Reklama

Děti a televize: stálá diskuse

Většina dětí se často dívá na televizi. Například v Austrálii stráví děti průměrně mnohem více času před televizí než ve školní lavici! Obavy však nevzbuzuje jen dlouhá doba strávená před obrazovkou, ale i to, na co se dětí dívají.

Různé studie ukázaly, že do svých patnácti let zhlédne dítě desítky tisíc násilných scén a tisíce úmrtí, ať už v kresleném či hraném filmu - a to jen ve vysílacím čase určeném pro děti!

Kromě toho, že televize dětem nabízí násilí a laciné životní hodnoty, je však znepokojivé i to, co jim bere: bere jim čas, který by jinak trávily pohybem, hrami, povídáním, čtením a tvořivou činností - kdyby nebyly omámeny hypnotickým zářením televizní obrazovky.
 

Jste-li rodič, zkuste jedno: pozorujte své děti, jak se dívají na televizi. Možná vám přeběhne mráz po zádech, až uvidíte lehce pootevřená ústa a prázdný pohled, jež se po určité době objeví. Zcela jasně jsou ve "změněném stavu vědomí" - nikdy jindy, v žádné oblasti života, neuvidíte své děti tak pasivní a pohlcené. Naproti tomu při čtení knížky, když si na základě slov ve své fantazii vytvářejí představy a obrazy, jejich mysl čile pracuje.

Když jedou autem, hrají si na hřišti nebo sledují cirkusové představení, dostávají podněty a reagují na ně, "zpracovávají" svět svou myslí. Před televizní obrazovkou však brzy upadají do onoho hypnotického stavu a aktivní část jejich mozku "vypíná". Přesvědčte se sami a posuďte, zda to, co vidíte, se vám líbí.

Televize silně působí obzvláště na malé děti. Jednou byl u nás na návštěvě čtyřletý chlapec, který nám přišel před spaním dát dobrou noc. Sledovali jsme zrovna v televizi komediální show a právě se odehrávala scéna, v níž se ruka tvora podobného E.T. vysunula z kredence, odmítla smažené brambůrky i lízátka, ale chňapla po dítěti a vtáhla ho dovnitř, načež se ozvalo říhnutí! Bylo to udělané decentně, bez nádechu dramatu -jako černý humor pro dospělé. Pohlédl jsem na chlapce a ihned jsem si všiml jeho brady vysunuté dopředu:

"Jsi v pořádku, Bene?" "Běž pryč"

"Proč se tak zlobíš?" "On toho kluka snědl!"

Ben propukl v pláč a my jsme strávili dobrých pět minut tím, že jsme ho utěšovali a zkoušeli celou věc zlehčit. Byli jsme pohnuti Benovým soucitem a trochu zahanbeni, že jsme ho vystavili zbytečnému rozrušení. Obávali jsme se, zda teď
nebude mít divoké sny.

U starších dětí je situace jiná - děsivé scény sledují bez zjevné reakce. Přestaly být citlivé? Je to dobře, nebo ne? To nikdo neví. 

Jste-li trochu znepokojeni a chcete své děti ve sledování televize usměrnit, nabízím několik vodítek.

Jazyk: nejde jen o absenci hrubých slov, ale i o kvalitu a bohatství slovních projevů. Udělejte si jednoduchý test: minutu nebo dvě dětský pořad pouze poslouchejte se zavřenýma očima. Jde o řeč, jakou chcete, aby se vaše dítě naučilo? Áááá! Grrr! 

Hodnoty: Skryté informace obsažené v televizních pořadech na děti mocně působí, protože pronikají do jejich podvědomí. Problémy týkající se obecných hodnot mohou být následující: Rozdělení na zlé a hodné. Ničemové mají drsný hlas a jsou oškliví. 

Jsou veskrze špatní a je správné je zabít. Jiní lidé jsou skrz naskrz dobří. Jsou krásní a příjemní.

Konflikt je vždy výsledkem toho, že zlí chlapíci jednají hanebně a ti dobří se musí pomstít. Je správné ničemy za to, co udělali, odstranit. Pomsta je sladká. Neexistuje tu vyjednávání nebo kompromis. Důvod konfliktu je zamlčen, pohled z jiné stránky není. Odpovědí na konflikt je akce - čím násilnější, tím lepší.

Mužské a ženské role: V mnoha programech jsou dívky rozkošné, krásné, mají vysoký hlásek a potřebují ochránit. Chlapci nebo muži mají zbraně a "jdou na věc". Létají vesmírnou lodí, rozhodují a zachraňují dívky. A hlavně - nikdy nepláčou!

 Zprávy: Nepleťte si zprávy se vzděláním. Ve skutečnosti často poskytují deformovaný a nereálný pohled na skutečný svět. Pro školáky prvního stupně nejsou vhodné. Ostatně myslíme si, že v nynější podobě nejsou moc vhodné ani pro dospělé: mohou vám přivodit deprese a špatně Vás lnformovat o světě, v němž žijeme.
 

  • A co výchovné pořady?

    V šedesátých letech se ve světě objevila myšlenka využít potenciál televize a pomoci zejména chudším dětem, aby se seznámily se všemi základními dovednostmi potřebnými pro vstup do školy, aby byly schopny držet krok s dětmi z více stimulujícího prostředí. Legendární úlohu v tomto úsilí sehrál americký seriál Sezame, otevři se!, který je v množství a hloubce svých myšlenek dosud nepřekonaný (i když byl kritizovaný za to, že ve snaze udržet pozornost dětí je moc "rychlý").

    Výzkumy ukázaly, že podobné seriály jsou pro děti mnohem přínosnější, když je rodiče občas sledují s nimi, zpívají s nimi písničky nebo komentují jednotlivé postavy, a tak dětem pomáhají aktivně se pořadu "účastnit". Mimo jiné tak u dětí předejdou syndromu "strnulého výrazu". Potřebu přítomnosti rodičů si už dávno uvědomili i tvůrci dětských programů, a proto je osvěžují jemným humorem a ironií, aby zaujali i dospělé diváky. Zvou si rovněž jako hosty rockové hvězdy a jiné slavné osobnosti, aby rodiče zapínali televizi a příležitostně pořad sledovali s dětmi.

    Shrnutí:

    Mnoho rodičů dnes dohlíží na množství a kvalitu toho, na co se jejich děti dívají. Je vhodné stanovit, jak dlouho se děti denně nebo týdně mohou dívat, a dohodnout s nimi, na jaké pořady. Děti se tak učí plánovat, vybírat si a vychutnat si ten "svůj", než aby jen sledovaly nepřetržitý proud pořadů. Je dobré televizor umístit někam, kde se běžně nezdržujete, aby neovládal rodinný život. 

Rodiče by se neměli s dětmi o televizi dohadovat natolik, aby to mezi nimi vyvolalo větší konflikt. Vezmeme-li však v úvahu, že televize má na dětskou mysl skutečně velký vliv, jistě budete chtít televizní , jídelníček" svých dětí bedlivě sledovat.

Zdroj: Proč jsou šťastné děti šťastné - Steve Biddulph - Portál
 

Reklama

Reklama

Komentáře

Milena (Ne, 21. 4. 2002 - 13:04)
U nás doma jde televize opravdu jen vyjímečně, spíš vůbec. Dětem pouštím video - vybrané pohádky a filmy. Vždy jim pustím první půlku, pak video stopnu a chci, aby mi vyprávěly, o čem ten film je. Pak společně hádáme, jak to asi dopadne. Pak se pustí zbytek filmu. Pokud se s dětmi nedívám, tak chci, aby mi ho dovyprávěly.
Mates (Ne, 1. 7. 2007 - 14:07)
Misto telky, kouzelnebrcko.cz
pan televize (Ne, 18. 5. 2008 - 11:05)
to je ta nej blbodt co sem kdy četl
Jitka (Ne, 18. 5. 2008 - 22:05)
Mileno, jak to dokazes? To si ji deti sami nezapnou?
Eduard Nud (Po, 10. 1. 2022 - 13:01)
Všeho moc škodí. I internet. Ale televize víc. Zkrátka televizi do sběru, počítač do komory-
Reklama