Embryonální výchova

12 Duben, 2000

V Orientu se považuje výchova dítěte v mateřském lůně za mnohem důležitější než výchova po porodu. Tento "trénink" se nazývá Tai-Kyo, to znamená "výchova během embryonálního vývoje". Důraz je kladen především na stravování,fyzickou aktivitu a duševní a duchovní postoj matky, což bezprostředně ovlivňuje vyvíjející se plod.

Strava.
Výživa embrya a plodu zcela závisí na výživě matky. Plod se vyvíjí velice rychle a proto je i velice citlivý na všechny jedy, které se k němu mohou krví matky dostat. Oplodněné vajíčko se postupně zvětší třímiliardkrát. To znamená přibližně desetmilionkrát během každého dne po dobu devíti měsíců. Dospělí se mění mnohem a mnohem pomaleji a mohou tedy snášet vyšší znečištění. Právě rychlost vývoje a abnormální citlivost jsou důvodem pro zvýšenou kvalitu stravování těhotné ženy zejména v prvních třech měsících, kdy se u embrya vyvíjejí všechny orgánové systémy.
Když těhotná žena přijme například aspirin, prášek na spaní a nebo sní nějakou silně nevyrovnanou potravinu (např.cukr),zůstávají škodlivé důsledky v těle tři až čtyři dny. Plod prodělává svůj vývoj v extrémně znečištěném prostředí a v určitých případech to může způsobit vrozené deformace nebo duševní opožděnost.

Fyzická aktivita.
Jestliže je těhotná žena líná, pak má její dítě často tentýž sklon. Jestliže se naopak stále něčím zaměstnává, pak i její dítě bude mít sklon k aktivitě. Dostatek dobré fyzické aktivity způsobuje, že dítě takové ženy je silnější, hutnější, aktivnější.

Postoj duševní a duchovní.
Jestliže si žena během těhotenství zachovává klidnou a mírumilovnou mentalitu, bude mít její dítě sklony stát se také osobností jemnou. Naopak: hněvá-li se nebo vzteká-li se žena často během těhotenství, bude mít dítě sklon stát se osobností nešťastnou.
Otec má v tomto případě stejnou odpovědnost jako matka. Měl by se snažit neustále vytvářet atmosféru štěstí a míru po celou dobu ženina těhotenství. Muž má na myšlenky a pocity své partnerky vždy velký vliv.

V mnoha orientálních zemích začínala žena od počátku těhotenství dělat pořádek ve svém denním životě. Pravidelně uklízela byt nebo dům, prala všechny své oděvy a připravovala se na novorozence.Jak jen to bylo možné, pokoušela se vyloučit ze svého života knihy a další rozptýlení, které se zabývaly zločinem, válkou, tajemstvími a záhadami, sexem a dalšími podněty nadměrně vzněcujícími představivost. Aby kultivovala svou duchovní stránku, žena byla podněcována k tomu, aby vyjadřovala svou vděčnost předkům, přírodě a vesmíru. Tento pocit pořádku, řádu, vděčnosti a klidu se přenášel i na dítě.