Kybernetické sebepoškozování

Stále větší počet mladých lidí, kteří šikanují sebe sama na internetu, začíná znepokojovat odborníky. Někteří tento relativně nový fenomén nazývají kybernetickým sebepoškozováním.

    Spolehlivé statistiky nejsou k dispozici, protože na toto téma zatím podle zpravodajského serveru BBC existuje pouze jediná známá studie. Massachusettské středisko pro snížení agrese (MARC) zjistilo, že ze 617 respondentů z řad studentů devět procent anonymně šikanovalo sebe sama na internetu.

    Ellie bylo 15 let, když začala s takzvaným trollingem. To v internetové hantýrce znamená zasílání provokativních příspěvků v diskusních fórech s cílem vyprovokovat emotivní odezvu ostatních uživatelů - namířeným proti vlastní osobě. Nakonec se se svými problémy svěřila britské charitativní organizaci Selfharm (sebepoškozování) a dala souhlas ke zveřejnění svého příběhu pod falešným jménem.

    Teenagerka Ellie si zřídila množství internetových profilů a používala různá jména při posílání hanlivých vzkazů sobě samé. “V těch komentářích se uvádělo, že jsem ošklivá, k ničemu, že mě nikdo nemiluje... prostě vše, co se mi honilo hlavou,“ říká Ellie. “Když jsem to viděla napsané od 'jiných lidí' černé na bílém, věděla jsem, že to musí být pravda,“ dodává.

    Další typ identifikované sebešikany na internetu je, když lidé posílají osobní otázky s jasným záměrem získat negativní odpověď. Jedná se o dotazy typu: “Jsem atraktivní?“ Urážlivé odpovědi pak utvrzují daného člověka v tom, co si sám o sobě myslí.

    “Přesvědčilo mě to, že jsem doopravdy tak hrozný, jak jsem si představoval,“ konstatoval šestnáctiletý Ben, který se se svým problémem rovněž obrátil na organizaci Selfharm.

    V obou případech jde o nový trend v oblasti sebepoškozování, říká ředitelka charitativní organizace Rachel Welchová. “V tomto případě sice nejsou zranění viditelná, ale je tu jasně patrná emocionální hrozba pro mladé lidi, kteří již z dřívějška mají velmi negativně narušené vnímání sebe sama,“ vysvětluje.

    Ve studii institutu MARC respondenti předkládali množství různých důvodů pro internetovou sebešikanu. Mezi jinými uváděli, že šlo o “volání o pomoc“ s cílem získat pozornost dospělých a vrstevníků a přimět je, aby si o ně začali dělat starost.

    “Sebepoškozování jako řezání se na rukou či jinde na těle je fyzickou reakcí na emocionální bolest, která dotyčnou osobu od této bolesti odvádí. Internetové sebepoškozování nahrazuje emocionální bolest jinou formou emocionální bolesti. Toto negativní zesílení je extrémně znepokojující,“ podotýká Welchová a připomíná, že jednání těchto lidí je nepředvídatelné a může eskalovat.

    Aby Ellie dodala svému příběhu na důvěryhodnosti, začala napadat ty, kteří ji v internetových diskusích bránili. “Moji přátelé se mě snažili chránit, takže abych mohla pokračovat, začala jsem jim také posílat ošklivé vzkazy,“ přiznává dívka.

    Výzkum v oblasti sebepoškozování na internetu naráží především na maximální utajování této činnosti. “Ti, kdo to dělají, se nesmírně bojí, že budou odhaleni. Děsí se ostudy a ponížení v případě, že by se přišlo na to, že si urážlivé vzkazy posílají sami,“ prohlašuje Welchová.

    Richard Graham, který pracuje pro londýnskou nadaci Tavistock and Portman NHS Foundation Trust a specializuje se na užívání digitálních a nových technologií, na tento problém narazil v souvislosti se sebevraždou čtrnáctileté Hannah Smithové z Leicestershiru. Dívka si vzala život v srpnu, když byla šikanována na komunitní síti Ask.fm. Správcové sítě tvrdili, že Hannah si spoustu hanlivých komentářů poslala anonymně sama.

    “Nesmírně mě to překvapilo. Nejsem si jist, jak je to běžné, ale obávám se, že je to běžnější, než si myslíme,“ konstatoval Graham.

    Nyní sedmnáctiletá Ellie a Ben dostali lékařskou pomoc a s touto praktikou již skončili. Před odborníky ale stále leží neprobádaná oblast relativně častého internetového chování.

    “Většina dospělých dává vinu za tyto problémy novým technologiím a nechce uznat, že mladí lidé jen využívají tuto technologii k řešení společenských a citových problémů, jimž čelí,“ uvádí Dannah Boydová, která pracuje jako odbornice na média, kulturu a komunikaci na Newyorské univerzitě a pro firmu Microsoft.

“Technologie odráží a umocňuje dobré i špatné věci z každodenního života. Je podstatně jednodušší vinit technologii než příslušný problém prostudovat víc do hloubky. Bohužel i experti často spíš mluví o tom, co technologie dělá s mládeží, a ne o tom, co ukazuje o kultuře mladých,“ dodává.

Zdroj: ČTK