Nevýhody chodítka

Dítě samo sedí v chodítku většinou rádo, protože pak může být uspo­kojena spousta jeho potřeb, jako zaujímat vzpřímenou pozici, pohybovat se z místa. Spokojené dítě utvrzuje rodiče v přesvědčení, že koupili něco dobrého.

Při pečlivé úvaze se však chodítko jeví jako nadbytečné a nevýhodné.

-    Tím, že se dítě v chodítku odráží prsty, aby se pohybovalo kupředu, zachovává si stoj na špičkách prstů déle než je obvyklé. Chodítko tak brání normálnímu stoji na chodidlech.

-     Dítě se opírá hrudníkem o rám chodítka, aby se pohnulo dopředu, a nenaučí se najít těžiště svého těla, aby mohlo stát rovně.

-     Dítěti chybějí důležité zkušenosti, které jinak získá při samostatném vstávání, stání a chůzi.

-     Smysl pro rovnováhu se nemůže vyvíjet tak, jak by odpovídalo věku dítěte.

-     Bez chodítka si dítě normálně procvičuje cestu dolů na zem tak, že ohýbá kolena a kyčle a tím vyrovnává rovnováhu. Rodiče mohou neu­stále pozorovat chůzi nahoru a dolů. Častým opakováním získá dítě na jistotě svých pohybů a jemněji je diferencuje.

-     V chodítku dítě zůstává vždy v téže výšce. Tak přichází o možnost trénovat shýbání a natahování.

-    Dítě, které se učí chodit přirozeně, se vytahuje o nábytek a zprvu se drží, aby získávalo ve stoji jistotu. Pokud si je už jistější, pohybuje se nejprve okolo nábytku.

-    Pokud dítě pobývá v chodítku delší dobu, nadměrně se zatěžují záda.

S chodítkem se dítě nenaučí radovat se ze svých pohybů a rozvíjet se vlastní námahou. Bude ho míň bavit ležet na zemi, samo se obracet a učit se „lozit“, bude tak dlouho nespokojené, dokud ho zase nedáme do chodítka. Nabízíme takto dítěti pohodlný způsob, právě tak, jako by­chom jezdili pro rohlíky za roh autem, přestože víme, že pohyb je pro nás zdravější.

Dítě si dále nerozvíjí smysl pro rovnováhu. Chodítka omezují přirozené pohyby při chůzi. Dítě pak při chůzi zůstává dlouho nejisté. Chodítka vedou také k vážným nehodám, protože dítě se při nárazu nemůže skrčit jako kočka.

Dítě, které může vyzkoušet svoje schopnosti, ví, co si může dovolit a je si jisté samo sebou.

Upírat člověku vlastní zkušenosti nebo dělat za něho něco, co umí sám, znamená oslabovat jeho kompetence.

Zdroj: liesel Polinski - Pohybové hry s děťátkem, nakladatelství Grada