Panická porucha

Ahoj vsem zucastnenym, chtela bych prispet i svym dilem. Syndrom panicke poruchy u me byl diagnostikovan v roce 1998 a byl spojen i s diagnozou atypicke mentalni anorexie. Byla jsem na psychiatrii v nemocnici, brala jsem leky jako Deprex, Fevarin, Lexaurin, Neurol, Xanax, Dogmatil, Risperdal a nakonec jsem se z tehle cele lecby proste slozila. Muj doktor me zrejme bral jako pokusneho kralika a zkousel, co zabere. Bylo mi silene a ZADNY z tech leku mi vubec nepomahal. Ziju s timto syndromem uz skoro 4 roky a naucila jsem se s nim zachazet. Beru podpurnou lecbu - Peritol na chut k jidlu a Degan na travici potize. Zachvaty uz nemivam tak casto a kdyz to prijde, vim, ze nejlepsi lek pro me je: dat si horkou vanu a rychle jit neco delat, abych odpoutala pozornost od toho, ze je mi zle. Zabira to. K psychiatrovi uz bych se lecit nikdy nesla.

Ahoj Lído, využij nabídky a lékaře a účastni se stacionáře. Kombinace léků a psychoterapie je to nejlepší, co ti může pomoci. Udělej si na sebe čas, vyplatí se ti do budoucna, až se ti uleví. Léků se neboj, zabírájí pomaleji, ale přijde doba, kdy intervaly dobrého období budou převažovat nad trápením. Existuje spousty literatury, doporučím ti knihy od MUDr.Praška-vycházejí v nakladatelství GRADA. Měla jsem tu čest projít v jeho skupině denního stacionáře a jjiž 4 roky beru léky, pracuji na sobě a čerpám stále z jeho zkušeností,rad a charisma. Ahoj Hanka

Lído, myslím si, že psychoterapie by byla dobrá, já si teď o tom čtu knížku a kdybych jí měl dříve, to by bylo fajn.Je dobré, když ti někdo vysvětlí, co se vlastně s člověkem děje, a jak se proti tomu postupně "trénovat".Léky tě dostanou na jistou hladinu, ale asi úplně nevyléčí.Já jsem pral ten SEROXAT 2roky, je ze stejné skupiny jako tvůj Zoloft, ale moc jsem s ním spokojen nebyl, nebylo to ono.Teď beru AURORIX a myslím, že je mnohem lepší.Ale je jasný na každého, zabírá každý lék trochu jinak.

Děkuji za Vaše rady a poznatky, já už jsem víc jak rok pod různými antidepresivy (mimo jiné i Zoloft, který je také určen k léčbě panické poruchy), můj lékař - je již druhý mi říká, že jsem spíše neurotička a dál mi předepisuje a zvyšuje dávky léku noveril a také beru lexaurin, ten někdy pomůže někdy ne. Faktem je že to utrpení, ale jsem dospělá je mi 36 a mám dítě, tak se s tím učím žít. O tém lék si mu příště řeknu, ovšem nevím zda mi ho bude chtít předepsat, protože jak říkám tvrdí mi, že mně léky nepomohou, ale správná psychoterapiie, chce abych chodila do denního stacionáře a to po dobu 6 týdnů, tak nevím jak se rozhodnu.

Lído, připojuji se k Ivě, sama se z toho nedostaneš, i když se s tím budeš prát, spíše se to zhorší.Léky je potřeba brát já bral SEROXAT, ale ze začátku, k tomu opravdu potřebuješ asi ten lexaurin na uklidnění, protože než začnou antidepresia zabírat, tak je to dost kruté.Je dobré si o tom také něco přečíst, jak se zbavit těch automatických myšlenek mozku, které panickou poruchu způsobují.Kdyby tě něco zajímalo, tak se zeptej.Hodně štěstí.

Zaujala mě Tvoje otázka ohledně panické poruchy. Trpěla jsem touto nemocí asi půl roku a snažila jsem se ji zvládnout sama, i pomocí různých rad od kamarádek. Kdo to nezažil, tak to nepochopí, co to je za pocit, prostě cítíš, že odcházíš na druhý břeh a je konec. Nakounec jsem ze zoufalství skočila u známé psychiatričky, která mi napsala lék SEROPRAM, je sice drahý, ale platí ho celý pojišťovna. Mojeproblémy přešly asi za 10 dní a už se nikdy nevrátily. Tento lék je nutno brát dlouhodobě, třeba i několik let, nemá návykové účinky a léčí podle mně centrální nervovou soustavu. Jeho účinek se dostavuje tak 10 20 dní po prvním podání. Ze začátku to může být i horší, tak se musí pár dní užívat nějaké antidepresivum, třeba Lexaurin nebo Neurol. M?yslím, že to sama v žádném případě nezvládneš a pomoc odborníka je nezbytná. Kdybys chtěla, dám ti kontakt na svoji lékařku, ale jsem z Brna. Přeju mnoho zdaru a zbav se toho, než Ti to nějak vážně ublíží. Iva

Ahoj Lido, zkus si koupit B komplex.

Chtěla bych se zeptat někoho, kdo touto chorobou trpí, jak se s ní vypořádává, já mívám panické záchvaty několikrát denně, vždycky si myslím, že už opravdu umřu, nebo omdlím, nějak to pak přejde, ale jsem z toho hodně vyčerpaná a nešťastná, beru léky, chodím k psychoterapeutce, ale zatím bez většího výsledku. Prosím o radu.