Rozdíly mezi mužem a ženou

Zatímco kluci mezi sebou hovoří spíše věcně a většinou jim nevadí, jsou-li slyšeni, dívčí svět bývá více opředen intimitou a tajemstvími, která si děvčata důvěrně špitají, jen aby je někdo neslyšel.

V námi vedených skupinách žáků osmých a devátých tříd jsme si při po­zorování mezilidských vztahů povšimli dalších výrazných genderových rozdílů. Při malování obrázků (zcela volná fantazie inspirovaná u všech stejnou hudbou) se obrázky děvčat a chlapců na první pohled lišily. Na malbách vytvořených děvčaty převažovaly teplé barvy a drobnější, jem­nější, občas konkrétní motivy (kytka, srdce). Chlapecké obrázky vyjadřo­valy mužský svět. Malby byly abstraktní, samé velké plochy a geometrické tvary. Chlapci používali častěji studené barvy.

Ženy charakterizuje cit a intuice. S mateřskými city je to poněkud složi­tější. Prakticky nelze prokázat, že by ženy byly pro péči o děti vybaveny (pomineme-li schopnost kojit) lépe než muži. Existuje sice zaznamenatelná hormonální reakce po porodu, leč chlapci v roli „náhradních rodičů“ peču­jících o mladší sourozence projevují obdobnou empatii a zodpovědnost jako dívky. Fakt je, že novorozené holčičky reagují na pláč jiného nemluv­něte častěji než chlapci a dívčí batolata v podobné situaci utěšují vrstevníky častěji než hoši. Jisté ovšem je, že každá dívenka, dejme tomu již v době kolem nástupu do (mateřské) školy, ví, že je na pohled jiná než chlapci a že jednou bude také mámou. To obnáší pečovat o děti. Pečovat o děti, to znamená pomáhat, vciťovat se, chovat se mateřsky. Dívka tedy pod­vědomě hledá modely tohoto typu. U mužů - ach ty pohádky-jsou před­kládané modely jiné, daleko drsnější. Ostatně mladí muži ve srovnání se svými vrstevnicemi výrazně častěji umírají při různých nehodách spoje­ných s nezvládnutým rizikem či určitými, byť třeba transformovanými for­mami agresivity.

Pro muže je typický sklon k abstraktnímu uvažování. Mužský rukopis bývá méně čitelný než ženský. Ženy jsou častěji nemocné než muži, ale dožívají se vyššího věku. Na zahrádce ženy pěstují pro radost častěji kvě­tiny a zeleninu, muži ovocné stromy. Nespokojený muž má sklon druhé poučovat, žena spíše takzvaně „brblá“ nebo se uzavře do sebe. Ženy pláčí častěji než muži. Za slzy se nestydí, muži se spíše za slzy stydí. Když se muži rozhodnou skončit s kouřením, naplní toto rozhodnutí pravděpodob­něji než ženy. Žena chová dítě spíše na levé ruce, muž na pravé. Při po­hledu do vlastního šatníku ženu napadá: „Nemám co na sebe...“ Muž si při stejném pohledu pomyslí: „To je hadrů...“ Sexistickou pravdu má v bonmotu i M. Horníček tvrdící: „Žena, která uvidí na muži šaty z krásné látky, odmyslí si od šatů muže. Muž, který vidí krásnou látku na ženě, od­myslí si tu látku.“

Ženy jsou údajně náročnější na teplotu na pracovišti. V místnosti, kde pracují, požadují teplotu o 2-3 stupně Celsia vyšší než tam, kde jsou jen muži. „Teplo“ je pro ženy důležitější i v mezilidských vztazích. Ženy obtíž­něji snášejí konflikty na pracovišti a úzkostněji reagují na nespravedlnosti při používání pochval a trestů. Ženy spíše pěstují kontakty na základě in­dividuálních a neformálních zájmů, méně na služební bázi. Muže více než ženy traumatizuje negativní vztah k přímému nadřízenému. Ženy jsou na­opak citlivější na neshody s kolegyněmi na stejné hierarchické úrovni. Mu­žova sebeúcta častěji vychází z jeho konkrétních úspěchů. Pro ženy je velmi důležité, jak se k nim chovají ostatní lidé, jak se cítí akceptované a potřebné pro druhé. Zatímco muži stačí, když si na pracovišti může v klidu dělat svou práci a není obtěžován, ženě toto ke spokojenosti nestačí, pokud jí k tomu chybí pocit bezpečí a pohody.

Podle významného sociologa rodiny I. Možného muž předpokládá: „Když bude vše v pořádku se mnou, bude vše v pořádku s mojí rodinou.“ Žena uvažuje: „Když bude vše v pořádku s mojí rodinou, bude vše v po­řádku se mnou.“

Jako kuriozitu ze sféry sexistického vymezení rozdílů uveďme vážně míněný (samozřejmě mužský) názor konstatující, že vyšší plat mužů vy­plývá z toho, že ženy věnují v zaměstnání více času na testování poten­ciálních partnerů. Muži se prý spokojí s povrchnějšími a na první pohled patrnými informacemi... Byla publikována i rádoby objektivní zdůvodnění.

Čtenář nemusí hádat třikrát, jistě uhádne na poprvé, že autoři-muži píší o silnější výkonové motivaci, o menší zátěži rodinnými starostmi a vazbami, o preferenci těžké a riskantní práce i o větší „finanční fluktuaci“ svého po­hlaví. Zřejmě to vysvětluje i snaha a ochota žen udržet „klid v domě“.

Není znám případ, že by žena, ať v roli manželky či matky, napadala muže za to, že hodně vydělává. Často rafinované a objektivně těžko proka­zatelné „trestání“ žen muži za jejich vysoký plat je však poměrně častým zdrojem partnerských a rodinných konfliktů. Perzekuce bývá zprostředko­vaná. Leckdy se skrývá za patetická slova a úvahy, nad nimiž málem oko nezůstane suché. Nemusí se vždy jednat jen o výdělek, podobná situace nastává v případě vyššího vzdělání ženy.

Ať již si o předchozích informacích myslíme cokoliv, seriózní průzkumy naznačují tři základní důvody víceméně dobrovolné, leč přesněji řečeno manipulativně vyvolané rezignace žen na špičkově placená místa. Všech­ny se týkají střetu ženy s tradiční mužsky chápanou asertivitou. Jsou to:

-   Maskulinní kultura firmy. Tradiční dominance mužů nedává ženám na vedoucích a jinak dobře placených místech dosti prostoru k uplatnění schopností.

-   Podvědomá preference mužů vede k vytváření vedoucích míst na míru právě jim.

-   Nedostatečná pružnost firem v uspořádání režimu práce a neochota přizpůsobit se eventuálním rodinným povinnostem. S tím souvisí i ne­dostatek času a snad i tradicí podmíněná nechuť řady žen lobbovat u skleničky. Právě při neformálních posezeních vznikají kliky a kují se plány kariérního rozvoje reálněji než v personálním oddělení.

Typickým závěrem z těchto zjištění bývá nezřídka svatouškovské doporu­čení ženám, aby byly mnohem lepší než muži, pokud se chtějí prosadit. Podobně pojatá „future woman“ prý bude nucena „tancovat na mnoha svatbách najednou“. Stane se generálkou nebo spíše generálem schop­ným překonávat nepřekonatelné. Tím ovšem postaví muže před neřešitelný úkol - jak se ucházet o podobnou dokonalou bytost?

Zdroj: Asertivní žena, nakladatelství Grada