Vzdychání za ztracenou láskou může být návykové

19 Září, 2008

Neurologové zjistili, že jeden z důvodů proč je těžké přenést se přes ztrátu milované osoby je to, že lidský mozek se může stát na žalu závislým. Vědci tvrdí, že touha po ztracené lásce se může stát fyzicky návykovým potěšením. Tento stav pojmenovali "efekt slečny Havishamové" podle postavy šílené stařeny z románu Charlese Dickense Velká očekávání.

Když nás milovaná osoba opustí anebo zemře, je přirozené být tím zdrcený, ale mnoho lidí se přes zármutek nikdy nepřenese a pociťují ho znovu a znovu celá léta.

Jak uvádí list Daily Telegraph, vědci mají za to, že zjistili, proč k tomuto jevu dochází.

Zdá se, že dlouhodobý zármutek aktivuje neurony v části mozku, která dává vzniknout příjemným pocitům, a tak se začne vyvíjet reakce podobná závislosti.

Vědci ve studii porovnávali mozky třiadvaceti žen, kterým zemřela matka či sestra na rakovinu. Dvanáct z nich prošlo normálním procesem truchlení, u jedenácti z nich se proces zkomplikoval. Když ženám vědci ukázali fotografie příbuzných, které ztratily, u obou skupin došlo k aktivaci oblasti mozku spojované s bolestí. Ale jen u těch žen, které se přes zármutek nepřenesly, došlo i k aktivaci oblasti mozku, která hraje roli jak v pozitivních pocitech, tak i ve formování společenských vztahů.

Vedoucí výzkumu Mary-Frances O´Connorová říká, že právě tento systém, který působí na pozitivní city, může za formování silných vztahů jak se živými, tak i mrtvými. Dodala, že doufá, že tento směr výzkumu by mohl vést k lepším terapiím pro osoby, které ve stádiu truchlení zůstávají nepřiměřeně dlouho.

Zdroj. Plus