Srovnání aktivního a fyziologického vedení porodu

Poloha na zádech, kterou akceptovala Evropa i Amerika je přitom poloha imobilizující, která se začala preferovat s rozvojem operativních zásahů ve druhé době. Vybral si ji porodník. Instinkt, diskomfort a bolest nutí rodičku zaujmout takovou polohu, která jí přinese úlevu, tedy pro ni polohu nejvýhodnější. Při poloze na zádech se vyskytuje více poranění hráze, více deflexních naléhání, dochází ke ztrátě efektivity kontrakcí děložních, je vyloučena síla gravitace. Omezení pohybu rodičky má za následek zvýšenou bolestivost, negativní vliv na její psychický stav a motivaci rodit. Rovněž je prokázán větší výskyt hypoxie plodu z útlaku velkých cév a snížení fetoplacentárního průtoku.

Fyziologické vedení porodu je charakteristické volnou pohyblivostí matky, která si sama dle potřeby mění polohy v první, ale i ve druhé době porodní. Většinou postává, sprchuje se, odpočívá v leže na boku, pohupuje se na velkém míči, čímž uvolňuje svaly pánevního dna a pomáhá rychlejšímu otvírání porodních cest. Porodník se vyhýbá analgezii a anestezii, aby nenarušil přirozenou hormonální rovnováhu. Matka tlačí dle spontánní urgence, obvykle krátce na vrcholu kontrakce a v tuto dobu rovněž krátce zadrží dech. Matka je povzbuzována k tomu, aby čistýma desinfikovanýma rukama sama kontrolovala hráz a prořezávání hlavičky. Masíruje se hráz, hlavička se udržuje ve flexi a nechává se pomalu rozšiřovat hráz. Sumační vliv tonu pánevního, spontánního tlačení, kontrakcí, působení gravitace, měnících se poloh matky, její motivace a pomoc porodní asistentky přinášejí matce zcela jiný prožitek z porodu, dobrý stav dítěte a možnost vyhnout operativním zásahům v druhé době porodní.

Vzpřímené polohy jsou výhodné, jelikož působení gravitace zlepšuje progresi porodu, je vyloučen vznik syndromu dolní duté žíly, tlak se přenáší na záhlaví, kde je oblast rané osifikace a tedy nejlepší odolnost vůči tlaku, zlepší se kontrakční činnost dělohy, zlepší se komfort matky, sníží se její tenze a bolestivost a sníží se procento ruptur hráze. Nevýhodou vzpřímených pozic je limitovaný přístup k rodidlům. Ke vzpřímeným polohám patří: stoj, předklon, podřep s oporou nebo závěsem, pozice v sedě, klek, vzpor.

Aktivní vedení porodu zcela vyloučilo vlastní aktivitu matky a kontrolu nad porodem převzal lékař nebo tým lékařů. Při fyziologickém vedení porodu naopak spočívá velká odpovědnost na rodičce. Je zdůrazňována osobní odpovědnost porodníka a porodní asistentky, kteří vedou porod a je proto nevhodné, aby byl porod veden anonymně týmem porodního sálu.

Autor: Jana Hlaváčková

Zdroj: Časopis Baraka