Poruchy příjmu potravy u dětí

Poruchy příjmu potravy tvoří spektrum, na jedné straně s anorexií a bulimií a na druhé straně premorbidní obezitu dětí nebo rodin. S narůstající obezitou v populaci narůstá fobie z obezity, některých potravin a nespokojenost s vlastním zevnějškem i u malých dětí.

Všudypřítomný tlak na dosažení virtuální realitou dokonalé a příliš štíhlé ideální krásy a zdravou výživu vede k pocitům selhání a méněcennosti. V diktátu dokonale zdravého životního stylu bohužel často řada jedinců končí v nevhodných dietách nebo u chaotického jídelního chování.  To vše vede ke zvýšenému riziku vzniku závažné poruchy příjmu potravy. Děti vědí lépe, co je dieta, než jak normálně jíst.

Stanovení diagnózy je u dítěte složitější než u dospělých, je nutné zhodnotit vývojové parametry a dynamiku vývoje. Děti si častěji stěžují na somatické obtíže, nelze u nich spoléhat na sebeposuzovací dotazníky, navíc obtížněji identifikují vlastní emoce.

Léčba vychází stejně jako u dospělých z technik kognitivně behaviorální psychoterapie a hlavními cíli jsou úprava váhy, změna jídelního chování, postojů k jídlu, váze, vzhledu a sebehodnocení. Hlavními psychoterapeutickými metodami jsou rodinná a individuální psychoterapie, nutriční poradenství a tak zvaná psychoedukace. „Doporučenou metodou léčby u adolescentů je vícerodinná skupinová terapie. Čím je dítě mladší a nezralejší, tím je spolupráce v léčbě a náhled na chorobnost stavu menší a tím víc odpovědnosti leží na okolí dítěte včetně rodičů,“ vysvětluje MUDr. Petra Uhlíková, vedoucí lékařka Denního stacionáře pro adolescenty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a doplňuje: „Významnou odlišností v léčbě v porovnání s dospělými pacienty je nutnost navázání terapeutického vztahu s rodiči dítěte.“ Hospitalizace a direktivnější terapeutické přístupy se osvědčují tím víc, čím je pacient mladší. Léčba začíná pozvolným obnovováním nebo vytvářením nových jídelních návyků.

Farmakoterapie je indikována pouze u pacientů, kde jde o život ohrožující stavy, u atypických forem onemocnění a v případě výskytu dalších poruch, zejména poruchy nálady. Nejčastěji se podávají antidepresiva ze skupiny SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytání serotoninu). U výrazné podváhy, symptomů OCD (obsedantně kompulzivní poruchy), neklidu a agitovanosti mají lepší efekt neuroleptika v malé dávce.

Součástí léčby je také prevence:
primární sleduje a ovlivňuje rodinné a společenské vlivy,
sekundární prevence spočívá v detekci a ovlivnění ohrožených skupin dětí,
terciární prevence se zabývá prevencí relapsu a obnovením zdraví včetně fertility a zamezení transgeneračního přenosu jídelní patologie.

Boj se současnými módními trendy
Lékaři se při léčbě poruch příjmu potravy snaží bojovat na odborné úrovni a v našich podmínkách s mýty, které často komerční a mediální zájmy přinášejí. Vedou k jednoznačnosti a simplifikaci problému (oslava virtuální krásy a démonizace onemocnění), které je velmi komplexní, s biopsychosociálními příčinami i následky. A ty je třeba komplexně poznávat a řešit odborně i eticky.

„Nemůžeme se uzavřít v hledání pravdy o léčbě ani prevenci v jediném modelu, je nutné hledat spojitosti mezi jednotlivými (biologickými, psychologickými, genetickými) výzkumy a klinickými přístupy. Využíváme podněty z mezinárodní a interdisciplinární spolupráce,“ popisuje prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Restrikce jídla je často představována jako morální imperativ, nové náboženství, měřítko úspěchu v práci, ve vztazích a úspěšné sebekontroly. Normálně jíst a stárnout se zvláště pro ženy a celebrity, stává společenskou ostudou. Ideál krásy a věčného mládí je v médiích všudypřítomný, kosmetický a dietní průmysl narůstá. Stigmatizace postihuje ty, kteří se tomuto trendu vymykají.

Pacienti svou nemoc často tají
Projevy patologického jídelního chování jsou čím dál tím rafinovaněji utajovány právě ze strachu ze stigmatizace. Často jsou ukryty za záměrné lži. Lékaři chtějí naučit dospívající mládež mýty identifikovat. Destigmatizace onemocnění, o kterou se dlouhodobě snaží, a kterou podporují aktivity směřující k reformě psychiatrie, vyžaduje akceptaci adekvátní psychiatrické a komplexní péče, hospitalizační i ambulantní. Jen tak lze předejít následným závažným chronickým biopsychosociálním následkům.

Různé pohledy na léčbu a prevenci poruch příjmu potravy
„Naše preventivní programy se snaží odvrátit hodnotový svět mladých lidí od výhradní pozornosti věnované talíři a postavě,“ říká prof. Papežová. Jsou k dispozici rodičům a školám, které zásadně ovlivňují motivační vzorce dospívajících. Nezdravé jídelní chování, má společné rysy s dalšími formami rizikového chování v adolescenci. Zaměření na pozitivní životní hodnoty a vzory ustupuje úzkému zaměření na pozornost zevnějšku. „V současnosti budeme představovat konkrétní projekt zaměřený na žáky 1. stupně základních škol,“ dodává prof. Papežová.

Z biologického výzkumu je nyní v popředí výzkum zobrazovacích metod a možnosti stimulačních metod, které jsou používány například u Parkinsonovy choroby a v psychiatrii byly nejlépe popsány u afektivních poruch. Psychologické přístupy se zaměřují ve shodě s biologickými nálezy na ovlivnění emočních vzorců, zvláště negativních emocí, emočního prožívání v sociálním kontextu v různých modifikovaných přístupech kognitivní remediace.

S přetrvávajícími obavami ze stigmatizace se podle klinických pozorování zvyšují tendence k popírání problémů i výrazný odpor k léčbě u pacientů a někdy i jejich rodinných příslušníků. „Pozorujeme nárůst chronických psychických i somatických a sociálních následků onemocnění. Proto se v současnosti chceme zaměřit na řešení rezistence k léčbě, paliativní péči a etické a právní otázky, na vztah mezi osobní svobodou a odpovědností za vlastní zdraví a schopností rozeznat jeho vážné ohrožení,“ uvádí prof. Papežová.
Reforma psychiatrie by mohla přispět k vytvoření komplexních psychiatricko-psychologických ambulancí a ke zvyšování povědomí o závažnosti onemocnění a léčbě u lékařů a dalších pracovníků jiných oborů i laické veřejnosti.

Ve světě vnikají nové konference specializované na téma Stigma váhy, Politika tělesných rozměrů, Hnutí za přijetí tloušťky.
Součástí mezinárodní konference, kterou v těchto dnech pořádá Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK, je i setkání s odborníky a vyléčenými pacienty pro veřejnost, média a jedince trpícími poruchou příjmu potravy. Setkání se koná v sobotu 28. 3. od 12.00 do 14.00 hodin ve velké posluchárně Psychiatrické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK. Součástí setkání bude také představení projektu Na druhý pohled a výstava fotografií.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související články: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama