Psychické změny v těhotenství

Těhotenství s sebou často nese nejen radost, ale také strach a úzkost. Být matkou znamená, zejména poprvé, novou životní roli ženy, proto je úzkostná reakce pochopitelná. Únava, starosti, obavy, pocity slabosti, náladovost, problémy s koncentrací, depersonalizace, ambivalentní vztah k dítěti, pochyby o sobě a vegetativní projevy úzkosti se objevují až u 90 % žen. Většinou jsou tyto projevy pokládány za normální, může se však jednat o první projevy rozvíjející se úzkostné poruchy.

V současné době, kdy dochází k oddělování jednotlivých generací a uvolňování tradičních rodinných vazeb, se může těhotná žena (nebo žena po porodu) cítit relativně osamělá, schází jí ochrana, prožívá rozpor v hodnotovém žebříčku a nejistotu, zda je důležitější péče o dítě, vlastní svoboda a nezávislost nebo individuální pracovní kariéra. Žena bojuje se strachem nejen z bolesti, tělesných změn a ztráty manžela, ale také z ekonomických důsledků. Důležitým činitelem je jistě osobnost ženy, její očekávání od sebe, partnera i rodiny a kvalita jejích vztahů. To, jak se s celou situací těhotná žena vyrovná, rozhoduje o její emoční stabilitě.


Očekávání od těhotenství, porodu nebo chování partnera jsou různá, od realistických až po naivní či katastrofická. Praško, Kosová a Herman (2002) charakterizují oblasti možných dysfunkčních schémat:

Zvládání těhotenství, porodu a poporodního období. Žena má nadměrná očekávání od svého fungování, chce být bezchybná ve všech svých funkcích a rolích.


Prožívání citů, blízkosti a bezpečí. Žena buď očekává, že bude zcela naplněna láskou k dítěti a dalším členům rodiny, nebo má obavy ze ztráty těchto očekávání.


Sociální podpora. Předpoklad, že těhotenství a porod zvýší kvalitu partnerského vztahu a jeho přijetí okolím, stojí proti strachu ze ztráty v těchto oblastech.


Vlastní hodnoty. Na jedné straně by těhotenství mělo vést ke zvýšení vlastní hodnoty pro sebe sama i pro okolí, na straně druhé je strach z jejího poklesu, například v zaměstnání nebo v oblasti sexuality.


Vztah k vlastnímu tělu. Nereálné představy o nutnosti krásy, díky níž bude žena přijímána nejen sama sebou, ale také okolím.


Očekávání nepříjemných zážitků. Žena se obává, že fyzické prožitky budou bolestivé. Má také strach, že se zblázní, ztratí nad sebou kontrolu (Skutilová, 2013).

Zdroj:Vladana Skutilová - Jak na úzkost v těhotenství, nakladatelství Grada

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související články: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama