Kochleární implantát pomáhá neslyšícím dětem rozvinout řeč

08 Únor, 2007

V Česku se ročně narodí kolem stovky dětí s těžkým sluchovým postižením a asi dalších deset o sluch v dětství přijde. Části takto handicapovaných dětí zprostředkuje sluchové vjemy zavedení takzvaného kochleárního implantátu, který jim umožní nejen slyšet, ale i rozvinout řeč. Na dětské ušní, nosní a krční klinice v motolské nemocnici se této operaci v posledních letech ročně podrobí zhruba čtyři desítky malých pacientů. I když ne všechny děti nakonec mluví dokonale, 95 procent z nich může běžně komunikovat s okolím mluvenou řečí, třetina se dokonce dokáže domluvit i po telefonu, řekl ČTK přednosta kliniky Zdeněk Kabelka.

Kochleární implantát zprostředkovává sluchové vjemy elektrickou stimulací nervových zakončení v hlemýždi. Dosud mají implantáty maximálně 22 elektrod, které dráždí sluchový nerv, a není snadné, aby se jimi přenášené impulzy co nejvíce podobaly skutečnému zvuku. Výzkumníci usilují o to, aby se podráždění mohlo plynule šířit i kolem celého svazku elektrod. Očekávají, že výsledné slyšení by se pak přiblížilo vnímání zdravým uchem. Nositelé takto zdokonalených implantátů by mohli dokonce slyšet hudbu téměř stejně jako zdraví lidé.

"Jestliže dítě narozené neslyšící nemůže rozvíjet řeč, nemůže se naučit ani číst a psát. V praxi to znamená, že bude mít potíže se svým vzděláváním a pracovním zařazením. Problémy s komunikací s většinovou slyšící společností znají dobře ti, kdo komunikují znakovým jazykem, a slyšící společnost má k nim nemalý dluh," řekl Kabelka.

Kochleární implantát má dvě části. Při operaci se pod kůži zavede malinkatý přístroj, z kterého vedou elektrody do vnitřního ucha. Za uchem je zavěšeno malé pouzdérko s mikrofonem, procesorem a přenosovou cívkou.

Dětem, které se narodily neslyšící, je podle Kabelky ideální zavést implantát ve věku od jednoho do tří let, nejpozději však přibližně do šesti let. S růstem věku se totiž snižují schopnosti mozku využít informace z implantátu pro rozvoj sluch a řeči. Operují se i starší děti, jestliže ztratily sluch později.

Po operaci následuje rehabilitace, kdy je třeba implantát pečlivě individuálně naladit tak, aby se co nejvíce využil dynamický rozsah dráždění, a nevyvolávala se bolest. Během nošení implantátu se zvětšuje rozsah mezi nejslabším a nejsilnějším podnětem, a tím se zvyšuje i srozumitelnost.

S nastavováním se začíná šest týdnů po operaci, když už je rána zhojená. První rok se počítá s deseti nastaveními, druhý se třemi. Je také třeba, aby se dítě naučilo slyšet, rozumět a potom se naučilo opakovat a vytvořilo si řeč. Je to dlouhodobý proces a nelze říci, že po implantaci je sluch normální.

V Česku je jedno centrum kochleárních implantací pro děti a jedno pro dospělé, obě jsou v motolské nemocnici. Dosud v nich bylo od roku 1993 operováno 276 dětí a stovka dospělých lidí. Více než polovina dětí se už zařadila do běžných škol a jejich počet poroste, až další dorostou do věku školní docházky.

Samotný kochleární implantát stojí více než půl milionu korun a náklady hradí zdravotní pojišťovny.

Jitka Klejnová - ČTK