Nejste si jisti svou sexuální orientací?

Sexuologie rozeznává odchylky v objektu či ve způsobech uspokojování sexuálních potřeb.

Pokud jde o odchylku v objektu, je zřejmě skutečně nejčastější právě orientace homosexuální. Homosexuál je přitahován osobami téhož pohlaví (v populaci jsou prý takto orientovaných přibližně 4 %). Homosexualita není ani nemoc, ani projev patologie či zvrácenosti. Pokud představuje nějaký problém, pak spíše společenský ? máte zúžený výběr potenciálních partnerů a můžete častěji narážet na negativní postoje vyplývající z nevědomosti okolí. Patří sem však i podstatně závažnější (i když zároveň méně časté) odchylky ? pedofilie, gerontofilie, zoofilie apod.

Nejznámějšími odchylkami ve způsobu uspokojování sexuálních potřeb jsou sadismus, masochismus, voyeurismus a některé další.

O odchylném zaměření mluvíme teprve tehdy, když jde o jednoznačnou preferenci odchylného objektu či způsobu. Nouzové homosexuální kontakty při dlouhodobém pobytu v jednopohlavním prostředí (věznice, klášter apod.) nejsou ještě odchylkou, stejně tak jako uspokojení z pohledu na obnaženou osobu opačného pohlaví není voyeurismem tehdy, když preferovaným způsobem uspokojování sexuálních potřeb je párová koitální sexuální aktivita. V lidském vývoji se dokonce objevují některé fáze, kdy např. i homosexuální experimentování patří k věku (prepubertální období a počátek puberty).

Máte-li pochyby o své sexuální orientaci, pokuste se nejprve analyzovat své sexuální fantazie, případně zkušenosti, a především pocity s těmito zkušenostmi svázané. Nejde-li o odchylky ohrožující okolí, pak je lépe svou orientaci přijmout než se ji usilovně snažit potlačovat. Podstatné je jediné ? neubližovat druhým ani sobě. V sexu je dovoleno vše, co vyhovuje oběma partnerům, co se ani jednomu z nich nepříčí, nesnižuje jeho lidskou důstojnost, nezraňuje jej fyzicky ani psychicky.

Pokud vás trápí nejistota v otázkách sexuální orientace, případně tehdy, když se obáváte svého zaměření a jeho možných důsledků, je vhodné vyhledat odbornou pomoc sexuologa. Sexuální orientaci lze určit laboratorním vyšetřením; to je pak buď východiskem léčby, nebo cestou k socializovanému přijetí odchylné sexuální orientace. Lze navštívit Sexuologický ústav v Praze, případně sexuologická oddělení poliklinik či jiných zdravotnických zařízení. Sexuologa je možno vyhledat přímo, bez jakéhokoli doporučení. Sexuologové spolupracují i s některými manželskými a rodinnými poradnami.

Zapamatujte si:
V sexu je dovoleno vše, co vyhovuje oběma partnerům.
Máte-li pochyby o své orientaci, vyhledejte sexuologa.
Homosexuální experimentování může být i pouhou vývojovou fází.

Zdroj: Petr Šmolka, Jan Mach -Manželská a rodinná trápení, nakladatelství Portál