Dětská obezita začíná být v ČR vážným problémem

Každé čtvrté dítě v tuzemsku trpí nadváhou. Rok s nemocí covidu-19 situaci ještě zhoršil a některé děti během pandemie přibraly desítky kilogramů.[1]Příčinou bylo nejen snížení fyzické aktivity, ale i změna jídelníčku, vyšší kalorický příjem a psychická zátěž. Odborníci se obávají, že si následky ponesou léta.

 

Česká republika je podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) 7. nejobéznější zemí Evropy, s touto diagnózou se setká dokonce každý 4. z nás.[1]Uzavření škol a omezení volného pohybu i volnočasových aktivit mělo na děti a dospívající významný vliv. Narušilo jejich stravovací zvyklosti, fyzické aktivity, psychickou pohodu i spánkový režim. Mnoho zahraničních studií se zaměřilo na zkoumání vlivu karanténích opatřeních na vznik nadváhy. Podle jejich výsledků[2] došlo v souvislosti s pandemií covidu-19 ve vyspělých zemích za poslední rok k dalšímu zvyšování hmotnosti u dětí a dospívajících.

Za jeden rok i o čtyřicet kilo navíc

Jedním z takových je i třináctiletý Petr. Problémy s nadváhou měl už před pandemií koronaviru. Během roku online výuky bez tělesné výchovy přibral 15 kilogramů. „Vůbec se nehýbe, jen sedí u počítače. Nikdy nebyl sportovní typ, ale ve škole měl alespoň povinný tělocvik. Sama ho ke cvičení nedonutím a víkendová procházka mu moc nepomůže,“ vysvětluje jeho matka Renáta.

Chybí také pravidelné stravování, které zajišťovala školní jídelna. „Na každý den mu samozřejmě připravuju oběd, ale přes den jsem v práci, takže pokud si dá něco dalšího, nemám šanci na to dohlédnout,“ doplňuje Renáta. Přestala do domácnosti nakupovat sladkosti, ale syn si je kupuje sám za kapesné. Rozhodla se proto situaci řešit s odborníky.

Petrův případ přitom není žádnou výjimkou.„Máme děti, které přibraly dvacet, třicet i čtyřicet kilogramů v průběhu jednoho roku,“ říká MUDr. Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti (ČOS).Jak to přitom v Česku po roce s pandemií vypadá s dětmi s nadváhou či obezitou, není jasné. Aktuální čísla zatím nejsou k dispozici. Podle zkušeností lékařů se však v ordinacích potkávají s dětmi s nadváhou čím dál častěji.

Covid-19 změnil stravovací návyky

Školní stravování podléhá přísným standardům, zatímco domácí jídelníček se odvíjí od zvyklostí v rodině. Z průzkumu vyplývá, že (nejen) u dětí a dospívajících ve vyspělých zemích se během lockdownu zvýšila spotřeba slaných pochutin a slazených nápojů. V některých případech vzrostla konzumace smažených jídel a sladkostí dokonce o 20 %,[3] což mělo samozřejmě vliv na tělesnou hmotnost.

 

Česká obezitologická společnost shrnuje nejdůležitější závěry zahraničních studií

Francie:U více než poloviny dospívajících došlo během pandemie covidu-19 ke zvýšení energetického příjmu.

Itálie:Během lockdownu došlo ke zvýšení konzumace bramborových lupínků, červeného masa a slazených nápojů, také se zvýšil počet konzumovaných jídel v průběhu dne.Vzrostlnejen čas strávený sledováním digitálních zařízení, ale také věnovaný spánku.

Polsko:Nárůst hmotnosti byl zaznamenán u 30 % dospívajících, důvodem byla nižšíkonzumace zeleniny, ovoce a luštěnin.

USA:Hmotnost dětí roste přímo úměrně délce zavření škol. Špatná finanční situace souvisí s vyšším růstem hmotnosti, mimo jiné kvůli vyšší stresové zátěži. Prevalence obezity dětí se zvýšila o 15 %, přičemž míra se lišila v závislosti na pohlaví a dalších socio-demografických ukazatelích.

Čína:Během pandemie došlo k nárůstu prevalence nadváhy a obezity, v některých skupinách téměř o 30 %.

Zdroj: Obesity in Children and Adolescentsduring COVID-19 Pandemic. Children.

Geny jsou jen začátek

Pokud u zdravých dětí dojde krátkodobě ke zvýšení příjmu energie, aktivují se regulační mechanismy bránící růstu hmotnosti. Jsou-li ale děti a dospívající náchylnější ke vzniku obezity dědičně, regulační mechanismy mohou být narušené. V případě, že dochází k vyššímu příjmu bez kompenzace vyšší fyzickou aktivitou rok, jako je tomu nyní, nadváha a obezita se může objevit i u těch, kteří genetické predispozice nemají,“vysvětluje MUDr. Boženský. Důvodem vyššího energetického příjmu v průběhu posledního roku přitom nebylo pouze vyšší množství konzumovaných potravin, ale také větší zastoupení tučných jídel a slazených nápojů.

Jíst nejen kvůli hladu

Primární funkcí jídla je dodat tělu dostatek energie a zahnat hlad. V některých případech se ale jídlo stává způsobem, jak řešit emoční vypětí.„Stres vyvolává v těle fyziologické změny, jako je zrychlení srdečního tepu nebo svalové napětí. Pokud se najíme, dojde ke zvýšení hladiny cukru v krvi, což vyvolá tvorbu endorfinu, hormonu způsobujícího zlepšení nálady a uvolnění,“ vysvětluje psycholožka PhDr. Veronika Koch Ondrová, členka výboru Psychologické sekce České obezitologické společnosti.

Studie přitom ukázaly, že zvyšování hmotnosti v průběhu pandemie covidu-19 často souviselo právě se stresem. PhDr. Koch Ondrová dále vysvětluje: Mezi nejčastější příčiny vyvolávající stres u dětí a dospívajících patřila nutnost zůstat doma. Z tohoto kontextu vyplýval i zákaz osobních sociálních kontaktů s kamarády a absence mnoha zájmových aktivit, což pro mnohé děti znamenalo četné frustrace a pocity bezmoci. Jako specifický druh zátěže se pak pro některé ukázala i distanční výuka, která vytvořila vysoké nároky na organizační, a především seberegulační schopnosti zejména u dospívajících, kteří zůstávali doma bez podpory rodičů. Neméně stresující byly pro děti též narůstající obavy dospělých z důsledků pandemie, tedy vlastní strachy rodičů, a to včetně obav z možného nedostatku finančních prostředků v rodině.“

Návrat k běžnému režimu vyžaduje spolupráci

Pandemie covidu-19 znamenala zvýšení energetického příjmu, snížení fyzické aktivity a příklon k pasivní zábavě spojené s digitálními technologiemi. Abychom zabránili zvyšování hmotnosti dětí a dospívajících, je třeba motivovat je k návratu k zdravějšímu stylu života ihned po uvolnění mimořádných opatření.

České děti a obezita v datech

V České republice má nadváhu nebo je obézní každý 6. chlapec a každá 8. dívka ve věku 7 let.

Zatímco u chlapců dochází ke zvyšování hmotnosti postupně až do 13 let, u dívek je procento s příliš vysokou hmotností nejvyšší v 9 letech.

Ve věku 13 let má nadváhu nebo trpí obezitou každý 4. chlapec a každá 5. dívka.

K největšímu růstu obezity došlo za posledních 20 let ve věkové skupině třináctiletých.

Zdroj: COSI, Zdraví dětí 2016

 

„Aby byl návrat dětí adospívajících k aktivním volnočasovým aktivitám úspěšný, je důležitá vzájemná spolupráce rodičů, pedagogů i praktických lékařů pro děti a dorost. V případě, že hmotnost dítěte dosáhne v percentilovém grafu hranice nadváhy, tedy 90. percentil, je vhodné vyhledat pomoc odborníků zabývajících se obezitologií, a to jak obezitologa, tak psychologa,“ říká MUDr. Boženský.

 

[2]Obesity in Children and Adolescents during COVID-19 Pandemic. Children 2021, 8(2), 135.

[3]Obesity in Children and Adolescents during COVID-19 Pandemic. Children 2021, 8(2), 135.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Komentáře (1)

  • Obrázek uživatele Antonín Švan
    Antonín Švan (anonym)

    Bohatí rodiče nakoupím dětem e-koloběžky a e-kola a mají jen pohyb prsty na tabletu v tom případě není rady, jen karabáč a běhat i rodiče. Před 80 lety tyto problémy nebyly, je potřeby to vědecky prověřit (cha cha)

    Zář 01, 2021

Přidat komentář

Reklama

Reklama