Význam a funkce horečky

Horečka sama o sobě není nemoc! Je to jedna z prvních reakcí organismu např. na infekci a pro překonání infekce má zásadní význam. Výzkumy prokázaly, že většina bakterií a virů se při teplotách nad 39.5°C nemůže rozmnožovat, řada mikroorganismů při této teplotě dokonce hyne. Horečka podporuje další obranné reakce organismu, při horečce se stupňuje látková výměna jako celek.

O smysluplnosti horečky pro překonání infekčních onemocnění svědčí např. i výzkumy, které sledují vývoj dětských kreseb v předškolním věku: často dochází po prodělaném horečnatém onemocnění ke skoku ve vývoji. V kresbách dítěte se po nemoci začnou objevovat prvky z dalšího vývojového období.

Obdobně vnímaví učitelé hudby postřehli již dávno fakt, že dítě, které např. prodělalo spalničky, udělalo ve svých schopnostech kvalitativní skok, i když tři týdny hudební nástroj nemělo v ruce.

I ve zvířecí říši můžeme pozorovat, že zvýšení tělesné teploty má význam: nemocné ryby, které nemají schopnost tělesnou teplotu zvýšit, vyhledávají v případě onemocnění teplejší vody.

V neposlední řadě má horečka i význam diagnostický: říká nám jasnou řečí, že v organismu je něco v nepořádku. Když ji potlačíme, budeme se sice přechodně cítit lépe, vlastní nemoc ale bude probíhat dál.

Průběh horečky:
Protože horečka sama není nemoc, nýbrž je smysluplnou reakcí organismu na onemocnění, řídí se průběh horečky jak závažností onemocnění samotného, tak i schopnostmi organismu na nemoc reagovat. To, jak organismus reaguje, je velice individuální:

existují děti, které na onemocnění reagují prudkou horečkou až ke 40°C, za 1 - 2 dny jsou bez horečky a během dalšího dne opět v plném zdraví, možná ještě o něco silnější než předtím. U jiných dětí máme dojem, že se horečka nemůže rozvinout tak, jak by měla: několik dnů pozorujeme teploty jen kolem 38°C, pak ještě týden zvýšenou teplotu a i potom se ještě necítí zcela v pořádku.


Přesto existují určité zákonitosti, které jsou společné většině akutních stavů provázených horečkou, jen jsou jednou víc, podruhé méně vyjádřené. Horečka probíhá ve dvou základních fázích. V první fázi dochází ke zvyšování tělesné teploty. Např. při chřipkovitém infektu, kdy teplota prudce stoupá nad 39°C, je dítěti nejprve velice chladno, má studené nohy i ruce, třesavku a vyžaduje teplé přikrytí, i když teplota na teploměru již přesáhla 39°C. V tuto chvíli je dítěti většinou nejhůř: bolí ho hlava, svaly, stěžuje si na bolesti břicha nebo dokonce jednorázově zvrací (nemusí se přitom jednat o onemocnění trávicího ústrojí!), citlivěji vnímá bolest i smyslové podněty, je určitým způsobem nadměrně bdělé. Organismus se v této první fázi snaží dosáhnout určité výše teploty, která je optimální pro boj s danou infekcí. Zde je zcela nevhodné podávat léky proti horečce nebo pouze na základě naměřené vysoké teploty aplikovat studené zábaly. Léky proti horečce (typu Paralenu, Brufenu, Acylpyrinu atd.) pouze
sníží teplotu, a ztěžují tak organismu boj s vlastním onemocněním - infekcí. Infekci samotnou
žádný způsobem neléčí. Organismu ve fázi vzestupu teploty nejlépe pomůžeme tím, že dítě teple přikryjeme, dáme mu horký čaj, místnost lehce zatemníme a budeme se snažit, aby zde byl klid: vypneme rádio, ostatní děti pošleme pryč, ani na poslouchání pohádek nebude mít zřejmě nemocný náladu. Důležitý je klid a jistota maminky či otce, kteří o dítě pečují. Dítě by nemělo cítit jejich nejistotu, spěch, přílišnou ustaranost a obavy.


Ve druhé fázi, po dosažení žádané teploty (pro většinu infekcí ideálně kolem 39.5°C se situace mění: po určitou dobu se horečka udržuje, ale organismus již teplo nekoncentruje, nýbrž ho vydává navenek. Dítě, kterému byla do té doby zima, se najednou začne odkopávat, pohmatem zjistíme, že má horké nohy i ruce, bude se cítit lépe a možná brzy usne. V této fázi je možné, zejména při teplotě nad 39.5°C, použít vlažné zábaly lýtek (viz níže), dítě by mělo být nadále spíš teple oblečené, ale s možností teplo vydávat - tj. nenutíme ho mít nohy pod peřinou, nemusí mít nadále vlněné ponožky.


Cyklus vzestupu teploty a udržení její výše se může po několik dní opakovat. Teplota během noci poklesne, nad ránem bývá nejnižší, dítě se může již cítit téměř zdravé, ale odpoledne opět začne stoupat, tak, jak jsme právě popsali. Když však teplota poklesne a opět výrazně stoupne několikrát za den, když má dítě třesavku opakovaně v průběhu jednoho dne, pak to může být varovným znamením a je nutné co nejrychleji konzultovat lékaře.


Zdroj: WELEDA

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (2)

  • Obrázek uživatele js
    js (anonym)

    Ten člověk který tohle napsal je pako !!! Zapoměl na velmi důležitý dopad horečky u dětí a to jsou fibrilní křeče které může u dětí vyvolat !! Vzhledem k tomu že o tom nikdo jaksi nemluví skončil můj syn na jednotce intenzivní péče a byli jsme rádi že ne na hřbitově ! Měli by o tom být všichni rodiče informováni když ne v porodnici pak alespoň od dětské lékařky !!! Přitom stačilo vědět že se má dětem dát v případě vysoké horečky diazepan !!! bez znalosti této informace by mohl být výše uvedení článek návodem jak zabít vlastní dítě !

    Led 21, 2006
  • Obrázek uživatele JP
    JP (anonym)

    Ano, máme stejnou zkušenost. 1,5 roční dítě (před 4 lety)skončilo v kómatu po fibrilních křečích. V nemocnici nám bylo vyčiněno, že malým dětem se musí horečka okamžitě srážet kvůli nebezpečí "fibrilek". Do té doby jsme žili ve víře blahodárnosti horečky jako účinného prostředku boje organismu proti počínající nemoci.

    Čer 21, 2006

Přidat komentář

Reklama

Reklama