Deficit jódu snižuje tvorbu hormonu štítně žlázy, která
samostatně funguje již v době prenatálního vývoje, a může tak
snížit i duševní schopnosti dítěte o pět až deset procent.

Lidé získávají většinu jódu ze soli, ale budoucí a kojící
maminky většinou méně solí. Měly by proto buď konzumovat
potravinové doplňky obohacené jódem, nebo by jim měl lékař
předepsat lék.

Dostatečný přísun jódu by měly mít také malé děti
v době, kdy se rozhoduje o jejich budoucích intelektuálních
schopnostech, a dospívající mládež. Nedostatek této látky v
pubertě může způsobit poruchy, které se později projeví sníženou
plodností.

Několik nezávislých studií potvrdilo, že uspokojivou hladinu
jódu nemají tři procenta dětí a 45 procent dospělých. Na
relativně dobrém stavu dětské populace mají zásluhu školní
jídelny, které používají jódem obohacenou sůl a zařazují do
jídelníčku i mořské ryby a o jód obohacené tekutiny.

Jód je přidáván do kuchyňské soli, do náhrad mateřského
mléka, speciálních výrobků pro těhotné a do dětských ovocných
přesnídávek. Jódem obohacují své zboží také výrobci pečiva a
uzenin a někteří výrobci stolní vody. Nejlépe nadbytek jódu by
měl provázet člověka celým životem, neboť přispívá ke snížení
rizika kardiovaskulárních chorob a zhoubných nádorů.


Zdroj: ČTK - Jitka Klejnová