Poruchy spánku mají to dopad na zdraví

"Když člověk výjimečně nemůže usnout, neměl by z toho dělat žádnou vědu. Největší problém nespavců je v tom, že už předem myslí na to, že zase neusnou," řekl novinářům profesor Karel Šonka z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Doporučil vyhledat lékaře, až když problémy s usínáním trvají déle než měsíc. 


"Ukazuje se, že spánek je nesmírně důležitý pro regeneraci duševních a tělesných sil i pro zapamatování důležitých informací," uvedla profesorka Soňa Nevšímalová z téže kliniky. 


Společným podkladem většiny spánkových poruch jsou časté probouzecí reakce, které vedou k vyplavování stresových hormonů a k urychlení aterosklerotických změn. Důsledkem je zvýšené riziko infarktu a mrtvice. Například obstrukční spánková apnoe, kdy se pacientovi opakovaně ve spánku zastavuje dech, zvyšuje krevní tlak. 


"Čím těžší apnoe, tím častěji je vysoký tlak, proto je nutno nemoc včas zjistit a léčit," zdůraznil Šonka. Když se nemoc léčí, sníží se tím riziko, že se vysoký tlak u pacienta rozvine. A naopak, po léčbě apnoe stačí pacientovi k udržení normálního tlaku méně léků. 


Poruchy spánku vázané na takzvanou REM fázi, kdy se člověku zdají sny, mohou být podle Nevšímalové také prvním příznakem vážných onemocnění nervového systému, nejčastěji Parkinsonovy choroby. Zdravý člověk v této fázi spánku má jakoby ochrnuté svaly, nedělá to, o čem se mu právě zdá. Naproti tomu u člověka postiženého parasomnií zůstává napětí ve svalech. Ze spánku mluví a hýbe se, takže mu hrozí zranění. 


Zdroj: ČTK