Pandemie a dětský zrak - hrozí dětem akomodační spasmus?

Časté používání elektronických zařízení spojené s učením na dálku může škodit dětskému zraku a vést až k akomodačnímu spasmu. Jak eliminovat rizika při povinné školní on-line docházce?

Ještě před rokem si patrně nikdo nedokázal představit, že by školní lavice zely prázdnotou a děti si rozšiřovaly své vzdělání výhradně přes počítače, tablety či mobily. Dnes se on-line vyučování prostřednictvím moderních technologií stalo neoddělitelnou každodenní realitou a výukové aplikace a programy stejně jako vyučovací hodiny prostřednictvím videokonferencí patří k běžné součásti školní docházky. Většina dětí se i s příchodem nového roku učí distančně a vyhlídky na opětovný návrat do vzdělávacích institucí zůstávají nejisté. Na jednu stranu jsou technologické možnosti přínosem, jelikož zprostředkovávají kontakt mezi učiteli a studenty i mezi spolužáky, zároveň v sobě ovšem nesou také možné riziko spojené se zrakovými obtížemi.

Hrozí epidemie akomodačního spasmu?

Lidské oko není přirozeně stavěné na to, aby dlouhodobě zaostřovalo na krátkou vzdálenost. Zatímco naši předkové se dívali převážně do dálky a pouze občas četli knihu či noviny, případně ženy vyšívaly, draly peří... Dnes mnohem více přetěžujeme oči zaostřováním na krátkou vzdálenost, což si zvláště u dětí vybírá svou daň. Důsledkem častého hledění na monitor či displej může být takzvaný akomodační spasmus. „Při něm nadměrnou námahou dojde ke křeči v ciliárních svalech řasnatého tělíska čočky umožňujících akomodaci (zaostřování). Oko pak není schopno přirozeně zaostřit a děti tak vnímají problémy s viděním do dálky,“ popisuje mechanismus onemocnění MUDr. Petra Teplanová, vedoucí lékařka pražského Dětského očního centra Kukátko. Radí proto, aby práce na počítačích, tabletech a mobilech byla vždy rozdělena pravidelnými přestávkami a dodává: „I v Kukátku nyní pozorujeme s vyšší frekvencí výskyt různých skrytých forem šilhání (exces divergence, insuficienci konvergence, atd.). S nejvyšší pravděpodobností tyto poruchy souvisí s častým používáním elektronických zařízení, absencí zájmových kroužků a obecně nedostatkem pohledu očí do dálky (např. i na školní tabuli).“

Displej je horší než kniha

Zajímavostí je, že například u Asiatů je výskyt krátkozrakosti velmi vysoký, u Korejců je to až 98 % populace! Možné vysvětlení se opírá o fakt, že právě asijské národy jsou pověstné svým zaměřením na učení, studium, a z toho vyplývající daleko častější dívání se na krátkou vzdálenost, a tedy větší namáhání očí. Zatímco u dospělých není vliv hledění na obrazovky monitorů a tabletů tak markantní, u dětí může být časté zaostřování okem do blízka rizikové. Největší vývoj krátkozrakosti probíhá do patnácti let věku. Navíc se dá říci, že elektronická zařízení jsou pro oči ještě horší, než studium z knih... Využívání tabletů, mobilů a počítačů zatěžuje jednostranně zrak dětí, vyžaduje usilovné zaostřování na detaily. Jakýkoli displej je pro oko zároveň zcela odlišným podnětem než stránka v učebnici nebo v sešitu – písmena nejsou tak ostrá ani ohraničená a také je jiný kontrast mezi textem a pozadím. Vliv na zrakové podněty mají i různé odlesky. To vše ztěžuje oku jeho činnost a nutí ho k mnohem větší námaze,“ objasňuje oční lékařka Teplanová. Oblíbenou alternativou knih jsou také elektronické čtečky. Při jejich používání se doporučuje nastavit negativní formát obrazu, kdy je světlý text na tmavé ploše. Důležité je ale zachování dostatečného kontrastu plochy a textu (černá nebo tmavě modrá v kontrastu s bílou nebo žlutou). Písmena vystupují a plocha obrazovky tolik nezáří.

Škodí očím více telefon nebo monitor?

Další možností, jak snížit rizika dopadu online výuky na zrak dětí, je preferovat učení a vypracování úkolů na počítači, což je méně rizikové než na tabletu a smartphonu. „Na počítač se díváme zhruba ze 75 centimetrů, zatímco na tablet a telefon obvykle asi ze 30 cm. Čím předměty sledujeme z bližší vzdálenosti, tím je to pro oči namáhavější. Nejvhodnější vzdálenost držení mobilního telefonu pro naše oči je asi 40 cm. Ke zrakovým potížím jsou náchylnější děti, ale pokud mají oči zdravé, zaostřují snáze než dospělí, takže pro ně není tak velkým problém mobil používat i několik desítek minut. Trvalým používáním zraku na takto blízkou vzdálenost však může dojít k přetížení zaostřovacích svalů a vzniku poruchy spolupráce obou očí a k počátku očních problémů,“ varuje také doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Navíc při dlouhém hledění na elektronické přístroje se oči vysušují a dříve unaví. Nabádejte tedy děti, aby pravidelně mrkaly. Suché oči lze případně zvlhčit umělými slzami, které odstraní pocit pálení a únavy zraku. Pro zklidnění je lze užívat i u dětí, ale o vhodnosti konkrétních kapek se poraďte v lékárně.

Pozor na modré světlo!

Většina současných elektronických zařízení, jako jsou chytré telefony, monitory počítačů, tablety a ploché televize navíc vyzařují vysokoenergetické modré světlo (označované zkratkou HEV) negativně ovlivňující hormon melatonin, který stojí za buněčnou regenerací, kvalitním a zdravým spánkem. Expozice modrého světla je škodlivá zejména po setmění, kdy narušuje běžný biorytmus těla, jelikož přispívá ke zdání, že je stále den. To může potažmo u žáků ovlivňovat i soustředěnost při výuce. Minimálně hodinu před usnutím se tedy doporučuje nepoužívat žádné podobné zařízení, aby byl spánek kvalitnější. „Podle odborných výzkumů je toto světlo jednou z příčin věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD). Modrá oblast světelného spektra může také přispívat k poškození sítnice,“ doplňuje rizika HEV světla MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha.

Nezapomínejte na pravidelnou návštěvu očního lékaře!

Vzhledem k povinné školní docházce se používání elektronických zařízení lze vyhnout jen těžko, protože zajišťují pomyslný most mezi žáky a vzděláním a jejich přínos ve výuce je nezpochybnitelný. Snažte se však, aby děti mezi nutnými vzdělávacími bloky netrávily další čas hraním mobilních či počítačových her, ale přešly raději k „offline“ aktivitám. Ideálně by se měly jít proběhnout na čerstvý vzduch, protáhnout, hýbat se. Můžete je motivovat například různými pohybovými hrami, ať už v přírodě či na zahradě. Pokud počasí hrátkám mimo obydlí nepřeje, vymyslete jim zábavu na doma – ideálně takovou, u které budou hledět do dálky. I dospělým prospěje, když na chvíli přeruší sezení u počítače, proto si můžete společně zacvičit, vytvořit z dostupných věcí překážkovou dráhu, schovávat si předměty po domě... Nebojte se zkrátka popustit uzdu fantazii! Zároveň také nezapomínejte na návštěvy očního lékaře. Je totiž velmi důležité, aby dítě mělo správnou zrakovou korekci. K oftalmologovi proto vyrážejte pravidelně a to i v případě, že si váš potomek na žádné obtíže spojené se zrakem neztěžuje. Prevence je základním předpokladem na cestě k dobrému zraku!

 

Poradna: Zeptali jsme se za vás...

Odpovídá MUDr. Petra Teplanová z pražského Dětského očního centra Kukátko.

Jaká je maximální doba, kterou by děti měly denně trávit u mobilů a tabletů? A zvyšuje se tato doba přímo úměrně s věkem?

Práce na počítačích, tabletech a mobilech by vždy měla být rozdělena přestávkami a dodržováním oční hygieny, tedy střídáním pohledu do blízka a do dálky, ideálně pohybem ve venkovním prostředí. Čím menší je dítě, tím méně času by s tabletem či mobilem mělo trávit. Přerušení práce u školáků na prvním stupni by mělo být každých 20 minut na cca 2 minuty.

Existují prostředky, jak zmírnit potíže s očima během distanční výuky? 

Důležité je dětem dopřát po ukončení výuky na tabletech či počítačích pohyb venku – oči si tak odpočinou a uvolní se činností zaměřenou na větší vzdálenost. Zásadní je rovněž přizpůsobení jejich pracovního prostředí vhodným osvětlením – aby se světlo co nejméně odráželo od monitoru či displeje, ideálně tak, aby nedocházelo k odleskům od okna, volit spíše tlumenější osvětlení. Displej by měl být v úrovni očí lehce odkloněný tak, aby pohled na něj byl šikmý cca v rozsahu 10–20 stupňů. 

Hrozí dětem při dlouhodobém používání elektronických zařízení i jiné potíže, než je akomodační spasmus?

Ano, například poruchy vadného držení těla, bolesti hlavy, v extrémních případech vertebrogenní obtíže (poruchy páteře způsobené špatnými pohybovými stereotypy) spojené s nízkým tlakem a kolapsovými stavy.

 

MK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama