Problematika perlivé vody

Podle vedoucího národní referenční laboratoře pro pitnou vodu Státního zdravotního ústavu Františka Kožíška je pocit osvěžení z perlivé vody větší jen zdánlivě. Je dán tím, že oxid uhličitý způsobí prokrvení sliznic a vyvolá pocit brnění. Pokud se pije nápoj velmi chladný, překrvení se ještě zvyšuje.

Brnivý pocit a následné říhání vedou k tomu, že člověk pije pomaleji a po menších doušcích. Pocit sucha v ústech, který se podílí na pocitu žízně, se tak odstraní menším množstvím vody.

To je podle Kožíška výhoda problematická. "Žízeň je známkou dehydratace organismu. Je signálem, že je třeba napitím doplnit deficit tekutin," vysvětlil. Navíc oxid uhličitý mírně zvyšuje tvorbu moči, a tak když člověk pije jen perlivou vodu, může to vést k opačnému účinku, ještě větší dehydrataci.

Sycená voda může u kojenců vyvolat zvracení s rizikem vdechnutí zvratků a zadušení. Kardiaci by měli vědět, že oxid uhličitý v žaludku zvedá bránici a tlačí na oblast hrudní dutiny, po vstřebání zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci. Perlivá voda se nedoporučuje rovněž pacientům se sklonem k nadýmání a poruchami trávení, jako říhání nebo překyselení žaludku.

Vody s přirozeně vyšším obsahem oxidu uhličitého bývaly od pradávna tradiční nápojem, v Německu se nazývaly vinné nebo pivní prameny, v českých zemích a na Slovensku kvasná voda či medokyš.

"Tyto nápoje lze k občasné konzumaci doporučit. Pravidelnou konzumaci uměle sycených vod ale doporučit nelze, a to ani zdravým lidem," upozornil Kožíšek. Výrobci balených vod by podle něj měli na etiketách vždy informovat, že do nápoje byl dodán oxid uhličitý a v jakém množství.

Naďa Myslivcová - ČTK