Reklama

Jste schopni uhodnout pohlaví svého očekávaného dítěte?

Budoucí maminky v těhotenství dostávají velmi často otázku:

Pokud řeknou, že nevědí, dostane se jim odpovědi: ?Jestli máš kulaté bříško, je to holka, a jestli je špičaté, bude to kluk.? Nebo: ?Jestli se ti během těhotenství už tak nechce do milování, je to kluk! A jestli naopak, je to holka.? Existují ještě další předpovědi: ?Jestli máš na břiše krátkou hnědou čáru, je to kluk! Jestli je dlouhá, je to holka!? ?Míváš špatnou náladu a jsi těžší na levé straně? Bude to kluk! Jsi veselá a jsi těžší na pravé straně? Je to holka!?

Soupis metod našich babiček, podle nichž se určuje pohlaví miminka, je dlouhý a návody často  vzbuzují úsměv. Tyto lidové postupy se v současnosti už tolik neuplatní, protože při systematickém
ultrazvukovém vyšetření, které budoucí maminky absolvují, lze zjistit mimo jiné i pohlaví dítěte.* Někteří rodiče nicméně žádají lékaře, aby jim neprozrazoval, zda se jedná o holčičku, nebo o chlapečka. Buď proto, že jim na tom nezáleží a že jejich jedinou starostí je, aby byl novorozenec zdravý, nebo proto, že se chtějí dát při porodu překvapit.

Během výzkumu v roce 1996 si při sonografickém vyšetření plodu 472
žen v pátém měsíci těhotenství přálo jen 75 % znát pohlaví dítěte. Ultrazvuk  umožňuje dát správnou odpověď v 97 % případů (tříprocentní chybovost). V 10 % případů není pohlaví plodu možné určit. .

Přesto vědci chtěli zjistit, jakou hodnotu mají lidové metody, které se používají k určení pohlaví nenarozeného miminka. Některé jsou sice zcela surrealistické, ale jiné by mohly být z biologického
hlediska docela dobře možné*...

Reklama

Tři vědci (Perry, Di Pietro a Costigan, 1999) vybrali ve zdravotním středisku sto čtyřicet těhotných žen v osmnáctém týdnu těhotenství, které neznaly pohlaví svého budoucího dítěte vesměs proto, že se chtěly nechat překvapit až při porodu. Obdržely k vyplnění dotazník, jehož cílem bylo zjistit, jaké ?lidové moudrosti? by použily, kdyby chtěly znát pohlaví dítěte (holčička, nebo chlapeček?).
Zároveň byly ženy dotazovány, na čem staví svou předpověď (srovnání s předchozími těhotenstvími, jaké sny se jim zdály a zda v nich viděly pohlaví svého miminka, poloha a pohyby plodu v břiše
matky, pocity, myšlenky atd.). Poté se čekalo, až ženy porodí, aby se zjistilo pohlaví novorozence. Vědci pak porovnali předchozí odpovědi matek a skutečné pohlaví jejich dítěte.
Výsledky ukázaly, že ženy byly bezkonkurenčně nejhoršími věštkyněmi pohlaví svého dítěte a že nejrůznější způsoby odhadu, které ty či ony ženy navrhovaly, se ukázaly jako velmi málo úspěšné. Ženy, které už rodily víckrát, nebyly lepší než ostatní.

Podrobnějším studiem číselných výsledků si však vědci všimli jistých zvláštností...
Nejvzdělanějším ženám (maturita + čtyři roky studia) se podařilo uhodnout pohlaví jejich dítěte v 71 % případů, zatímco u žen méně vzdělaných to bylo v pouhých 43 %. Kromě toho ty ženy, které založily předpověď na svých snech a pocitech, správně určily pohlaví dítěte častěji než ty, které použily lidových metod (65 % ku 41 %).
A jaké jsou důvody těchto výsledků? To není vědcům známo...

Závěr
Výzkumy ukazují, že ženy obecně nejsou dobrými věštkyněmi v této oblasti, i když ty, které déle studovaly, se jeví v odhadu lepší než ostatní, ovšem ze záhadných důvodů.

Zdroj: Serge Ciccotti - Rozumíte svému děťátku?, nakladatelství Portál

Reklama

Komentáře

Bohdana (Po, 16. 11. 2009 - 23:11)
Nejde o nic jiného, jen o matematiku.
Reklama