Reklama

Muži žárlí jinak než ženy

Žárlivost, již označil William Shakespeare za zelenookou příšeru, dokáže pěkně zkomplikovat soužití jedinců opačného pohlaví. Její vznik a vývoj proto podrobili pečlivému vědeckému zkoumání psychologové z univerzity v německém Bielefeldu, kteří dospěli k závěru, že u mužů vychází ze zcela jiného základu než u žen.

Testování ve třech na sobě navazujících experimentech se pokaždé zúčastnilo mezi 121 až 206 pokusnými osobami. Měly mimo jiné za úkol stisknout tlačítko odpovídající jejich okamžitému emocionálnímu rozpoložení při sledování nabízených variant nevěr.

Při citové nevěře vítězilo u žen na plné čáře označení "nesnesitelná", u mužů byl na první místě pohlavní styk s jiným partnerem. Vědci dospěli k závěru, že chápání nevěry a s tím související žárlivost mají kořeny v raném stadiu vývoje lidstva, v němž se rozdělovaly role jednotlivých pohlaví a přetrvávají v podstatě v nezměněné podobě dodnes.

"Dá se to zdůvodnit tím, že reprodukční schopnost ženy v té době nebyla nijak ohrožena nevěrou jejího partnera. Jeho styky s jinou příslušnicí téhož pohlaví jí proto mohly být zcela lhostejné," uvedl jeden z členů výzkumného týmu Achim Schützwohl.

Podle jeho mínění se situace přiostřila ve chvíli, kdy se muž od ní i potomků citově odpoutal a přestal se o ně starat. Jeho nezájem mohl mít za následek i smrt celé zavržené komunity. A tento podvědomý strach přežívá i u dnešních žen, které se nejvíce obávají toho, že se jejich partner začne emociálně angažovat jinde a na tuto možnost reagují zvýšenou žárlivostí. Mužům k jejímu probuzení většinou stačí pouhé podezření, že se jejich družka intimně stýká s někým jiným. Důkazy, které by tomu nasvědčovaly, jsou v podstatě podružné. Jak zdůrazňuje Achim Schützwohl, i tyto pocity mají prapůvod v minulosti lidského rodu.

Reklama

"Otec si nemohl být nikdy jistý, zda děti, o něž pečuje, jsou skutečně jeho. Obával se, že úsilí a energii, jež do nich investuje, vlastně může promrhat na potomky zplozené s jiným členem společenství. A proto začal pečlivě dbát o to, aby se jeho družka důvěrně nesbližovala s dalšími muži," vysvětlil Achim Schützwohl.

Zdroj: Plus

Reklama

Komentáře

saba (Pá, 11. 3. 2005 - 14:03)
Vedci z nemeckeho Bielefeldu zrejme nemaji co na praci....:(((
lendys (Pá, 11. 3. 2005 - 20:03)
ale svou logiku to ma, já pořád říkám, že si své předky nosíme v genech
Reklama