Školské odbory by kvůli covidu-19 uvítaly prodloužení vánočních prázdnin o tři dny, jak to navrhovala pětikoalice vznikající vlády. Odbory usilují také o to, aby se ve školách testovali i očkovaní a ředitelé dostali pravomoc nařídit karanténu.

Sociální sítě ještě nikdy nebyly populárnější. Aktivní je na nich více než polovina světové populace, Facebook, Instagram, ale i Twitter nebo TikTok tvoří značnou část života většiny teenagerů. A právě oni patří na sítích k nejohroženějším. Sociální sítě totiž, i přes velké množství svých benefitů, mají také stinnou stránku.

Vaření je kreativní, zábavné a stimuluje všechny smysly. Navíc je naše snaha, pokud se vše podaří, odměněna něčím lahodným k jídlu. V neposlední řadě pak může vaření dětem pomoci budovat zdravé stravovací návyky.

S kojenci je dobré cvičit v domácím prostředí již od prvních týdnů. Zařazení do kolektivního cvičení je pak podle odborníků vhodné od chvíle, kdy dítě začíná lézt – tedy asi od půl roku věku. A jaké „cviky“ by děti měly trénovat a na co si dát pozor?

S počínajícím podzimem se  většina rodičů začne strachovat, aby jejich dítě nepřineslo z dětského kolektivu rýmu nebo chřipku, případně rovnou covidovou hrozbu. Aby byla dítka odolná, je nejdůležitější silná imunita. Myslete na to, že preventivních opatření není nikdy dost.

Zářijový návrat dětí do školních kolektivů přinesl zvýšenou nemocnost. Množí se případy nachlazení, ale i horečnatých onemocnění. Lockdown a distanční výuka totiž způsobily, že dětská imunita nebyla delší dobu posilována. Imunitní systém nabývá na odolnosti proděláním nemoci, omezený kontakt dětí však tento vývoj pozastavil. Problematiku budování dětské imunity vysvětluje ve svém komentáři pediatr Richard Rýznar.

Kvalita školního stravování je bezpochyby téma, které již několik let rezonuje mezi odbornou i laickou veřejností. To, co děti ve školách a školních jídelnách jedí, má totiž značný vliv na utváření a vývoj stravovacích návyků, ale i nákupních preferencí v jejich životě. Proto není divu, že řada měst i krajů v současné době přichází s tématem zařazení regionálních potravin a biopotravin do školního stravování.

Britská vláda navrhne, aby reprodukční kliniky mohly budoucím rodičům skladovat jejich zmražená vajíčka a spermie až po dobu 55 let. Informovala o tom stanice BBC.

Pokud se čárka na zdi nebo zárubních dveří zaznamenávající růst dítěte přestane posouvat vzhůru, je načase zpozornět. Poruchy růstu u dětí totiž mohou signalizovat vážné zdravotní potíže, které se ještě nestihly projevit.

Každé čtvrté dítě v tuzemsku trpí nadváhou. Rok s nemocí covidu-19 situaci ještě zhoršil a některé děti během pandemie přibraly desítky kilogramů.[1]Příčinou bylo nejen snížení fyzické aktivity, ale i změna jídelníčku, vyšší kalorický příjem a psychická zátěž. Odborníci se obávají, že si následky ponesou léta.