Těhotenství by mělo být šťastnou a pozitivní zkušeností pro všechny ženy. Pozitivní těhotenská zkušenost zahrnuje zdravou předporodní péči a dostatečnou výživu před těhotenstvím i během něj.

Jak říká Marek Eben, díky pubertě rodiče unesou to, že jejich potomci jednou vyletí z hnízda. První zkouškou dospělosti je přechod na druhý stupeň základní školy. Jak své potomky v tomto období užitečně podpořit a na co si dát pozor?

  Kdy se má v rámci preventivních prohlídek dětí dělat vyšetření sluchu a jakým způsobem probíhá?  

V Česku trpí každé dvanácté dítě ve věku do čtyř let oční vadou. Předškoláků se zhoršeným zrakem je pět až deset procent a dětí školního věku zhruba čtvrtina. Jak odhalit oční vady u dětí a na co dávat pozor?

Důvody, proč děti potřebují rovnátka, můžeme prakticky rozdělit na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Mezi ty, které neovlivníme, patří vady skusu (obrácený skus, zkřížený skus, převislý skus), retence zubů (zuby jsou založené, ale neprořezávají), ageneze (nezaložení zubů), nadpočetné zuby nebo nedostatek místa pro všechny zuby (stěsnání zubů). Ovlivnitelným důvodem pro ortodontickou léčbu jsou důsledky předčasné ztráty dočasných zubů – dítě potřebuje rovnátka jen kvůli zanedbané péči o dočasný chrup.  

Kdykoliv jsou děti v kolektivu, ať již na prázdninovém táboře či ve škole, hrozí, že dostanou vši. Důležité je zakročit dříve, než se vši rozmnoží do velkého počtu. Význam má pravidelná kontrala vlasů, nejlépe řídkým hřebínkem tzv. všiváčkem. Vhodná jsou i preventivní opatření. Pomocníkem může být aromaterapie a přípravky obsahující éterické oleje.

Podíl dětí do tří let, které se dostaly do dětského domova jen ze sociálních důvodů, v posledních letech roste. Dosáhl téměř 40%. Je tak vyšší než procento dětí, které zařízení přijala kvůli zdravotnímu stavu. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).

Kde by měla končit role rozmazlující babičky? Jaké jsou rozdíly ve výchově mezi dneškem a dobou před padesáti lety?  

Na jednotkách intenzivní péče, kde jsou hospitalizovány nedonošené děti, je hluk všudypřítomný. V této stresující atmosféře se mají děti vyvíjet a růst. V univerzitní nemocnici v Ženevě vědce napadlo vysílat speciálně zkomponovanou hudbu, která by stimulovala aktivitu mozku těchto novorozenců. Jejich studie ukázala, že se neuronové sítě dětí, které poslouchaly tyto melodie, rozvíjejí efektivněji, zvláště pokud jde o smyslové a kognitivní funkce.