Z monitoru si pamatujeme méně, než při čtění z tištěného média

 “Časopis můžeme osahat, informace jsou oddělené stránkami, tudíž si je mozek umí lépe uspořádat a tím i zapamatovat. Je to tím, že mozek a tělo fungují společně a dohromady, nikoliv odděleně,“ uvedl Martin Jan Stránský, ředitel Polikliniky na Národní a primář Yale School of Medicine. Digitální média podle něj nabízí “plochá jednodimenzionální data“. “Výsledkem všeho je, že když vezmeme do rukou noviny, náš mozek má ke čtení 'odhodlanější' přístup,“ poznamenal.

    Na pozitivní účinky čtení z papíru, zejména u nejmladší populace, upozornila také odbornice na psychiatrii z Thomayerovy nemocnice Martina Celecká. “Přes nejrůznější možnosti je čtení z papíru tím nejvhodnějším způsobem pro začínajícího čtenáře. Dítě se čtením z papíru neunaví tak rychle a snadněji dodržuje správnou vzdálenost očí od textu,“ uvedla. Děti si podle ní knihu opakovaně prohlíží a domýšlejí příběh, čímž rozvíjí svou fantazii.

    Navzdory nenahraditelnosti tradičního čtení je ale podle odborníků nutné i osvojení informačně-komunikačních technologií, proto je důležitá kombinace obou aktivit. Podle Celecké bezproblémoví uživatelé ve věkové skupině sedmi až 18 let tráví u těchto médií nejvýše jednu až tři hodiny denně, mladší školní děti maximálně hodinu.

    Z červencových výsledků průzkumu Českého národního panelu vyplývá, že téměř 30 procent dětí ve věku tří až šesti let používá mobilní telefon a 75 procent osobní počítač. Tištěná média jsou často nahrazena tabletem či chytrým telefonem.

    Kampaň Unie vydavatelů ke vhodnému čtení zaštítili novinář Karel Hvížďala, šéfredaktor časopisu ABC Zdeněk Ležák a kreslíř a hudebník Miroslav Kemel. Podle Tomáše Tkačíka z Unie vydavatelů by na ni měla navázat podobná kampaň zaměřená na lidi středního a pozdějšího věku.