Maminky, rozpohybujte svá bříška!

Už žádný ementál, protože by se v tomto sýru vyrobeném ze syrového mléka mohly hromadit bakterie. Už žádné mazlení s kočkou, protože může přenášet infekce. Už žádný alkohol, o cigaretách nemluvě. Těhotné ženy se naučily vzdávat se spousty věcí, aby svému nenarozenému dítěti neškodily. Kdo se doposud neznepokojoval svým zdravím, ten si teď dá spoustu předsevzetí: Zdravě jíst. Hodně spát.

Ale sport? Jogging, fitness centrum nebo basketbal s velkým břichem? Smí se to vůbec? Mnohé ženy si tím nejsou moc jisté. Ptají se samy sebe, jestli otřesy při sportu nezpůsobí potrat nebo předčasný porod. Jestli trénink dítěti neubírá kyslík, když krev proudí ve zvýšeném množství do namáhaných svalů.

Gynekologové často nejsou schopni na tyto otázky odpovědět. Hovoří vyhýbavě a doporučují přejít na plavání a procházky. "Nejen tchýně, ale i lékaři těhotné ženy zrazují od provozování sportů," konstatuje vedoucí lékař ženské kliniky na Technické univerzitě v Mnichově Thorsten Fischer.

Také Renate Huchová, která je od minulého roku emeritní profesorkou gynekologie na Curyšské univerzitní klinice, kritizuje rezervovanost svých konzervativních kolegů. "Špatný názor na sport provozovaný budoucími matkami spočívá v předsudcích a zastaralých doporučeních v učebnicích", podotýká gynekoložka.

Huchová prozkoumala rovněž vliv létání, jízdy autem a horolezectví na nenarozené dítě a před nedávnem vydala novou příručku pro těhotné ženy s podrobnou kapitolou o sportu a aktivitách ve volném čase.

"Starost o to, že se dítěti v těle matky při sportu nedostává matčina krev, je ve většině případů neoprávněná," souhlasí bývalý spolupracovník Huchové a profesor gynekologie v Bonnu Peter Bung. "Dítě si vezme to, co potřebuje." Toto pravidlo neplatí jen tehdy, když žena trpí některými onemocněními, jako jsou například cévní poruchy. Nebo když v průběhu těhotenství kouří. Kuřačkám se cévy vlivem nikotinu zužují, a tak není zajištěno dostatečné zásobení dítěte krví při zatížení těla.

V jednom se experti shodují: Pravděpodobnost toho, že je sport v těhotenství pro matku a dítě za normálních okolností prospěšný, je mnohem vyšší, než že by mohl dítě poškodit. Trénováním těla se zabraňuje odbourávání svalové hmoty a předchází se bolestem zad a trombóze, které se v těhotenství a během šestinedělí zřetelněji vyskytují. Navíc se u žen, které sportují, zvyšuje vylučování endorfinu, a tak jsou slaběji vnímány bolesti v průběhu těhotenství.

Zrovna tak jsou vědci jednotní v tom, jaké druhy sportů by těhotné ženy provozovat neměly: Horolezectví ve výšce nad 2500 metrů a potápění jsou tabu, stejně jako bojové sporty, kolektivní sporty, ve kterých dochází k prudkým kontaktům těla, a posilování, při němž ženy zadržují dech a silně napínají břišní svalstvo. K tomu se řadí i extrémní zátěže, například sprinty, při kterých se spotřebovává větší množství kyslíku, než je běžně k dispozici, a vytrvalostní sporty provozované ve velkém horku, protože vysoká teplota těla matky může vést ke špatnému vývinu embrya.

O vlivu jiných sportů na průběh těhotenství však neexistují žádné poznatky. "Divili jsme se, jak málo poznatků je na toto téma k dispozici," říká Fischer. On sám od roku 2003 zkoumá efekt jízdy na kole, joggingu a jízdy na koni na dělohu těhotné ženy. Pozorování provádí na zdravých ženách v šestém až osmém měsíci, které nechává půl hodiny v kuse joggovat na běžícím pásu, pohybovat nohama na ergometru nebo jezdit na koni.

Studie ještě není zcela uzavřena, ale o prvním zjištění již může gynekolog hovořit: "Během jízdy na kole a joggingu ženu provází porodní bolesti, to ale není na závadu." Také umírněná jízda na koni v kroku, klusu a cvalu nevykazuje žádný negativní vliv na dělohu.

Právě u jízd na koni to asi mnohé překvapí, protože jezdectví platilo donedávna za riskantní sport kvůli vibracím. Vedle výsledků z Mnichova by měla pomoci i berlínská studie, která by měla objasnit, které sporty opravdu tělo zatěžují. Lékařka Susanna Kramarzová sbírá přes internetový dotazník zkušenosti jezdkyň, které už jednou byly těhotné (na internetu na stránkách www.schwanger-reiten.de). "Do kolikátého měsíce jste jezdila? Nastaly komplikace? Potratila jste?," ptá se Kramarzová v "celosvětově prvním průzkumu svého druhu na toto téma".

Snad poznatky pomohou v boji proti tajnůstkaření. Kramarzová stejně jako Fischer totiž ví, že těhotné jezdkyně svému gynekologovi často zamlčují, že dál sedají na koně. Mnichovské pacientky byly opravdu potěšené, když si mohly zajezdit na koni v rámci výzkumu. "Jízda na koni mi dělá dobře," prohlašuje jedna z účastnic výzkumu Bettina Feemersová. "Dokonce se pak cítím lépe a budu jezdit tak dlouho, dokud to půjde, ačkoli se za to sama před sebou musím občas ospravedlnit."

Christine Heipertzová-Hengstová, vedoucí institutu pro aplikované sportovní disciplíny v Kelkenheimu, zná toto dilema ze své vlastní zkušenosti."Když jsem před 30 lety byla těhotná, bylo právě jezdectví zakazováno," říká. "Ještě dneska chtějí mít gynekoložky jistotu a odrazují od toho, protože mají strach, že těhotná žena z koně spadne." Heipertzová-Hengstová se nicméně sedla zastává. "Když žena není začátečnice, dokáže svého koně odhadnout a nepřetěžuje ji to, nemusí přestávat, pokud se bude dobře cítit. Před několika málo dny se stala Heipertzová- Hengstová babičkou; její dceři, náruživé maratonské běžkyni a jezdkyni se narodil zdravý syn.

Zdroj: ČTK