Indigové děti

Andy, vezmu to popořádku: to, že si se svojí mámou nemáš dnes co říct, to je částečně i tvá chyba (a můžu to napsat, aniž tě znám), když budeš chtít, vztah si k ní najdeš. Chce to jen spoustu práce na sobě, pokory a schopnosti necítit se ublíženě a ukřivděně. Nevymlouvej se na minulost a na svou "jinakost".
Nenapsala jsem, že každé třetí dítě je stejné, protože stejně jako ty zastávám názor, že každý člověk je unikát. Myslela jsem tím, že pomalu každé třetí dítě jeví "příznaky indigovosti". Když to ono dítě chceš vidět jako "indigové", tak ho tak uvidíš. Zlášť když jsi hrdá matka.
Můžeš mi prosím napsat jméno toho psychologa, který ti potvrdil tvou odlišnost myšlení a duchovna? Který tebe jako osobnost shrnul do pojmu "indigo"? Nevíš náhodou, co to bylo za test, kterým to zjistil???
Píšeš o tom, že jsi ještě nepotkala člověka, který by byl stejný jako ty (o čemž nepochybuji) - jak je potom možné, že pojem indigo vysvětluje tvou absolutní jinakost??? Jak můžeš být "jiná", když vlastně všichni jsou "jiní"??? Pokud nedáš dohromady několik jedinců, kteří jsou absolutně stejní, tak nemá vůbec cenu psát o tom, že jsi "absolutně jiná".
A k poslední připomínce - já se vůbec nesměju, mě je smutno, když čtu, kolik lidí takovým nebezpečným nesmyslům věří. A proč jim věří? Protože jim to dává umělé vědomí vlastní hodnoty, protože se chtějí odlišit, protože nemají dost důvodů aby si sami sebe vážili i bez těhle umělých "nad-hodnot".
A pokud zrovna nejsou schopni najít příznaky "indiga" na sobě, tak se o to snaží u svých dětí. Jaké jsou asi plody výchovy podle zaručných "indigových" rad si dovedu celkem dobře představit. A mrazí mě z toho.
A ano, poslední větou jsi trefila do černého - máš pravdu, jsem typický tuctový (naprosto šedivý) člověk, který nevěří na žádné energie ani duchovní hodnoty :-D
A víš proč? Protože mi stačí můj vlastní mozek.

A vo tom to je??? Já nejsem šedá myška a nikdy jsem si tak nepřipadala. Přestože jsem chtěla, pro vlastní klid, být stejná jako ostatní, nedokážu potlačit své cítění ani uvědomění! Nedokážu papouškovat kecy rodičů a učitelů, když mi nedávají smysl, nestačí mi strohé a nic neříkající odpovědi, které rádobyautority tak rády podávají:))
Věřím, že pravý smysl života nespočívá v našem těle, v našem žití, věřím a vím, že spočívá v našem bytí a že život je jen souhra energií, se kterou se dá pracovat. Věřím, že po smrti se to znovu opakuje do té doby dokud nesplníš vlastní poslání, věřím, že pokud ho splníš, teprve naší duši život začíná a konečně se stává svobodnou.
Věřím a vím, díky lidem, kterým se tím zabývají, že moje duše už tu několikrát byla, moje deja-vu a schopnost vnímat energii mi to dnes a denně dokazuje. Nikdy jsem ovšem nevěděla, proč jsem taková (problémová)a proč jsem na všechno citlivější, proč mám takovou empatii a proč nesnáším čekání. Radši budu hlady, než někde trčet v davu!!! Jméno psychologa není podstatný, test byl všeobecný založený na akce-reakce, slovo - myšlenka, pocit - vzpomínka, duše - energie atd...
Spočítá vám počet slov vztahující se k duchovnu, když máte více jak polovinu, jste duchovně vyspělejší jedinec, jinak řečeno, moje duše je tak stará, že už spousty věcí ví a nebaví jí točit se kolem toho furt dokola, proto mi Eowyn mluví z duše, když píše, že spousta těchto lidí (dětí) trpí kvůli vaši hlouposti. Taky trpím a často vás (naprosté šedince) nechápu, vrtím hlavou a říkám si, kam to spějem:((
Samozřejmě chápu tvůj názor, ty jsi tu jen do té doby, dokud tělesná schránka bude sloužit, poté pro tebe všechno končí!!! Škoda, já vím, že tu budu ještě sakra dlouho, možná v jiném těle, možná v jiném čase, ale pořád se tu budu točit, dokud nepochopím a nesplním své poslání, které je pomáhát ostatním a najít i pro vás harmonii a rovnováhu:( Jinak si nedokážu vysvětlit, proč se pořád točím v samaritánském prostředí, proč jsem vždycky dobrovolníkem při záchranných akcích, proč ke mně přicházejí lidé, kteří ztratili sami sebe??? Protože ví, že jsem ochotná i připravená pomoci jim zase hledat...

a ještě něco...s mojí mámou jsem se hodně snažila, protože psycholožka mě přesvědčila, že je to má jediná máma, ale...nejde to! Je tak konvenční, tak jednoduchá a nevěří na nic, na co se nedá sáhnout:(( Věří, že umře a bude mít klid...vím, že je to omyl a svými názory a primitivním myšlením mě vysává!
Vždycky mě přitahoval hřbitov, nikdy jsem nevěděla proč a ani to neřešila, říkala jsem si, že je to tím, že tam leží můj jedinej a milovanej děd. Díky knihám (duchovnímu učení) jsem se dozvěděla, že na hřbitově se tluče a zdržuje nejvíc energie, pro mě pozitivní a bezpečné, tudíž odpověď, která mě uspokojila jsem našla, prostě cítím energii všeho pozemského i nadzemského, bohužel jen na tom hřbitově je očistěná od té negativní...
A propo...na indigo mě přivedli lidi z těchto diskuzí, poslali mi odkaz na tuto diskuzi, zřejmě mou jinakost cítí na dálku nebo je zjevná z mých postojů a názorů...
Díky nim jsem se o to začala zajímat a vyhledala znovu psychologa, nevěřila bys, kolik uspokojivých odpovědí jsem našla na své otázky...spousty věcí to vysvětluje, bez ohledu na to, že bych se chtěla nějak vyvýšit, jen chci vědět kdo jsem, co tu dělám a kam patřím...

Narazila jsem na toto téma teprve nedávno a netvrdím, že mám zrovna doma indigáčka, ale na mého syna toho dost sedí.Když to tady tak čtu, tak je mi vlastně úplně jedno jestli je můj syn indigo nebo ne.fak je ten, že jiný je a já bych upřímě byla radši kdyby byl větší pohodář a né taková cíťa.A když mi někdo poradí jak se nenervovat a zvládat ty každodenní starosti s podobnými dětmi ať už jsou indigo nebo ne, tak budu fakt ráda. Takže si myslím, že u sposty maminek s "indigovými dětmi" platí-tonoucí se stébla chytá. Ať si věří kdo chce čemu. Já budu říkat svému synovi jen to, že ho strašně moc miluju ať je jakej je.......

Narazila jsem na toto téma teprve nedávno a netvrdím, že mám zrovna doma indigáčka, ale na mého syna toho dost sedí.Když to tady tak čtu, tak je mi vlastně úplně jedno jestli je můj syn indigo nebo ne.fak je ten, že jiný je a já bych upřímě byla radši kdyby byl větší pohodář a né taková cíťa.A když mi někdo poradí jak se nenervovat a zvládat ty každodenní starosti s podobnými dětmi ať už jsou indigo nebo ne, tak budu fakt ráda. Takže si myslím, že u sposty maminek s "indigovými dětmi" platí-tonoucí se stébla chytá. Ať si věří kdo chce čemu. Já budu říkat svému synovi jen to, že ho strašně moc miluju ať je jakej je.......

Andy: Máš pravdu, že zapřemýšlet stojí úsilí. A Tobě to evidentně dělá problém, když zbaštíš kdejaký blábol. Zkus někdy třeba trochu zauvažovat, jestli některé povahové rysy (u Tebe nebo u dětí) nemůžou být způsobeny i něčím jiným, např. výchovou. To jsou faktory, které Tě ovlivní mnohem víc, než to, jakou máš barvu vlasů. A asi ta výchova a zázemí za moc nestálo, když se potřebuješ v něčem hledat. Kdyby tu nebyl článek o Indigových dětech, tak jsou tu ještě pořád staré dobré horoskopy, že? :-)

Katka: Nemám problém přemýšlet, právě naopak...přemýšlím až moc a hledám podstaty každé myšlenky:))
Nevím, proč pořád mluvíš o vlasech, to s tím vůbec nesouvisí:(
Pro mě to není blábol, jen nový pohled na mou jinakost, nic se tím pro mě nemění, jen jsem dostala odpovědi na otázky, na které jsem si dlouho odpovědět nedokázala.
Chápu, že když nevěříš v duchovno, karmu ani nic vyššího, že mě nechápeš, takže jestli ti to nebude vadit, každá si ponecháme svou pravdu i víru.
Přeju slunce v duši a rozzářený úsměv:)

Ale ne, Ty nehledáš podstatu věcí. Ty hledáš jen něco, díky čemu si můžeš připadat výjimečná (možná jiná a lepší než ostatní). A jednodušší než se něčemu naučit a nějak se vypracovat je přečíst si třeba takový blábol, díky kterýmu si budeš moct připadat výjimečně, aniž by jsi hnula prstem.
Věřit v něco vyššího jde mimochodem i bez toho, aby jsi sežrala úplně všechno co se na internetu objeví. ;-)

Andy, zdá se mi, že jevíš lehké schizofrenní příznaky. Pozor na to. Prosila bych jméno toho psychologa, mě se to zdá dost podstatné. Nevěřím, že to byl psycholog. A pokud argumentuješ omyly, pak není o čem diskutovat. Ujasni si, jestli jsi byla opravdu u psychologa, člověka s humanitním magisterským vzděláním, nebo u pokoutného ezoterického nadšence.
"... tudíž odpověď, která mě uspokojila jsem našla.." - ty máš pravdu, která tě uspokojila? Ty nehledáš pravdu, ty hledáš, to co tě uspokojí. A to pravda být nemusí, ta může být dost nepříjemná.
Promiň, ale z toho co jsi napsala čiší dost namyšlenosti.

Ahoj, pracuji s dětmi a sama jedno dítě mám. Můžu mu poděkovat, že mne každým dnem burcuje k osobnostnímu růstu. Nevím zcela jistě, jestli je indigo, ale rozhodně když mu byl asi 1 rok, tak jsem uvítala informace o indigových dětech, jak se k nim chovat a co nám chtějí říct a proč přišly. Dnes, po školení, které jsem díky němu prožila, bych nenálepkovala, protože to, že je někdo indigo ho nezbaví jeho běžných zážitků a prožitků a také indigáčci by hned využili a často i zneužili toho, že se na ně díváme nějak jinak...
Můj výchovný recept pro indigové děti by obsahoval: přijetí, kupu bezpodmínečné lásky, nekonečnou trpělivost, pevné hranice (hlavně nastavení těch svých - indigo okamžitě najde každou skulinku pochybností), důslednost, říkat pravdu a hlavně pravidelně odpočívat za nepřítomnosti dítěte. Přeji všem maminkám pochopení, prozření, lásku a světlo.

Ahoj, pracuji s dětmi a sama jedno dítě mám. Můžu mu poděkovat, že mne každým dnem burcuje k osobnostnímu růstu. Nevím zcela jistě, jestli je indigo, ale rozhodně když mu byl asi 1 rok, tak jsem uvítala informace o indigových dětech, jak se k nim chovat a co nám chtějí říct a proč přišly. Dnes, po školení, které jsem díky němu prožila, bych nenálepkovala, protože to, že je někdo indigo ho nezbaví jeho běžných zážitků a prožitků a také indigáčci by hned využili a často i zneužili toho, že se na ně díváme nějak jinak...
Můj výchovný recept pro indigové děti by obsahoval: přijetí, kupu bezpodmínečné lásky, nekonečnou trpělivost, pevné hranice (hlavně nastavení těch svých - indigo okamžitě najde každou skulinku pochybností), důslednost, říkat pravdu a hlavně pravidelně odpočívat za nepřítomnosti dítěte. Přeji všem maminkám pochopení, prozření, lásku a světlo.

Katka: dávno vím, v čem se liším, v čem vězí moje odlišnost. Jen jsem nikdy nechápala, proč já???
Zlatíčko, pracuju na sobě už nějakou dobu, nepotřebuju škatulku, díky níž bych už nemusela nic dělat nebo se dál rozvíjet...naopak, seberealizace patří do mé hiearchie.
O indigáčích není literatura jen na netu, zřejmě už je tahle skupinka známá světu a lidé, jenž o ní něco ví, o nich sepisují knihy poznatků a vysvětlení. Spousta skvělých odpovědí!!!
Odpovědi sbírám takové, které mně dávají smysl, logiku a k uspokojení mi stačí. Nejsou strohé ani jednoduché, přesto informace hledám dál:))
Věřím v duchovní hodnoty, karmu i posmrtný život podstatně déle než je internet, tudíž nevím o čem se mě snažíš přesvědčit. Ty máš svoji pravdu, já též...každý máme svou, důležité je, že ta vlastní je pro nás plnohodnotná a že jsme našly odpovědi, které nám k pochopení stačí:))
Hezký den:)

K: zřejmě rádoby MUDr. :))
Nejsem schizofrenní, navštěvovala jsem psychologa několik let...matka mě tam šoupla, kvůli tomu, že nejsem stejná jako ostatní děti. Nic mi nenašli, přestože se snažili!!! Pouze emoční nestabilitu, o které sama vím a znám dokonce i její podstatu, díky níž na sobě mohu pracovat a vyhýbat se spouštěčům:))
K, asi nechápeš, že na veřejném portálem jména podstatná nejsou, ale ujistím tě, že se jedná o PhDr. klinického psychologa. Nebyl nijak překvapený z mého dotazu, sám říkal, že těchto dětí přibývá:)) A to je dobře:))
A co se těch pravd týče...odpověd jsem psala výše. Potřebuju pravdu, které můžu věřit, takovou, která uspokojují moje náročné otázky. Nedokázali to učitelé, rodiče ani psycholog. Nikdo mi nedokázal říct, proč jsem tak citlivá, proč cítím na dálku energické vlny, proč vycítím dopředu, že něco není správně a proč je moje empatie a hyperaktivita tak rozsáhlá. Nyní už trochu vím...nyní jsem se dozvěděla něco, co mi pomohlo najít vnitřní pravdu, která mě činí spokojenou a sama pochopenou:))
Namyšlenost??? Ale jdi..? Proč? Protože si uvědomuju sílu i podstatu svého bytí?

Andy: A nechceš sem teda napsat, v čem se tak lišíš? V čem jsi tolik jiná?

Co se víry (v cokoliv nebo kohokoliv) týče, tak ta pomáhá spoustě lidí vyrovnat se se svým životem, překonat těžké životní situace apod. Ale žádnou logiku v tom nemá smysl hledat. Buď v něco věříš a nebo ne. Logickýho na tom není nic.

Katko: nějak mě už nebaví to věčné vysvětlování se....
dělám to už spousty let a vždycky jsem si myslela, že když se vysvětlím, člověk mě pochopí a bude přihlížet na mé specifika, ale opak je pravdou, ve finále je mi řečeno, že jsem jiná a tím jsem vlastně zase na začátku...
dnes už k tomu přistupuju jinak, hledám stejné vrány a pár jsem jich už našla:)) Je to daleko snazší komunikace i vztah než s nevěřícím Tomášem a člověkem, který zpochybňuje každý můj vnitřní pocit nebo se vysmývá mým myšlenkám či mozkovým pochodům.
Moje odlišnost spočívá především v myšlení a celoživotním směru. Většina lidí se honí za penězi, majetkem a mocí...
já se honím, protože neustále hledám soulad. Svůj nebo jiných:) Jakmile nemám v rovnováze karmu, necítím se dobře...
Liším se svým postojem k životu, liším se svými úhly pohledu, liším se svým způsobem života:)
Ale to ty nemůžeš nikdy pochopit, proto bych tuto diskuzi dále nerozváděla, páč nečekám, že mi uvěříš, nečekám, že mě pochopíš a ani nečekám, že bychom se shodly na existenci těchto citlivých, vyspělých duších:))
Přeju hezký den a ještě hezčí víkend:))

Andy: To, že hledáš v životě soulad místo peněz a majetku je celkem pochopitelný. V mém okolí je takových lidí většina (a přitom normálně pracují). Každý alespoň trochu rozumný člověk chce být především šťastný, mít důvod proč ten život žít, a aby byli jeho blízcí v pořádku. Řekla bych, že ve skutečnosti má peníze jako tu hlavní prioritu v životě málokdo. Většinu lidí život sám poučí, že jsou věci, které si za peníze nekoupí. Třeba zdraví. A na tomto vidění světa tedy není vůbec nic zvláštního a určitě se v tom od většiny lidí nelišíš. Spíš se lišíš v tom, jak se snažíš s tím vším okolo sebe vyrovnat. Každý má něco, pomocí čeho se vyrovnává s kde čím, co ho v životě potká. Jsou lidé, kteří věří ve své vlastní schopnosti. Jsou lidé, kteří věří třeba v boha a to jim pomáhá vyrovnávat se s tím, že svět není spravedlivý a věří, že všechno má svůj důvod. A pak lidé jako Ty se snaží napasovat všechno možné z ezoteriky snad na úplně všechno. Máš pravdu, že je to Tvůj pohled na věc, ale neztrácíš už trošičku soudnost? Opravdu nepochybuješ, že všechno od aury, indigových dětí až třeba po tu karmu 100% platí? Že víš přesně co je po smrti a co před smrtí? A to z knížek, které napsali živí lidé stejně jako Ty? Já nemám nic proti lidem, kteří v něco věří, ale v Tvém případě je to trochu extrém a škodíš si tím sama. Zavíráš oči před realitou, protože chceš vidět něco jiného. Třeba to, že Ty a "indigové děti" jste nějaký vyjímečný úkaz. A přitom jste úplně stejní jako já a nebo kdokoliv kdo po tomhle světě chodí.

Katka: jsme stejní navenek, nikoli uvnitř!
Katko, prosím, nesnaž se mě přesvědčit o tom, že většina lidí hledá soulad a harmonii, dělám s lidmi celý svůj život, s dětmi 8 let...neuč mě je znát!
Moc dobře vím, o čem to dneska je, u většiny lidí jsou peníze až na prvním místě...podnikám, pracuju, dělám dobročinné činnosti...lidi nejvíc slyší na prachy!!!
Oči před realitou zavírám, protože bych ji duševně neunesla. Tolika hnusu, který kolem nás je, vidět nechci...proto si ale dokážu udržet pozitivní směr a dívat se svět jinýma očima...
O karmě pochybovat nehodlám...co jsem našla svou rovnováhu...mám duševní klid:)

a sílu pomáhat hledat jiným..:)

Dám ti příklad, abys pochopila, že není žádná výhra být jiný, že to není nic, co by nás povyšovalo, páč není jednoduchý s touto náchylností žít!
Když jsem byla malá, bydleli jsme pod cikánama. V jednom kole tam byl rachot a řev..člověk si zvykne:)
Jednoho večera jsem si četla a ucítila spáleninu..jen závan, ale když jsem hledala odkud to je...žádnou příčinu jsem nenašla. Byl to moment, který brzy odezněl...
ráno přijeli pohřebáci...měla jsem divný pocit a husí kůži. Odvezli starou cikánku...
až po čase jsem se dozvěděla, že jí cikán spálil drátky, které ji přiložil k chodidlům...
Když můj děda ležel v nemocnici s dýcháním...byla jsem tam s babi na návštěvě a děda vypadal dobře...ale večer, se ve mně něco stáhlo...zase ten špatný pocit...něco mi říkalo, že se něco děje s dědou, mastila jsem do špitálu, páč ho mám za barákem...doběhla jsem, děda jen ležel a mně se z něj zase zvedala husina. Chytila jsem ho za ruku a zbláznili se přístroje...děda zemřel, ale já vím, že mě tam nikdo poslal, aby neumíral sám!!!
Jednou si to jedu autem domů a zase ten pocit, zastavila jsem, abych si mohla srovnat intenzitu onoho pocitu a přede mnou vyběhl jelen jako bejk!!! Kdybych nezastavila, jen ti z vrchu ví, co by se stalo...
Moje čuba...bavím se v Kauflandu s prodavačkou, když v tom zase ten pocit...nikdy nevím, odkud a z jakého směru přichází, ale něco mě vždycky dobře nasměruje. Mastila jsem hned domů a moje čuba předčasně rodila štěnata. Hned první štěně se šprajclo, mělo šňůru kolem krku a pacek, nešlo ven...přišla jsem včas, abych čubě mohla pomoct!
Vždycky to cítím a vždycky mě to vyleká, páč nevíš, komu volat prvnímu, nevíš, odkud tyto signály přichází...
jen jednomu nerozumím...
když mi zemřela před půlrokem kamarádka, necítila jsem vůbec nic:((
V sobotu jsme do rána pařily a v neděli nebyla, a já spokojeně spala...
dnes cítím u jejího kolumbárního okýnka klid a pohodu...asi to tak mělo být a nešlo s tím nic dělat, proto jsem nedostala znamení...ale to je samozřejmě zase jen moje pravda:))

Jasně, že lidi slyší na prachy. Z něčeho sebe a své rodiny živit musí. A někde taky bydlet musí. Spousta lidí se může sedřít z kůže, aby pořídili pro rodinu vlastní bydlení. Ale každý rozumný člověk ví, že jsou i důležitější věci, třeba mít právě tu rodinu. Takový štěstí taky nemá každý. Lidé nejsou špatní. Málo kdo chce skutečně někomu ublížit a i když to udělá, tak nikdy nevíš, co ho k tomu vedlo. Samozřejmě, že se najdou hajzlíci (bohužel většinou na těch nejvyšších místech), ale to neznamená, že dobří lidé okolo nejsou a nebo je jich málo. Tohle není o žádné karmě, ale o tom, že lidi nechcou žít se špatným svědomím.

Andy, takové předtuchy (a nebo shody náhod?) mívám občas taky a vím 100%, že nejsem indigové dítě. :-D
Na druhou stranu, každý občas zažívá stísněné pocity, může to být i ze stresu z práce a podobně. A někdy se tyto pocity můžou načasovat i na nějaké kritické situace. Může to být obyčejná shoda náhod. A pokud není, tak stejně nevěřím, že to může nějaká živá bytost vysvětlit. I když to neznamená, že by na tom nějaká nemohla vydělat.

Náhody neexistují!!!
Kačí: oceňuju tvou snahu vysvětlení jiného úhlu pohledu, ale je evidentní, že každá máme jinou pravdu, víru i vysvětlení pro nevysvětlitelné:))
Proto už po třetí apeluju na ukončení této diskuze, nechci se už nikomu vysvětlovat, vážně mě to nebaví, hledám lidi, kteří mají podobné "problémy", ne ty, kteří nevěří v abstrakta.
Díky a měj se šťastně:))

Taky se měj šťastně.

Už od mala se cítím jiný. Dějí se mi různé "náhody". Roky jsem lezl po horách a občas šlo i o život. Jenže někdo, nebo něco mne vždy zachránilo. A vždy až na poslední chvíli. Dnes už nelezu, ale zažívám spoustu těchto zvláštních situací v autě. Jen nevím a nechápu co a proč mne chrání. Co po mě chce ? Co mám udělat ? A taky cítím smrt u svých blízkých ... U babičky, otce, matky ... Vždy jsem to věděl že se to stane. Neděsí mne to. Prostě to jen vím. Jen nevím proč zrovna já. Kdo mi poradí na mejl ?

Jsi asi vyvolený, s tím nic neuděláš, každý máme nějaký dar z vrchu a musíme se s ním naučit co nejlépe zacházet:)) Mám stejný předstuchy, mám stejný andělé strážný, nevím proč já, ale proč ne já???
Kingu, estli si chceš psát něco bližšího...můj mejl je startka26"seznam.cz

V jedné věci bych s tebou Andy nesouhlasila, myslím, že káždý máme svého vlastního anděla a také nás mohou chránit naši blízcí, ale záleží na naás jestli pomoc od andělů příjmeme a zda o ní poprosíme. Ty a King jste asi nevědomky o jejich pomoc požádaly. Je moc důležité požádat je o něco, já to čas od času dělám a čím více se svým andělem komunikuju tím se výsledek mé prosby dostavuje rychleji a viditelnějí. A když už jsme u těch mailů zuzyj"seznam.cz

P.S.: doporučuju si přečíst některé z knih Doreen Virtue, ta o andělech a nadpřirozených bytostech píše
(promiň tě mi tuto reklamu, ale její knihy mi daly mnoho ...)

Dnes jsem se poprvé doslechla o indigových dětech.Všechny diskuse na nadpřirozeno jsem kdysi nemohla vystát,jelikož z hlediska hmatatelnosti to bylo pro mne nemožné tomu uvěřit.Ted vím,že to máme každý,jen někdo víc,někdo mín a pak záleží,jestli ho ty životní zkušenosti k tomu přivedou.Mně se to stalo.Naštěstí si všeho v životě více vážím.

Zuzka: na andělích jsme se shodly, tudíž nevím, v čem se mnou nesouhlasíš? Nikoho vědomě ani podvědomě nežádám, jen od mala věřím na vyšší moce a duchovno a možná díky mojí víře, je komunikace s anděli snazší:))
Když vezmu v potaz můj zážitek v autě, ani podvědomě jsem se necítila v ohrožení, tudíž bych ani o pomoc zažádat nestihla.
Nekomunikuju s žádným konkrétním andělem, ani nevím, kdo nade mnou drží ochranou ruku, ale prostě ji drží..a již několikrát mi přišla vhod. Myslím, že nám, duchovně věřícím, pomáhají...protože s části patříme k nim a jak psala Silva, někdo více, někdo méně, myslím, že grázlům a kriminálníkům žádnej anděl nikdy nepomůže!
Silva: typická nedůvěra v abstrakta...co ti pomohlo změnit názor? Snad ne Bolek Polívka, který vaši....taky neviděl a věří, že ji máte???:))))
Víra je mocná čarodějka a těm, co věří, se dějí zázraky:))

Andy:Taky jsem od mala byla citlivá na určité věci.Cítila jsem v sobě dobro i zlo.A,že mám v sobě sílu se postavit na tu či onu stranu.Pubertou to vymizelo a pak,až mi onemocněla dcerka tak jsem si na to vzpoměla.A začala věřit v dobro a hlavně v lásku a v tom duchu se snažím žít.Nevím jak bych to jinak jednodušeji napsala

rezat ty nevychovany spratky, hovno indigovy deti.

Silva: jsem taky věřící, věřím na rovnováhu mezi dobrem a zlem, věřím, že všichni tu máme nějaké poslání, věřím, že náš život není jenom pozemský...věřím, že soulad nás samotných a harmonie s přírodou i okolím nás vnitřně posiluje a věřím, že ti, jenž uznávají a dodržují rovnováhu, mají daleko snazší komunikaci s nadpřirozenými silami a taky věřím, že ten spratek nade mnou, se nikdy žádného zázraku nedočká, protože haní a odsuzuje, aniž by věděl...co!!!
Přeju lásku a klid v duši

Zdravim vsechny. Uz nejakou dobu se zajimam o tento fenomen (a to nejen o dedi indigove, ale i o tzv. deti duhove a krystalove (nevim jestli jsou tyto preklady presne, cetl jsem o tom texty jenom v anglictine)).
Chtel jsem se zeptat, jestli existuje nejaky zpusob, jak zjistit jake "dite" jsem ja (a nebo vlastne kdokoliv) - co se odstinu aury tyce.
Kdyz se podivam na charakteristiku indigovych deti, spoustu toho na me sedi, ale ne vsechno. Taky se nektere veci tezko odhaduji na sobe samotnem a navic se to schod a neschod s danymi vlastnostmi promita povaha, kterou mi "pridelilo" moje znameni, Vodnar.

Diky za odpoved, N.

Já jsem se vlastně ozvala kvůli svému 2,5 letému synovi.Ještě jsem nečetla žádnou knihu,a vlastně na ind.děti mě přivedla paní,která viděla mé dítě(v akci).Je chytrý,stašně mi s dcerkou pomáhá a na druhou stanu je nezvladatelný.Má své dny,kdy násilně ubližuje mne i manželovi a ani po dobrém,ani pozlém s ním nic nezmůžem.Tak hledám radu

Silvo, kdyz te bude manzel mlatit, tak o nem prohlasis, ze je indigovy? Zajdi za spychologem, ktery ma zkusenosti s detmi (ty mas jen 2,5 roku) a poradi Ti

Nielin: já si došla na test k psychologovi, který potvrdil indigovou skořápku, jsou na to již připravení a vybavení:) Minulý týden jsem byla poprvé u jasnovidky...jen co jsem jí vlezla do dvěří, povídá..."á, indigáčka jsem dlouho neviděla", takže možností je spousty...stačí se jen ptát a pídit po informacích...přeju silnou vůli a vytrvalost:)
Silva: s dětmi je to různé, z praxe vím, že když zlobí a jsou "nezvladatelní" je nutné vymyslet nějakou hru, která zabaví jejich mysl a přenese jejich myšlenky...chce to pevné nervy, výdrž a stále dětskou duši:))
Syslík: jak můžeš srovnávat dospělého manžela s nevyspělým děckem??? Nějak nechápu tvůj příspěvek...zřejmě v něm nebyla logická úvaha a postrádá smysl:(
Manžela nevychováváme, děti ANO !!!

já bych to indigo z těch šmoulů vytřískal...

Všem děkuji,ale moc jsem se nehla z místa.Vím,že to potřebuje pevnou vůli a vytrvalost.Ale někdy ty nervy tečou.Snažím se problémovým situacím vyhýbat,ale abych to shrnula každé ráno si říkám co mě zase čeká?KLID nebo děs.Ještě že tím počasím si člověk nabije baterky.

Jen vzkaz pro toho,co by furt někoho třískal!
Vem si sekeru,skoč si do lesa a tam si třískej tak dlouho,dokud se neuzdravíš.Nemusím být doktor,abych poznal že jsi v podstatě nemocný.
Brzké uzdravení

bohužel , co se týče lesů , nesdílím tvou zálibu v jeho devastaci , to raději budu třískat lidi , ti si to alespoň zaslouží

Bohužel,jsem říkal že jsi nemocný.Asi tě rodiče málo řezali a ted máš z toho komplex.Ale to vyřešíš na jiných stránkách.Tyto nejsou určené pro tebe.Ani ti je nikdo nenutí.

dobrá řeknu to více filantropicky , mám za to , že ty "indigové" děti jsou prostě jenom rozežraní spratci... tak co pane psychologu?

ps. pokud se pletu , uznám svou chybu , přesto na nějakou indigovost nevěřím....

Andy, to je prave ten problem, male deti se maji vychovavat, ne prohlasit o nich, ze jsou nejaky lepsi a ze se vychovaji samy. To je podle me lenost a nezodpovednost. Myslim, ze se tomu rika opici laska. Rodice to delaji pro sebe a svuj pocit, ne pro deti.

Myslím si,že jste mimo mísu.Tady jsou názory různých lidí a každý si z toho vezme co chce.Nikdo neni víc zodpovědný za výchovu svého dítěte jako rodiče.Nejsou zde žádní fanatici.A proto nikomu neberu jeho názor a nevnucuji mu svůj.Jen si myslím,že preferovat řezání před výchovou ,to je LENOST!Jasně,že občas to jinak nejde,ale všeho z mírou.

mike: přesně jak říkáš Miku...ty nevěříš!!! Tudíž nemůžeš chápat tuto diskuzi a vlastně ani nevím, zač tu bojuješ??? Co mají indigáči společného s rozežraností??? Myslím, že nemáš dostatek info k tomu, aby sis mohl udělat objektivní názor:)
Syslík: výchova neznamená formování do něčích ideálů...výchova znamená důsledné dohlížení na přirozený vyvoj, ale to lidé, jenž nevychovávají, nemohou vědět:) V podstatě se děti vychovávají samy...my jen dáváme podněty k tomu, aby je bavilo objevovat svět a odpovědi na své otázky:))
V řezání nejen indigových dětí nevidím smysl, jsou dost chytří a duchovně vyspělý na to, aby viděly a pochopily váš momentální stav zoufalství a bezmocnosti, se kterým neumíte sami naložit.
Sisla: nevím, včem přesně máš problém??? Já osobně tvrdím, že děti nezlobí, jen hlučně budují nebo objevují...s některými spontánními výkřiky nic neuděláš a pokud jde o zlobení jako takové..je chyba v plánování a programu pro děti. Dle mého:))

to mike:
Tak jak se má naše rozežraný spratek co nerespektuje názory druhých??

Moje šestiletá dcera je od narození ,,problémová",ale není to klasické neposlušné,nebo rozmazlené dítě,jen je prostě jak já říkám SVÁ,veškeré výchovné metody u nás selhaly, byla jsem z toho nešťastná,ale teď už vím,že ona je vlastně vyjímečná.Moc by mně zajímalo jestli existuje nějaká poradna pro indigové děti,nebo spíš jejich rodiče.Díky

O výrazu Indigové dítě jsem slyšela poprvé minulý týden od učitelky v mateřské škole, kterou navštěvuje můj pětiletý syn. Proto taky teď vyhledávám kdejaký článek s tímto zaměřením. Ale myslím si, že mám doma celkem hodné dítě, i když má svou hlavu. Některé hry a činnosti, které děti v jeho věku dělají, on dělat nechce, ale jsou taky jiné, které ho baví. Mám ho moc ráda a vždy tady budu pro něj ( a stejně tak pro jeho malinkou sestřičku a tatínka).

Indigové dítě
Snažte se nás poznat, pokavad budete naslouchat....... je těžké se přispusobovat běžnému životu.. Pokava je indigové dítě ve svém prostředí, tak potom poznáte jakej fajn svět dokážem utvořit...

Jo? A jakej je ten váš svět? Jaké vám, "Nadlidem", máme my, obyčejní šediví a nezajímaví smrtelníci, vytvořit to prostředí, abyste se cítili dobře??? My se samozřejmě musíme přizpůsobovat. Myslíte že "nás" to baví? Trošku pokory by to chtělo.