Reklama

Deprese během těhotenství působí na matku i nenarozené dítě

Ženy mají větší sklony k depresím během těhotenství než po porodu. Vyplývá to z výzkumů britských vědců, kteří zaznamenali nejvyšší míru depresí ve 32. týdnu těhotenství, tedy krátce před porodem. Stresové hormony působí také na plod, mohou mít za následek například nižší porodní váhu novorozence; odborníci proto doporučují věnovat prenatálním depresím větší pozornost.

Důsledky prenatální deprese se dosud nezabývala žádná studie. Současné výzkumy britských vědců však ukazují, že podobnými psychickými problémy jako po porodu trpí ženy i před ním.

Vědci pozorovali 9000 žen, jejichž děti se měly narodit v období od 1. dubna 1991 do 31. prosince 1992. Zjistili přitom, že průměrná míra depresí byla vyšší během těhotenství než po něm. V 18. týdnu před porodem mělo deprese téměř 12 procent žen a ve 32. týdnu 13,5 procenta. V osmém týdnu po narození dítěte zaznamenali lékaři deprese u 9,1 procenta žen a v osmém měsíci u 8,1 procenta.

Tyto závěry ukazují, že deprese během těhotenství jsou přinejmenším stejně závažnou záležitostí jako psychické potíže po porodu. Poporodní deprese jsou již mnoho let považovány za problém, který může vést k rozpadu rodiny, zanedbávání výchovy dítěte a dokonce k sebevraždě. Těmito stavy trpí podle odhadu každá desátá žena.

Badatelé připouštějí, že pocity těhotných žen, které se cítily deprimované, neodpovídaly vždy klinické diagnóze. Prenatální deprese a jejich dopad na matku a dítě nebyly dosud plně prostudovány, tato záležitost bude podle vědců předmětem jejich dalších výzkumů.

Reklama

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

rodada (Pá, 15. 11. 2013 - 09:11)
Já čekám druhé dítě,...to mám taky čekám druhé dítě jsem ve 12týdnu mám těžké deprese už jsem si říkala že asi až porodím skončím na psychině.Prvního mám kluka ted ješte nevím to 2dítě bylo chtěné spíš partner ho chtěl.Každý s jiným chlapem partner mi dělá peklo myslí si že mám jiného pomalu nemůžu chodit ani doobchodu. je paranoidní sněho mám ty deprese. měla jsem myšlenky že půjdu na potrat ale neudělala jsem to tak jse ted modlím když už jsem si to dítě nechala at je to holčička všeci mi ji prějí.mám pocit že bych to lépe zvládla sama jak předtím než sním. taky jsem si říkala kolik holek by chtelo dítě a nemůže mít a jedno je stejně pro strach. ale stým mojim chlapem to nedám.
Petra (St, 12. 2. 2014 - 13:02)
holky a proč třeba nezajdete k psichiatrovi jako já,léčím se na deprese už 8 let a bez antidepresiv bych nemohla existovat,hodně mi pomohly,nebýt jich jsem už asi v Opavě a doktorka když na mě příjde depka i tak mi vždy hodně pomůže.Jsem ted těhotná,ale teprve ve 3 týdnu,depky mám taky,ale takové menší díky práškům,no ale snad antidepresiva v těhotenství nevadí a nepotratím díky ním...prý bych neměla,jenže to už ovlivní jen osud...
Míla (Pá, 28. 3. 2014 - 08:03)
holky a proč třeba...Ahoj, já jsem nyní ve 30. týdnu a antidepresiva beru celé těhotenství, byla jsem na genetice atp., vše v pořádku, depresi jsem dostala před otěhotněním - reaktivní deprese, takže se to docela brzy srovnalo, můj lékař mi jen antidepresiva snížil. Je fakt, že 1. trimestr byl emocionálně náročný, pořád jsem byla hrozně podrážděna z ničeho nic (hormony), 2. trimestr super, připravila jsem si věci pro mimi atp. a teď v tom 3. trimestru jsem zase moc rozhozená, hlavně ten strach, z toho co bude, jestli budu mít mimi ráda a zvládnu to. Už mám pětiletou dcerku a deptá mě i to, že díky mimi na ní nebudu mít tolik času a tak. Je to hrozný. Doufám, že to zas přejde. Doktor mi říkal, ža až porodím, tak to bude zas OK.
B (Ne, 20. 4. 2014 - 22:04)
Ahoj všem, jestli to někomu jen trochu pomůže, opravdu se to po porodu srovná. Při druhém těhotenství jsem zažila něco, co nikdy před tím v životě. Považovala jsem se do té doby za optimistu, dobrodruha a celkem silnou i když citlivou osobu. Každopádně jsem se měsíc před porodem dostala do stavu, kdy jsem trpěla akutní nespavostí, úzkostnými stavy a úplně jsem stratila jakoukoli naději, že se to kdy spraví. Jelikož se tak nedalo příliš existovat, myslela jsem i a nejhorší, ale kvůli miminku jsem dělala vše, co se dalo, abychom to zvládli. Nicméně, dokonce jsem zvládla přirozený porod, z velké části i díky svkělé porodní asistentce a nyní jsem opět sama sebou. Sice mi to nějakou dobu trvalo, než jsem se vzpamatovala, ale nejdůležitější je, že se to podařilo, a že jsme to všichni zvládli a jsme zdraví. Myslím, že je opravdu důležité, aby budoucí maminky nebyly izolované a pokud to jde, byly co nejvíc v klidu. Takže vyhledávejte společnost a lidi, kteří vás podpoří a pozitivně naladí :). A pokud je to opravdu akutní, tak se nebojte vyhledat i pomoc psychoterapeuta. Moje gynekoložka si se mnou vůbec nevěděla rady, dokonce už ke konci byla podrážděná. Měla jsem pocit, jako kdybych byla nějakej exot, a žádná jiná ženská to nezažila. Držím všem palce
Doporučuji kni… (Ne, 28. 12. 2014 - 19:12)

Přiznání bývalého ředitele velké farmaceutické společnosti

John Virapen - Nežádoucí účinek: SMRT "Podplatil jsem jednoho švédského profesora, abych urychlil registraci léku Prozac ve Švédsku," říká John Virapen. Tato kniha vypráví pravdivý příběh o korupci, podplácení a podvodech. Napsal ji bývalý ředitel farmaceutického koncernu Eli Lilly & Company Dr. John Virapen, který zná interní praktiky a postupy používané ve farmaceutických gigantech. Za 35 let svého mezinárodního působení odpovídal za marketing několika léčiv. Všechna měla nežádoucí účinky. John Virapen šel s pravdou ven a předkládá vám knihu plnou malých tajemství, o kterých jste se vlastně nikdy neměli dozvědět.
http://gnosis9.net/obchod/?john-virapen,257
hally01 (Po, 9. 2. 2015 - 23:02)
Neni moc obvykle, ze sem...no myslim že je to oboustraný peklo...prostě se musíme modlit, že to dáme a sejdeme se na konci zas...já sem s mužem 17let skoro a...dávali jsme to dost hodnotně i bez dítěte-a netvrdím že se nětěšim, ale bude to prostě total změna...a pro vás oba asi taky...ale myslim že to bude dobrý
Katka (So, 17. 10. 2015 - 08:10)
Klasicka situate. 2 hodiny rano. Nespim, brecim. Sama. A takhle je to kazdy den. A deje se to v USA. 6000 km od domova. Jsem tu rok a tri mesice, pritele mam rok, nebydlim s nim, bydlim s hosts family ktere se staram o deti a nikdo tu krome pritele a celeho ceska nic netusi. Jsem v 15tt. Po dvou mesicich telefonatu do nemocnic a pojistoven jsem byla konecne minuly tyden na ultrazvuku za " pouhych" 180$. S pritelem chceme abych tu zustala. Moznost jet domu mam a stale na ni myslim, ale znamenalo by to z toho pritele vynechat a videt ho treba Jen jednou za pul roku. Jsem nervozni ze stale nevim jaky je nas dalsi krok. Pritel bydli s tatou. Pry setri na byt, kde spolecne zacneme zit. Neni ale zatim schopny rict kdy. Komunikujeme, boa se snazime. Mame uz i pravnika ohledne meho viza. Ta nejasna budoucnost me ubiji. Nekdy bych se nejradsi sbalila a jela domu. Jsem zvykla veci resit sama, pohotove a spravne, ale Ted mam omezene moznosti a hlavne finance. Nerada se spoleham na druhe a ten pocit, ze Ted mi ani nic jineho nezbyva je taky na nic. Takovej zacarovanej kruh. Ja asi ani nepisu o radu. Jen tak ventiluju svoje pocity. Dekuju.
jana (St, 30. 12. 2015 - 10:12)
Ahoj, jsem ve 14tt, tehotna a jsem ve stresu, mam doma dementniho dedy a nekdy na nas rve.Jsem se rozcilila a po chvilce jsem mela divny pocit v brise ...miminko je doufam v poradku.citim se divne a mam zvlastni pocity v brise.dekuji za odpoved
hanka (Pá, 22. 6. 2018 - 22:06)
každá těhotná žena musí...necpi všude tu chemii v těhotenství jsou nejlepší vitamíny z čerstvé zeleniny nebo ovoce. Za se jsi všude rozlezlá s tou stupidní reklamou.
Valmonta (Pá, 22. 6. 2018 - 22:06)
každá těhotná žena musí myslet především na sebe a svoje miminko. Zbytek není duležitý. Berete nejaké vitaminy?
Reklama