Reklama

Jak povědět dítěti o zdravotních problémech či postižení sourozence

Rodiče často prožívají obavy, když mají se svými dětmi hovořit o postižení či onemocnění jejich sourozence (Co všechno mám říct? Co když toho řeknu moc? Zvládnu o tom mluvit? Co když se rozpláču? Pochopí to vůbec?). Neexistuje žádný přesný návod, jak s vaším dítětem mluvit, každé dítě je jedinečné, prožívá situace po svém a reaguje jinak. Co ale platí u všech dětí, je, že pouze vědomosti a porozumění vedou k pochopení („Najednou mi chování sestry dává smysl, vím, že to nemyslí zle a už mě to tolik nezlobí.“).

Následující odstavce popisují postup, který se v naší praxi osvědčil nejlépe, berte ho však pouze jako inspiraci a neváhejte si rozhovor upravit dle svého.

- Než začnete s dítětem mluvit, ujasněte si, co mu budete chtít říct a jak. Vždy pomůže, když si sami trochu připomeneme, jaká specifika postižení dítěte přináší. Zde se můžete opřít o diagnostická kritéria a populárně -naučné knihy.

- Vytvořte si s dítětem klidný a bezpečný prostor, ve kterém vás nikdo nebude rušit.

- Informace podávejte s ohledem na věk a schopnosti dítěte. U mladších dětí nemusíte onemocnění pojmenovávat diagnózou, důležité bude vysvětlení symptomů. Klidně jen popište konkrétní projevy, ve kterých se sourozenec liší od svých vrstevníků, a jejich odůvodnění. Tím se postižení sourozence stane pro dítě pochopitelnější a srozumitelnější. U starších dětí už můžete postupně začít informace předávat i na základě diagnostických kritérií spojených s popisem příčin (biologických, psychologických, sociálních), prognózou do budoucnosti atd. Výklad můžete podpořit poskytnutím článku, kapitoly nebo knihy pojednávající o tématu. Nesoustřeďte se pouze na negativní projevy onemocnění, ale hovořte spolu i tom, v čem je sourozenec s postižením šikovný a jaké jsou jeho silné stránky. Zdravé dítě by si mělo z rozhovorů odnášet poznání, že jeho sourozenec není zlý nebo špatný, jen prožívá emoce, přemýšlí a někdy se chová jinak než většina lidí. Někdy to může být otravné a může nás to taky štvát a to je úplně normální.

Reklama

- Vyjma povídání si o projevech odlišnosti sourozence je vhodné povídat si i o jinakosti a různorodosti lidí obecně. To posílí celkovou toleranci a citlivost dítěte. Můžete spolu hovořit o tom, že na světě existují lidé různé barvy pleti, různého vzrůstu, tělesné konstituce či náboženského vyznání a nikdo z nich není primárně lepší nebo horší. Zamýšlejte se spolu nad tím, jak by to na světě vypadalo, kdybychom byli všichni stejní. Následně můžete mluvit o lidech s různými handicapy – slabozrakých/nevidomých, nedoslýchavých/neslyšících, tělesně postižených či s jiným postižením. Hovořte o tom, co jim pomáhá jejich obtíže překonat (bílá hůl, naslouchadla, berle, vozíček, ale i druzí lidé – svými postoji, přístupy, podporou, přijetím mezi sebe atd.).

- Vysvětlete dítěti, že se budete v některých okamžicích k sourozenci chovat jinak a budou pro něj platit trochu jiná pravidla. Ne proto, že byste někoho měli víc nebo míň rádi, ale proto, že každý z nich je jiný. Nechcete nikomu nadržovat, právě naopak, chcete sourozenci pomoci, aby zvládal věci lépe, mohl v rámci svých možností fungovat a abyste všichni dohromady jako rodina mohli žít co nejspokojeněji.

- Podporujte dítě v tom, aby se nebálo kdykoli na cokoli zeptat. Předejdete tak nedorozuměním a obtížím, vycházejícím z nepochopení či toho, že dítě si bude projevy a obtíže sourozence vysvětlovat svým, stále ještě dětsky naivním způsobem.

- Odpovídejte dětem upřímně a otevřeně. Nezapomínejte, že předávání znalostí není jednorázová záležitost, ale dlouhodobý proces – opakování je matka moudrosti.

 

Tipy a triky

1. Zamyslete se spolu s dítětem nad pěti věcmi, které mají s bratrem/sestrou společné, a pěti věcmi, kterými se od sebe liší. Využijte tyto věci jako začátek rozhovoru o specifikách sourozence.

2. Informace můžete dítěti předávat i zábavnou formou – například tak, že mu připravíte křížovku či osmisměrku, ve které bude muset hledat informace o projevech jinakosti druhých lidí.

3. Pro rozhovory o jinakosti můžete použít různé fotografie (chlapeček na vozíčku, holčička s naslouchadlem) či příběhy lidí z vašeho okolí.

Autor: MK

Zdroj: Speciální sourozenci, nakladatelství Portál

Reklama

Komentáře

Reklama