České matky pracují více než matky v jiných zemích. Rodiny nemají na sebe čas.
Mezinárodní srovnání ukazuje, že české matky dětí ve věku od 6 do 14 let pracují mnohem více, než matky v drtivé většině zemí OECD. Jedinou zemí, kde je situace horší, je Mexiko. „Svým pracovním vytížením matky v České republice o několik pracovních hodin denně hravě předčí Spojené státy, Švýcarsko či Velkou Británii. Radost z toho ale rozhodně nemají. Statistiky jasně prokazují, že více než polovina rodičů školáků v České republice není spokojena s množstvím času, které svým dětem věnuje. A jen třetina rodičů je spokojena s množstvím času, který věnuje svému partnerovi nebo partnerce. To se samozřejmě negativně promítá na jejich vzájemných vztazích,“ říká Marie Oujezdská za Rodinný svaz ČR. Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2017, která zkoumala Rodiny ve střední fázi, dokonce téměř 30 % žen uvedlo, že se nevěnuje žádným společným aktivitám s partnerem.
Psycholog PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. říká, že společnost je nastavena antipopulačně. „O rodině se pěkně mluví, ale skutek utek. Prakticky neexistují poloviční úvazky. Těhotné ženy nebo ženy po mateřské jsou pro firmy „malou tragédií“. Dvouleté děti pak ráno putují do školek, kde si je rodiče vyzvedávají po 17. hodině,“ popisuje neradostnou situaci psycholog. Kvalitní rodinné zázemí buduje přitom u dětí citovou stabilitu. „Bohužel dětí, které si z rodiny odnáší stigma osamocení, je spousta. V současné době se rodina, i když se po práci a škole setká doma, rozpadá na solitéry. Hraje na počítači, brouzdá po sociálních sítích. Večer by se měli lidé věnovat rodině a tento čas by pro ně měl být posvátný,“ říká Jeroným Klimeš.
Situaci by podle opakovaných šetření mezi matkami malých dětí značně prospěly zkrácené úvazky, které by ženám umožnily si čas pro rodinu a pro zaměstnavatele jasně naplánovat a oddělit. Největší zájem o tuto formu práce mají matky s vyšším vzděláním. „V nabídce práce na zkrácený úvazek však Česká republika za vyspělými zeměmi značně pokulhává. Zaměstnavatelé si stěžují na administrativní a ekonomickou zátěž, která nabídku částečných úvazků omezuje. Tady vidíme příležitost pro opatření a podporu ze strany státu a jeho rodinné politiky,“ doplňuje Oujezdská.
Jednou z mála firem, která přeje zkráceným úvazkům, je výtahářská firma OTIS. „Zkrácené pracovní úvazky jsme začali zavádět přibližně před 5 lety, kdy nám odešlo na mateřskou hodně maminek a chtěly se po 2 letech postupně vracet. Postupně jsme nacházeli pozice, u kterých bylo možné pracovat 5 nebo 6 hodin denně, například strategický nákupčí nebo zákaznický servis. Na zkrácený úvazek u nás pracuje i konstruktérka a manažerka. Někdy využijí zkrácenou pracovní dobu i lidé, kteří by plný úvazek nezvládli ze zdravotních důvodů,“ komentuje Olga Zápecová, HR manažerka firmy OTIS. Otevřenost a vstřícnost firmy oceňují zaměstnanci loajalitou. Takových firem je však podle odborníků na rodinou politiku jako šafránu.
“Pokud spolu rodiny netráví čas, děti se nemají od koho učit. Nemohou odkoukat, jak na co rodiče reagují, jak se baví a chovají, necítí se v bezpečí, které jim přítomnost rodiče doma skýtá. Výchovu potomků nelze zhustit do hodiny denně. Čas dává prostor pro budování vztahů. Pokud tento čas není, hrozí velké nebezpečí, že se členové rodiny pořádně nepoznají,“ dodává Marie Oujezdská.
Týden pro rodinu vyhlásil Rodinný svaz po jedenácté, jeho součástí je Mezinárodní den rodiny, který připadá na 15. května. Jeho letošním úkolem je nabídnout rodinám příležitost se setkat. Do této chvíle se ve 29. místech České republiky odehrává 37 různých akcí. V Jihlavě například odstartuje Týden pro rodinu akce Senohraní či hledání Receptu na rodinné štěstí formou zábavné hry po městě. V Brně se lidé mohou podívat na výstavu Rodina v proměnách času, která obrazově ztvární změny v životě rodiny před 50 lety a nyní. V Hodoníně a v Mostě se chystají závody kočárků, na procházku centrem města s luštěním a hledáním historických zajímavostí se mohou těšit rodiny v Uherském Hradišti. Všechny akce jsou uvedeny na webu www.tydenprorodinu.cz.
O Rodinném svazu ČR
Rodinný svaz ČR (RSČR) je sdružení prorodinných organizací a dalších subjektů, které hájí zájmy rodiny v ČR. RSČR vyjadřuje podporu hodnotám, které jsou pro jeho členy významné, ochotu a připravenost pracovat a usilovat ve prospěch rodin, a nabízet podporu a porozumění těm, kdo chtějí spolupracovat. Jeho vizí je taková společnost, která si cení rodiny, a která vytváří prostředí, v němž rodina úspěšně naplňuje svoje funkce. Ideálem je rodina založená na manželství. Cení si každého lidského usilování, které vede k vytvoření stabilního a bezpečného zázemí pro růst, zrání i stárnutí. Více na www.rodinnysvaz.cz
Komentáře
"Pokud jde o matky dětí do dvou let, z těch v České republice pracuje pouze 22,3 %. S výjimkou Slovenska a Maďarska to je nejméně v EU. Například v Dánsku je zamětstnaných 75,8 % těchto matek, v Portugalsku 73,2 %, v Rakousku 66,4 % a v Německu 51,5 %.
V Česku pracuje 61,6 % těchto matek. Pro srovnání, průměr EU činí 67, 6 %, v Německu je zaměstnaných 69 % matek, ve Francii 72,2 %, v Rakousku 75,7 % a například v Dánsku 82 %. Méně matek než v ČR pracuje naopak třeba v Maďarsku (58,1 %), na Slovensku (56,6 %) a v Řecku (52,2 %)."
Česko - 28 týdnů, rodičovská dovolená, která trvá nejčastěji tři roky;
Francie – mateřská dovolená 16 týdnů, 26 týdnů u třetího dítěte, omezená rodičovská do tří let věku dítěte;
Německo – mateřská 14 týdnů včetně šesti týdnů před narozením dítěte;
Švédsko – mateřská 18 měsíců, z toho minimálně dva měsíce musí převzít druhý rodič;
Dánsko – mateřská 18 týdnů, rodičovská 32 týdnů;
Norsko – mateřská devět týdnů, rodičovská 49 týdnů
Belgie – mateřská 15 týdnů, rodičovská tři měsíce;
Velká Británie – mateřská 39 týdnů, rodičovská 13 týdnů;
Rakousko – mateřská 20 týdnů, rodičovská do tří let věku dítěte, omezena příjmem rodiny;
Slovensko – mateřská 28 týdnů, 37 týdnů pro svobodnou matku nebo matku, jíž se narodily dvě a více dětí, rodičovská dovolená do tří let věku dítěte.
Další věc je o tom, že neprosperujícím firmám, ale i prosperujícím se zkrátka nevyplatí brát ženy s malými dětmi do práce. A já se jim nedivím. Nebo máte snad někdo takovou rodinu nebo chůvu, že se nemusíte bát opustit malé, nemocné dítě a jít do práce?
Další věc je ta s tím časem, ale třeba já si pamatuji a na našich dětech to vidím také, že nejraději tráví svuj čas se svými vrstevníky. Ale to my jsme byli stejní, ne? S našimi se o víkendu ráno nasnídat, třeba zajet na houby nebo na procházku, a už jsme se jako děti těšily na to až poletíme ven za kámosema. Ok, třeba večer jsme s rodičema, ale i s přáteli seděli u ohýnku nebo doma jen s rodiči hráli šachy, karty, dámu,..
Ale po škole nebo o prázdninách jsme preferovaly vrstevníky. To nemělo s prací naší mamky nic společného.
Přeju jim to.
Nikde nepíšu, že toto preferuji u svých dětí. Ani náhodou. Bydlíme na kraji 100 tisícového města a syn hraje s klukama asi 1 km odsud fotbal a dcera staví něco u sousedů na zahradě. Oba jsou bez dozoru, ale v partě podobně starých dětí. Domů mají nakázáno přijít před 18 hodinou, na večeři. Pak se uvidí podle počasí a úkolů.
- Odpovědět
Pošli odkaz