Zpráva o stavu

Doktorka.cz nabíhá na nový systém. Prosím omluvte dočasnou zhoršenou dostupnost služeb. Děkujeme!

Rozhovor: Ivana Königsmarková - Těhotenství není nemoc!

Stále více lidí dnes už naštěstí chápe, jak důležité pro budoucí vývoj dítěte a život člověka je období těhotenství, porodu a doba po porodu. Česko však patří bohužel stále mezi země, kde je těhotenství považováno spíše za nemoc než pouze jiné, naprosto přirozené období v životě ženy. Dnes jsme pozvali k rozhovoru předsedkyni České asociace porodních asistentek, paní Ivanu Königsmarkovou, která se velmi výrazně angažovala v pražském Centru aktivního porodu na Bulovce (CAPu). Bohužel, toto centrum bylo před nedávnem přes poměrně velký odpor veřejnosti administrativně zrušeno pro absolutní nepochopení vedení jak samotné porodnice, tak Fakultní nemocnice Bulovka. Když však něco hezkého končí, otvírá se prostor pro vznik něčeho dalšího, nového. A Ivana Königsmarková v žádném případně neskládá zbraně. Naopak, chystá první Porodní dům v Čechách!

Paní Königsmarková, stále více žen si přeje rodit jinak, než je v českých porodnicích obvyklé. Čím vším se přirozený porod liší od těch nám běžně známých porodů?



Těhotenství, porod a šestinedělí nejsou choroby, jsou to jen jiné fyziologické stavy, a proto je není třeba léčit. Je zapotřebí odborný dohled, rada a péče zkušeného, dostatečně vzdělaného zdravotníka, a tím je v tomto případě porodní asistentka. Přirozený porod potom znamená, že se do tohoto jevu, do tohoto průběhu, co nejméně zasahuje, resp.nezasahuje vůbec. Zasahuje se jen v případech, kdy je to opravdu nutné. Úvodní výkony, jako je holení, klystýrování nebo podávání léků na tlumení bolesti nebo na urychlování porodu nejsou vůbec nutné, on totiž každý zásah potom obvykle vyžaduje další následný zásah. Když dáte ženě něco na urychlení porodu, znamená to, že bude mít větší bolesti, bude potřebovat něco na tlumení bolesti, může to vyvolat další reakce. Poměrně běžným lékem na tlumení bolestí jsou opiáty. Ženě je sice řečeno, že dostane léky na tlumení bolesti, ovšem už jí nikdo neřekne, že bylo zjištěno, že děti žen, které dostaly během porodu opiáty, mají větší sklon k užívání drog apod.



Co ale dělat, když se ženy přímo na porodním sále svých práv nemohou domoci, když už nemají dost síly a energie tyto věci s personálem porodnice řešit. Lze se nějak účinně ozvat?



Já maminkám, které připravuji k porodu, obvykle radím, aby si připravily předem do porodnice porodní plán. Znamená to ale, že žena musí být už předem informovaná o tom, co je možné a co možné není. V porodním plánu si napíše, jak by si představovala, aby porod probíhal (dejme tomu nechci oholit, nechci klystýr, chci volný pohyb v průběhu celého porodu, nechci léky na bolesti nebo jen v případě, že se tak dohodneme, nechci léky na urychlování porodu. Pokud budou potřeba léky z důvodu komplikace, pak chci informovat proč a jaké, chci si zvolit polohu při samotném porodu, nechci nástřih, pokud to nebude zapotřebí, chci nechat dotepat pupečník dítěte, chci dítě hned po porodu do náručí, chci dítě hned po porodu přiložit, nechci aby dítě bylo někam odnášeno, prostě chci, aby bylo celou dobu se mnou.) To jsou všechno věci reálné, 85% porodů je nekomplikovaných a proto může probíhat tímto způsobem. Z těch 15% komplikovaných se už velmi často dopředu ví, že porod bude probíhat komplikovaně, protože žena je třeba nemocná, dopředu se tedy předpokládá, že porod může probíhat komplikovaně, ať už z důvodu matky, nebo dítěte, protože těhotenství se třeba špatně vyvíjí a proto je třeba zapotřebí těhotenství řešit jinak. 85% porodů ale proběhne normálně a je možné postupovat výše popsaným přirozeným způsobem.



Avšak v rozporu s přáním mnoha českých žen stát postupuje spíše represivně. Vzpomeňme jen vynucené uzavření pražského Centra aktivního porodu. Je nějaká šance, že bude otevřeno nové centrum? A co pro to můžeme udělat?¨



Centrum aktivního porodu na Bulovce bylo zavřeno pro absolutní nepochopení vedení jak samotné porodnice, tak vedení Fakultní nemocnice Bulovka. Bohužel i když některé sdělovací prostředky se angažovaly, myslím si, že nedošlo k úplnému pochopení celé situace a věc se tak vytratila do ztracena. Centrum aktivního porodu na Bulovce ukázalo, že setkání dvou koncepcí na jednom pracovišti je nešťastné a že musí docházet zcela zákonitě ke střetům. Proto to je nefunkční. V současné době pracuji na přípravě Porodního domu. Mělo by to být samostatné pracoviště, kde budou pracovat převážně porodní asistentky, samozřejmě že budou spolupracovat s lékaři, s pediatry, s anesteziology. Mělo by to být pracoviště, kde by měly mít možnost porodit ženy, u kterých se předpokládá porod bez komplikací, ale měla by zde být možnost řešit i případné komplikace právě ve spolupráci s lékaři, se kterými budeme spolupracovat.



?a co pro to můžeme my všichni udělat?



Samozřejmě, že každá podpora je vhodná, dobrá a vítaná, ať už je to pomoc třeba nějakou radou, jakým způsobem postupovat při zakládání, zřizování nebo organizaci toho samotného projektu, nebo formou propagace. Důležité je sehnat dostatek finančních prostředků, protože vznik Porodního domu bude velmi finančně náročný. Mám představu, že kromě toho, že tam ženy budou moci rodit tak jako v civilizovaných zemích, to bude i vzdělávací centrum pro porodní asistentky a zároveň jakési modelové pracoviště, které podnítí vznik dalších takových pracovišť, eventuelně přeměn menších jiných porodnic na podobná pracoviště.



Kde dnes v ČR mohou ženy rodit přirozeně ?



No to je velký problém, přestože někde se snaží a někde to téměř již tak existuje. Nechtěla bych, aby se na některou porodnici zapomnělo. Nemůžu vyjmenovat všechny, ale určitě přirozeně je možné rodit ve Vrchlabí a ve Znojmě, to jsou dvě porodnice, které jsou propagátory porodů do vody. Pak se velmi snaží obě porodnice ? klinická pracoviště v Brně, jak na Obilním trhu, tak v Bohunicích. Dále vzniklo další pracoviště, které se jmenuje Centrum aktivního porodu v Kadani, a snaží se třeba v Táboře. O přirozené porody se většinou snaží v menších městech, nebo všude jinde než v Praze.



Asi je to tak, že i v této oblasti co si sami neuděláme či nevydupeme, tak to mít prostě nebudeme, nebo nám to eventuelně zakážou či odepřou?



Je to přesně tak. Pokud ženy samy nahlas neprojeví své přání a své právo na dodržování základních lidských práv, co se porodnictví týče, pak toho porodní asistentky mnoho nezmohou. Existuje Hnutí za aktivní mateřství, což je sdružení, které vzniklo za účelem změny služeb v porodnictví a toto sdružení pořádá různé akce. Mimo jiné jsme spolupořádali mezinárodní konferenci Přivádíme děti na svět, kde se právě mluvilo o tom, kdo že vlastně ty děti na svět přivádí a jak. Jde totiž například i o to, že poloha ženy při porodu zásadně mění tradiční pojetí toho, jak je chápáno postavení ženy a muže v naší společností ? není totiž v našich krajích obvyklé, aby muž klečel ženě u nohou, jak si to některé polohy u přirozeného porodu vyžadují?



Sami jsme před 4 lety zažili, že dítě je po porodu ihned odneseno pryč od matky, aniž by se někdo zeptal, jak si to přejí rodiče. Změnilo se v porodnicích od roku 1997 něco?



Myslím, že ta změna je velká. Za tu dobu se situace změnila, mnohde je ženě alespoň když nic jiného tak během doby před porodem umožněn volný pohyb, děti někde, ale bohužel ne všude, nejsou odnášeny, někde je dobře podporováno kojení. Co bohužel ještě existuje málo je vyhovět ženám, aby mohly rodit v jiné poloze než vleže na zádech.



Z klasické homeopatie víme, že spousta nemocí, které se projeví u dětí teprve později, byla nastartována už v průběhu porodu, kdy dítě i matka utrpěly různá traumata a emocionální zranění. Překvapuje nás, že se v této společnosti až později hasí to, čemu by se dalo předcházet i přirozenými porody.



Já myslím, že je to takový klasický obrázek naší společnosti, že tak to funguje nejen v porodnictví, ale i v jiných oblastech našeho života a bohužel je to tak. Znám mnoho žen, které díky zážitkům z prvního porodu upustily od dalšího těhotenství, i když původně si přály mít více než jedno dítě. Znám mnoho žen, které rodily ve stresu další dítě, právě proto, že měly špatný zážitek z minulých porodů. Zrovna předevčírem u mě byla maminka, která má za sebou dva porody. Chtěla poradit, protože má takové zážitky z porodů, že si přeje rodit další dítě císařským řezem jako řešení.



Česká republika se chlubí jednou z nejnižších úmrtností v souvislosti s porodem na světě. Není to ale na úkor přirozenosti a přání žen ? rodiček? Trochu mi to připomíná komunistické časy se snahou o co nejvyšší ?plnění plánu?, jak toho dosáhneme je vedlejší, hlavně že plníme?. Navíc se např. podle WHO (Světová zdravotnická organizace) stále více přikládá důležitost i dalším aspektům porodů: např. právu na soukromí, používání neagresivních prostředků tlumení bolesti, psychickému stavu rodičky.



Doba minulá jednak s rozvojem techniky a také s tendencí k centralizaci vytvořila velké porodnice, jakési velkovýrobny, a tento trend pokračuje i v současné době. Malé porodnice se ruší a velké se naopak slučují, takže je docela normální, že porodnice má 2000 porodů za rok, ale některé mají i mnohem více. To je taková továrna. Technika vytlačila cit a intimitu z porodních sálů a nahradila je rutinou, která bohužel přetrvává až dodnes. Světová zdrav. organizace vydala doporučení, jak zacházet se ženami při porodu, dokonce vydala přehled činností, které mohou být škodlivé, pokud se provádějí rutinně. Toto doporučení podepsali i čeští lékaři, Česká gynekologicko-porodnická společnost JEP, neboť je členem Mezinárodní federace gynekologů a porodníků. Mezi takové škodlivé postupy patří např. rutinní holení, rutinní podávání klystýru, rutinní podávání léků na tlumení bolesti, rutinní provádění nástřihu při porodu. To jsou všechno věci, které se dnes ještě u nás běžně provádějí. Kromě doporučení Svět.zdravot.organizace existuje dokument z r.1994 z Amsterdamu Deklarace o právech pacientů, jehož signatářem je také ČR. V tomto dokumentu se také kromě jiného říká, že pacient (a u nás se z těhotné ženy, rodičky a šestinedělky udělala pacientka) má právo na respektování soukromí, na respektování vlastní osoby, zachování intimity, na úplné objektivní informace, na rozhodování sám o sobě. Pacient je zodpovědný za své zdraví a ke všem výkonům, které se provádějí, je zapotřebí informovaný souhlas, tzn. že pacient, v tomto případě těhotná rodička, pokud je s ní něco děláno, tak by měla aspoň souhlasit. Předtím, než s tím bude souhlasit, by jí mělo být vysvětleno, co se dělá a proč se bude dělat. To platí o podávání léku, ať už jsou to léky proti bolesti nebo léky urychlující porod, a všechny jiné zákroky během porodu. Každá rutina je špatná, je třeba přistupovat přirozeně individuálně ke každé ženě. Tak jako při bolestech hlavy si sami rozhodneme, jestli si dáme obklad na hlavu, jestli si budeme hlavu masírovat, jestli si vezmeme tabletku, anebo jestli půjdeme k lékaři, aby nám píchl injekci, protože ta bolest už je nesnesitelná, tak zrovna tak u porodu jsme to my, rodičky, které by měly rozhodnout o tom, jestli nás to už hodně bolí nebo ještě málo a jestli potřebujeme nějakou podporu nebo ne.



Paní Königsmarková, jste předsedkyní České asociace porodních asistentek. Jak je nebo jak by v budoucnu měla být tedy definována práce porodní asistentky? Co je náplní činnosti Vaší asociace?



Začnu tou asociací ? je to profesní občanské sdružení porodních asistentek České republiky. Její náplní je zastávat zájmy porodních asistentek, zastávat zájmy žen, rády bychom spolupracovaly s organizacemi na státní, ale i místní úrovni, se zdravotnickými zaměstnavatelskými organizacemi, s pojišťovnami, prostě se všemi, koho se naše činnost může dotýkat a kdo může spolurozhodovat o tom, čeho se práce porodních asistentek bude týkat.



Co se druhé otázky týče, porodní asistentka je kromě lékaře jediným odborníkem, který je vzdělán k tomu, aby pečoval o ženu v souvislosti s mateřstvím, tedy v průběhu těhotenství, porodu a po porodu. Porodní asistentka i podle současných zákonů se stará o ženu v těhotenství, tzn. že může dělat běžnou poradnu, výchovu k rodičovství, výchovu k mateřství, přípravu k porodu, cvičení těhotných. Co se péče při porodu týče, je vzdělaná k tomu, aby pečovala o ženu během celého porodu, aby mohla samostatně vést porody, aby se uměla postarat o dítě, aby uměla ženu poučit o péči o dítě, o kojení a v době poporodní, tj.v šestinedělí by měla porodní asistentka dělat tzv.návštěvní službu. Tahle péče bohužel u nás v současné době po listopadu téměř zmizela, jediný okres, kde nezanikla a funguje celoplošně je Zlín. Je pravda, že někdo by mohl namítnout, že tato část péče byla někdy nekvalitní, ale myslím si, že právě ČAPA by mohla v rámci regionu být tím garantem kvality péče, s tím, že by si ohlídala, aby ty, které tuto péči poskytují, to dělaly opravdu dobře. Tzn. že porodní asistentka po porodu, kdy žena si ještě není úplně jistá v manipulaci s dítětem (3., 4. den) a nemá úplně upravenou laktaci, porodní asistentka přijde domů, poradí té ženě, zkontroluje ji od hlavy k patě a zároveň zkontroluje miminko a pomůže s kojením, eventuelně s koupáním a s podobnými věcmi.



Paní Königsmarková, děkujeme vám za rozhovor a přejeme úspěch vašeho projektu. Chcete-li pomoci (finančně, či jinak) s přípravou tohoto projektu, pošlete e-mail na i.konig@volny.cz.



(V Praze se dne 27. ledna 2001 ptali Barbora a jiří Maškovi)



? OSUD.cz 2001 (Rozhovor smí být citován pouze v elektronických médiích a s uvedením zdroje a url adresy)

Komentáře (14)

  • Obrázek uživatele Tereza
    Tereza (anonym)

    To by mě tedy vážně zajímalo, kde?! Možná jsem slepá, ale nic jsem nenašla.

    Feb 10, 2001
  • Obrázek uživatele ketka
    ketka (anonym)

    No tedy chyba ve shodě podmětu s přísudkem je dosti ostudná (na seriózní článek)! Asi mě rozrušila více než smrtonosnost mobilů.

    Feb 09, 2001
  • Obrázek uživatele Andrea
    Andrea (anonym)

    Dovoluji si reagovat na r. paní Königsmarkovou. Rodila jsem prvně a vlastně nedávno v okresní nemocnici Kolín,mé vzpo díky tomu velmi živé. Z dnešního pohledu se mi zdá, že vše proběhlo v pohodě, ale srovnám-li si celou událost s doporučovanými praktikami došlo k mnoha odlišnostem. 1)Holení + klystýr - provedli zcela automaticky. 2)Dítě mi ukázali okamžitě po porodu ze vzdálenosti 2 metrů a po jeho omytí a kontrole ukázali ještě jednou a odnesli, v tu chvíli jsem ještě netušila na jak dlouho mne od dcery odlučí. 3)Přestože porod byl fysiologický a bez komplikací, přinesli mi dceru poprvé (!) k přiložení ke kojení až za 6 hodin po porodu. Začínala jsem již být nejistá a hlavou se mi honily myšlenky o tom, že asi něco není v pořádku. Samozřejmě sací reflex nebyl nijak silný a velmi jsem litovala, že k přiložení nedošlo již dříve. (Naštěstí jsme to zvládly a stále kojím a doufám, že budu moci kojit ještě velmi, velmi dlouho - přináší mi to obrovské emoční uspokojení, že pro své dítě dělám v otázkách výživy maximum. Prostě mne to naplňuje štěstím a všem ženám, kojení doporučuji. - Milé maminky, kojení není jen přínos pro Vaše miminka, ale po počátečních nezdarech a těžkostech si to budete později, až získáte praxi Vy i Vaše děťátko,krásně užívat.) Vlastně si nemohu ohledně porodu na nic ztěžovat, personál byl příjemný a byla jsem překvapivě klidná. Jen mne mrzí, že jsem si své představy o porody, jak by měl probíhat, skutečně předem nenapsala na papír. Snad bych si nyní nepřipadala o něco ochuzena. Jsem si zcela jistá, že kdybych věděla dopředu jak budou věci probíhat, žádala bych o to, aby mi mé narozené dítě položily na břicho k prsům, abych se jej mohla dotknout a radovat se, že už je tu na světě se mnou. Nepřipadala bych si těch 6 dlouhých hodin tak sama a tak nejistá. Přeji všem ženám, které se k porodu chystají, ať se jim podaří realizovat jejich představy. Hodně štěstí a radosti z Vašeho miminka přeje Andrea Dulovcová.

    Dub 05, 2001
  • Obrázek uživatele Petra Fuksová
    Petra Fuksová (anonym)

    Milí internetoví čtenáři! I já jsem se rozhodla odespsat a podělit se o svou zkušenost. Přečetla jsem si rozhovor s paní Ivanou K., souhlasila s ni, v tom, že je potřeba hledat nové alternativní a mnohdy i přirozenější cesty v porodnictví. V současné době čekám miminko, porod je plánován na listopad. Pro svoje "alternativní názory" na porod jsem známá, co mě však překvapuje, že rodina (manimky, babičky, tetičky) mne v tomto považují za jakousi rebelku, která chce vystavit sebe i své dítě do nebezpečí, tím že bych chtěla například rodit do vody apod. Je to zarážející, varují mne vesměs ženy, které na vlastní kůži zakusily metody neosobního socialistického porodnictví. Přiznám se, že občas mne v mém pevném přesvědčení zviklají. Byla bych velmi ráda, kdyby se mi ozvala maminka, která vyzkoušela alternativní cestu a také mi doporučila, v kterých zařízeních je možné takto rodit. Díky. Petra

    Dub 06, 2001
  • Obrázek uživatele Hana
    Hana (anonym)

    Mluvilo se tu o problémech, které pramenily ze zkušenosti jiných rodiček, není správné jejich problémy takto zjednodušovat. Víte vy byjste klidně mihla místo věty "Všude nejsou zl" říci i "Všude nejsou hodní"....a je to úplně stejně právoplatné, obě věty mají pravdu, akorát při té vaší se nemusí nic řešit. Lidstvo spěje k vyšší humanizaci po celá staletí a tisíciletí svého vývoje....a ne díky tomu, že vše je v pořádku, ale díky tomu, že existují jisté problémy, které má lidstvo potřebu řešit. Je dobré a nesobecké přemýšlet nad bolestmi ostatních lidí. Podívejte se na ty rodičky a lékaře, co vidí onen problém, trochu z jiné strany....Vy si třeba myslíte, že problémy nejsou(vy jste je přece neměla)...a pokud je neuvidíte, nezbývá vám nic jiného, než uvěřit těm lidem, co se cítí hůře, než jste se cítila vy....a pokud i jejich volání budete považovat za rozmar(možná jste tak naučená chápat i vlastní volání), pak budete možná na straně bezcitných, co sami mají nohy v suchu. Nashle

    Feb 01, 2005
  • Obrázek uživatele Anna
    Anna (anonym)

    Se vším, co bylo v rozhovoru napsáno, souhlasím. Patřím také k těm maminkám, které po špatné zkušenosti z prvního porodu váhaly s dalším těhotenstvím. Jsem ráda, že můj případ není ojedinělý, připadala jsem si celá ta léta nenormální. Skoro po deseti letech se nám po synovi narodila dcera. A byla to právě paní Ivana, která ji držela jako první. Už je to dva a půl roku. Ráda vzpomínám na dobu prožitou s porodními asistentkami (hlavně na paní Zuzanu a Ivanu) tenkrát ještě v CAPu, na to, jak citlivě a s pochopením přistupovaly k jednotlivým maminkám, z nichž každá měla své představy a své obavy. Sleduji ve sdělovacích prostředcích Vaši práci a držím Vám palce. Myslím si, že všechno zlé je k něčemu dobré. Přístup k maminkám a dětem na oddělění šestinedělí na Bulovce poněkud "zhoršoval celkový dojem". V novém porodním domě budete svými pány. Přeji hodně spokojených maminek. A kéž by takové domy byly i na dalších místech, nejen v Praze.

    Zář 01, 2002
  • Obrázek uživatele Petra
    Petra (anonym)

    Tak já jsem rodila třikrát v klasické porodnici, která vůbec není známa jako třeba Vrchlabí aj. a stěžovat si nemůžu. Nikdy žádné léky, žádné kapačky, starala se o mě jen asistentka, která mě i porodila, mohla bych rodit každý rok, porodů se nebojím, dali mi sice klystýr a oholili mě, ale vůbec mi to neuškodilo, jak píšou v článku, tomu se prostě musím smát. Myslím, že by budoucí rodičky neměli číst takové články, pak jsou zbytečně vyděšeny a ani se nedivím, že k těm komplikacím dojde, když mají hrůzu rodit v obyčejné porodnici. I ta poloha na zádech mi vyhovovala, vždyť stačilo jen ležet a dvakrát zatlačit, prostě pohoda. Maminky, opravdu se nebojte, všude nejsou zlí.

    Bře 03, 2003
  • Obrázek uživatele Petra
    Petra (anonym)

    CO dodat k tomu,co čtu.Paní Königsmarkovou zná snad každá porodní asistentka a ví,jaký je její pohled na práci porodních asistentek.Bohužel jsem se osobně měla možnost coby porodní asistentka setkat s již zmíněnými porodními plány,s kterými maminky do porodnice přichází a nestačíme žasnout.Jak může matka již před porodem odhadnout,že nebudě potřeba epiziotomie,když najednou dojde k alteraci ozev plodu a je nutno dítě co nejrychleji vybavit,ne vždy nám UZV před porodem odhalí salutující ručku,stejně jako nikdo nemůže očekávat,že dítě se bude rodit z abnormní rotace,oblíčej pod symfýzou..Jsme v naší pražské nemocnici vstřícní a benevelontvní k plánům pordů,které si maminky přinesou,ale ještě ani jednou jsme se nesetkaly s plánem,na kterém se podílela paní Königsmarková,aby byl realizovatelný a s ústupky pro případ ohrožení matky či plodu.Nesmysl..rodit a vyšetřovat pouze porodní asistentka...nechci být napojena na FM..saltatorní křivka či silentní monitor..masívně zkalená voda plodová..kdykoliv můžeč dítě během porodu být ohroženo,je třeba monitoring..Ano,těhotenství neníé nemoc,ale porod není hazard,aspo? ne v našem století.Pokud kariérismus převládá nad zdravým rozumem,není k tomu co dodat..Jen doufám,že v porodním domě paní Ivany bude kromě nepřetržité služby pediatra a anesteziologa nebude potřeba i jiných specialistů!!!!! Přeji vám úspěch,ale Bůh ochraňuj rodičky vámi zfanatizované.Laici potřebují pomoc i oporu porodních asistentek,ale na úrovni,nikoliv hazard s jejich zdravím!!!!

    Lis 08, 2006
  • Obrázek uživatele jitka
    jitka (anonym)

    Petro,naprosto s vámi souhlasím.V našem kraji si zatím porodníci prosazují vlastní vedení porodu.Sice může rodička chtít jistý komford a je jí s radostí dopřán,ale o nutných medikacích a sledování,vyšetřování a vedení porodu rozhodují lékaři.Jestlipak se taková maminka dokáže smířit s tím,že je její miminko postižené,protože nedala na rady zkušených porodníků,kteří můžou posoudit situaci a pomoci.Žádný porod přeci nejde naplánovat.Dnes rodí víc ženy kolem 30 let a to je pro přírodu pozdě.Je více komplikací.Dáváte jim podepsat plnou zodpovědnost,nebo se s nimy potom nemocnice soudí?Dovedu si představit,že ta porodní asistentka,co jim celé těhotenství vyprávěla,jak je porod báječný a přirozený a naplánovala jim jeho průběh,že ta je potom z obliga,protože u toho prostě nebyla.Znám jednu paní,prvorodičku,která se nechala natolik zblbnout,že chtěla rodit doma.Naštěstí dopadlo vše dobře,záchranka ji přivezla na sál včas.Je to už tři roky a zatím je pořád toho názoru,že už rodit nikdy nebude,že ten strach o miminko a ta bezmoc bylo něco příšerného. Maminky,věřte svým porodníkům a porodním asistentkám v porodnicích,chtějí pro vás jen to nejlepší.A že to pro vás bude znamenat trochu nepohodlí?Stojí to za první pláč vašeho šťastně narozeného a zdravého miminka.

    Lis 09, 2006
  • Obrázek uživatele Ivana D
    Ivana D (anonym)

    Některé reakce na rozhovor s Ivanou Koningsmarkovou podle mě moc pěkně ukazují kde je zakopaný pes. Každý má svou pravdu a z té nechce ustoupit. Porodní asistentky v klasické porodnici se drží svých postupů, vědí co se všechno může stát a stojí si za tím co dělají. Porodní asistentky podporující přirozený porod si stojí většinou také za svým a komunikace prostě vázne. Mě se z toho ovšem vytrácí to nejdůležitější a to je žena, která se chce rozhodnout podle svých potřeb, jak chce rodit. Toto právo by jí nikdo neměl upírat. Rozhodně je tu prostor jak pro klasické porodnice, tak pro porodní domy, tak i pro porodní asistentky, které jsou schopny vést porod v doma. Kombinace minimálně těchto možností jak porodit, by asi lépe reflektovala potřeby žen než dnešní stav, kdy je tu pouze porodnice nebo si můžete hrát na partyzána a rodit doma. Změnu v porodnictví i předporodní péči rozhodně potřebujeme. Hodně se změnilo i v porodnicích a díky všem kteří se na tom podílí. Je třeba vytrvat a ve změnách pokračovat. Nikomu přece nemůže být lhostejné jak přijde jeho dítě na svět a měl by mít možnost volby, kterou dnes bohužel nemá.

    Led 05, 2007
  • Obrázek uživatele Medonos
    Medonos (anonym)

    Je to prosté: 1) pokud mají lidé strach (např. z bolesti, nebo ze ztráty dítěte) - na peníze nehledí 2) pokud jim někdo nabídne placebo (tj. nefunkční ale zato velmi soucitné řeči a "plány porodu") - lidé platí - je to přeci pro jejich dítě 3) a tak jako tonoucí se stébla chytá chodí do porodnic maminky s nafouknutou hlavou (za jejíž nafouknutí zaplatili různým "dulám" a poradkyním "přirozených porodů") 4) trapné je, že pokud se vyskytne oněm "odbornicím" problém, buď nejsou k zastižení a nebo okamžitě maminku lifrují do nejbližsí nemocnice (nikdo se nepozastaví nad protimluvem takovéhoto počínání) - a navíc svalí vinu na rodičku, třeba, že si "přestala věřit) - haha 5) pokud dítě utrpí např. dlouhým porodem újmu nebo zemře, vysvětlí mamince, že a) stejně mělo zemřít a příroda to tak chtěla, a nebo že b) to vlastně pokazili doktoři (kterým tam někdo pozdě dopravil rodící ženu) --- taková je realita oněch "alternativních porodů". A mezi námi ve slušné nemocnici nikdo nikomu např. klystýr nutit nebude, je přeci na dotyčné rodičcce, jestli první zážitek jejího dítěte bude, že ho vymáchá ve vlastních lejnech. Obdobně je to se všemi bláboly šířenými soukromými osobami, které parazitují na strachu žen s porodu a bezostyšně je kasírují, mnohdy na úkor zdraví jejich dětí i jich samých.

    Črv 19, 2007
  • Obrázek uživatele TerezaK
    TerezaK (anonym)

    Medonosi, a kolik Ty jsi porodil /a/ dětí přirozeným způsobem bez medikace a kolik "po lékařsku" že si dovoluješ srovnávat? Kolik jsi viděl /a/ porodů? Jak moc odborné literatury jsi nastudoval /a/, na kolika stážích v cizině jsi byl /a/? Že máš tu odvahu zde tak agresivně vystupovat proti přirozenému vedení porodu...takovou snůšku jedu a blábolů, to už jsem tedy dlouho nečetla. A budu polemizovat, protože tohle mi prostě nedá. 1)porodní asistentku, dulu, nadstandardní péči či svého lékaře si platí zpravidla lidé, kterým nevyhovuje prostřední a přístup běžné porodnice, ne ti, kteří mají strach z bolesti a ztráty dítěte. Ti naopak vyžadují co nejpřísnější lékařský dohled, epidurál a pokud možno sekci na přání. 2)placebo, které na sto procent funguje, není placebo, nýbrž účinná pomoc. Sice k nepotřebujete různé drahé přístroje, stačí jen trocha lidského přístupu a předaných zkušeností, ale funguje spolehlivě. Podle randomizovaných studií, prováděných na klinikách v Brazílii a USA, zkracuje důsledná předporodní příprava a přítomnost duly délku porodu u prvorodiček cca o čtyři hodiny. Věř, že to je opravdu hodně. Pokud máš zájem o další výsledky studií, které jednoznačně hovoří ve prospěch přirozeného porodu s přítomností duly, prostuduj knihu Porod s dulou. 3) opět - ty matky, které si zvolí lidštější přístup k porodu - tedy ty s nafouklou hlavou, jak je pěkně tituluješ, nejsou tonoucí, ale ženy, které věří sobě, svému tělu a své schopnosti porodit vlastní dítě. Ve valné většině tak také učiní, bez medikace, přístrojů a nezbytných zásahů (tedy levněji, a to by Tě mělo jako daňového poplatníka velmi zajímat)- pokud je jim to umožněno. Další studie prokazují, že takové ženy úspěšněji kojí a mají ke svým dětem obecně lepší vztah než ty, které prošly běžnou nemocniční mašinerií včetně odnešení miminka na dlouhou dobu pryč. 4) pokud se i přes přirozené vedení porodu vyskytne problém (což se sice stává ve srovnání s lékařsky vedenými porody málokdy, ale stát se může), neznám žádnou porodní asistentku, která by najednou nebyla k zastižení. Pokud máš důkazy o tom, že to některá provedla, měl /a/ by ses obrátit na jejich asociaci. Pokud je nemáš, pak nemáš právo psát taková napadení. A jestliže je potřeba lékařského zákroku, pak nás všechny opět vyjde levněji, když valná většina žen porodí bez něj a ty, které ho opravdu potřebují, ho dostanou, než když se zákrok provádí jaksi "preventivně" - což se stává docela často (například plošné podávání oxytocinu, nástřihy hráze). To je jako kdyby nám všem v dětském věku vyoperovali žlučník a slepé střevo, protože někdy v budoucnu by mohly být potíže. 5) Žádná dula nebo porodní asistentka nesmí svalit vinu za komplikovaný průběh porodu na rodičku nebo lékaře a protože jsou to profíci, žádná to taky neudělá. Opět, pokud máš důkaz o tom, že to někdo tak dělá, podej ho a řeš to s asociací, pokud ne, nepiš jedovaté bláboly. Realita alternativních porodů (a bohužel, u nás jsou stále ještě alternativní, zatímco jinde ve světe běžné) je taková, že vyžadují méně lékařských zásahů, matky i děti jsou po nich spokojenější, mají užší a láskyplnější vztahy a děti se déle kojí. Jak píšeš, je to prosté.

    Črv 19, 2007
  • Obrázek uživatele Jana
    Jana (anonym)

    no, teď konigsmarková nechala matku rodit 48 hodin dítěti nakonec doktoři zachránili "život", ale nevidí, neslyší, nehýbe se, mozek funguje jenom z pár procent...

    Led 14, 2011

Přidat komentář

Reklama

Reklama