Těhotné a kojící by měly mít větší přísun jódu

Deficit jódu snižuje tvorbu hormonu štítně žlázy, která samostatně funguje již v době prenatálního vývoje, a může tak snížit i duševní schopnosti dítěte o pět až deset procent.

 

Lidé získávají většinu jódu ze soli, ale budoucí a kojící maminky většinou méně solí. Měly by proto buď konzumovat potravinové doplňky obohacené jódem, nebo by jim měl lékař předepsat lék. 

 

Dostatečný přísun jódu by měly mít také malé děti v době, kdy se rozhoduje o jejich budoucích intelektuálních schopnostech, a dospívající mládež. Nedostatek této látky v pubertě může způsobit poruchy, které se později projeví sníženou plodností.

 

Několik nezávislých studií potvrdilo, že uspokojivou hladinu jódu nemají tři procenta dětí a 45 procent dospělých. Na relativně dobrém stavu dětské populace mají zásluhu školní jídelny, které používají jódem obohacenou sůl a zařazují do jídelníčku i mořské ryby a o jód obohacené tekutiny.

 

Jód je přidáván do kuchyňské soli, do náhrad mateřského mléka, speciálních výrobků pro těhotné a do dětských ovocných přesnídávek. Jódem obohacují své zboží také výrobci pečiva a uzenin a někteří výrobci stolní vody. Nejlépe nadbytek jódu by měl provázet člověka celým životem, neboť přispívá ke snížení rizika kardiovaskulárních chorob a zhoubných nádorů.


Zdroj: ČTK - Jitka Klejnová