Prosím, poradte mi někdo, co s tím? Hledala jsem i azylové bydlení na internetu, ale to není pro týrané, ale pouze pro neplatiče a nepřizpůsobivé občaany, nebo pro emigranty. Ale pro ženy, které nemají kam utéci, není nic a já nikoho nemám a už nejsem mladá.

s partnerem žiji 16 let,nikdy se ke mně nechoval nijak ohleduplně. mám s ním syna,kterému je 12 let,ale jeho výchova od narození spočívala pouze na mně. Celých 14 let byl náš vztah docela v pohodě,ale najednou se do nás začala montovat jedna přítelova spolupracovnice,která svůj soukrom ý život měla nezdařený a záviděla nám pohodový vztah,nakonec to vzýústilo v přítelovu nevěru s ní,ponižování a urážky na mou adresu. Jehom spolupracovnice je jednoduššího myšlení,ale velice dobrého taktizování,jak mne před partnerem pomluvit a schodit i kdýž mne vůbec nezná.Partner si pred ní postěžoval, že s ním nevedu asi měsíc sexuální život,důvodem toho však byla vyčerpanost,nebot syn je hyperaktivní a kdo něco podobného nezažil nedokáže pochopit,jak vyčerpávající je starost o takto postižené dítě,které navíc má LMD. Partner se mnou začal jednat,jak s méněcennou, urážky,ponižování a vyzdvihování jeho kolegyně byly na denním pořádku a obvinování ze špatné výchovy syna taktéž. Dala jsem mu na vybranou,ona nebo já,ale řekl mi, že se mnou má lepší sex,tak at neřeším ostatní,ale musí mi stačit,že spí a bydlí doma. Ona ale neustále usiluje o jeho přízen,nabízí se mu,jak jen to jde,odrazuje ho ode mne a když o tom chci s partnerem mluvit,řekne mi, at nic neřeším,že mezi nimi to skončilo.Ona se mezi nás neustále plete,snaží se mu mě rozmluvit,přitom ona je hloupá,o svoje děti se nestará,snaží se nám náš vztah rozbít,protože sama už dvakrát jako manželka selhala. Partner jakop malý byl nejprve milován a po narození sestry odstrkován,jelikož sám je také hyperaktivní a matka ho nezvládala,otec také nefungoval,tak,jak by měl. to se na něm podepsalo,že byl náhle ódstrkován díky sestře a tudíž si to vybíjí na ženách. já ho i přesto všechno mám stále ráda,ale zároven ho nenávidím.dokáže se chovat i hezky,ale to jsou vyjímky.on sám není nijak inteligentní,cítí to a tak si hledá omezenější partnerky,než jsem já a dělá z nich přede mnou světice. ohromně ho na mne štve,že já se umím chovat inteligentně,nejsem hloupá,dokážu se o sebe postarat po všech stránkách sama,žárlí na mne,že jsem společenská,což on není atp. nyní ale vidí,že ona partnerka není nic lepšího,došlo mu,že já jsem pro něj ta JEHO,ale naschvál to nepřizná protože by se pře de mnou ztrapnil,což u něj nelze,protože si myslí,že on je pan dokonalý,ale ani ze čtvrtiny to není pravda,je zakomplexovaný a frustrovaný z vlastní rodiny a vzbíjí si to na mne,protože já jsem hodná a obětavá,která mu dala najevo svou lásku vůči němu a to zřejmě bylo špatně,pouze toho zneužil a také poznal,že takového,jaký je ho žádná nechce a to je pro něj veliká potupa,protože já mu to předpovídala,ale pochopiteně mi přece nemůže dát za pravdu,utrpělo by totiž tak jeho už dost pošramocené ego. stále ho i přes to všechno mám ráda a nevím,co udělat aby mse vzpamatoval a přestal poslouchat kydy nějaké neštastnice,která se snaží nás rozdělit,vím,že o ní nestojí,ale pracuje pro něj,tudíž jí potřebuje,tak se jí bojí. já ale vím, že ona při první příležitosti se postará o to aby ho dokonale zničila,protože si vybral nakonec zase mě. už jsem nevěděla,kudy kam,tak jsem mu řekla,že mám někoho jiného,ale on najednou začal obracet a řekl mi,že jiný mne mít nebude,začal mne hlídat a mám pocit,že mne nechal někým sledovat,nevím,co si otom mám myslet,když neustále tvrdí,cituji:KVŮLI TOBĚ SE NEPOSERU!:sou v jeho očích bo díky němu na psychiatrii skončila,díky depresím,alemyslím,že tam patří spíš on a už od hodně hodně raného věku,někdo se na něm neblaze podepsal a odnášejí to hodní lidé ,ti, kteří jsou podle ostatních hajzlové ,jsou v jeho očích bohy,protože je v jádru srab a bojí se jich,je to prostě zakomplexovaný,rodiči frustrovaný chlap,který si dovolí pouze na hodné lidi,z ostatních má s prominutím staženou prdel

Rozváděla jsem se před lety, dcera byla dvouletá, na všem jsme se dohodli, což bylo asi v tu chvíli nejlepší, co jsme mohli udělat. Dovedu si představit různé drůhy psychického nátlaku, někdy je to horší než pár facek. Manžel si našel přítelkyní a jeho chování vůči mě bylo mírně řečeno divné,nejednalo se o fyzické násilí, ale o vyložené psychické týrání, asi v tu chvíli bylo nejlepší opravdu z toho vztahu odejít. Pak když poznal, že nová partnerka není ideál, začal se lépe chovat i ke mně, ale to už jsme byli rozvedení. Dnes je trochu jiný problém, mojí dceři je nyní 16 let, prožívá pubertu, doposud bezproblémové dítě má velice podobné chování jako její otec. Přestože jsem jí vychovávala sama, geny prostě dělají své. K ostatním se dokáže chovat dobře jenom když něco potřebuje nebo když je jí zle. Všem ženám, co zůstanou samy s dětma přeju, aby vše zvládaly i když to není opravdu jednoduché

ahoj sabo, vim ze mas hodne svojich starosti ale nemam se komu vypovidat. jsem opet na dne a uz nedelam nic jineho, nez ze cekam na tu lecebnu a doufam, ze ze me udelaji normalniho cloveka. Potrebuju lasku, objeti a radost. Nic neprichazi. Bojim se zitrka a chtela bych nejradeji zmizet z domova. Moje dcera ani nevi jak mi je, nechce to slyset a nechce nic resit. ty mas stesti ze tve deti jsou male a ne pubertaci. Kdyz vedle sebe vidim dceru. ktera mi nedala za cele dva mesice ani pusu, tak je to desive. Ver tomu, ze kdyz jsou deti male tak dokazou tu lasku davat, ja ji nemam ani od dcery. nezlob se. ze pisu takove veci ale je mi strasne zle. Pa

draha Sabo, ver tomu, ze ti rozumim, je moc velka skoda ze jsme od sebe tak dale ko, mozna by jsme si mohly pomoct spolecne. Taky pred sebou mam jen same problemy a je to porad dokola. Jeden den lepe druhy den stale brecim a je mi moc smutno.Holka mi za celou tu dobu nedala ani pusu a kdyz si pro ni prijde tata na par hodin, tak mu ji da. Cim dal vic si uvedomuji, ze detem se nezavdecis nicim. Chtela bych ti dodat nejakou silu ale moc to asi nepujde. Verim v tebe a vim ze TY tu silu najdes a potom bude uz stesticko a radost. Jedno uz ale vim, nevnimej ty lidi, kteri ti neci vycitaji a jsou nejchytrejsi, drz se sveho usudku a nenechavej se ovlivnovat jinyma. Bylo by to podobne jako kdyz si byla s manzelem, dekuj v duchu tem, kteri jsou k tobe hodni a bud za ne rada. Tvoje deti te potrebuji a maji te radi a to je hlavni. Ja tohle doma necitim, pry proto, ze jsem porad smutna, hlava mi to nebere a tak se snazim to nevnimat a rikat si, ze holka na to casem prijde. Ty mas deti male a tvou lasku oceni a budes z nich mit radost. Potrebujes odpocinek a relax, tak si dojdi aspon na prochazku a nebo pokecej s kamoskou o blbostech. NESMIS tomu podlehat, jinak to vzdas a to bude spatne. Ja to vzdala a ted uz mi pomuze jen lecebna, nejsem schopna to zvladnout sama, chybi mi laska, pohlazeni a mam hrozne pocity samoty. Nedopadni jako ja, drz se a i kdyz je ti zle pokus se myslet na to ze to jednou bude o moc hezci. VElmi rada bych se s tebou nekdy setkala a opravdu se ti poklonila ze to, co si dosahla, ja bych to asi nezvladla. Takze preji hodne lasky od deti i jinych kolem tebe, stesti a radosti. Moc ti drzim palecky . Kdyz pojedu do te lecebny tak to napisu. Papa a budu rada kdyz se ozves. Drz se

Ahoj anavi..... dlouho jsem se neozvala. Protože jsem strašně unavená.Z práce domů, potíže ze strany manžela, výčitky od rodičů,doma sama, málo toho pozitivního....a tak mi nezbývá čas se sem podívat. spím nevalně, ba přímo děsivě... už jsem z toho strašně unavená, hlavně duševně.Je mi kolikrát na nic.Na moje problémy se nabalují další a další....a já to přestávám zvládat....fakt. už nemám ani sílu o tom přemýšlet,jen kolikrát sedím a brečím.Protože nemůžu nic udělat.Do domu přístup nemám, opravdu ne.5ízení o dětech - proběhlo třetí stání, rozsudek by měl nabýt právní moci teď do 14 dnů, pokud se můj manžel neodvolá..... aže to čekám si buď jistá.Už nemám ani sílu si stěžovat.Jen trochu kopu kolem sebe.To co bych chtěla je trochu klidu....a trochu peněz.na těch to stojí a padá. točím se pořád kolem nich.Pa, děkuji.... že ses zeptala. Kouknu sem častěji, snad taky napíšeš něco pozitivního. papa, myslím na tebe.

ahoj sabo, nevim jak jsi na tom, dlouho ses neozvala, no ja taky ne. Porad se v tom motam dokola. Ale chtela jsem rict, ty nemas pristup do vaseho baraku? Jestli ano, tak si to tam vyfot at mas dukaz, jestli ne tak to opravdu nevim jak ti poradit. A jak bude dlouho trvat to rizeni pdetech? Drzim ti palecky a hodne sil.papa

pvle nebyl jsi na Zhůří???

Ahoj Pavle... děkuji za rady... je fakt, že mi to říkalo už více lidí, ale já se zatím enodvažuju se do něčeho pustit. Vzteky bych vytloukla okno a klidně šla dál... jen kdybych nebyla sama. Tak dobrého kamaráda, aby tam se mnou jel, zase nemám..... přítele do toho nechci tahat, i když se nabízel....Jak je možé, že se někdo dovede dohodnout a někdo ne... je to uražená ješitnost, která mému manželovi vede jeho kroky? vždyť on má, po čem toužil, konečně má lásku.. když mě nemiloval, když mě si nebral z lásky....udělal chyby, které si nepřiznal, udělal ze sebe světce a chudáka... může si za to sám. i když to není tak přesně řečeno.. měl by pochopit, že chybu jsme udělali oba. a mělo by se to řešit bez napadání a urážení a podrazů... nevím, co ještě od něj můžu čeka,t ale zrovna včera mi volal, že potřebuje potvrzení o funkčních požitcích ode mě z práce, aby mohl udělat společné zdanění manželů....když jsem to odmítla, tak mi řekl, že mi tedy moje věci nedá. až mu dám to potvrzení... se asi úplně zbláznil... přistoupila bych na to, klidně bych to i udělala... ale za to, jak se mnou jedná, mě to ani nenapadne. Obvinil mě natvrdo z toho, že tedy nechci peníze pro kluky.. když mu ten papír nechci dát... sakra, kde jsme? na trhu???nevidím nic špatného na tom, že má otec děti v péči... ale po pravdě, já sito nedovedu představit, že by je vychovával manžel, bez kouska citu. Jsou tak citliví, oba, někdy víc, někdy míň... ale kdykoliv mají nějaký to bebíčko, přijdou, pomazlí se, řeknou.. a já už jsem několikrát hodila otázku- tatínkovi jsi to říkal? a oni... neeee, tomu bych to neřekl.....je to strašě složité, bolesti je hodně, naděje někde v koutku utisknutá....ale asi tam přece jen někde je. jela bych si pro věci i s tím rizikem, že tam přijede(barák totiž neobývá, vůbec tam není....)a najde mě tam.... co by mi mohl udělat, zbít mě? zkopat mě? to už proběhlo a já se toho nějak přestávám bát.... Děkji za podporu, jsem ráda, že jsou i muži, kteří to vidí trochu jinak a nebrání stejné pohlaví za každou cenu, Díky, hezký den a večer.S.