"Při porovnání dětí, jež mají stavebnici doma či ve školce, a těch, které nemají možnost si s ní pravidelně hrát, se potvrdilo, že obohacuje dětský svět," řekla Pačesová novinářům. Podle ní se předškolní děti od rána do večera něco učí. "Mají-li to dělat ochotně, s láskou a dobře, musíme je motivovat. Nejlépe to jde hrou se stavebnicí," upozornila.

Stavěním kostek dítě podle Pačesové rozvíjí jemnou motoriku, protože musí do prstů brát různě velké a tvarované dílky a skládat je podle potřeby dohromady s jinými. Učí se poznávat tvary, velikosti a barvy - je tedy také pomůckou didaktickou. Děti se nemusí držet nabízených předloh a mohou si vymýšlet vlastní stavby, čímž prokazují tvořivo

st. Stavebnice vede i k rozvoji řeči - učitelky v mateřských školách nebo rodiče pobízejí děti, aby pojmenovaly, co složily, ale například i jednotlivé díly. Stavebnice totiž často znázorňují určité prostředí - zoologickou zahradu nebo fotbalové hřiště. Děti pak přiřazují figurky a díly do správných kombinací. Tak rozvíjejí paměť, logiku a chápání souvislostí.

Hra se stavebnicí umožňuje, aby si dítě stavělo zcela podle vlastní fantazie. "A když je dílo hotovo, mohou si všichni sednout a přemýšlet o tom, zda je stavba pěkná, líbivá i pro ostatní, zda například mosty nad silnicí nejsou tak malé, že jimi žádné autíčko neprojede," podotkla Pačesová.

Široká barevná škála dílků stavebnic podle ní také podporuje barevné vnímání - děti se přesvědčí, které barvy k sobě ladí. Navíc může vytvořený model sloužit jako předloha k malování.

Autor: Naďa Myslivcová - ČTK