Ani lidé s nemocným srdcem se nemusí bát sexu

Sexuální styk je z fyziologického hlediska aktivita spojená s fyzickou a také psychickou zátěží. Při sexuálním aktu stoupá krevní tlak i tepová frekvence a rostou nároky srdce i celého organismu na spotřebu kyslíku. Průměrná zátěž organismu při sexuálním styku je stejná jako obejití bloku domů rychlejší chůzí. Osoby se srdečními poruchami proto mohou být v sexuálním životě, stejně jako v jiných fyzicky náročných aktivitách, více či méně limitovány a mohou se potýkat s různými úskalími.

Možné komplikace sexuálního života kardiaků se liší podle stupně poškození srdce. Evropská asociace srdečního rytmu (European Heart Rythm Association) pro lepší diagnostiku vytvořila čtyřstupňovou škálu hodnocení srdečních onemocnění, tzv. EHRA kvalifikaci. Pacienti na prvním a druhém stupni pociťují dušnost či bolest na hrudi pouze při velké námaze nebo vůbec. Sexuální aktivity jsou schopni zcela bez omezení. Pacientům na třetím stupni s obtížemi již při malé námaze, se doporučuje provozovat sexuální aktivity pouze výjimečně a krátce. Nejhůře jsou na tom pacienti na čtvrtém stupni hodnocení, kterým se sexuální aktivita nedoporučuje vůbec.

„Poruchy sexuální aktivity u osob s nemocným srdcem mnohem častěji postihují muže. Kornatění tepen a užívání léků snižujících krevní tlak zhoršují schopnost erekce. Některé přípravky na léčbu srdečního selhání navíc snižují i libido, což se pacienti snaží řešit užíváním přípravků k léčbě erektilní dysfunkce. Tyto přípravky ale mohou v kombinaci s léky proti kornatění tepen vést k nežádoucímu poklesu krevního tlaku, mdlobám až ke ztrátě vědomí“ varuje prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC z Interní kardiologické kliniky FN Brno. „Riziko infarktu i náhlé smrti je ale při sexu stejné jako při kterékoliv jiné průměrné zátěži,“ doplňuje profesor Špinar.    

Sexuální aktivitu není nutné kardiakům zakazovat, je však nutné, aby si byli vědomi možných rizik a nepodceňovali léčbu srdečních onemocnění jako prevence vzniku závažných komplikací, které mohou mít dopad nejen na jejich zdraví ale i na psychiku a sexuální život.

Mezi klíčové faktory patří včasné odhalení nemoci a nepodceňování příznaků. Například nepravidelné bušení srdce, zrychlený tep, snížená výkonnost při zátěži, nadměrné pocení, zadýchávání a častá únava mohou poukazovat na fibrilaci síní, nejčastější poruchu srdečního rytmu. Projevit se ale nemusí žádnými příznaky. Pokud není fibrilace síní správně léčena, může zanechat závažné následky. Velmi rychlé a nepravidelné stahy síní způsobují vznik krevní sraženiny, která se může uvolnit a ucpat mozkové tepny, čímž vzniká cévní mozková příhoda - mrtvice. Vážným komplikacím fibrilace síní lze předejít zdravým životním stylem, dodržováním doporučení lékaře a pravidelným užíváním léků na snížení srážlivosti krve.