Nebezpečnější než rakovina

CHOPN

Pod zkratkou CHOPN se skrývá chronická obstrukční plicní nemoc. „Umírání na rakovinu je ve své podstatě snad i milosrdnější,“ vysvětluje primář brněnské kliniky Top Moravia Health Michal Zavadil: „CHOPN se projevuje postupným, pomalým zužováním průdušek, což má za následek stále namáhavější a povrchnější dýchání, neboť do plic přichází stále méně kyslíku. Tento proces zároveň provází rozedma plic, kdy se zhoršuje výměna kyslíku a oxidu uhličitého a vzniká přetlak v plicních cévách. Pokud se člověk dostane do nejhoršího stádia, dýchání je pro něj tak únavné, že své tělo nedokáže zásobovat kyslíkem ani v klidu a je nutné mu dodávat kyslík pomocí přístroje, a to až dvacet hodin denně pomocí oxygenátoru. Jakákoli infekce, byť sebemenší, pak může znamenat automaticky hospitalizaci na ARO, kde jeden pobytu den znamená náklady 20-25 tisíc,“ popisuje lékař průběh a částečně i výsledky nemoci.  

Statisticky patří CHOPN celosvětově mezi 6 nejčastějších příčin úmrtí, invalidity a nemocnosti, což dává právě v kontextu s náklady na hospitalizaci jasný signál, že ekonomická náročnost na léčbu, která se k nemoci automaticky váže, je významná jak z hlediska medicínského systému, tak celé společnosti. Navíc existuje předpoklad, že se právě z této nemoci stane do roku 2020 3. nejčastější příčina úmrtí.

Projevy nemoci

Tím, jak se zhoršují dodávky kyslíku, musejí nemocní postupně omezovat své fyzické aktivity od sportovních až po chůzi. Nakonec se pro ně stane i obyčejné zdolání schodů nepřekonatelným problémem. Následuje neschopnost obléci se, nebo si dojít na toaletu. Odhady z roku 2002 naznačují, že CHOPN může být v České republice postiženo asi 800 tisíc lidí. Nejtěžším stadiem trpí více než 30 000 a ti se postupně propracovávají od pravidelně podávaného kyslíku až po transplantaci plic.

„Riziko vzniku CHOPN může být podmíněno geneticky (ani člověk kouřící čtyřicítku denně ji nakonec nemusí dostat) nebo věkem. Nemoc může být vyvolána aktivním i pasivním kouřením, pobytem ve znečištěném ovzduší nebo častými infekcemi dýchacího ústrojí v dětství,“ vysvětluje Zavadil.

Léčba?

„Pokud k nám na kliniku přijde člověk, který si stěžuje na zhoršující se dýchání nebo dokonce na dušnost, tím prvním, čím projde, je spirometrie. Ta objektivizuje zdravotní stav a zjistí míru poškození plic,“ uvádí primář a dodává, že předpokladem úspěšné léčby je především odstranění všech rizikových faktorů vzniku CHOPN, především přestat kouřit. „V podstatě je potřeba obnovit přirozenou dodávku vzduchu do plic tím, že se průdušky navrátí do přirozeného stavu a pacient se nedostane do nejhoršího stadia, se vším, co jej provází.“