Proč je hra tak důležitá

Zavzpomínejte na své dětství - přivolejte si své nejranější vzpomínky. Čím byl naplněn váš čas? Pravděpodobně se vám nevybaví nic zvláštního kromě toho, že jste měli spoustu hraček, o které jste se tahali s kamarády. Ve skutečnosti jste se rozvíjeli a připravovali na dospělost tím nejzázračnějším způsobem.

Hra a rozvoj sociálních vztahů jdou ruku v ruce. Každá hra je interakce - od instinktivních napodobujících gest a raných kontaktů mezi miminkem a pečovatelem až po složité hry plné fantazie dětí školního věku. Dítě se rozvíjí pomocí interaktivní hry, a přitom formuje vnímání svého já - vědomí vlastní identity -, a jeho sociální uvědomění roste tím, že začíná chápat, že existují i jiná hlediska než jeho vlastní. Učí se sociálním dovednostem, jako je spolupráce, empatie a respekt.

Sociální rozvoj je pouze jeden důsledek schopnosti si hrát. Hra je nesmírně důležitá pro rozvoj dalších oblastí. Pomocí hry se rozvíjí „chápání symbolů“ - porozumění, že hračka může reprezentovat reálný předmět či osobu. Když je dítě schopno používat symboly ve smyslu opravdových věcí, pak se učí o reálném světě, učí se kontaktu se svým okolím a začíná si vytvářet struktury důležité pro rozvoj jazyka. Dítě testuje, jak se chová určitý materiál, jaké následky má určitý čin. Například: „Jestliže zvednu tuto podložku, autíčko sklouzne dolů“ nebo „Co se stane, jestli naliji vodu ze džbánku do malé sklenice?“. Bezpečně si pohrává se strašidelnými myšlenkami, například „Zlý vlk se schovává, a jestli budu dělat rámus, chytí mě...“.

Dítě si také vytváří vztahy s ostatními lidmi, učí se, jak se má chovat a co může očekávat v určitých situacích. Hraje pana doktora, členy rodiny, učitele. Projevuje svou představivost a kreativitu pomocí hudby, tance, malování, modelování apod., což mu dodává sebevědomí a hrdost nad dosaženými výsledky.

Dítě též využívá hračky pro přehrávání každodenních situací, začíná si uvědomovat různé možnosti řešení konkrétních příběhů. Například:

„Maminka a malá holčička šly na procházku, ale ne... holčička upadla... dáme jí náplast... zavoláme doktora... nebo jí dáme pusu.“

Tento výčet týkající se důležitosti hry není samozřejmě úplný. Dítě si neuvědomuje, proč si má hrát, ono si prostě hrát chce. Instinktivně je motivováno k navazování sociálních interakcí s lidmi i okolím a příznivá odezva na toto chování ho stimuluje, aby v tom pokračovalo.

Zdroj: Hry a zábavné činnosti pro děti s autismem (Portál 2010)

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (9)

  • Obrázek uživatele janickam34
    janickam34

    strašně mě mrzí, když vidím, jak dnešní caparti sedí od malička u televize nebo počítače. my jsme lítali pořád někde venku a měli zážitků na rozdávání. a přitom se dneska dá koupt spousta věcí, které by pro děti byly užitečnější než jakákoliv elektronika, třeba [url=http://www.jungle-gym.cz/Skluzavky/]dětské skluzavky[/url], na kterých se něco naučí a zároveň jsou na vzduchu

    Čer 01, 2011
  • Obrázek uživatele Guy
    Guy (anonym)

    Nevím, kdo ten svět dělá stále nebezpečnějším. Dřív se mimina nechaly v kočárku před obchodem, děti pořád běhaly venku, bylo hodně pískovišť a hřišť - a protože lidi neseděli věčně u televize, nebyli zastrašovaní a stresovaní hroznými zprávami. To je všechno úmyslně, aby lidi byli poslušní a manipulovaní. A závislí.

    Čer 01, 2011
  • Obrázek uživatele Leo
    Leo (anonym)

    Je to tak. Svět kolem nás je nyní mnohem bezpečnější než kdysi a to se někomu nahoře nelíbí, tak nám musí implantovat umělý strach - nesustále nás bombardovat zprávami o neštěstích, vraždách,chorobách...A výsledek, náš svět je mnohem nebezpečnější než kdysi - v našich myslích.

    Čer 01, 2011
  • Obrázek uživatele Tamka
    Tamka (anonym)

    Svět je bezpečný asi stejně jako tomu bylo dříve. Jen se o tom nemluvilo, a jelikož byly uzavřené hranice, tak se nemohlo cestovat, jako teď. Ale například na hřišti bych asi samotné dítě nenechala. Máme doma také sestavu od www.jungle-gym.cz, děti jsou malé a není pořád čas s nimi vysedávat na hřištích.

    Srp 20, 2015
  • Obrázek uživatele Radka
    Radka (anonym)

    Já si myslím, že bezpečný moc není teda. Vemte si už jenom ty pedofily apod. Moje děti moc venku běhat nenechávám samotné. Jsou docela malé 5 a 7 let. A když už, tak mají vždy kázání doma, před odchodem.

    Srp 21, 2015
  • Obrázek uživatele Dnes
    Dnes (anonym)

    je toho moc,to je pravda.Dříve jsem se vůbec večer sama nebála,dnes ano.

    Srp 21, 2015
  • Obrázek uživatele Dnes
    Dnes (anonym)

    je toho moc,to je pravda.Dříve jsem se vůbec večer sama nebála,dnes ano.

    Srp 21, 2015
  • Obrázek uživatele Klára45
    Klára45 (anonym)

    To já si s dětmi hraju prakticky pořád, máme tři malé kluky, ani ne dva roky od sebe, takže pokud bych si s nimi nehrála, asi je neuhlídám. Naštěstí aspoň máme dobrou základnu hraček, většinou z https://hrackyzadobrekacky.cz/ , takže u nás nuda nehrozí :)

    Srp 04, 2017
  • Obrázek uživatele ,
    , (anonym)

    Reklamko jen si hrej.

    Srp 04, 2017

Přidat komentář

Reklama

Reklama