Lidem s nevyléčitelnou rakovinou ulevuje intervenční radiologie

"Intervenční radiologie je diagnostická a léčebná metoda původně založená na vstřikování kontrastní látky do krevního řečiště a následném zprůchodnění ucpaných cév pomocí katetrů, postupně se ale rozšířila do mimocévních oblastí," řekl ČTK přednosta základny radiodiagnostiky a intervenční radiologie IKEM docent Jan Peregrin, který tuto metodu v Česku zavedl.

Pacienti s těmito typy nádoru trpí poruchami odtoku žluče z jater. To je pro ně podle Peregrina ve svém důsledku bezprostředně nebezpečnější než nádor, protože jim může způsobit jaterní selhání nebo zánět nitrojaterních žlučovodů.

Oproti klasické endoskopické metodě umožňuje intervenční radiologie zavést tenkou cévku do žlučovodu, proniknout jeho uzavřeným úsekem a obnovit odtok žluče z jater do střeva. Do zúženého místa se zavádí kovová výztuž, stent, tím se zabrání opakovanému zúžení.

Intervenční radiologie také umožňuje podat léky zabraňující množení a růstu nádorových buněk co nejblíže nádorovému řečišti. Cytostatika tak nepůsobí celkově na organismus, ale hlavně na nádor, popsal lékař. Oproti klasickému podání žilní infuzí je tento výkon pro pacienta šetrnější. Lék se zavede katétrem až do tepenného zásobení jater. Účinek látky se umocňuje tím, že se současně ucpe nádorové řečiště drobnými částicemi, což je takzvaná chemoembolizace.

"Využití radiologie má oproti klasickým chirurgickým zákrokům velikou výhodu. Pacientovi odpadají náročné operace a komplikace s jejich hojením. Vše se děje s minimálním zásahem do těla, což je zásadní rozdíl pro nemocného pacienta v jakémkoliv stádiu nemoci. Je potřeba jen pár vpichů, vlastní výkon lékař sleduje na monitoru," doplnil Peregrin.

Zdroj: ČTK