V roli nevlastního rodiče - 10 největších chyb

Význam slova rodina prochází v posledních desetiletích významnou změnou. Stále více rodičů jsou samoživitelé, nebo vychovávají děti s novým partnerem. Takové soužití nemusí být vůbec jednoduché. Přináší s sebou nejen mnoho úskalí, ale i pochybností o svých rodičovských schopnostech. Jak tedy zvládnout rodinu na druhý pokus a vyhnout se označení „zlá macecha“?

Nenechte se spoutat mýty

Navzdory tomu, že čím dál více partnerů vychovává děti ve smíšených rodinách, mnozí stále vnímají komponovanou rodinu skrz několik mýtů.  Tím hlavním je mýtus zlé macechy a zlého otčíma. „Ptali jsme se dětí a dospívajících, co se jim vybaví pod pojmem „macecha“ a většina z nich odpověděla „zlá a škaredá“. Je proto přirozené, že především mladší děti mohou mít z otcovy nové přítelkyně strach“, potvrzuje Kateřina Novotná, psychoterapeutka Akademie rodičovství.    

Proto bychom měli děti uklidnit a ukázat jim, že realita se může od pohádek lišit. Snažte se být milou a starostlivou macechou.  „Buďte však k sobě upřímná a nenuťte se k tomu, abyste milovala děti svého partnera tak, jako milujete svoje vlastní.  Vztahy se vyvíjejí roky a proto je úplně v pořádku, pokud k novým dětem hned láskyplně nepřilnete. Pěkný vztah si můžete vybudovat i tak.“ dodává Kateřina Novotná. Podle jejích slov byste se měla též vyvarovat soupeření s biologickou matkou dítěte. Ta ať je jakákoliv, pro dítě vždy bude ta nejdůležitější osoba na světě. Před dítětem o ní proto hovořte vždy pěkně a nesnažte se ji nahradit. Vaší úlohou je být dobrou macechou, ne matkou.

Vůči otčímům je společnost shovívavější a jejich role je společností posuzována méně kriticky. Neznamená to však, že úloha nevlastního otce je jednodušší. Tak jako nevlastní matka, i otec by měl investovat energii do budování vztahu s dětmi.  Na začátek stačí, pokud dětem ukáže svůj svět a vezme je například s sebou na ryby.

V roli „třetího rodiče“

Být rodičem a vychovávat děti tak, aby z nich vyrostly šťastné a sebevědomé osobnosti, není vůbec jednoduché. Jak ale přistoupit k výchově, když se ocitnete „jen“ v roli partnera jednoho z rodičů? Do jaké míry to můžete být právě vy, kdo na sebe přebere výchovnou funkci? Každý vztah je jedinečný a proto model, který platí jinde, nemusí fungovat u vás. Komunikace je proto v tomto případě na prvním místě. Hned na začátku se pobavte o tom, jaká by měla být vaše úloha v nové rodině a co se od vás očekává. Jaké jsou vaše představy o vztahu mezi vámi a partnerovými dětmi?  Jak se máte o děti starat? Jak moc se dětem máte věnovat a čemu se naopak máte vyvarovat? Jak vás mají děti oslovovat? To jsou všechno otázky, které by měly určitě zaznít. „V případě, že jsou děti větší, zapojte do rozhovoru i je. Domluvte se, zda si přejí, abyste byla spoluzodpovědná za jejich výchovu“ radí Kateřina Novotná. 

Nová = šťastná rodina?

Příchodem nového člena do domácnosti děti nezískají jen novou macechu či otčíma, ale často i nové sourozence. Proces vytvářeni nové rodiny tak může být velmi náročnou zkušeností. Zatímco vy jste jako rodiče plní očekávaní, děti až tak nadšené být nemusí. Naopak. Můžou se cítit nejistě a obávat se jak nová situace ovlivní jejich vztah s rodičem.  „Je velmi důležité, abyste dětem říkali, že je máte rádi. Dáte jim možnost si o nově vzniklé situaci popovídat. Na rozhovor však nemusíte vytvářet speciální podmínky. Promluvit si můžete na procházce, při sportu či domácích pracích“ radí Šárka Kučerová, psycholožka a garantka Projektu sebedůvěry Dove. Je pochopitelné, že jako rodič chcete, aby si vaše děti k sobě našly cestu. Vyplatí se však vyčkat a zbytečně „netlačit na pilu“. Jakmile totiž přehnaně kontrolujete, aby se vaše děti nehádaly a vzájemně si pomáhaly, můžete dosáhnout pravého opaku. Nechejte proto svým ratolestem čas na to, aby se poznaly a vybudovaly si k sobě upřímný vztah.

Nebojte se poradit 

V nové roli budete čelit novým situacím a výzvám. Budováni vztahů v rodině je nejdůležitější z nich. Nepodceňujte proto ani každodenní komunikaci. Nebuďte na sebe přísná a připusťte si, že pokud jste matka dvou malých synů, tak nemusíte hned vědět jak na komunikaci s mladou slečnou.  Období puberty je velmi náročné a najít si cestu k dospívajícím dětem bývá často náročné i pro vlastní rodiče.  Užitečné tipy a rady jak komunikovat s mladými děvčaty tak, aby z nich vyrostly šťastné a mladé ženy, najdete například v příručce Sama Sebou, ke stažení zde: http://bit.ly/projekt_sebeduvery. S dalšími rodičovskými problémy se můžete obrátit na Akademii rodičovství, rodinného psychologa či sáhnout po knize  „Moje děti, tvoje děti, naše šťastná rodina“. Vytváření nové rodiny je náročná úloha a není proto ostudou se poradit.

10 největších chyb při kontaktu s nevlastními dětmi

1.            snažíme se být s dětmi kamarádi

2.            nenastavujeme hranice, nechceme je zatěžovat, protože už tak to měly s rozvodem těžké

3.            tlačíme na ně (může trvat až 2 roky, než si všechno sedne)

4.            zasahujeme do sourozeneckých vztahů mezi dětmi vlastními a nevlastními, nutíme je si spolu hrát, být kamarády apod.

5.            necháváme věci a okolnosti vyplynout - nedefinujeme roli nevlastního rodiče, co po dítěti můžeme požadovat a zda je budeme vychovávat

6.            hovoříme o druhém biologickém rodiči negativně, soupeříme s biologickým rodičem

7.            nutíme dítě nevlastnímu rodiči říkat “mámo, táto”

8.            podplácíme děti, předháníme se v "lepších" dárečcích

9.            nevlastní rodič cítí pocit viny, že dělá pro dítě víc než ten biologický a dítě není vděčné

10.          klademe příliš velké nároky na nevlastní dítě a vlastní ospravedlňujeme

 

Na vytvoření článku se podílely psycholožka a garantka Projektu sebedůvěry Dove - Mgr. Šárka Kučerova  a  Kateřina Novotná – psychoterapeutky a spoluzakladatelky Akademie rodičovství.

 

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama