Krize středního věku jako šance

Ihned najdeme spoustu dobrých argu­mentů, že máme všechny důvody ke spokojenosti, ale spo­kojení nejsme. Otázka se nedá odstranit argumenty, její naléhavost zůstává tíživá.

Uvědomujeme si, čeho všeho jsme dosáhli. Máme vlastní dům či byt, dobré partnerství, zdravé děti. Také v kariéře máme před sebou ještě nějaké dosažitelné příčky, a přesto v nás zůstává stísňující otázka: „Kdyby i druhá polovina mého života proběhla tak úspěšně jako ta první a já se na­konec ohlédl zpátky, můžu pak říci - to byl naplněný život? Ať chceme či nechceme, pochybnosti nás přepadnou.

Někdy se vynoří další otázka: „Jak vypadá skutečně zda­řilý život?“ A v retrospektivním pohledu zjistíme, že udá­losti, které byly dřív velmi důležité, dokonce pro nás třeba představovaly životní milníky, jejich význam najednou vy­bledl. Na druhé straně zase získají na závažnosti události, které nám dřív připadaly podružné. Většinou to bývají zá­žitky, které máme spojené s jinými lidmi, setkání či přátel­ství, v nichž jsme mohli být někomu nějak nápomocní.

A my se ptáme sami sebe, co v nás opravdu ještě vězí, a na co to čeká, aby „se mohlo projevit“. Co je můj vlastní životní úkol, co je moje cesta a jak vypadají moje individuální kroky, abych mohl kráčet právě touto jedinečnou životní cestou? Neboť cesta každého z nás je skutečně jedinečná - ještě nikdy nikdo nešel stejnou cestou jako my. A uvědomíme si, že je stále všechno možné, že právě teď můžeme změnit svůj život, že se všechno dá ještě obrátit k tomu skutečně podstatnému. Samotné dobrodružství život může začít!

Zdroj: Kurt Tepperwein - Krize jako šance, nakladatelství Noxi