Za jeden z nejdůležitějších úkolů instituce rodiny se považuje krocení malých divochů, totiž dětí, nebo těch, kdo se opět stali dětmi - starých lidí. Jde spíše o to, aby dali pokoj, než o spokojené dětství či pokojné stáří. Už malé děti se tedy "civilizují": děje se to, že se jim vymluví volný tělesný pohyb, ale i svobodná citová hnutí a později i intuice, "fantazie". Odkud však bereme jistotu, že všechno, co děti vidí, slyší nebo cítí v takzvané animistické fázi svého vývoje, je "jen" vymyšlené? Co když jde o vnímání čehosi navíc, pro co nám jen schází "vědecké" a společensky uznávané jazykové vyjádření?
Příznaky, které poukazují na možnost těhotenství lze rozdělit na nejisté, pravděpodobné a jisté.
V diagnostice deprivace je rozhodující psychologické vyšetření, či spíše sledování, abychom zachytili dynamiku vývoje v závislosti na životních podmínkách dítěte. Samozřejmě je nutné podrobné pediatrické vyšetření a zhodnocení genetických dispozic, k tomu dále podrobné šetření sociální pracovnice zaměřené na funkčnost původní rodiny a na případnou možnost návratu dítěte do ní. U předškolních a školních dětí je potřebný i názor pedagoga, případně speciálního pedagoga. Ti všichni a ještě někdy další odborní lékaři se musí shodnout na komplexním posouzení stavu dítěte. Z něj pak má být vyvozena co nejpravděpodobnější prognóza jeho vývoje a doporučení léčebná, výchovná a sociálně-právní.
Přestože existuje kvalifikovaná. lékařská péče a ošetření, stále více dětí je nemocných. Není to pouze v ekologickém zatížení, kterému jsou dnes děti vystaveny. Příčinou je také to, že se dobře míněné "Chci přece jen tvé dobro" obrátí v psychický stres. Děti trpí neustálým tlakem.
Kojenci trpí často na nadýmání. Jejich trávicí trakt se teprve učí, jak správně fungovat. Následující rady mohou ve většině případů vašim dětem ulevit.
Každý z vás jistě o deprivaci v posledních letech slyšel nebo o ní četl. Někdo by mohl mít dojem, že je to jev příznačný pro současnost, něco podobného jako civilizační choroby. Psychická deprivace je však stará jako lidstvo samo, jen okolnosti jejího vzniku, intenzita a projevy se mění.
Tři čtvrtiny českých dětí nejsou živeny podle standardů Světové zdravotnické organizace: v půlroce je plně kojena pouze čtvrtina. Polovina má umělou výživu a zbytek matky kojí a současně jim dávají stravu, mnohdy však vedle zeleniny a kaší také maso a vejce. Podle primářky novorozeneckého oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Magdaleny Paulové je to jeden z důvodů, proč mezi dětmi přibývá alergiků.
První porodní dům v Česku zahájí činnost na jaře v Praze na Jižním Městě. Podle iniciátorky projektu Zuzany Štromerové se zde ženám dostane individuální péče porodních asistentek a porodníků. Porodní dům se zaměří pouze na nekomplikované porody. Ženy se spolu se svými partnery budou připravovat v rodinném prostředí, nikoli v neosobní porodnici.

Stránky