Reklama

Děti by měly spát v posteli s rodiči do pěti let

Renomovaná britská expertka na duševní zdraví dětí radí rodičům, aby zavrhli letitou konvenci a dovolili dětem, aby s nimi spaly v posteli až do věku pěti let. Podle ředitelky vzdělávání Střediska mentálního zdraví dětí v Londýně Margot Sunderlandové díky praxi známé jako "co-sleeping" (společné spaní) vyrůstají z takových dětí klidní, zdraví dospělí. Na své webové stránce to píše The Sunday Times.

    Sunderlandová, autorka 20 knih, začlenila svou radu do díla The Science of Parenting (Věda rodičovství), která vyjde ještě tento měsíc. Je si zjištěními založenými na 800 studiích a zařazenými do nové knížky naprosto jistá. Tvrdí, že praxe běžná v Británii i jinde - že se děti jen několik týdnů staré učí spát samotné, je škodlivá, protože jakékoliv odloučení od rodičů zvyšuje hladinu hormonů jako kortizol, které se v těle vytváří v reakci na stres.

    Její zjištění vychází z vědeckých studií uplynulých 20 let, zabývajících se vývojem dětského mozku a analýzách toho, jak děti reagují za určitých okolností. Například tři roky stará neurologická studie ukázala, že mozek dítěte odloučeného od rodičů vykazuje obdobnou aktivitu jako při fyzické bolesti.

    "Studie z celého světa ukazují, že společné spaní do věku pěti let dítěte je pro něj velkým přínosem. Až do pěti a více let mohou děti trpět úzkostí z odloučení, což je může poznamenat v pozdějším životě. A takovou úzkost zklidňuje společné spaní," konstatuje Sunderlandová. Symptomy podle ní mohou být i fyzického rázu. Cituje v této souvislosti jednu studii, podle níž zhruba 70 procent žen, které v dětském věku při pláči nikdo nekonejšil, trpělo v dospělosti zažívacími potížemi.

    Sunderlandová svou knihou zkřížila zbraně s rodičovskými guru jako Gina Fordová, jejíž rady čtou tisíce rodičů. Fordová prosazuje, že by nemluvňata měla mít od velice útlého věku postýlku "stranou zbytku domu" a měla by se učit spát "bez asistence dospělých".
    Ve své knize The Complete Sleep Guide for Contented Babies and Toddlers (Kompletní průvodce spánkem spokojených nemluvňat a batolat) píše, že rodiče potřebují mít čas sami pro sebe. "Sdílení lůžka... ze všeho nejčastěji končí tím, že rodiče spí v oddělených místnostech", a vyčerpanými matkami, což je situace, která "vyvíjí enormní tlak na rodinu jako celek".

Reklama

    Podle Sunderlandové přestěhování několikatýdenního nemluvněte do jeho vlastní postýlky i v případě, že v noci pláče, s sebou nese zvýšení hladiny kortizolu v jeho organismu.

    Studie dětí do pěti let ukázaly, že více než 90 procentům z nich stoupá hladina kortizolu, jdou-li do mateřské školky, u 75 procent klesá při návratu domů.

    Profesor Jaak Panksepp, neurovědec na Washingtonské státní univerzitě, který ke knížce napsal předmluvu, označil argumenty Sunderlandové za logické a konzistentní s neurovědou. "Moudrá společnost si je vezme k srdci," řekl.

    Podle Sunderlandové je ukládání osamocených dětí ke spánku především západním jevem, který s sebou nese zvýšené riziko syndromu náhlého úmrtí dítěte (SIDS). Může to být proto, že dítě postrádá uklidňující vliv vedle něj ležící matky na dýchání a funkci srdce.

    SIDS se označuje případ, kdy dítě ve věku od osmi dnů do jednoho roku zemře náhle a zdánlivě při plném zdraví a kdy není dostatečně vysvětlena příčina smrti ani po podrobném pitevním vyšetření. Smrt nastává ve spánku, dítě náhle přestává dýchat, aniž trpí.

    "V Británii zemře vinou SIDS ročně 500 dětí," napsala Sunderlandová. "V Číně, kde je (společné spaní) samozřejmostí, jsou případy SIDS natolik vzácné, že nemají ani název."

 

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Lucie Jindrová (Čt, 15. 6. 2006 - 00:06)
Jsem matkou dvou dětí a velice vítám způsob myšlení této ženy. Mám dvouměsíční mimi,které s námi spinká a je velice spokojené.Ve chvíli,kdy je vzhůru, tak se k němu přitulím a v tu ránu spí.Nosím jej i v šátku a vím, že kontakt je pro něj to nejlepší,co může zatím mít.V kočárku je neklidné,takže nejvíce jej držím v náruči a celou noc spíme spolu.Díky.
Jana (Čt, 15. 6. 2006 - 10:06)
Já teda nevím,ale právě jednou z příčin SIDS je uváděno společné spaní dětí s rodiči, což souvisí se zvýšenou tělesnou teplotou, které dítě přejímá od rodičů v posteli a to je opět dalším rizikovým faktorem SIDS. Mám půlroční dceru a děláme to tak, že ji necháme usnout u nás v posteli , ale pak ji přenášíme do postýlky..pravda v noci se naběhám,ale pak tvrdě usnu, takže bych měla strach, že ji zalehnu.
Návštěvník (Čt, 15. 6. 2006 - 10:06)
co je SIDS
Lea (Čt, 15. 6. 2006 - 15:06)
Tento článek mě donutil k zamyšlení. Ráda bych s ním souhlasila, ale jelikož jsem maminka tří dětí, můžu říct, že pro každé dítě platí něco jiného.Přestože se všechny tři děti v noci hodně budily- někdy i desetkrát, ne vždy jim pomohlo společné spaní. První a třetí syn to nevyžadovali-i když po probuzení usínali znovu většinou chováním, ale prostřední syn k nám cestoval pravidelně až do 4 let, teprve nyní se s mladším bráškou učí spát sám.
Návštěvník (Čt, 15. 6. 2006 - 16:06)
A kdy a kde šukáte, když máte haranta v posteli?
Anonym (So, 23. 12. 2023 - 20:12)

Haranti jsou boží pomsta, rozumnej člověk si radši vyhoní ve sprše😉

Mína (Čt, 15. 6. 2006 - 17:06)
Známí mají chlapečka, teď už prvňáčka, čili je mu sedm let, a to dítě spí pořád s nimi v posteli, což si myslím, je velice nezdravé. To dítě je nadprůměrně inteligentní, ale na druhé straně neuvěřitelně psychicky labilní, a maminka ho i teď v červnu stále ještě vodí do školy a zpátky domů, přestože ostatní děti už dávno chodí samy. Neumí si zavázat tkaničky, neumí si sám utřit zadek na záchodě, není schopný se sám najíst. Na sexuální život svých známých se raději nevyptávám, ale musí to být docela stresující. Když se známé ptám, když už ho konečně nechají ve vlastním pokojíku, říká, že prý až bude kluk sám chtít, což by ovšem mohlo být taky třeba v patnácti.
Návštěvník (Čt, 15. 6. 2006 - 18:06)
Ale je přece rozdíl učit dítě samostatnosti a nechávat ho spát v jedné posteli. Pokud to někdo slučuje, může vzniknout problém...
Návštěvník (Čt, 15. 6. 2006 - 20:06)
zvláště maminky které MAJÍ mateřský cit,si myslím souhlasí s tím že pokud to jen trochu jde,s dítětem rády spí a pokud to nejde večer,určitě bych si prcka k sobě do postele vzala až třeba muž odejde do práce.Dítě miluje vůni své matky a cítí se v největším bezpečí právě u ní když se může přitulit.A pro toho debila který nazívá děti haranty upřímně lituju prože v sobě nemá kousek citu a na víc je ubožák bez fantazie když neumí trtkat jinde než v posteli!
Návštěvník (Čt, 15. 6. 2006 - 20:06)
A když dojdeme oba utahaní z práce (pokud víš co to je) tak v posteli je to nejlepší. Určitě nepolezeme na strom jako ty.
Návštěvník (Čt, 15. 6. 2006 - 21:06)
Miminko bych si obcas pres den-jako soucast hrani,do postele vzala.Obcas proto,aby to pak nevyzadovalo i v noci.V noci muze dospely clovek dite zalehnout.Navic jde o zvyk,ktereho se deti pozdeji tezko zbavuji a byvaji extreme zavisle.Deti maji mit svuj pokoj a svoji postel!
Maminka,co si mysli,ze timto prezentuje svuj matersky cit je pomylena.Opici laskou kazi dite.Hlavne ze ji je u toho fajn,ono pak chudak bez ni neusne jeste v 6-ti letech.
Ten"debil"jak si ho nazvala je bud provokater,nebo mozna jeden takovy vysoupnuty otec z vlastni postele.
jen názor (Čt, 15. 6. 2006 - 22:06)
To není jen o spaní v posteli. Všeobecně je prostě pro dítě důležitej fyzickej kontakt s matkou. Proto se cítí líp v šátku na těle matky než v kočárku, nebrečí a vyroste z něj klidnější jedinec. Ve všem to ale chce zdravou míru. Do 5 let s rodičema v posteli je opačnej extrém odstavení do vlastní postýlky hned po porodu. Proto se vykašlat na příručky a používat vlastní cit a rozum!
Jana (Pá, 16. 6. 2006 - 09:06)
SIDS JE SYNDROM NÁHLÉHO ÚRTÍ NOVOROZENCŮ
Radsi anonym (Pá, 16. 6. 2006 - 22:06)
Kdo to kdy slysel, ze ma dite spat v posteli s rodici do peti let? No, tak to nazdar. Do tohodle prispevku se radsi pripojovat nebudu, ja vam to preju, jste stastny maminky...ale pro boho co vas chlap? Jezisi Kriste. udelejte s tech deti blazny, spjete s nima treba do desiti...oni deticky potrebujou maminku......pane Boze. tohle je fakt silny kafe.
Návštěvník (Ne, 18. 6. 2006 - 14:06)
Náš syn spí od narození s námi, teď je mu 4,5 roku a nehodláme to měnit. Je to pohodový klučina, který je rád s námi a my s ním.
Radsi anonym (Ne, 18. 6. 2006 - 23:06)
No tak to nazdar. Doufam, ze spi s vama v posteli. A takhle nahodou, detskej pokojicek vam nic nerika? Co z toho pohodovyho kluciny chcete udelat? Dite potrebuje svuj pokoj, svuj svet....ach jo.
Taky anonym (Ne, 18. 6. 2006 - 23:06)
No nazdar bazar!Lidi uz nevedi,co si vymyslet za hlouposti.Vzdy se kladl duraz nato,aby dite melo vlastni pokoj.Taky se to psalo do zdravotni karty zezadu-maminkam se karta neukazuje.Spat dite s rodici v jedne posteli je dost ujete!Chudak ten pohodovy klucina,asi se z toho bude tezko dostavat.
Fyzickej kontakt je sice dulezitej,ale nemusi snad trvat 24hodin?Taky noseni v satku je docela dost husty vzhledem k zatizeni patere matky.Nechcete se zabydlet v Africe?
Johan (Po, 19. 6. 2006 - 13:06)
To: Taky anonym.
Tak proč mají ženy v Africe tak rovný záda ty blbbečku, když je to tak škodlivý? A vůbec, černoši mi přijdou docela urostlý..
Nazdar ty gumo :-)
Vera (Út, 20. 6. 2006 - 00:06)
To koukam, co je to za agresivitu v tech prispevcich. Podivejte se vsichni parkrat na filmy o prirode - jak se staraji o sva mladata lvi, sloni, vlci atd. To je uzasnej cit a pece, kterou svym mladatum davaji, aby vyrostli silni jedinci. Tam je nutno se inspirovat. I my jsme prece soucasti prirody. A anonymni arogantni chlapi jsou dobry fakt jen na spermii jako ti trubci.
Taky anonym (Út, 20. 6. 2006 - 01:06)
Johan,protoze jsem cekala nadavky,tak si me neprekvapil:-)
Jinak jsem zena a dobra matka!Deti mam odrostle a tak vidim,jestli se mi vychova zurocila.Urcite jsou odolne,psychicky zdatne a maji smysl pro humor.Neberou sebe tak vazne a doufam,ze nikdy nebudou ve vychove vlastnich deti "blbnout".Mimo jine zeny v Africe a jine prirodni narody,ziji asi polovinu naseho zivota.Urostle jsou sotva do 30-ti.
Vero,zvirata se peclive staraji o sva mladata.Taky je nechavaji obcas "upadnout na usta",aby z nich vyrostli odolni jedinci.Ale jiste nechceme sebe prirovnavat ke zviratkum,ktera slabe jedince zavrhuji.
Vero,tak tam se snad nechceme inspirovat?!Ja jen myslim,ze dnesni obcasne-cim dal castejsi vystrelky ve vychove,zacinaji nest cervive ovoce.Dite je osobnost od narozeni a ne pokusny kralik,nebo hracka.
gabina (Ne, 25. 6. 2006 - 11:06)
První dítě s náma vůbec nespalo. Druhé dítě to vyžadovalo. Teď mu jsou tři roky a už spí samo.Svoje děti miluji, ale to, že s náma spalo pro nás byla zátěž.
janis (St, 19. 7. 2006 - 22:07)
A co takhle až usne, ho popadnout a odníst do své postílky?
Taky anonym (Čt, 20. 7. 2006 - 00:07)
Miso,ja Te nezkritizuji,ac jsem jak je vyse uvedene proti temto metodam.Proc,to ted sama vidis.Nic moc mne nenapada,bude to tezky boj a tady je jasny,ze to skodi detem i rodicum.No ja bych zkusila prestehovat manzela i sebe do detskeho pokojiku treba na molitan.Dite do postylky.Na tom musite trvat,nebo at spi v loznici samo.Coz nebude.Pak nenasilne se vratite po case-nesmi byt dlouhy do loznice.Ale horor to bude.Priste to doufam delat nebudete:-))Dite nema v noci v loznici rodicu co delat.
Reya (Čt, 20. 7. 2006 - 16:07)
Souhlasím se všemi anonymy: spaní s dítětem v jedné posteli v jeho pěti letech považuju za mírněji řečeno ujeté. Upřímně je mi líto těch manželů. Podle mě to neprospívá nikomu.
A pokud jde o nošení dítěte v šátku, nedávno jsem četla článek, který zpochybnil, že nošení dítěte v šátku je zdravé. Dokonce tam něco psali o možném poškození zad dítěte v důsledku otřesů při chůzi (africké maminky totiž chodí bosky a nikoli po asfaltu).
Když to tak čtu, tak mi některé matky připadají úplně ťáplé - stavět kvalitu svého mateřství na tom, jak dlouho anebo jestli vůbec se mnou dítě spí v posteli, mi připadá na palici padlé. Když si jen vzpomenu, kolikrát už v historii se přišlo s něčím převratným (např. chodítka), a pak se to za několik let kritizovalo.
Tera (Út, 27. 11. 2007 - 20:11)
Nas jedenactimesicni syn s nami spi ve velke posteli od narozeni, bud zatuleny pod moji pazi nebo rozvaleny uprostred, a musim rict, ze bych vubec nemenila. Manzelovi ani mne to nevadi, nemusim ho lovit z postylky na kojeni, a vubec mi to pripada proste prirozeny. Ale souhlas, ze do peti let je moc, myslim, ze tak dva roky jsou ta hranice na presun do vlastniho pokojicku.
Marketa (Po, 8. 3. 2010 - 13:03)
osobne nejsem matka, ale muj pritel ma rocni dite, ktere je vice s matkou.my hlidame druhe vikendy a pritel 2x v tydnu. mala je naucena spat s matkou.dostavame se ted do casu,kdy uz chce i jeji matka,aby se ucila spat v postylce a taky nekde jinde, nez je jenom u ni v naruci..a je to peklo na zemi!!mala vyvadi, krici, je hystericka, mlati s sebou...fakt strasny. i jeji matka, ktera se o spolecnem spani docetla, je zoufala. dite stejne tak odmita jist, je na ni agresivni.

myslim, ze je to celkove na zdravym rozumu. kazdej jedinec potrebuje neco jinyho. proto si myslim, ze zlata stredni cesta by mela byt resenim. spani do peti let me prijde ujety. to bez pardonu.

taky si myslim, ze by se v ramci materstvi nemelo zapominat na manzela.. i on ma svoje potreby a i pro nej je to dost sok.
Magda (Po, 8. 3. 2010 - 14:03)
Do pěti let to nejde ani omylem. My s malou spali do 2,5 roku a já mám z toho rozhození spaní dodnes. Vzájemně jsme se všichni budili. Ale dostat dítě do vlastní postele ve vlastním pokojíčku je někdy opravdu horor.
Lenka - lenkas… (Pá, 16. 4. 2010 - 13:04)
Já si myslim, že dítě by nemělo spát s rodiči v posteli. Protože dítě by si mělo uvědomit, že dvoulůžko je rodičů nikoliv jeho a mělo by vědět, že prostě má svou postel. Sice když máte čerstvé mimino tak jste šťastní jak blechy a chcete mimino všude, ale ono si to mimino pak neodvykne a pak jako malé dítě čekejte, že vám do postele pak bude tahat hračky apod. a až pak mu budou 4-5 let a třeba si budete chtít užít v posteli s manželem/manželkou tak nevím jak to dítě odtamtud dostanete. A učení do jeho vlastní postele je pak těžké.
Pavla (Po, 12. 7. 2010 - 02:07)
Já si myslim, že dítě by...Jako novopečená matka jsem měla o teoriích načteno, chytrou tchýni, která je proti spánku ve společné posteli, a houby platno. Od roka náš synek nechce spát sám v postýlce ve svém pokoji, dříve problém nebyl spíše k tomu časem vyzrál a začal si to vynucovat. Od porodnice, jsem ho nakojila, uložila, odešla. V roce se to zvrtlo, Řval za noc i 9x, kdy jsem sedávala v polospánku u postýlky než zabral,protože jsem ho nechtěla naučit spát s náma. Jak jsem se hla od postýlky, začal řev( a vyřvat nepomáhalo, ječel by i hodiny, zase sousedi a manžel vstávají do práce), prostě fixace na mou osobu má na max. Nechci, aby byl mamánek a orientuji i tak i jeho výchovu. Později, jak začal syn chodit, tak se v noci docoural k nám do postele a spí mezi námi, samo se to lehce podepsalo na kvalitě našeho partnerského vztahu i spánku. Ale od roka jsem vyzkoušela vše, bohužel dítě má větší výdrž zkoušela jsem i postupné nechání vyřvát, nezabralo. Ikdyž jsem aktivně chodila do pokoje po intervalech, náš malý autoritativní zázrak řval, poslimpal několik overalů, že by se dali ždímat,až se poblil, celý vynervovaný a já taky. Nešlo po dobrém, ani po zlém. Rezignovala jsem jsem, v srpnu bude mít 3,5 let, mám dojem že asi dříve něž s nástupem do školy se mu spávání samostatně nepodaří. Usínání ve své posteli rezlutně odmítá, pláče, stres, uspávám ho v manželské, pak ho přenesu a okolo jedné hodiny(přesný každý den) docupítá zpět za námi a spí s námi až do rána. Prostě jsem z toho nešťasná, myslím, že dítě do manžeslké postele nepatří, ale zase věřím, že dětská psychika je křehká, syna miluji, ale myslím, že by dítko nemělo spát s rodiči. Názory mých kamarádek se různí, někdo to preferuje a užívá si to, až do puberty, dokonce mají vyčleněné dny, kdy dítě spává s rodiči. Tak fakt nevím...Pav.
Elen (Pá, 16. 7. 2010 - 21:07)
Myslím, že už je to dost extrém, aby dítě spalo každý den do svých pěti let s rodiči v jejich posteli. Je určitě milé si sem tam malinké dítě vzít k sobě do postele, ale neměl by se z toho stát zvyk. Vždyť rodiče mají také právo na své soukromí. Nebo snad narozením dítěte má skončit intimní soužití mezi manžely??? No potěš...
Spinky (St, 8. 9. 2010 - 09:09)
Mě je spaní miminka v posteli s rodiči sympatické. Jestli ale až do 5 let... to záleží na konkrétní rodině. Spíš bych to chápala tak, že 5 let je takový mezník, maximum. Myslím, že čím je dítě menší, tím blíž potřebuje být rodičům. A když postýlka, tak hned vedle manželské postele. Protože nechat dítě spát v postýlce je jedna věc a nechat ho spát v postýlce v jiné místnosti je věc druhá. Myslím, že pro odvykání by bylo nejlepší postýlku dát nejdřív k manželské posteli, po několika měsících dál, pak na opačný konec místnosti a když to bude v pohodě, tak třeba po nějaké době zkusit postýlku přemístit do dětského pokojíčku. Myslím ale, že s tím bohatě stačí počkat do doby, kdy budou dítěti 2-3 roky a bude na svůj pokojíček zvyklé (bude si tam hrávat a třeba i přes den usínat v golfkách) a třeba se i poštěstí, že se bude na noční spaní v pokojíčku těšit. A nebo tam s ním zezačátku může třeba na matračce spát maminka. Ale že občas přicupitá (třeba po špatném snu) ještě v 10 letech, mi připadá normální. Dítě má být vedeno k samostatnosti, to ano. Pocit bezpečí může ale být ve výsledku snažší a rychlejší cestou než spartánské odlučování a přísnost.
Lenka (St, 8. 9. 2010 - 10:09)
Spaní hodně malých dětí s rodiči mi přijde zcela přirozené a s návrhem, aby miminko spalo s námi v posteli přišel dokonce partner. Zkuste se vžít do situace novorozeněte - je zvyklé být 24 hod. v těsném kontaktu s maminkou v bříšku a pak se najednou ocitne samo v cizím pokoji, v postýlce, pak v kočárku metr od maminky a jediné, čím může vyjádřit nespokojenost je řev. Stěžujeme si, jak jsou dnes lidi k sobě chladní, jak každý žije sám za sebe, nevidíte tady souvislost? Dětský pokoj a postýlka jsou záležitostí posledních 100 let (u většiny lidí), předtím spala většina rodiny v jedné místnosti, děti s rodiči v posteli a mnohde ve světě to tak je pořád. To, že si můžeme dovolit děti přesunout do jiného pokoje neznamená, že to těm dětem prospívá, že to prospívá později pak celé společnosti.
Jsem ráda, že se zase vrácíme k šátkům a těsnějšímu kontaktu malých dětí s maminkou a jinými členy rodiny, už bylo načase.
Lenka (St, 8. 9. 2010 - 11:09)
Ještě bych k tomu dodala - nerozdělujme se v tomto případě na lidi a zvířata. Máme potřeby zvířat, protože jsme prostě jen inteligentnější zvířata, nic víc, žádní roboti, pro které neplatí přírodní zákony.
Iva (Pá, 11. 3. 2011 - 23:03)
Jsem pro.Úzkostné děti by měly spát s rodiči, nemusí přímo v posteli, ale ve stejné místnosti. Taky mám z dětství zkušenost, kdy jsem se bála v noci sama v posteli a mohla jsem přijít za mamkou a v klidu jsem u ní usla. Že spí muž a žena spolu v posteli to nikomu nevadí, tak proč odstrkovat dítě, aby spalo samo? Moje děti jsou po mě, bojí se tmy a tak jim nebráníme spát s námi. Mají svůj pokoj na hraní a ložnici máme společnou. Co se týká sexu, využíváme s manželem např. obývák, je to mnohem dobrodružnější:-) a jsme spolu 8 let a pořád je to žhavé jak na začátku.
sunshine (St, 25. 1. 2012 - 16:01)
A kdy a kde šukáte, když...No,jestli se tvůj sexuální život odehrává pouze v noci a pod peřinou,tak tě hluboce lituji.Nechápu,jak může někdo prohlásit (včetně odborníků),že dítě v posteli narušuje partnerský život rodičů.
Beauty (St, 25. 1. 2012 - 16:01)
Tak tohle je jedna z nejvetsich chyb co rodice delaji. Proboha zamyslete se! Chcete, aby bylo dite samostatne a nemuselo by vam byt stale u prdele. To dite prave bude neustale rvat, kdyz u nej nebudete,ale dite co uz je od mala socialne vedene tyhle problemy nema. Co potom takova matka co takhle nauci tri deti, neustale v posteli a na prsou kdyz zarve? To pak pujde decko z naruce do naruce a doma neudela ani deckam veceri, nebot budou stale knucet jak to,ze je nehreje mama na prsou. Ctete vice o vychove deti uz od narozeni a zjistite,ze tohle je nejvetsi blbost co muzete udelat.
Jana (St, 25. 1. 2012 - 23:01)
Beaty nesouhlasim. Mam kluka je mu 7 a spal s nami a obcas jeste spi, boji se sam v noci. Ae jinak je samostatny chlapak, bavi se s lidmi okolo jakoby s znali, dojde si sam do kramu, prejde silnici, udela si ukoly, dokonce sklada isnicky a pise basnicky ve 2 jazycich. Je to skvele a bystre dite s jednickama. Kdyz hraje fotbalek je spis agresivni a hodne casto vyhrava. Umi se ozvat, minule mu babicka koupila hracku v obchode a kdyz nefungovalo nejake svetylko, vratil se do obchodu ze chce vymenu, sam od sebe (prodavacka se uculovala a vymena probehla). Takze prosim netvrd ze dite spici s rodici bude nesamostatne.
Eva (Čt, 26. 1. 2012 - 00:01)
Beaty nesouhlasim. Mam kluka...probůh a co jako v 7 !!! letech má dělat? Batolit se?
Pak (Čt, 26. 1. 2012 - 00:01)
Beaty nesouhlasim. Mam kluka...se divíte, že mladí končí na antidepresivech a nebo u psychologa. Taková výchova není normální. Spát s rodiči jde leda za odměnu vyjímečně, kojit dítě které už běhá je asi stejný hnus.
To, že se 7-mi letý kluk dobře učí a umí se o sebe postarat je bezva.Tak proč ho ničit tím,že v něm budu podporovat strach z noci..I pejsek má své vlastní místo. Ještě by jste měli jíst z jednoho talíře, jednou lžící atp..Opravdu vadná doba na výchovu, chudáci..
Jana (Čt, 26. 1. 2012 - 03:01)
No ja videla hodne deti kterym je 7 a ani neumi pozdravit, boji se a jsou stydlive. Jestli spi s rodici ve stejne misnosti nevim, ale moc bych za to nedala ze ne. Spis bych rekla ze je tu jakasi souvislost s vychovou = cim tvrdsi, tim ty deti jsou citlivejsi a bazlivejsi. To jsem tim chtela rict, takhle to funguje u mne. U vas je to jinak, prosim. Hadat se tady opravdu nebudu, na to mam jiny starosti (a jinou zabavu). Nashle.
Eva (Čt, 26. 1. 2012 - 07:01)
Opravdu nevidím důvod, proč by mělo 5ti leté dítě spát s rodiči v posteli. Když už pominu fakt, že rodiče by také někdy radi dělali sex a to se dvěma dětmi za zadkem jaksi nejde a kvůli nim se nebudeme zamykat na WC na "pětiminutovku", tak si také myslím, že každý má doma své místo. Tak jako ho bude mít ve školce, škole, i dál v životě.
Samozřejmě jestli je dítě nemocné, odstěhujeme ho z děcáku do pokoje pro hosty a tam s ním jeden spí, nebo ho tam chodíme kontrolovat - dle stavu dítěte.

Ale v manželské posteli nemá dítě co dělat. Každé dítě je nějak citlivé, stydlivé (stejně jako my dospělí) a nic na tom nezmění fakt, jestli bude narušovat soukromí rodičů. O "umění" pozdravit raději vůbec nepsat, to je jen záležitostí rodičů, jak dítě vedou.
Tomáš (Čt, 26. 1. 2012 - 12:01)
Souhlasim s Janou. Já spal s maminkou v posteli do 8 let. Pak už jsem chtěl sám od sebe spát ve svim pokoji a nijak rozmazlenej a nesamostatnej jsem nebyl. V 1. třídě jsem jako jeden z mála zvládnul sám dojít nakoupit,vyřídit si školní obědy... Ta dnešní nesamostatnost většiny dětí je spíš v tom,že běžně v 10ti sami nesmí dál než na zahradu,a rodiče za ně vše vyřizují. Evo,tobě bych taky moh říct,že seš rozmazlená,když musíš spát s manželem v ložnici. Proč nespíte každý sám?
Eva (Čt, 26. 1. 2012 - 13:01)
Souhlasim s Janou. Já spal s...Tome, jestli potřeba sexu a intimností je rozmazlenost, ok, jsem rozmazlená:-)).
A já (Čt, 26. 1. 2012 - 14:01)
Souhlasim s Janou. Já spal s...zase Tomáši nesouhlasím s tím, že by se měly pětiletý děti samy pohybovat venku. Vždycky žasnu, když potom rodiče brečí ve večerních TV zprávách, že se ztratilo 3-letý dítě, které si hrálo samo u rybníka nebo šlo do lesa. Případně, a to je ještě lepší, ho hlídal o 2 roky starší sourozenec. Tím nechci říct, že mají spát do puberty s rodičema. Ale doma je doma a venku je venku.
Petra (Pá, 27. 1. 2012 - 10:01)
Tomáši, musel jsi být fantastické dítko. Problém je v tom, že dneska vyřídíš tj. zaplatíš školní obědy jedním kliknutím myší, většina dětí používá elektronickou kartu a doba, kdy ti paní hospodářka někde v suterénu prodala za korunky barevné lístečky na oběd je pryč. Možná bohužel. Jsem taky stará škola a vzpomínám na ty strkanice ve frontách u okýnka. Dnes se každý izoluje sám doma a za chvíli nebudeme chodit ani nakupovat. Nahrazuje nám to nějaká virtuální realia. To je jen taková moje úvaha. Ale rozhodně bych dětem trochu toho rodičovského tepla dopřála.
Hanka (Pá, 27. 1. 2012 - 11:01)
Nedovedu si to predstavit. Dcera s nami spala v posteli snad jen prvni tyden, potom ve sve postylce. Spat vsichni spolu tak se nevyspi nikdo. Ja se ve spani porad prevracim, bala bych se ze ji kopnu. Ona taky po postylce "cestuje", mam lehke spani, vsechno me vzbudi, kdyby spala s nami, tak asi nespim vubec. Navic cim je dite starsi tak si take hur odvyka.
Týdenní (Pá, 27. 1. 2012 - 11:01)
dítě s rodičema v posteli?? To je jak z horroru. To jste neměli strach, že jí zalehnete? Kdyby to bylo normální tak vám v porodnici dají novorozence do postele a hotovo. Proč asi tam mají svojé spaní s rovnýma zádama? Určitě to není ani zdravé pro mimino spát na nějaké proležené posteli s rodičema.
Hanka (Pá, 27. 1. 2012 - 13:01)
dítě s rodičema v...No prave v te porodnici mi ji sestry do postele daly. Doma u me byla asi jen 2 dny a zjistili jsme ze to opravdu nejde, takze sla do postylky. Priznivec spolecneho spani nejsem. Zalehnuti jsem se bala, takze jsem ty 2 noci prakticky nespala.
Tak (Pá, 27. 1. 2012 - 13:01)
to se ani nedivím, žes nespala. V které porodnici to praktikujou, že spí novorozenci s matkama na postelích? Třeba by to inspirovalo ministra zdravotnictví a ušetřilo by se za dětské postýlky.
jana (Pá, 27. 1. 2012 - 14:01)
To same se zalehnutim, nez se tu napise ze je to nebezpecne, co si to vygooglovat? Je vedecky prokazane, ze zalehnuti novorozence je neexistujici na 99,9% a to zbyle negativni procento pripada na alkohol, drogy a nejake leky. To neni nas pripad, ze? navic, s novorozenci a detmi spi cely "nevyspely" svet, napriklad Indiani, ti take sve deti zalehnou? Lidstvo tak spi po cela tisicileti, a najednou za poslednich 50 let to ma byt jine... Prosimvas.
Na druhou stranu souhlasim ze decka se nemuzou pohybovat volne venku, v prirode, na hristich, v ulicich. Bohuzel... Ja sama vyrustala u lesa a litala cele dny sama a nic se mi nikdy nestalo. Jina doba. Dnes se bojim ho pustit do kramu pres ulici, i kdyz na tom trvam, (aby byl samostatny), koukam vzdy z okna, co se deje. Vedu ho k tomu aby se nebavil s cizimi, aby nikomu neskocil na let, na bombonky a tak. Ale to uz vi davno, bohuzel doba se zmenila... Je to hodne o rovnovaze, my rodice musime zkratka najit takovou tu zlatou stredni, a podle me spani decka v loznici s rodici neni jednou z mych nejvetsich problemu...
Reklama